Motoi Okamoto: Oznámením hned několika Silent Hill her chtělo Konami ukázat, že to myslí s oživením této značky vážně

@ΛNĐ3RLΛ: Všechno co studoval, má společný, neměnný základ. Gnosticismus je kapičkou v oceánu lidského snažení a praxe. Ismy nejsou a nebyly cílem jeho hledání, cílem jeho hledání byla vlastní duše, skutečná podstata každého z nás. Ismi jsou jen různé oblečky pro totéž putování. Úplně stejně lze říct o všech ostatních spirituálních směrech, jak zásadně ovlivnili všechno jeho poznání a dílo, protože se liší pouze formou a mírou zkreslení, takže si do jeho Červené Knihy můžeš napasovat rovnou několik spirituálních praxí, jako by je okopíroval. Ale všechny směřují k téže podstatě. Junga nezajímal ani jeden z těch zdrojů jako "ten zásadní", hledal řešení lidských, věčných problémů, hledal poznání podstaty problému, což ho vedlo k poznání podstaty toho kdo nebo co skutečně jsme. On sám si prošel vlastní temnotou po dlouhé období, s nikým nemluvil, to bylo pro něj mnohem zásadnější, než veškerá ta analýza. Jeho vlastní poznání vlastní temnoty zásadně ovlivnilo to co Jung se snažil sdělit.

Alchymie je jako teorie úplně na nic. Je užitečná pouze v praxi s níž může člověk začít okamžitě teď a tady jak je. Odkud asi pochází alchymie vědomí? V podstatě ze stovek zdrojů, které studoval. Například Patanjaliho jóga je taktéž alchymií. Tantra je alchymie. Budhismus ve všech svých variantách taktéž. Vše je o vnitřní alchymii. Jenže Jung se nikdy nedostal k jádru. K tomu se bezpochyby dostal po smrti svého těla. Nejdůležitějším zdrojem jeho poznání byli jeho vlastní vhledy do vlastního vědomí, pro které hledal porozumění ve všech možných externích zdrojích. Nic neovlivnilo Junga víc, než nakonec jeho vlastní pohroužení do vlastního nitra, do své vlastní podstaty bytí. Všechny nauky jsou jen prstíček ukazující směr. Každý musí ale vstoupit a poznat pravdu čistě sám. Nauky by neměli být předmětem, nebo cílem zkoumání, ale pouze dočasným nástrojem k vlastnímu prozření. Já osobně ty nauky které studoval znám, taky jsem je studoval a všechno mluví jinou řečí o tomtéž. Nedovedou člověka nikam, pouze k věčným otázkám a žádným odpovědím, protože odpověď je existenciální vjem vědomí, nikoliv objektivní skutečnost, kterou by šlo nacpat do nějaké lidské nauky. Každý kdo ví, tak ví, že pravda je nevyslovitelná, tudíž jí žádná lidská nauka není schopná předat. Filosofie slouží v podstatě pouze k intelektuálnímu porozumění skutečnosti mimo veškeré formy. Důležitá je praxe, meditace, ta ti poskytne zcela vlastní vhledy, které když sepíše, budeš v podstatě mít další nauku k "uctívání", další interpretaci téhož, protože zjistíš totéž, co už zjistilo miliony před tebou a zjistí milióny po tobě.

A ještě jedna věc, nemyslel jsem a neřekl jsem, že by se něčím zabýval okrajově. Řekl jsem, že studoval toho tolik a všechno ho vedlo k určitým, společným jmenovatelům, že nelze absolutně určit, jestli to či ono ho formovalo víc. Bez vlastních vhledů a komparativních zkušeností s klienty by nikdy ani nepochopil proč vůbec takové nauky vznikli a k čemu v podstatě lidem slouží a co sdělují. Krom sebe, chtěl upřímně pomoci svým trpícím klientům. Nikdy by se o nic z toho nezajímal, kdy u sebe a svých klientů nebyl neustále svědkem jevů, které reálně žádný obor psychologie nedokázal řešit. Neschopnost nápravy/uzdravení za pomocí tzv. moderních metod ho navedla přirozeně ke zdrojům dávno dávných. Jestli je něco na gnosticismu důležité, tak pouze to, že člověka může nasměrovat k podstatě bytí. Samo o sobě to nemá žádnou hodnotu, dokud není někdo, alespoň jedna lidská bytost, které by to pomohlo vyjít z vlastní temnoty.

PS. Existuje však literatura, čistě odborná, od jiných autorů, kteří ve svých dílech šli právě do hloubky bytí dál, než Jung. Většinou vědeckým přístupem v kontrolovaných podmínkách. A žádné lidské ismy tato díla neovlivnila. Je jich pár, ale hodnota jejich sdělení a praktičnost je nevyčíslitelná.

Totiž takhle, už jsem slyšel mnoho "Jungiovců" a každý podobně jako ty vypíchl něco jiného z jeho zkoumání, co podle něj ovlivnilo zásadně jeho poznání a dílo. Kdo má pravdu? Buď všichni, protože Jung se vším tím opravdu do určité míry zabýval, nebo nikdo, protože to všechno beztak byl pouze prostředek k porozumění sebe sama a nic z toho konkrétně nebylo samo o sobě zásadní, nýbrž částečné. Takže neberu ti to, cos z toho ty sám vyčetl. Ale osobně jsem přesvědčený, že Jung zkrátka studoval všechno v reakci na uvědomění si vlastní nevědomosti o tom, kdo je. Psychoanalýza většině klientům nepomohla, ale odhalila mu vnitřní symboliku a jiné důležité aspekty. Meditace pro něj byla nakonec důležitější, než veškeré nauky co studoval, protože měl vlastní vhledy do existence skutečností, o kterých četl a nerozuměl jim. Chtěl upřímně vědět, to je vlastnost mezi lidmi vzácná. Mnozí se spokojí s vírou. Jun věděl že "bůh" je. Pro něj to nebylo vůbec otázkou víry, protože se se s tím setkal přímo sám v sobě.

Lištička utrápená. 😄 "Hinako, společně to dáme, hlavně už nežer ty..." 👌😄

@ΛNĐ3RLΛ: Sám jsi o dvojce psal, že je to očistec a sám sis interpretoval vlastní teorii, i když je v rozporu, co tvrdí tvůrce hry. Tady skáčeš na narativ, že se odehrává ve hlavě 20leté dívky, a že je to explicitní, proto to popírá jungovské základy. Silent Hill f je v tomhle právě Silent Hill a nechává interpretaci na hráči a já bych si sám nedovolil říci zatím, k čemu dávám přednost. Navíc jak známe Ryukishi07, tak víme, že on funguje na obou rovinách, takže i když se to děje v hlavě, tak to neznamená, že hlavní postava nemůže být loutkou dvou čarodejnic, které se sází :).

Já bych se mohl rozepsat, ale přijde mi to zbytečné, protože jsi to nehrál a spíše by mě zajímalo, co bys na to říkal, kdyby sis to odehrál a hlavně bez předsudku. Rád si tu debatu zopakují, ale až odehraješ, rozhodně doporučuji.

@ΛNĐ3RLΛ:

EDIT: Podle literatury a odborných analýz Jungovi práce byl zmiňovaný gnosticismus pouhou kapkou v obšírné sbírce zdrojů spirituálních praktik, filozofických směru a dalších z celého světa. Dával dohromady vše co mohlo pomoci určit a pochopit fenomény ze své praxe. Takhle zjednodušit jeho zdroje nelze. Například jednou z mnoha věcí, kterými se zabýval, byly původní esoterické texty "Zlatý Květ", které jsou výsledkem tisíců let lidské, zaznamenané praxe a především praktik pro práci s vlastním vědomím k prožití a pochopení skutečné podstaty sebe sama a celého bytí. Studoval mnohé směry z východu a od jinud, které do dnes zachovali mnoho z původních lidských studií vědomí/duše. Studoval mystiku a mystiky své doby, kteří nezávisle na sobě dospívali k podobným závěrům o vědomí v těle lidském. Co Jung za život načerpal a poskládal dohromady, toho je mnoho a je mnoho zdrojů, které měli osvícenější charakter než gnosticismus, který je pouze jednou z mnoha spirituálně filozofických odnoží, která už mnohé pravdy překrucovala, což se stalo nakonec většině. Dnešní esoterika a jiné kraviny jsou pouze infantilní výsměch něčemu pro člověka důležitému v každé době, v každé inkarnaci.

Suma sumárum inspirovat se Jungem je extrémně široký pojem a není pro hry Silent Hill podstatné, nakolik a co si berou z Junga, protože i ten Japonský folklór, který je dnes už extrémním zkreslením původních informací z lidské praxe, má v sobě tytéž základy jako veškeré filozofické a spirituální praxe za celou lidskou historii. Protože všechny svou praxí zákonitě dospějí k témuž výsledku. Všechny vedou jedince vlastní soustředěnou prací do jeho vlastního já, do centra sebe sama, kde si uvědomuje sebe sama mimo fyzické formy, kde si uvědomuje bytí. Jung dospěl ke stejné podstatě, k jaké dospěje zase jinou cestou, například biochemickou cestou někdo jiný třebas prostřednictvím seriózního rituálu s Ayahuasca, nebo jinými stav vědomí měnícími prostředky. Jung dospěl k mnoha meditačním praxím, které se po generace vyvíjeli a předávali dál, které se pro něj stali zásadní.

Nicméně žádné lidské trauma není méně důležité. Problém identity má podle Junga v podstatě každý až na vzácné výjimky. Problém nás všech a často nevědomý. Traumata z nevhodně prožitých životů, kdy trpíme, řešíme i mnoho životů. I této roviny se SH hry dotýkají, zákonitě, včetně SHf. Silent Hill je nejpochopitelnější z hlediska centralizovaného vědomí jakožto entity, která je schopna vytvářet ve své mysli nejrůznější světy a zaplňovat je symboly, které vyjadřují jeho veškeré vlastnosti, nejen ty temné, ale veškeré ostatní z celého spektra zkušeností a tyto vlastní konstrukty vědomí jedinec prožívá, interaguje s nimi, aby pochopil svůj problém, který ho tíží. Silent Hill je explicitní a zároveň naprosto abstraktní, protože obojí jsou dvě strany jedné mince. Musí být obojí, aby byl srozumitelný na úrovni běžného vědomí a zároveň srozumitelný našemu hlubokému jádru vědomí, kam normálně nevidíme (proto ty meditace a jiné způsoby aby jsme viděli). Naše hlubší vědomí funguje čistě na bázi symboliky a neustále komunikuje s naší dočasně lidskou subpersonalitou, s tím tzv. běžným vědomím na povrchu, které je plně soustředěno skrze tělesné smysly do této "3D projekce"/reality. Zaměření se do sebe, do centra svého vědomí je přesný opak povrchního egocentrismu úzce spjatého s biologickým mozkem. Egocentrismus, nebo-li nevědomost je však problém, který produkuje všechny problémy s vlastní identitou a existencí vůbec Témata která SH v sobě zákonitě obsahuje, jsou mnohem, mnohem hlubší. To je na několika letou debatu.

Nicméně každá postava ve hrách Silent Hill hledá sebe sama skrze temnotu vlastního nevědomí. To je základní podstata. Ztratili se a hledají se. A proto je SH tak geniální série, pro ten způsob jakým to dělá a vyjadřuje. Musí projít peklem, které si sami v sobě vytvořili. Musí ho poznat a pochopit, aby prozřeli.

@ΛNĐ3RLΛ: tak když rychle definujeme to místo, tak přímo to město má nějakou historii, kolonizační hrůzy, kult a to a další umožnilo otevřít bránu do dalšího světa. Katalyzátor byla White Claudia.

Teď co dělá Silent Hill Silent Hillem? Je to místo jako samotné, nebo je nebo nějaké kolektivní nevědomí, které může spustit podobné události všude na světě skrz správný katalyzátor? Čistě za mě ano, jelikož je to v souladu jungovskymi základy série.

@ΛNĐ3RLΛ: Recenze kvůli spoilerům nezmiňují důležité informace a "zvláštnost" místa Ebisugaoky, které právě vysvětlují zákonitosti světa, které analogicky odpovídají Silent Hill ve všech prvních čtyřech SH hrách. Takových míst může být mnoho vzhledem k tomu, jakými principy se konkrétní místo stává zároveň metafyzickým. Každá lidská bytost v podstatě prožívá v sobě svůj vlastní "Silent Hill". To místo je v podstatě metafora. Pokud jde o zákonitosti psychologie a metafyzických projevů, podstata zůstala v SHf naprosto věrná.

Pro mnoho lidí je série SH o konkrétních symbolech, jako třeba Pyramid Head, který ale pouze je Jamesovi vlastní metafora, která se zbytkem série nemá nic společného. Proto "Silent Hill" může mít tolik forem projevu, kolik je lidí a míst s principielně podobnými problémy. Klidně by se ta hra mohla jmenovat jednoduše "Ebisugaoka" a nic to nemění na tom, že je to všemi principy Silent Hill. Umím si představit, že kdyby to vydali pod názvem "Ebisugaoka", pak by se ozvali fanoušci SH, že hra kompletně vykrádá sérii SH.

Od čtvrtého dílu SH je jednoznačně SHf tou nejvěrnější hrou celé podstatě prvních her, než všechno co vyšlo potom. Nicméně samozřejmě stejně to bude zase pro určitou sortu lidí a ostatní to rádi mít nebudou.

@Abysswalker: Hele ale stejně ve výsledku jsou mé výtky ke combatu v SH2R druhořadé, protože pořád se to hraje líp, než všechny SH hry předtím. Já taky nemám s 30fps problém, pouze v případě, že hraju něco v 60 a přepnu to potom na hru ve 30, tak je několikaminutový problém se adaptovat a pak už je to cajk. Jinak já už tam mám přes deset pro mě zásadních her, kde mi to na Pro běží tak, že bych klidně za tu konzoli dal znovu těch 23 tisíc. Tady je to nejspíš o tom, kolik pro tebe důležitých her má pro tebe nějak podstatný upgrade. Mě osobně se to vyplatilo, protože už bych většinu těch her mimo Pro režim nehrál v případě volby.

@stillalive: S tím pohybem souhlasím. A technický stav není ideální, ale osobně mi 30 fps nedělal problém. Je to ale asi tím, že jedu na základní ps5 a ne na pročku. Pro mě by to byly vyhozené prachy. To už si ty dva roky radši počkám na ps6.

@Abysswalker: Já to měl zase přesně obráceně se SH2R, kde mám teď rovných 100h, všechno pro mě perfektní až na ten souboják, který mě přestával bavit někdy po půlce hry. Největší problém mám u chůze, kde je pouze jedna rychlost chůze a běhu. V SHf konečně udělali komplexnější možnost chůze i běhu, takže rychlost chůze a dokonce i rychlost běhu je různá podle míry naklonění páčky. Mají to podobně i RE remaky, mohu jako hráč plynule zpomalovat a zrychlovat chůzi i běh a to zásadně zvyšuje imerzi esteticky pohybu a hlavně hraje se to mnohem líp. Tuto možnost korigovat jemně rychlost pohybu využívám ve hře naprosto všude. Já osobně obecně v TPS hrách nesnáším a vadí mi když postava má jen jednu rychlost chození a běhu. A největší problém mám s aktuálním čistě technickým stavem SH2R na PS5 Pro, když dám 60fps, tak se extrémně zhorší odrazy a už na začátku hry se hra brutálně škube a to pořád, dokud nevlezu do uzavřené místnosti, ale je výrazně zredukováno poblikávání stínů převážně ve vegetaci. Když to dám na 30fps, tak se ty zrnité odrazy trochu zlepší, snímkování více drží stabilně, ale zase stíny pulzují brutálně.

Hraju totiž NG+ a neexistuje příjemná varianta jak to hrát. Umělecky je to skvost a souboje mi nevadí, nejvíc mě bavili nožičky lezoucí po zdech, ale ten technický stav tu hru regulérně rozbíjí. Strašlivě mě to sere, že to neopravili a ani se k tomu nikdo nemá, ale stejně to hraju, protože "musím". Občas si dám pauzu od SHf právě rozehraným druhým průchodem SH2R a chtěl jsem to mít konzistentní, tak jsem si říkal že to v těch 60fps dám, ale nedám. Takže musím podstupovat prvních několik minut nepříjemnou adaptaci mého mozku z 60 na 30 snímků. Tož jinak nemám s těmi hrami problém. Jsou to nejlepší co tahle série vyplodila.

Jinak v SHf souboje a hádanky jedu na obtížnost Lost in Fog a je to ještě lepší tím, že častěji mám skoro všechny zbraně rozbité, musím ještě více rozmýšlet koho sejmout, nepřátelé vydrží trochu víc, Hinako se trochu zraňuje více, obnovení nepřátel je mnohem rychlejší, no prostě survival horor v psychologickém hororu jaký jsem už dlouhou nezažil. Extrémně důležitá je absence střelných zbraní a vůbec omezení inventáře, omezení fyzické výdrže a mentální příčetnosti a rozbíjení zbraní. Bez toho a bez toho balancingu by to byla úplně jiná hra, ale díky tomu jak všechno hra kombinuje do jednoho robustního, funkčního celku, je právě to co z toho dělá za mě hratelnostně zatím nejvyspělejší SH hru. A hlavně prosím neber to tak, že se tě snažím přesvědčit. Hele úplně chápu že tě ten souboják nechytl, tvé osobní preference respektuji.

@stillalive: Kéž bych to měl stejně, jako ty. 🥲

Ale tak alespoň ta dvojka se mi neuvěřitelně líbila a na jedničku se fakt těším hodně.

Já asi 14 dní zpátky skončil v otherworldu po té škole a od té doby to nezapl. Ten souboják mě tak neuvěřitelně nebaví, že jsem mezitím dohrál dvě jiné hry.

SH2 na hard nebo libovolný Resi na hard/professional či Dead Space na permadeath zvládnu, ale tohle se mi ani nechce zapínat. To i Cronos se mi hrál skvěle oproti f. A je to škoda, protože se mi na té hře líbí vše ostatní. 😢

Ehm pořád hraju Silent Hill f a už jsem tam nechal 99 hodin. Já jsem dostal v podstatě dokonalý a zároveň originální návrat do světa SH a nemůžu to jednoduše přestat nenasytně hrát a užívat si to, protože na tento okamžik, kdy budu zase na PS hrát nový, kvalitní SH a k tomu ještě vynikající remake dvojky a podle mě velmi povedený krátký příběh The Short Message, na to jsem zoufale čekal přes deset let, Konami jsem proklínal a teď je SH zpět v ještě lepší formě než kdy dřív. SHf si osobně cením již jednoznačně jakožto Masterpiece mezi psychologickými horory. Je to teď pro mě obrovský svátek, během hraní SHf smršť vzpomínek na všechny ty čekání na vydání každé SH hry v minulosti, to nadšení a pohroužení do hry na den vydání a dlouho po něm, to poslouchání dennodenně všech SH soundtracků od Akira Yamaoka, Silent Hillem jsem jeden dlouhý čas doslova žil, hudbu kterou jsem sám tvořil, nebo fotografickou tvorbu, všechno bylo silně ovlivněno atmosférou a pocity ze světů SH. Pro mě osobně tento rok je pro SH zmrtvýchvstání v jaké jsem už dlouho nedoufal. Už zase mám všechny Soundtracky, vyhrabal jsem i staré vlastní sety poskládané ze všech soundtracků, které jsem ve své době sjížděl na PS3. Dokonce jsem našel vlastní skladby, které jsem kdysi tvořil právě ve stylu Akira. Kromě mého bráchy a pár přátel, kteří to jeli podobně se mnou, tohle nikdo nepochopí, ale já jsem vděčný že to takhle nakonec dopadlo, že se našli lidé, kteří vědí co SH je a udělali nový skvost v sérii. A za lidi schopné udělat kvalitní remaky.

Remake jedničky a nový Townfall očekávám se stejným nadšením a už skutečnost, že čekáme na další díly je požehnání. A ten combat? Tvl. v životě nebyl v celé sérii takto robustní a ani z poloviny takto zábavný soubojový systém, který ke všemu reflektuje podstatu postavy, příběhu a samotného průběhu příběhu. První souboják, který si v SH vyloženě užívám a perfektně reflektuje podstatu a kontext, ale o něm to není, jenže z podstaty tam musí být a když už tam je, tak konečně kvalitní, perfektně vybalancovaný.

No zkrátka, já zase žiju Silent Hillem, díky Konami. 👌

@Azumaru: Proč to není Silent Hill? 😉🙃