Recenzovaná verze: PlayStation 5

Za hrou Sifu stojí méně známé francouzské nezávislé studio Sloclap. Zkušenosti s ním můžete mít v případě, že jste vyzkoušeli online akční titul Absolver, stavějící na propracovaném bojovém systému. Autoři mají boj napřímo rádi, a tak se rozhodli pro další podobnou velmi frenetickou mlátičku, která tentokrát bude více stavět na příběhu a bude určena pro jednoho hráče. Když byla hra Sifu poprvé představena, tak zaujala nejednoho hráče, ať už díky líbivému zpracování i inspirací klasickými kung-fu filmy.

Začněme nejdříve příběhem, který není nijak složitý nebo zamotaný. Hlavního hrdinu si na začátku zvolíte, přičemž autoři dávají na výběr „pouze“ ze dvou pohlaví. Hlavní protagonista je vystaven velkému traumatu už v mládí, kdy je zavražděn jeho mistr. Dlouhých 8 let usilovně trénuje, až uzná za vhodné, že je potřeba s bojovým syndikátem, který vzal život jeho mistrovi, zatočit. Přiznám se hned na začátku, že nejsem velkým fanouškem japonských a čínských bojových filmů, takže nedokážu moc dobře posoudit, nakolik je jimi Sifu ovlivněn. Dle vývojářů hodně, a to už příběhem, který vypráví o velkém hrdinství a pomstě. Více v tom netřeba hledat. I když motiv zápletky nepřekvapí a není originální, musím přiznat, že mě hra i díky své jednoduše pojaté zápletce hodně baví. Má vynikající tempo, neotravuje zbytečnými filmečky a zdlouhavým vyprávění.

Pro někoho může být zklamáním, že Sifu zabere ve výsledku jen něco okolo 3-15 hodin v závislosti na zvolené obtížnosti a hlavně skillu. Hra je totiž zatraceně těžká a nedá vám nic zadarmo. Občas se tedy zapotíte i při střední obtížnosti a hard je tady skutečně těžká obtížnost určená těm nejnáročnějším hráčům. Hra Sifu nabízí ještě lehkou obtížnost, která je jednou z nejvýznamnějších změn, které přinesl aktuální update 1.08, čímž se stala přístupnější většímu okruhu hráčů. Skrze poslední update byly přidány také nové tréninkové možnosti, outfity a temný mód pro uživatelské rozhraní. Největší novinkou pro náš trh je však už výše zmíněná čeština, k níž se ještě dostaneme.

Délka hry tak není na první pohled největší zbraní Sifu, ale po pečlivém uvážení ji hodnotím pozitivně, neboť ve hře skutečně nelze dělat více, než se stále dokola prát s hordami nepřátel a sem tam nějakými bossy. Pokud by hra byla delší, mohla by přejít do stereotypu a začít nudit, což se naštěstí takto jen těžko stane. Ve svém skromném příbytku můžete trénovat, prohlížet si tabuli, na níž máte své cíle a stopy k nim. Ony stopy jsou drobnými collectibles, jež lze nacházet v misích.

Hra má celkově 5 různých oblastí, které postupně navštívíte, tedy kompletně vymlátíte. Nepřátel je všude jako much a vy se tak postupně budete probíjet zástupy až k hlavnímu protivníkovi. Soubojový systém je tím, co vás požene vpřed, neboť budete stále zkoušet nejrůznější komba a variace, jak efektivně poslat soupeře k zemi. Přiznám se, že rovněž nejsem žádným bojovým mistrem, takže nemohu zhodnotit, jak precizně se podařilo styly boje napodobit, ale jako laik jsem s výsledkem nadmíru spokojen.

Pro znalejší uvedu, že se ve hře používá bojový styl Pak Mei (白眉). Ten je kombinací několika bojových stylů, mezi nimiž nechybí bystrost leoparda, zuřivost tygra a další prvky jeřába, draka a hada. Díky tomu si můžete dovolit nejrůznější komba, která postupně odemykáte za získané zkušenosti a stále se zdokonalujete. Jakmile také nabijete ukazatel soustředění, tak můžete využít speciálního pohybu. Během boje lze také omezeně využít okolní prostředí, a rovněž také předměty, jako jsou různé hole, nože či lahve.

Kromě samotného boje je třeba se také obrnit jistou dávkou trpělivosti. Jak už bylo naznačeno, tak hra se vás aktivně snaží zlikvidovat, a je tedy třeba se umět bránit a včas také uskakovat. Chvilku trvá, než se s tímto systémem hráč naučí precizně bojovat, ale poté je to o to větší zábava. Vykrývání útoků je pak velmi dobrý obranný prvek. U něj je však potřeba velmi precizní načasování, aby se podařilo úder odrazit či zneškodnit. Ve hře narazíte na různé typy protivníků. Designově jsou od sebe odlišeni trochu více, ale povětšinou se jedná o základní typy. Najdete tu tak běžné protivníky, středně těžké nepřátele a pak vyloženě bosse, kteří se liší od ostatních unikátnějšími schopnostmi a výjimečnými možnostmi úderu či využití specifické zbraně.

Velmi unikátním prvkem v hratelnosti je stárnutí hlavního hrdiny. Pokud dojde k tomu, že se ukazatel životů dostane na nulu, umíráte. Je ovšem možné se znovu zrodit. K tomu využijete speciální náramek, který hrdinu zachránil už kdysi. Dle kvality vámi odehrané pasáže se vám odečte určitý počet let, respektive přidá. Hrdina se tak objevuje na stejném místě znovu a může bojovat dál s tím rozdílem, že je o něco starší. Postupně se tak stává starším a starším, až je zcela starý. Životy se zkracují, ale jsou vykompenzovány vyšším poškozením, jež hrdina uštědří nepřátelům. Boj se tak přizpůsobuje stejně jako váš zevnějšek.

Jakmile se ukazatel vašeho zdraví dostane do rozmezí 70-78 let, tak máte poslední naději na dohrání hry, jinak permanentně zemřete. Hra je tak jakýsi jeden „dlouhý“ run, kdy musíte všech 5 kapitol projít dříve, než dojde k permanentní smrti. Rozhodně se jedná o zajímavý koncept a musím autory pochválit za jistou dávku inovace a hlavně odvahy s něčím takovým přijít.

Už bylo zmíněno, že za likvidaci protivníků a za kvalitu odvedených soubojů získáváte zkušenosti, které můžete uplatnit k nákupu dovedností. Výhodou je, že pokud do jedné investujete víckrát, tak se vám permanentně odemkne a už vám zůstává napořád. Tato mechanika tu zjevně existuje proto, abyste hru rozehráli víckrát. Speciální dovednosti můžete použít u malých svatyní, ale jejich efekt se projeví povětšinou jen v dané misi. Rovněž je fajn i hledání collectibles a tvůrci přidali možnost odemykat si zkratky skrze levely. Díky nalezeným klíčům a kartám si tak otevřete zadní vrátka, jako třeba v Souls hrách. S nimi má tedy Sifu společného více než jen obtížnost.

Sifu překvapí svým zpracováním. Umělecký styl je moc pěkný a líbil se mi už při oznámení a jinak tomu nebylo ani během hraní. Hra navíc hýří barvami, což působí trochu komiksově, ale také má nádech jakési olejomalby. Opravdu krásně se na to dívá, navíc na konzoli PlayStation 5 běží skutečně až neuvěřitelně čistě bez jakýchkoliv záškubů. Vše je plynulé i v případě, že se na vás sesype větší klubko nepřátel. Každá z úrovní pak nabízí svůj specifický barevný režim a provedení. Během hraní jsem byl příjemně překvapen, že jsem nenarazil na jedinou podivnost, co se týče fungování hry, jejího zamrzání či něco podobného. Sifu opravdu běží velmi precizně. Jediné, co mohu zkritizovat, tak je fakt, že na samém počátku jsem se neustále snažil přehodit si kameru za druhé rameno. Titul to bohužel neumožňuje, a právě kamera občas zazmatkuje, když se dostanete do nevhodné pozice. Nejde přímo o chybu, ale je škoda, že se tento neduh nepodařilo v rámci updatu odstranit. Sifu však tuto drobnost kompenzuje velmi dobrým hudebním doprovodem, který perfektně podkresluje každou scénu.

Příjemně překvapen jsem byl i tím, že tvůrci využili možnosti gamepadu DualSense, které tak dodávají celé hře na výjimečnosti. Vybrané zvukové efekty se ozývají z malého repráčku ovladače. Poznáte to zejména ve slumech, kde narazíte na bzučící mouchy, a velmi dobře je i zpracovaná haptická odezva. Velkým pozitivem hry je nově i zmíněná česká lokalizace. Ačkoliv hra jako taková nenabízí příliš mnoho textu, tak věřím, že se bude jednat o další lákadlo již tak povedené hry. Titulky jsou povětšinou dobré, ačkoliv jsem si všiml i několika drobných překlepů nebo špatného skloňování.

Závěrem mohu říci, že já jsem ze hry Sifu doslova nadšený. Je to čerstvý vítr na poli neustále dokola se opakujících titulů. Propracovaný soubojový systém s řadou komb je perfektní, herní doba přijatelná a vizuální zpracování moc pěkné. Navíc je hra Sifu určena i těm hráčům, kteří hledají pořádnou výzvu. Za vznik Sifu jsem opravdu hodně rád a klidně bych si dal v budoucnu pokračování, pokud někdy vznikne.