Skladatelé herní hudby #1 - Peter McConnell

O Peteru McConnellovi se říká, že patří k hudebně nevzdělanějším autorům herní hudby. Ostatně ne každý se může pochlubit studiem hudby na Harvardu. Faktem však je, že není mnoho skladatelů, kteří by dokázali svou tvorbou obsáhnout tak široké spektrum žánrů jako právě McConnell. V jeho hudbě se prolínají klasické filmové melodie spoléhající na velký orchestr s vlivy nejrůznějších žánrových oblastí až po rockovou hudbu. Ostatně McConnell se nikdy nebránil spolupráci s nejrůznějšími kapelami. V jeho tvorbě cítil vliv takových osobností světových skladatelů jako Bernard Herrmann, Raymond Scott, Duke Ellington nebo Lalo Schifrin. A sám McConnelly rád říká, že inspiraci čerpá i z období zlaté éry Hollywoodu.

Peter McConnell se narodil v roce 1960 v Pittsburghu, ale v dětství se často stěhoval a tak vyrůstal jak ve Švýcarsku tak v Kentucky či New Jersey. Už od mládí projevoval svůj vztah k hudbě a možná právě to, že poznal mnoho různých a odlišných prostředí mělo později vliv na jeho široký hudební rozhled. Naučil se hrát na violu (která zůstala jeho nejoblíbenější), kytaru i banjo. Ostatně ovládá hru na většinu strunných nástrojů. Působil také v několika mládežnických orchestrech a tak není divu, že ho láska k hudbě přivedla až na Harvard, kde studoval u samotného Ivana Tcherepnina. Hudba zkrátka byla (a je) jeho život. Nicméně jeho první opravdová práce byla hudbě vzdálená. Pracoval v Bostonu jako programátor a možná by jím i zůstal a hudbě se věnoval jen po nocích během hraní s kapelou, kdyby nedošlo k osudovému setkání. To osobou, která jeho kroky nasměrovala do herního byznysu, byl Michael Land, spolužák ale i spoluhráč z kapely. Plánovali spolu založit novou skupinu a dobýt svět, ale než k tomu došlo, pozval ho Michael na pohovor do jedné malé společnosti jménem LucasArts. A to změnilo jeho život. V LucasArts se sice ze začátku podílel na vývoji systému iMUSE který inovoval způsob, jakým se pracuje s hudbou ve hrách (místo obyčejné smyčky mohla hudba plynule reagovat na dění na obrazovce), nicméně později se stal jednou z důležitých osobností této společnosti.

Jak už jsem zmínil, klíčový okamžikem jeho kariéry byla spolupráce s Michaelem Landem a zakotvení v LucasArts. Tehdy na začátku 90. let byla zlaté éra adventurních her a společnost LucasArts byla nekorunovaným králem žánru. Díky technologickému vývoji na poli zvukových syntezátorů bylo konečně v herní hudbě možné využívat propracovanější orchestrace a hudební složka her se začala blížit té filmové. Pozice skladatele herní hudby začala nabývat na významu a jejím autorům se uvolňoval prostor k většímu autorskému podílu na výsledné podobě hry. A byly to právě adventury, které jim to umožnily. Tento herní žánr totiž více než kterýkoliv jiný kladl důraz na audiovizuální kvality a herní hudba se stala nedílnou součástí celého herního zážitku.

Herní divize LucasArts byla skutečnou líhní talentovaných lidí a pokud se nám při vyslovení jména této společnosti vybaví osoby jako Tim Schafer či Ron Gilbert, tak při prvních tónech ústřední melodie Monkey Island by nám na mysli měla vytanout jména Michal Land, Clint Bajakian a samozřejmě Peter McConnell. A právě spolupráce na Monkey Island 2 odstartovala McConnellovu plodnou kariéru v LucasArts. Trio Land, Bajakian a McConnell má prsty v těch nejikoničtějších hrách od LucasArts jako Indiana Jones and the Fate of Atlantis, Sam & Max Hit the Road nebo Day of the Tentacle a stejně tak slušné řádky her ze světa Star Wars. Ačkoli spolupráce těchto tří osobností byla velmi plodná a v začátcích LucasArts se prolínala napříč všemi hrami studia, každý z nich nakonec získal možnost převzít skladatelskou činnost takřka výlučně do vlastních rukou. Michal Land tento krok učinil s hudbou pro sci-fi adventuru The Dig (1995) a Bajakian pak s ceněným doprovodem pro westernovou střílečku Outlaws (1997). První významnější hrou, pod kterou je podepsán především McConnell byla motorkářská adventura Tima Schafera Full Throttle (1995) na které spolupracoval s hardrockovou kapelou The Gone Jackals.

Ačkoli se Full Throttle nepochybně zapsal do herní historie, pravý klenot měl teprve přijít. V roce 1997 totiž vyšlo Grim Fandango, labutí píseň adventur od LucasArts. Originální příběh z kreativní mysli Tima Schafera v sobě kombinuje zdánlivě neslučitelné prostředí inspirované folklórem mexické záhrobní tématiky a postav které jako by vypadly z filmu noir. Není tak divu, že oba světy McConnell s nápaditostí sobě vlastní využil a pro hru připravil hudbu, ve které se mísí melancholické tóny klavíru spolu s jazzovými party plnými synkop a saxofonu, swingu a zvukem big bandů, přičemž nevynechá ani typické mariachi kytary. Sám McConnell přiznal inspiraci mexickou lidovou hudbou stejně tak prací skladatelů noir filmů jako byl Max Steiner či Adolph Deutsch. Grim Fandango je dokonalou ukázkou toho, jak moc může hudební kulisa ovlivnit hru a zážitek z hraní, protože pokud je komponována s citem a nadhledem, dokáže posílit vyznění herních situací, které mají být smutné, romantické, napínavé nebo komické. A přesně taková McConnellyho hudba je. Soundtrack ke Grim Fandangu můžete poslouchat i samostatně a stejně se neomrzí právě díky velké různorodosti skladeb a stylů a osobně ho řadím k McConnellyho nejlepším pracím.

Grim Fandango - Casino Calavera - www.youtube.com/watch?v=mbK1m-9wQSA .
Grim Fandango - Hi-Tone Fandango - www.youtube.com/watch?v=DzTMT30N5DI .
Grim Fandango - Gambling Glottis - www.youtube.com/watch?v=2muTKA0_NV4 .
Grim Fandango - Bone Wagon - www.youtube.com/watch?v=TPcd6H43c8k .

Pro LucasArts McConnelly ještě stihnul udělat čtvrtý díl Monkey Island, který pod názvem Escape from Monkey Island vyšel v roce 2000 a také několik dalších Star Wars her. Jenže LucasArts na sklonku milénia už byl jiná společnost než když do ní nastupoval a tak stejně jako jeho bývalí spolupracovníci se vydal na dráhu nezávislého autora. Po odchodu z LucasArts na sebe upozornil hned následujícím projektem. V pokračování úspěšné akční plošinovky Sly 2: Band of Thieves (2004) dokázal skvěle vystihnout atmosféru příběhu, jenž pojednával o týmu profesionálních zlodějů. Inspirací mu byly klasické filmy z 60. a 70. let jako Růžový panter a tak není divu, že na soundtracku lze zaslechnout ozvěny geniálních prací Henry Manciniho. Přitom však nejde o nějaké vykrádání, protože McConnell přišel se zcela svébytnou poctou žánru. Důkazem o jeho schopnostech jakožto autora budiž to, že ani v nedlouho vydaném pokračování Sly 3: Honor Among Thieves (2005) dokázal udržet laťku kvality a opět nabídnout odlehčený hudební doprovod dalším dobrodružstvím Sly Coopera.

Sly 2 - Paris - www.youtube.com/watch?v=4msnkPEZ-c0 .
Sly 2 - North - www.youtube.com/watch?v=Z7vL034i2PA .
Sly 3 - Venice - www.youtube.com/watch?v=8CJv_cC5rCI .
Sly 3 - Pirate Fight - www.youtube.com/watch?v=18oNJRRHhkg .

Jenže to už se mu ozval jeho starý známý Tim Schafer, který si mezitím založil vlastní společnost Double Fine. Ten ho přizval ke spolupráci na ujeté akční adventuře Psychonauts. A bylo z toho další nezapomenuté dílko. Opět se potvrdilo, že McConnellymu sedí hry, u kterých může využít široké spektrum hudebních žánrů a nabídnout pestrou směsici melodií. A tohle vše mu ztřeštěné dobrodružství Raze v záhybech šílených mozků umožnilo. S Timem Schaferem spolupracuje i nadále a je podepsán po několika hrami od Double Fine jako Brütal Legend (2009) či Costume Quest (2010). V posledních letech pracoval i pro studia Microsoftu, kdy se podílel na ozvučení několika jejich Kinect her.

Psychonauts - Agent Cruller's Sacred Hall - www.youtube.com/watch?v=8t8iOzbL-mY .
Psychonauts - Happy Flowers - www.youtube.com/watch?v=IlhRScXtxDU .
Psychonauts - A Touch of Criticism - www.youtube.com/watch?v=TuUeyawY1sI .
Kinectimals - Intro - www.youtube.com/watch?v=DE1LFnleVns .

I v letech následujících se McConnelly věnuje tvorbě na zakázku a to především u menších her. Jeho hudbu lze tak slyšet třeba jak Plants vs. Zombies: Garden Warfare tak v Hearthstone: Heroes of Warcraft. Jediným větším projektem z poslední doby byl návrat k oblíbené herní sérii v podobě hry Sly Cooper: Thieves in Time (2013). Možnost cestování časem, které je středobodem hry umožnila McConnellymu opět si pohrát s hudebním doprovodem tak, aby reflektoval každé navštívené období. Výsledkem je báječná směs originálních melodií, které nejen že se hodí k dané hře, ale zároveň opět dokazují, že v dnešní době existuje jen málo autorů herní hudby, kteří by si dokázali poradit s tak širokým žánrovým rozkročením jako McConnelly. Zatím poslední prací je hudba ke Kickstaterovému zázraku Tima Schafera Broken Age. Zde měl McConnelly zase možnost více popustit uzdu své fantazii a připravit hudbu, která nemusí jen vycházet z intencí zavedené herní série, ani takříkajíc pracovat na objednávku. Výsledkem je hudba, která možná na první poslech nemá okamžitě zapamatovatelné skladby, ale o více pracuje s emocemi a atmosférou, která nejvíce vynikne právě při samotném hraní. Výslednému dojmu pak velmi pomáhá to, že hudba byla (snad i díky štědrému rozpočtu) nahrána živě Melbournským symfonickým orchestrem.

Sly Cooper: Thieves in Time - Tavern Tomfoolery - www.youtube.com/watch?v=3F7w1p2L0-4 .
Sly Cooper: Thieves in Time - Armadillo Hunting - www.youtube.com/watch?v=6My2PvdyZN8 .
Broken Age - Battle at Shellmound - www.youtube.com/watch?v=OD4viPxzQyA .
Broken Age - Hero - www.youtube.com/watch?v=fTOepOdu9ZE .

Na rozdíl od svých kolegů Landy a Bajakiana, o kterých není dnes už skoro slyšet, se McConnelly věnuje herní hudbě nadále. A já jsem rád, že spolu s Double Fine udržuje ducha adventur od LucasArts stále při životě. Přejme si tedy ať má nadále možnost vytvářet svou nápaditou hudbu, která i po letech zní stále svěže.