Silent Hill f

Recenzovaná verze: PlayStation 5/PlayStation 5 Pro

Dlouhou dobu jsem popravdě moc nevěděl, co si o Silent Hill f myslet. Na jednu stranu se mi líbila snaha přinést něco naprosto nového, co sérii značně oživí. Jenomže jsem věděl, že na hře pracuje nepříliš známé tchajwanské studio NeoBards Entertainment, které doposud jen spolupracovalo na několika remasterech pro Capcom, ale také vytvořilo multiplayerové hry Resident Evil: Resistance a Resident Evil Re:Verse, jejichž kvalita byla hodně nízká a dnes fanoušci dělají, že vůbec nevznikly. Byla proto pořád otázka, jestli studio má zkušenosti, aby mohlo připravit nový velký díl milované série s takovými ambicemi. Naštěstí si Konami kvalitu pohlídalo, stejně jako u remaku druhého dílu, a i proto nyní po dohrání jsem neskutečně nadšený, protože jsem se dočkal zážitku, na který budu ještě dlouho vzpomínat. Proč to neříci hned na začátku. Silent Hill je zpět, a co je možná ještě důležitější, po letošním roce je zpět i Konami.

Hra Silent Hill f se od svých předchůdců znatelně liší už svým zasazením. Neodehrává se totiž znovu v notoricky známém americkém městečku Silent Hill, po němž se jmenuje celá značka. Vývojáři se tentokrát rozhodli, že se vše bude odehrávat v šedesátých letech minulého století v Japonsku, přesněji ve fiktivním menším venkovském městečku Ebisugaoka, které má své nejlepší roky už dávno za sebou. V městečku žije značně traumatizovaná školačka Hinako Shimizu, která nemá jednoduchý život. Jednak jde proti pravidlům společnosti, protože nechce být spořádanou ženou jako je její dokonalá starší sestra Junko, ale zároveň musí snášet svého násilnického a panovačného otce, který do sebe lije jednu lahev alkoholu za druhou. Aby toho nebylo málo, když jednoho dne po hádce s otcem uteče z domu a dá si dostavení se svými kamarády, aby si mohla s někým promluvit, zahalí městečko Ebisugaoka zlověstná mlha a krásné květiny, navíc do ulic vyjdou ohavná monstra. Noční můra začíná.

Právě zasazení do japonského městečka Ebisugaoka je naprosto zásadní a klíčové pro příběh, který se vývojáři rozhodli vyprávět. Ti značně čerpají z japonské kultury i folklóru, což je vidět třeba na liščím božstvu Inari, které hraje ve hře velmi důležitou roli. K němuž se místní obyvatelé začali obracet, takže všude po městě jsou různé sošky a další odkazy na něj, a v nové nastalé situaci se k němu obrátí i hlavní hrdinka Hinako, která se utápí ve strachu a zášti. Ta ale netuší, že to bude dalekosáhlé následky. Ačkoliv se Silent Hill f na první pohled od svých předchůdců odlišuje, pořád si zachovává DNA série, ať už jde o městečko zahalené mlhou, děsivá setkání, traumata, krvavé nechutné rituály (u jedné scény jsem si říkal, jestli už to vývojáři nepřehnali) nebo propojování hned několik realit, až nebudete vědět, co je skutečné a co ne. A do toho vývojáři začleňují řadu zajímavých myšlenek a témat, nad nimiž stojí za to se zamyslet.  

I proto je příběh hry Silent Hill f, za nímž stojí uznávaný spisovatel Ryukishi07, neskutečně poutavý a udržel si moji pozornost po celou dobu hraní. Navíc se může pyšnit i dobře napsanými dialogy, zajímavými postavami s přesvědčivými výkony i kvalitním dabingem (je možné si zvolit anglický nebo japonský) a mistrně zrežírovanými filmečky, u nichž jsem kolikrát ani nedýchal. Hvězdou hry je bez debat hlavní hrdinka Hinako, která bojuje s vlastními vnitřními démony.

Já jsem Silent Hill f dohrál na první hraní za nějakých jedenáct hodin, ale rozhodně jsem nedostal na vše odpověď. Spíše ve mně vyvolal konec celou řadu nových otázek. A to jsem se snažil číst všechny vzkazy, které jsem během cesty nacházel po městečku a jeho okolí, případně deníček hlavní hrdinky. Do něho si zapisuje podrobnosti o všech událostech, postavách i monstrech z vlastní perspektivy, což kolikrát dává mnohým věcem potřebný kontext. Zároveň si do deníčku Hinako zaznamenává i postup u hádanek, takže ty je následně snazší vyřešit. Je ale nutné zmínit, že nikdy úplné jejich řešení v deníčku není, spíše jen nápověda, abyste věděli, jakým směrem se vydat. Konec hry každopádně nemá nic ukončit, ale spíše navnadit na opakované hraní, které je vlastně i naprosto klíčové pro celkový zážitek a úplné pochopení příběhu. Třeba na New Game +, kde můžete najít nové vzkazy a informace o tom, co se v městečku Ebisugaoka, případně se můžete pokusit o další naprosto odlišné konce. Já sám si dám hru minimálně třikrát, abych se utvrdil v několika teoriích, které mám, případně si je vyvrátil.

Hned od první minuty na vás dopadne hodně tísnivá a ponurá atmosféra zdejšího dosti zchátralého světa. Silent Hill f je stejně jako předchozí díly spíše lineárnější akční adventura ze třetí osoby, v níž budete nejprve prozkoumávat městečko Ebisugaoka s dřevěnými ploty, menšími domky a prašnými cestičkami, ale později se dostanete i do jeho okolí, ať už jde o pole, les nebo školu, takže rozmanitost je slušná. Navíc jednotlivé lokace mají výborný a důmyslný design. Je dobré dodat, že když hlavní hrdinka Hinako usne nebo upadne do bezvědomí, objeví se v tajemné říši s pěknými chrámy, kde nemá přístup ke svým zbraním, zabití nepřátelé se znovu oživují a vůbec tu platí úplně jiná pravidla než v normálním nesnovém světě. Jde ale o strašidelné a děsivé místo, které nabízí několik nezapomenutelných a hodně krvavých momentů. Na ně budete vzpomínat ještě dlouho po dohrání.  

K orientaci v herním světě můžete využívat přehlednou mapu, na níž se vám postupně dělají poznámky o slepých uličkách nebo zátarasech. Určitě nečekejte otevřený svět, protože hra vás většinou žene jen jednou jasně danou cestou. Přesto vývojáři umožňují hráči sem tam odbočit do menší či větší chodby a svět v omezenější míře prozkoumávat, což je hodně důležitá součást hry. Jen průzkumem najdete větší množství lékárniček, předměty na prodej, speciální destičky, které slouží k vylepšování hlavní hrdinky, případně větší batohy, takže Hinako bude moci mít v docela dost omezeném inventáři více věcí najednou. I tak ale nastanou situace, kdy budete muset přemýšlet, jaký předmět si v inventáři ponechat a bez jakého se v následujících chvílích obejdete.

Když vývojáři ukázali první záběry ze hry Silent Hill f, nešlo si nevšimnout soubojů s protivníky, které připomínaly Soulovky. Inspirace je viditelná, ale rozhodně nejde říci, že by byl Silent Hill f další Soulovkou. To ani náhodou. I vzhledem k obtížnosti, která není tak vysoká, ale na druhou stranu určitě nejsou souboje procházkou rozkvetlou zahradou. Jsou hodně věrné tomu, co bylo viděno v předchozích dílech Silent Hill série nebo jiných hrách z žánru survival hororu. Hinako bude muset během své cesty čelit hned několika groteskním stvořením s výborným a pořádně děsivým designem, mezi nimiž jsou oživlé loutky, zmutovaní obyvatelé městečka Ebisugaoka pokrytí květinami a tak dále. Druhů monster není moc, ale každý vyžaduje trochu odlišnější přístup.

Hinako může pro boj využívat pouze zbraně na krátkou vzdálenost, což dává vzhledem k zasazení smysl. Mezi nimiž jsou různé trubky, páčidla, nože, sekyry nebo kladiva, které se časem opotřebovávají, takže je nutné je opravovat nebo neustále hledat nové. Souboje pak probíhají v Souls stylu, protože protivníky si můžete uzamknout, uskakovat před jejich výpady, případně jim narušovat dobrým načasováním jejich útoky, čímž je na malou chvilku vyřadíte z boje a můžete je tak celkem jednoduše zlikvidovat.  Na soubojích je vidět, že Hinako není nabušený rytíř nebo silný hrdina, takže jakýkoliv útok ji docela rychle vyčerpá, takže je nutné neustále hlídat staminu, nehledě na to, že její útoky jsou takové toporné a kolikrát ani ne přesné, což ale přidává na napětí. Zvláště během soubojů s výbornými bossy, kterých je hned několik.

Série Silent Hill si vždy zakládala i na důmyslných a chytře navržených hádankách, u nichž musel hráč zapnout mozek a někdy i docela dost přemýšlet. Silent Hill f v tomto není jiný a nabízí hned několik záludných a zapeklitých rébusů, které je nutné vyřešit, abyste se dostali dál. Vývojáři stejně jako u Silent Hillu 2 dávají hráči možnost si nastavit obtížnost dle jeho preferencí. Je tak možné si nastavit vyšší obtížnost soubojů, ale nižší obtížnost hádanek, případně opačně. Je ale nutné dodat, že i na Příběhovou obtížnost jsou hádanky pořád slušnou výzvou, a to platí i o soubojích. Rozhodně na Příběhovou obtížnost nemůžete jen tak máchat do protivníků a neuskakovat před jejich výpady. Pořád stačí jedno povedenější kombo a Hinako má prořízlé hrdlo.

Pokud se vývojáři nechali lehce inspirovat u soubojů oblíbenými Souls hrami, možná si kladete otázku, jestli jsou ve hře i nějaké RPG prvky. Ano jsou, ale ty jsou tak základní, že bych je asi ani za RPG prvky neoznačil. Jak budete procházet světem, narazíte na svatyně, které slouží trochu jako bonfiry. U nich je možné hru uložit, změnit kostým hlavní hrdinky (třeba na kostým růžového králíčka), ale také prodat nepotřebné předměty, za což dostanete herní měnu v podobě víry. Za tu následně můžete nakupovat ochranné japonské talismany Omamori přidávající pasivní bonusy (zvedání zdraví či větší poškození), případně zvyšovat Hinako zdraví, staminu, příčetnost nebo počet pozic pro Omamori, takže jich můžete mít aktivovaných více najednou. Systém vylepšování je tedy opravdu jednoduchý, ale na druhou stranu dobře doplňuje akční hratelnost a další systémy.  

Silent Hill f běží na dnes hodně používaném Unreal Enginu 5, a musím říci, že vypadá neskutečně působivě, čemuž dopomáhá stylizace i celkový design. Svět vypadá kolikrát až fotorealisticky a může se pyšnit obrovským množstvím detailů, odlesků i parádním nasvícením, které má velký vliv na hororovou a temnou atmosféru. Nepřátele jsou neskutečně děsiví a ani lidské postavy na tom nejsou špatně, navíc mají přesvědčivé animace a mimiku, takže mohou vyniknout velmi dobré výkony všech herců. Já hru testoval nejprve na základní konzoli PlayStation 5, kde má dva režimy zobrazení. Režim kvality s 30 fps jsem rovnou zavrhnul a hru zkusil na režim výkonu, který se zaměřuje na 60 fps. I v něm hra vypadá pořád velmi dobře, navíc si po většinu času drží stanovený framerate.

Na konzoli PlayStation 5 Pro má hra jen jeden režim zobrazení, stejně jako nedávný remake Metal Gear Solid Delta: Snake Eater, a i zde se vývojáři rozhodli využít pro upscale technologii PSSR. Výsledek? Naprosto stejný. Protože hra běží v nižším základním rozlišení, PSSR si s touto skutečností nedokáže dobře poradit. Výsledkem je viditelné problikávání obrazu, které mnohdy opravdu ruší od hraní. Nevypadá to ani trochu dobře. Moc nechápu, že když už se Konami spálilo s PSSR u remaku Silent Hillu 2, kde ho následně nahradilo jiným upscalerem, ale také u nedávného Metal Gear Solid Delta: Snake Eater, proč ho použilo znovu u Silent Hillu f. Zvláště po obrovské kritice. Snad vyjde update, který problém s problikáváním obrazu vyřeší, protože to nedělá dobrou vizitku nejen samotné hře, ale také konzoli PlayStation 5 Pro.

Velký vliv na celkovou atmosféru a herní požitek má bez debat výborné ozvučení, díky němuž uslyšíte každičké prasknutí, zařvání monstra a další zvukové vjemy, které vám napumpují adrenalin do žil. A i proto vás dokáže pak řada situací vyděsit. Vývojáři sice sem tam použijí nějakou tu lacinou lekačku, ale kolikrát si nenápadně budují i půdu pro to, aby mohli hráče pořádně vylekat, zvláště pokud má na hlavě headset a hraje v noci. Pro takové seance je Silent Hill f jako dělaný. Kromě výborného ozvučení nesmím zapomenout zmínit ani neméně dobrý soundtrack, na němž se velké části podílel dvorní hudební skladatel Silent Hill série Akira Yamaoka. Při jeho skládání se rozhodl nerecyklovat zbytečně staré a dobře známé skladby, které si se sérií Silent Hill každý spojí, ale spíše pomocí něj dát hře Silent Hill f vlastní identitu. A to se mi povedlo.

Silent Hill f je svěží, odvážná, ambiciózní a hlavně skvělá nová hra v rámci oblíbené série, která přichází se strhujícím příběhem zasazeným do Japonska 60. let minulého století, zajímavou hlavní hrdinkou s nejedním tajemstvím, děsivým městečkem, elektrizující atmosférou i zábavnou hratelností kloubící dobře vymyšlené hádanky a napínavou akci, díky čemuž budete mít problém se od ní odtrhnout. Bez debat jde o novodobou hororovou klasiku, kterou by si neměl nechat ujít žádný fanoušek žánru, a už vůbec ne série Silent Hill. V takový návrat asi málokdo doufal.  Silent Hill je po remaku Silent Hillu 2 a novém Silent Hillu f zpět v plné síle. 

Game.Press