Tomb Raider: Definitive Edition

Recenzovaná verze:

Playstation 4

Recenze z minulého roku

- link .

Asi nemá cenu tu rozebírat moc příběh a herní prvky, protože na to je tu recenze z minulého roku, v níž jsem novému Tomb Raiderovi udělil maximální možnou známku, na konci této pak naleznete známku jen za kvalitu portu. Za rok nový Tomb Raider nezestárl, naopak vyzrál a je nyní na nových konzolích ještě lepší, a ačkoliv to nevypadá, vylepšená grafika a další možnosti se podepisují na lepším zážitku. Pojďme ale popořadě a nejprve si něco o hře řekněme. V minulém roce jsem chválil především za fakt, že nová Lara Croft nestaví na svém bujném poprsí, jako tomu bylo v minulosti, ale především na lidskosti, takže bylo daleko lehčí se s ní ztotožnit, což jen prohloubilo zážitek. Za tento fakt mohla i Camilla Luddington, která novou Laru zahrála přímo skvěle, a jen těžko si představit, že by ji mohl hrát někdo jiný. Toho si jsou samozřejmě vědomi i vývojáři, kteří s ní určitě budou spolupracovat i na případném pokračování. Ačkoliv byla ve hře úplně nová Lara Croft, i ta měla velkou chuť vyrážet za dobrodružstvími. Protože ji zajímají dějiny Japonska, asi nepřekvapí, kam její první cesta vedla. Za dobrodružstvím vyrazila na lodi Endurance i se svými přáteli, kteří mají rovněž podobné choutky. Jak Lara, ani její přátelé ovšem netušili, že je čeká trochu nečekané dobrodružství na záhadném japonském ostrově, na kterém ke vší smůle ztroskotají. Od této chvíle začal zajímavý, napínavý příběh s celou řadou dech beroucích scén a zvratů, které i dnes dokážou uchvátit.

Tato recenze opravdu není o popisu samotné hry, to si přečtěte tu z minulého roku, odkaz na ní máte výše. Raději se podívejme na novinky, které Tomb Raider: Definitive Edition nabízí, a ačkoliv se to nezdá, zase tak málo jich není. Začněme obsahem, který je samozřejmě stejný, jako v minulém roce. Vývojáři se alespoň rozhodli přidat všechen stahovatelný obsah, i ten, který byl původně určen exkluzivně pro předobjednávky. Takže tu máme před sebou prakticky Game of the Year edici. Pro hráče, kteří vyznávají především singleplayer, tu je připravena jedna nová hrobka (Tomb of the Lost Adventurer), která vystačí na několik minut, ale samozřejmě nejde o něco zásadního. Daleko více obsahu je tu v multiplayeru, který nabídne v základu i dodatečné baličky Caves and Cliffs, Shipwrecked a 1939. Nové mapy jsou jistě fajn, a určitě dopomůže jejich větší počet k snazšímu dosažení všech trofejí, protože hry se nebudou tolik opakovat. Dále tu jsou nové skiny a další drobnosti, ale ty ocení asi jen ten největší fanoušek, a možná ani ten ne.

Po stránce hratelnosti vývojáři nepřipravili žádnou novinku, jen chytře využívají nové možnosti konzole Playstation 4. Hned na začátku vám třeba vývojáři odhalí, že je možné některé prvky provádět skrze hlasové ovládání. Ano, i na Playstationu 4 je přítomno skrze headset nebo Playstation kameru, a můžete třeba přes jednoduchý příkaz si zobrazit mapu, navolit tu správnou zbraň nebo nalákat nepřítele. Hlasové ovládání funguje dobře, zvláště když chcete. Proč to říkám. Během hraní jsem si občas povídal s kamarády v party chatu, a během konverzace hra zachytila sem tam nějaké to slovo, které se následně projevilo ve hře třeba nechtěným skočením do menu. Je tak lepší si hlasové ovládání vypnout, pokud hodláte komunikovat s kamarády, případně máte v místnosti někoho, s nímž si povídáte. Jako bonus je hlasové ovládání fajn, ale ve výsledku možná zjistíte, že je jednodušší zmáčknout tlačítko, než čekat na kamerku, až zaregistruje váš příkaz.

Dále vývojáři využili repráček na Dualshocku 4, takže z něj slyšíte třeba rozhovory přes vysílačku, případně další zvukové efekty, jako je nabíjení, případně chůze po kostech, které efektně praskají. Musím říci, že se mi toto využití líbilo, a dokázal jsem se díky zvukům z repráčku daleko více vžít do hry, takže tuto novinku musím hodnotit kladně. Pokud by ovšem někomu nesedlo, dá se pochopitelně vypnout a následně zvuky poslouchat klasicky v TV. U Dualshocku 4 vývojáři využili i zadní lightbat. Při hraní svítí světle modrou barvou, když ale vystřelíte, efektivně udělá záblesk, což je vidět hlavně když hrajete večer. Když zase s Larou vytáhnete pochodeň, začne blikat červenooranžovou barvou. Ano, jde jen o efekt, který se celkem rychle okouká, ale o něm tohle je. Jinak musím říci, že hrát Tomb Raidera na novém Dualshocku 4 je skvělé, a hlavně střelba díky vylepšeným triggerům je daleko lepším zážitkem.

Model Lary Croft, který vývojáři připravili pro verzi Tomb Raidera z minulého roku, byl moc pěkný, ale tak nějak usoudili, že mu ještě něco k dokonalosti chybí, proto se vrátili k rýsovacímu prknu a kompletně hrdinku překopali. Výsledek v Definitive edici asi každého překvapí a zároveň i potěší, protože Lara Croft je ještě pohlednější a působí přirozenějším dojmem, navíc na ní vynikne všechna mimika. Během lezení po stožáru jí třeba vidíte v očích strach, a to je jen začátek. Změn na Laře si určitě každý všimne na první pohled, protože jí byly pozměněny nejen proporce obličeje, ale docela dost jí i vývojáři zvětšili oči. Samozřejmě i postava je daleko detailnější, třeba v dešti na Laře vidíte každou kapičku, po vylezení z vody má realisticky mokré oblečení a jako bonus tu jsou realisticky ztvárněné vlasy, o které se stará technologie TressFX. Ta byla rovněž oproti PC verzi trochu vylepšena, takže vidíte každý jednotlivý vlas, který realisticky reaguje na danou situaci.

Když vývojáři začali pracovat na verzi pro next-gen konzole, nechtěli jen vzít PC verzi a naportovat ji. To by bylo moc snadné. Raději se rozhodli, že překopají textury i další grafické efekty, a tato snaha je nyní na finálním produktu hodně vidět, čemuž i dopomáhá nativní rozlišení 1080p. Textury jsou parádní, stejně tak je výborné nové nasvícení i musí každá ocenit daleko více částicových efektů v každé scéně. Jistého vylepšení se dočkala i fyzika. O vylepšené Laře už řeč byla výše, jen si mohli dát vývojáři práci i s dalšími postavami, které už tak detailní a precizně vytvořené nejsou. K dispozici jsem měl Playstation 4 verzi, která podle vývojářů běží po většinu hry v 60 fps. Toto tvrzení musíme brát s rezervou, ale je třeba říci, že oněch v průměru 50 fps je pořád parádní číslo, navíc takto vysoký framerate dopomáhá daleko lepší plynulosti, kterou oceníte především v akčních pasážích. Ty jsou nyní daleko svižnější a daleko lépe se na ně dívá. Framerate jen vynímečně klesne pod 40 fps. Když si vzpomenu, jak Playstation 3 verze běžela mezi 20 a 30 snímky, je tohle úplně jiná liga.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že je Tomb Raider: Definitive Edition dokonalým portem na next-gen konzole, má několik mušek, které musejí vývojáři vyřešit. Především jde o bugy. Jednou se mi stalo, že mi hra prostě padla do menu s chybovou hláškou, takže jsem ji musel znovu zapnout. Naštěstí se ukládá po menších úsecích, takže jsem neopakoval velký kus znovu. Dále se mi stalo, že mi v kobce nenaskočily textury, takže Lara spadla do prázdnoty a zemřela, takže musel následovat restart. Po něm naštěstí už vše běželo dobře. Snad tedy vyjde v brzké době update, který bude tyto věci řešit, ale je třeba dodat, že se tyto chyby objevují ojediněle, a je možné, že vy na ně nenarazíte.

Tomb Raider je i po roce naprosto úchvatnou akční hrou, která neztratila nic ze svého kouzla. Dokonce jsem nedojel hned jen hlavní příběh, ale začal vše znovu kompletně vyzobávat, a takovou sílu má hodně málo her. Nová grafika, upravená Lara Croft a další drobnosti jsou samozřejmě plusem, a jsem za ně rád. Jde ale o něco, co byste museli mít za každou cenu, pokud jste už dohráli originál na předchozí konzolové generaci? Asi ne, i když se nejedná o hru, která by neměla slušnou znovuhratelnost. Tomb Raider: Definitive Edition je ale určen především novým hráčům, případně těm největším fanouškům, kteří musejí mít vše se svojí oblíbenou hrdinkou. Každopádně lepší hra na nových konzolích zatím není.