NHL 27

Recenzovaná verze: PlayStation 5

Z předchozího odstavce je patrné, že pokud od letošního NHL čekáte nějakou velkou revoluci nebo alespoň evoluci, budete zklamáni. Vývojáři stavějí na tom, co představili v posledních ročnících, ať už jde o herní režimy, nebo hratelnost. A tou rovnou začnu, protože právě v ní letos najdete nejvíce menších změn. Hratelnost byla samozřejmě dobrá už v posledních letech, ale vývojáři ji ještě trochu dotáhli a upravili podle zpětné vazby od fanoušků. Třeba fyziku puku, který se nyní reálněji odráží od hokejky, mantinelu i bruslí hráčů. Stejně tak se mi líbí pomalejší pojetí, které dává větší prostor taktizování, případně intuitivnější práce s hokejkou při vypichování puku soupeři. Výsledkem je zábavný, ale také rozmanitější arkádový hokej s prvky simulace.

Letos nejvýraznější novinkou v rámci hratelnosti jsou speciální taktické příručky pro každý tým NHL, které jsou poháněny daty ICE-Q a NHL EDGE. Ty mají za následek, že každý tým má svou vlastní identitu a hraje trochu jinak, ať už jde o útočení nebo bránění. Co platí třeba na Carolinu Hurricanes, neplatí na Pittsburgh Penguins nebo Chicago Blackhawks. U každého soupeře proto musíte vymýšlet nové strategie a taktiky, jak se dostat do útočné třetiny, uvolnit se a vstřelit gól. Hry jsou tím pádem rozmanitější a zajímavější, hlavně pokud se rozhodnete hrát na vyšší obtížnosti, kde je tato novinka nejvíce patrná.

Musím říci, že mě hra díky taktickým příručkám bavila, protože neupadala do stereotypu a pořád se dělo něco nového. Vliv na to má i zlepšená umělá inteligence. Nijak zásadně, ale přišlo mi, že hráči v poli lépe brání i čtou hru a útočníci si lépe hledají skulinky, ačkoliv sem tam nějaký ten problém nastane, zatímco brankáři dokážou ještě více zdeptat i ty nejlepší útočníky. U brankářů tentokrát hraje ještě větší roli únava. Pokud jsou neustále zasypáváni střelami, unaví se a mohou pustit i naprostou šmudlu, která by při plné energii byla pro ně lahůdkou a možností osahat si puk. Umělá inteligence letos také lépe reaguje na průběh samotného utkání. Pokud tým vede, automaticky se stáhne a spíše se zaměřuje na bránění, zatímco prohrávající tým je agresivnější v soubojích i při napadání.

Na NHL 27 se mi líbí, že vývojáři konečně věnovali více péče jednotlivým arénám, kde probíhají hokejové zápasy. Všech 32 arén týmů NHL bylo konečně upraveno tak, aby odpovídaly reálným předlohám, ať už jde o reklamní panely, rozmístění tribun, různé orientační body, osvětlení nebo dokonce ozvučení. Pro každou arénu byly totiž nahrány charakteristické chorály, aby byla lépe zachycena atmosféra jednotlivých míst, efekty a dokonce i písničky, které nahrazují generický soundtrack z předchozích let. Hned je tím atmosféra lepší, což se odráží i na celkovém zážitku. Na druhou stranu je ale škoda, že se vývojáři u nového NHL chlubí něčím, co by mělo být v sérii naprostou samozřejmostí. Ostatně stačí se podívat na EA Sports FC, kde by u hráčů neprošlo, kdyby ikonické stadiony vypadaly úplně jinak než jejich reálné předlohy. U NHL je to nyní po několika desítkách let velkou novinkou.

Zatímco hratelnost je slušná a několik menších novinek ji prospělo, co NHL 27 sráží na kolena, je laxní přístup vývojářů k herním režimům. Za celý jeden rok totiž stále nejsou schopni překopat nebo výrazně obohatit ani ty mezi fanoušky nejvíce oblíbené režimy, jako jsou Organizace, Be A Pro nebo World of Chel. Opravdu mě vývojáři nemohou uspokojit pozměněnými tabulkami nebo několika drobně upravenými mechanikami v Organizaci, případně přepracovaným postupem ve World of Chel či novými odpověďmi v rozhovorech a možností budování leadera v Be A Pro, která mi přijde naprosto zbytečná, protože na hratelnost má jen minimální vliv. Daleko více bych u Be A Pro ocenil větší hloubku a přidání dalších turnajů a aktivit, které by sezónu obohatily. Vývojáři tady přitom nemusí nic vymýšlet vlastního, stačí se podívat, co všechno se během sezóny odehraje v hokeji. Ve výsledku jsou proto notoricky známé režimy z největší části pouze o aktualizovaných soupiskách.

Pokud jde o staré režimy, v nich je opravdu jen minimum novinek a je škoda, že na ně vývojáři z EA Sports nesáhli. K dobru jim ale mohu přičíst alespoň to, že přidali komplexní režim Propojená organizace (Connected Franchise), po němž někteří eSportově orientovaní hráči volali řadu let. A o čem že je? Jde prakticky o vlastní online ligu pro až 32 hráčů s manažerskou částí, do níž si můžete pozvat kamarády a následně s nimi hrát celou sezónu dle vlastních pravidel skrze obrovské množství nastavení, od základní části po play-off. A do toho se staráte o svůj vlastní tým, takže musíte předvést nejen své kvality na ledě, ale i mimo něj. Jde určitě o zábavný způsob, jak odehrát sezóny nebo jen menší turnaje s kamarády, a jsem rád, že NHL konečně něco jako Propojená organizace nabízí. Režim má navíc velký potenciál i do budoucna, zvláště pokud ho budou vývojáři rozšiřovat podle zpětné vazby. Třeba přidání mimosezónního vývoje by určitě nebylo ke škodě. Je ale jasné, že Propojená organizace je režim určený pro větší skupinky hráčů, kteří hrají NHL pravidelně. Pro dva kamarády moc smysl nemá, zvláště když chybí podpora umělé inteligence, která by doplnila soupisku. Je proto otázka, kolik hráčů tento režim ve výsledku využije.

Velkých změn se letos nedočkal ani kartičkový režim Hockey Ultimate Team (HUT), s nímž má EA za cíl opět vytáhnout z hráčů nějaké ty peníze navíc. Opět tedy sbíráte kartičky, s nimiž následně stavíte tým, hrajete offline i online turnaje a plníte různé výzvy. Největší letošní novinkou v HUT jsou přidaní hlavní trenéři, kteří mohou poskytovat speciální bonusy hráčům, s nimiž mají nějaké spojení. Třeba pokud pocházejí ze stejného klubu. Sice nejde o nějakou obrovskou novinku, která by od základu měnila hratelnost, ale při skládání sestavy můžete více experimentovat. Co mi u HUT vadí, je čím dál větší tlačení hráčů do dalšího utrácení peněz, protože balíčky jsou až příliš drahé a restarty v rámci sezón mají za následek, že platící hráči mají značnou výhodu oproti neplatícím. I proto mnohé mé kamarády HUTko čím dál více přestává bavit.

Když jsem poprvé v NHL 27 zapnul zápas, byl jsem potěšen celkovou prezentací. Ačkoliv ji vývojáři točí řadu let a nějakou větší inovaci by potřebovala, pořád se mi líbí výborně zpracovaný nástup na led i celkové televizní pojetí, které má velký vliv na elektrizující atmosféru. NHL 27 díky tomu kolikrát vypadá spíše jako skutečný televizní přenos než hra. Když jsem se ale podíval na hru blíže, pod pozlátkem už to taková sláva není. Hlavně mluvím o hráčích, kteří často vůbec nevypadají jako jejich reálné předlohy, a to kolikrát ani ty největší hvězdy. Že to jsou právě ony, poznáte pouze podle čísla a jména na dresu. Těžko říci, jestli je to omezeným rozpočtem, chybějícími právy na podobu jednotlivých hokejistů, nebo jen leností ze strany vývojářů. Přitom třeba série EA Sports FC si na co nejpřesnější podobě hráčů zakládá, alespoň u těch z největších lig. Vzhled hokejistů ale není jediný problém. Nelíbí se mi ani oslavy, které jsou mnohdy krkolomné, animace jsou neohrabané a rovněž diváci v hledišti působí dost průměrně. Když už se vývojáři rozhodli přepracovat všechny haly NHL, mohli se zaměřit i na diváky.

Před vydáním vývojáři lákali na nový komentátorský tým. Ten nyní tvoří komentátor ESPN John Buccigross a bývalý brankář NHL Darren Pang. Nové duo mělo přinést svěží vítr, ale bohužel se mi nakonec nehodnotí moc dobře. Samotný komentář je takový nemastný a neslaný, přičemž jeho největší slabinou je skutečnost, že se často opakuje. Co mohu alespoň u NHL 27 pochválit, je celková dobrá optimalizace. Hra je krásně odladěná a nedochází během zápasů k poklesům či jiným problémům. Dokonce se i zrychlilo menu v různých režimech a vše je takové plynulejší a intuitivnější.

NHL 27 je zábavná hokejová hra, která potěší zejména některými menšími novinkami v rámci hratelnosti, jako jsou taktické příručky, vylepšená umělá inteligence, upravená fyzika puku nebo dynamické strategie. Vzhledem ale k tomu, že je NHL 27 plnohodnotným titulem za docela vysokou cenu a ne jen bezplatným updatem pro předchozí ročník, očekával bych ještě větší změny a úpravy, a to nejen u hratelnosti, ale hlavně co se týče herních režimů. Ty jsou až na několik nepodstatných drobností prakticky stejné jako v posledních ročnících a točí se jen kolem aktualizovaných soupisek. Když si k tomu přičtete některé další problémy a větší zaměření na monetizaci v rámci HUT, NHL 27 se mi hůře doporučuje, a to i těm největším fanouškům hokeje.