Yoshi and the Mysterious Book

Poslechněte si audio verzi recenze
Yoshi and the Mysterious Book
Recenzovaná verze: Nintendo Switch 2
Jak už název výše zmíněné hry Super Mario World 2: Yoshi's Island napovídá, neodehrávala se v Mushroom Kingdom, ale jiném koutě oblíbeného světa - na ostrově, který je domovem dinosauřích tvorů Yoshi. A na něj zavede hráče i novinka Yoshi and the Mysterious Book. Hned v úvodní animaci se objeví dobře známý Bowser Jr, který najde velkou knihu, v níž je popsán Yoshi's Island a všichni tvorové, kteří na něm žijí. Bowser Jr se hned i s Kamekem na ostrov vydají, ale přílet neproběhne zrovna podle plánu. Mají nehodu, a co čert nechtěl, kniha spadne nedaleko skupinky barevných dinosaurů Yoshi. Ti se záhy dozví, že kniha - encyklopedie umí mluvit, jmenuje se Mr.E, ale při nehodě ztratila paměť a nemůže si vzpomenout, co v ní bylo napsáno. Docela strašidelné, co říkáte?
No a tady začíná celá hra, protože úkolem dinosaurů Yoshi je pomoci obnovit ztracené informace, které obsahovaly detaily o místním ostrově. Z předchozích řádků jste určitě pochopili, že příběh nemá žádnou hloubku, velké zvraty a je opravdu hodně prosťoučký, až bych možná i řekl, že tu ani žádný není. Na to jsem si ale u her od Nintenda zvykl, protože jejich největší kouzlo není v zápletkách, alespoň většinou ne, ale hlavně v kreativitě a zábavné hratelnosti. A tady ani Yoshi and the Mysterious Book nezklame.
Kniha tedy encyklopedie Mr.E hraje ve hře naprosto klíčovou roli a neslouží jen jako vedlejší postava, která by stála bokem. Ostatně vše se odehrává na jejích stránkách. Kniha se před různobarevnými Yoshíky rozevře a v rámci jejích jednotlivých kapitol, které jsou i jakýmisi biomy, takže rozdělení klasické, vždy musí nejprve najít nový druh místní fauny a flóry skrze lupu, no a ten se následně vydat prozkoumat a zdokumentovat. Ve hře tedy nejste ani tak dobrodruh, nezachraňujete svět nebo unesenou nebohou princeznu z nesnází, ale jste průzkumník a hlavně dokumentarista, snažící se o nové napsání kdysi plné knížky vědomostí o Yoshiho ostrově. Takto se budete dostávat do jednotlivých úrovní, které ani trochu nepřipomínají klasické 2D plošinovky jako Donkey Kong Country Returns HD nebo Yoshi’s Crafted World, v nichž jste hozeni do úrovně, musíte překonat řadu překážek, porazit protivníky a doskákat do cíle.
V Yoshi and the Mysterious Book máte ohraničené středně velké úrovně, které jsou od začátku kompletně otevřené, a na vás je, abyste dokumentovali druh fauny nebo flóry tím, že s ním budete interagovat, provádět různé šílené věci, překonávat překážky, hledat tajná místa, skrytá kvítka a tak dále, přičemž naprosto vše se zapisuje do encyklopedie a jste za to ohodnoceni hvězdičkou nebo více hvězdičkami. Většinou úrovně začínají tak, že nově objevený druh se pokusíte olíznout, takže se hned do encyklopedie zapíše tato událost a případně chuť. No a pak probíhají hlavně skrze zkoušení složitější interakce. A při tom všem musíte hledat hlavní objev, který vám většinou sdělí nějakou zásadní informaci o daném druhu, skrze který se dostanete ven, a odemkne se vám další úroveň v rámci kapitoly.
Tyto hlavní objevy nejsou na začátku jasně patrné, takže většinou úrovně probíhají tak, že s novým druhem interagujete a zkoušíte, co dovede, a za pomocí něho překonáváte překážky. Někdy vás hra takto k cíly navede automaticky, jindy musíte trochu přemýšlet. Sem tam jsem několik minut tápal, abych následně zjistil, že řešení jsem měl celou dobu prakticky na očích. Protože vás hra většinou nevede za ručičku a vše je jen na vás, jak se s úrovní popasujete, ani mi nevadilo, že nemá českou lokalizaci. I mladší hráči, na které se hra v prvé řadě zaměřuje díky své jednoduchosti, budou neustále v obraze.
Největší devíza hry Yoshi and the Mysterious Book je především její obrovská rozmanitost. Jednotlivé úrovně jsou dobře navržené a je radost v nich skákat, ale hlavně budete v každé prozkoumávat naprosto odlišný druh fauny a flóry, čímž se značně liší překážky, výzvy a úkoly. Neustále hra před vás hází něco nového, ačkoliv sem tam se v úrovních objevují i dříve prozkoumané druhy, aby se zvětšila rozmanitost a mohli je kombinovat s novými. Když nový druh dobře prozkoumáte a dostanete se z úrovně, můžete si ho sami pojmenovat, což je docela sranda, nebo nechat Mr.E, aby tuto práci udělal za vás. Jsem přesvědčen, že hlavně mladší hráči budou rádi vymýšlet šílené názvy.
Hlavní hrdina Yoshi, jehož barvu si můžete vybrat z několika možností, moc jeho fanoušky nepřekvapí, protože se ovládá prakticky stejně jako v předchozích hrách. Umí vystřelit svůj jazyk a spolknout protivníka nebo mírumilovného tvora, díky čemuž získá vajíčko, které může vystřelovat, stejně tak umí plachtit skrze kopání nožiček. Novinkou je jen možnost vzít prozkoumávané druhy fauny nebo flóry na záda, díky čemuž budete využívat jejích schopností. Jeden druh dělá bublinky, do nichž může Yoshi skákat, další zase s ním plachtí, případně umí bourat zdi, vytvářet liánu, po níž je možné se houpat, surfovat po vlnách, ničit prostředí, nechat sebou házet jako bumerang, chytat ryby a tak dále.
Někdy jsem dostal během hraní i nějaký vážnější úkol, třeba zachránit určitý počet Shy Guyů z dolů a donést je do domku, sesbírat chodící květinky a odnést je k řepě, aby ji mohly vytáhnout ze země, případně donutit domorodce, aby spustili obrovský hudební koncert a donutili spící květinu vyrůst. Když jsem prozkoumávat jednotlivé úrovně, kolikrát jsem toho objevil opravdu hodně, až jsem si říkal, že jsem musel naprosto vše splnit. Jak jsem ale následně zjistil, nebyla to ani polovina. Během prvního průchodu určitě nemáte šanci vše splnit.
Když jsem začal hrát, byl jsem docela zvědav, jestli má hra i nějaké souboje s bossy, když je hlavně o průzkumu. A zvláště když hlavní hrdina nemůže zemřít a ani ho během průzkumu netlačí žádný časový limit. Sice může dostat zásah třeba od pěkně dotěrných včel či jiných neřádů, což doprovodí bolestivá animace, ale jinak se mu nic nestane, a když spadne do propasti, objeví se na nedalekém záchytném bodu. Souboje s bossy hra nakonec má, je jich několik, přičemž v nich bojujete proti Bowser Jr a Kamekovi. Souboje s tímto duem jsou pěkně navržené, ale je vidět, že jsou jen bonusem, který ale ve výsledku dobře doplňují hlavní část.
Když jsem proskákal šesti kapitolami a dostal se k závěrečným titulkům, měl jsem nahráno zhruba pět hodin, což jsem si říkal, že není moc. Naštěstí jsem hru hned neodložil, protože jak jsem téměř okamžitě zjistil, tohle není konec, tedy ten pravý. Jak totiž plníte úkoly a děláte objevy, získáváte speciální hvězdičky. No a za ty si můžete následně odemknout dalších šest (4 a 2) endgamových kapitol, které představí nové potvory, hádanky, nástrahy a výzvy. Jako kdyby po prvních titulcích začala druhá polovina hry, ale více spoilerovat nebudu, protože se dostanete do naprosto odlišných a dost nečekaných biomů, i nad rámec samotného ostrova.
Každopádně až po splnění těchto šesti dalších kapitol dosáhnete skutečného konce. Hra mi tedy ve výsledku vydržela více než dvanáct hodin, a to už je docela v pohodě porce, navíc můžete jednotlivé kapitoly znovu prozkoumat, vyzobat v nich všechny informace a splnit veškeré úkoly, což zabere spoustu dalších hodin. Určitě kvituji, že vývojáři umožní odemknout za herní měnu nápovědy, abyste měli lépe specifikováno, co vám ještě chybí a co je nutné udělat. Tady se musím přiznat, že moje motivace vše splnit není nyní tak velká, ale třeba se to po nějaké době změní. Kdo každopádně bude chtít mít ve hře vše na 100%, čeká ho spousta večerů velmi slušné zábavy.
Když jsem hru Yoshi and the Mysterious Book hrál a dostával se dál a dál, neustále jsem si říkal, k čemu jsou usměvavá kvítka, která jsou ukrytá v úrovních, a postupně je sbírám. Někdy jsou to jen tři, někdy pět, ale bylo mi divné, že by k ničemu nesloužila a nic za ně nebylo. A skutečně k něčemu jsou a rovnou k jedné hodně zajímavé mechanice, která se odemkne po dohrání prvních šesti světů, tedy poloviny hry. Za kvítka si kupujete u knihy různé nástroje pro průzkum, díky nimž vidíte teplotu, počet vajíček, ukazatel, kde jsou skrytá kvítka, a další podobné bonusy, které si následně můžete umístit na obrazovku podle potřeby. Jde prakticky o speciální upravitelný HUD, který hra v základu neobsahuje. Jen je zvláštní, že takto dobrá mechanika se zpřístupní až po dohrání základní části.

Na hře Yoshi and the Mysterious Book se mi líbí koncept i hratelnost a celková rozmanitost, ale moc na chuť jsem nepřišel vizuální stránce, která se snaží svoji stylizací připomínat ilustrovanou dětskou encyklopedií. Vizuálně je hra barevná, ale postrádá více pěkných detailů a celkově na mě neudělal tak dobrý dojem, jako třeba Yoshi’s Crafted World nebo Yoshi’s Woolly World. Od hry, která vznikla pro novou konzoli Nintendo Switch 2, bych určitě čekal mnohem více. Yoshi and the Mysterious Book jsem hrál polovinu času na velké TV v klasickém režimu a polovinu času v handheldovém režimu. V obou vypadá stejně i běží ve stabilních 60 snímcích. Nezaznamenal jsem žádný pokles ani jiný technický problém. Co bych vytkl, je na můj vkus až moc dlouhé nahrávání jednotlivých levelů. Dá se to vydržet, ale dnes už jsem zvyklý na okamžité načtení, zvláště u podobného typu her. Co naopak musím pochválit, je velmi kvalitní soundtrack, dobré ozvučení i solidní dabing.
Yoshi and the Mysterious Book jsem po oznámení nijak zvláště nesledoval a proto jsem byl překvapen, že nejde o klasickou 2D plošinovku, a vše se točí hlavně kolem prozkoumávání a dokumentování, což ale přináší zase něco nového, originálního a svěžího. Je opravdu velká radost v dobře navržených úrovních zjišťovat podrobnosti o jednotlivých druzích fauny a flóry, plnit rozmanité úroky a překonávat výzvy. Hra potěší svojí hravostí i přístupností hlavně mladší hráče. Já bych si dokázal představit, že bude nabízet i nějakou tu výzvu. Co mě ale mrzí více, je skutečnost, že ačkoliv Yoshi and the Mysterious Book vychází na novou konzoli Nintendo Switch 2, vizuální stránka je spíše průměrná a celkově působí jako hra z předchozí generace. Ve výsledku ale nejde o zásadní problémy. Kdo má rád Yoshiho, bude se po několik večerů velmi dobře bavit.
Tvoje reakce na článek
Galerie



















Komentáře (4)
@G je to tak a je to super.
@tattookarl sám nevim kolik je těch všech možných interakcích v každym levlu. Teď ráno jsem desítky minut hledal poslední kytku u zpívajích ptakožab, než mi to konečně secvaklo. Občas to chce fištron😁
No kolikrát už jsem měl zamotanou hlavu odhalit všechno v kapitole a děcko nejsem😀
Hrotec! Ač tý lokalizace je škoda právě kvůli tuzemskym dětem. I tak ale experimentování to klacky pod nohy nehází. Nintendo jede, Nintendo žije!😍