The Witness

Testovaná verze: PlayStation 4

V posledních letech jsme tu neměli moc logických her, zvláště těch velkých, kam řadím třeba Portal od Valve. I proto jsem se na The Witness hodně těšil, zvláště když Jonathan Blow stojí za hrou, na níž ani dnes nedám dopustit. Pojďme ale pěkně popořadě. Pokud od The Witness čekáte nějaký hluboký a pevně daný příběh, tak budete asi trochu zklamáni. Příběh a vůbec jeho pozadí je vyprávěno hodně minimalisticky, a pokud si nebudete všímat okolí, pravděpodobně se vše scvrkne jen na řešení hádanek a na něco, co by se dalo definovat jako příběh, nenarazíte. To ale pochopitelně u logické hry nevadí, protože pořád v ní jde hlavně o hádanky. Klasický příběh tedy The Witness nenabízí, jen ho lehce nastiňuje skrze prostředí, sochy z různých období, které roztroušeny po ostrově, ale také skrze nejrůznější audiopásky s kolikrát až náboženskými a filozofickými tématy, případně bonusovými filmečky. Ledacos se takto dozvíte, ale The Witness je hra, která překládá hodně otázek a moc na ně neodpovídá a neřeší je, nechává prakticky vše otevřené vlastnímu výkladu. Jestli je to dobře, si musí každý odpovědět sám, já osobně jsem za tuto formu spíše rád, zvláště když jde o logickou hru, u níž musí člověk hodně přemýšlet.

A přemýšlet budete muset hodně, protože The Witness je jednou z těch her, která prakticky nic nevysvětluje. Jste hozeni do hry a je jen na vás, kam se vydáte, jaké hádanky budete plnit, a jak se s nimi vypořádáte. Nic vám není řečeno, tutoriál nečekejte, na vše si musíte pěkně přijít sami, jako třeba v Souls hrách, což může být i trochu problém. Pokud totiž nehrajete logické hry, a u her chcete hlavně relaxovat a ne moc přemýšlet, může vás tento přístup po chvilce začít štvát, když si nebudete vědět rady, a tím se i následně dostaví frustrace. Věřím ale, že pokud přežijete prvních pár hodin a herní mechanismy se naučíte, zažijete dobrodružství, jaké dlouho ne, a poznáte pravé kouzlo této do značné míry jedinečné hry, která posouvá celý žánr zase o kousek dál. Od dob Portalu tu takto pěkná logická hra s perfektním designem nebyla. Je ale třeba dodat, že i tak The Witness rozhodně není hra pro každého.

Celá hra se odehrává na nádherném ostrově, který je rozdělen do několika docela rozmanitých částí. Podíváte se nejen do pěkné malé vesničky, případně lesa, ale také prozkoumáte, co se ukrývá pod pouští, případně odhalíte tajemství ve stromovém městečku a v červených močálech. Design je výborný a navíc i chytrý, protože nádherné prostředí neslouží jen jako dekorace, na níž se jen pěkně dívá. Kolikrát samotné prostředí je důležité pro řešení různých hádanek a slouží i jako jakási nápověda, bez níž se neobejdete. Jen si tedy musíte těchto na první pohled nenápadných detailů všímat, protože nejsou vidět na první pohled. Ostrov jako takový není moc velký, má přijatelnou velikost, navíc si později můžete odemykat nejrůznější podzemní chodbičky, ostrov je jimi doslova prošpikován, abyste měli cestování zase o něco rychlejší. Je ale třeba říci, že cestování je i tak hodně rychlé, navíc můžete pro tuto potřebu využít i speciální loďku, kterou si po čase odemknete.

The Witness sice stojí 999,-Kč, což je na indie hru hodně, ale za tuto cenu dostanete desítky hodin výborné hratelnosti, kterou mnohdy nenabídnou ani velké AAA hry od herních vydavatelů.

Na čem The Witness stojí, jsou samozřejmě nejrůznější hádanky, které spočívají ve vyřešení speciálních panelů. Na začátku se může zdát, že jde o docela jednoduchý mechanismus, protože jen spojujete čáru z bodu A do bodu B, ale následně přibudou na tabule nejrůznější symboly a barvy, které mají svá pravidla. Řešit takové hádanky už zabere docela dost času, a hlavně spoustu přemýšlení, zvláště když se na jedné tabuli sejde hned několik typů symbolů. Třeba v bažinách přibudou do hry speciální tetrisové hádanky, které patří k těm nejtěžším, protože musíte zapojit i představivost, a už výše jsem zmínil i hádanky založené na prostředí, ale nebudu moc spoilerovat, protože byste přišli o to hlavní, co hra nabízí. Rozmanitost hádanek je tedy velká a jen tak neomrzí. Navíc obtížnost je postavena přijatelně vysoko, alespoň dle mého názoru, žádná hádanka není tak těžká, že byste si říkali, že nejde dát a nemá logické řešení. Samozřejmě, The Witness má obtížné hádanky, které dokážou po zdolání pořádně uspokojit, kolikrát jsem zařval nadšením více jak po porážce bosse v Bloodborne, ale nestalo se mi během hlavní části, že bych byl vyloženě frustrován při jejich plnění. Jen u speciální výzvy, za níž je trofej, kterou za boha nemůžu dát, a o níž se ještě zmíním, letěl před několika hodinami DualShock sklem.

The Witness je obrovskou hrou, jejíž délka se bude u mnohých lišit, protože vše pochopitelně záleží na tom, jak rychle se naučíte herní principy a zvládnete vyřešit stovky hádanek. Můj čas jen hlavní části se vyšplhal ke čtyřiceti hodinám, ale ještě hodně toho zůstalo k objevování (vyřešil jsem jen 450 hádanek z 650). Ostrov totiž nabízí zhruba dvě stovky vedlejších hádanek, které odemknou speciální obelisky, případně se můžete vydat hledat ztracené nahrávky nebo symboly, zamknuté v tajných místnostech, za které se vám pod větrným mlýnem zpřístupní několik filmečků. To je ale pochopitelně jen začátek, protože ostrov skrývá nejedno tajemství, které budete chtít odhalit. Možná i proto je lepší, když o hře mluvíte s kamarády, abyste si sdělovali ne řešení hádanek, na to si pochopitelně musíte přijít sami, nebo alespoň byste měli, ale zážitky a zkušenosti. Nesmírně si tímto hraní obohatíte.

Pro ty nejnáročnější je tu pak připravena hluboko pod hlavní horou speciální výzva, kterou musíte zvládnout v časovém limitu, a aby to nebylo tak jednoduché, hádanky se neustále generují ze stovek možností. Ostatně je za ní trofej, která bude pravděpodobně stát mezi vámi a platinovou trofejí, protože jde o opravdu ultimátní výzvu, během níž jde o rychlost, ale také zúročíte u ní vše, co jste se během hraní naučili. Vedlejší hádanky tedy určitě zaberou další pořádnou porci času. Znovuhratelnost je pak otázkou, spíše není, protože jak jednou vše vyřešíte, už moc nemáte důvod vše rozehrávat znovu. Na závěr tohoto odstavce dám jednu radu. Hra po dokončení začíná znovu, takže není možné pokračovat a vyřešit zbylé hádanky. Naštěstí hned po dohrání je možné nahrát poslední pozici, která je těsně před stisknutím finálního tlačítka. Doporučuji tak hned udělat.

The Witness staví hlavně na pestrých barvách a stylizované grafice, která se ke hře náramně hodí, navíc některé scenérie jsou přímo parádní a při pohledu na ně jistě odpustíte, že hra neběží ve full HD rozlišení, ale v o něco nižším, a ani nemá třeba nějaké moderní efekty, z nichž byste si sedli na zadek. U logických her jsou ostatně důležité jiné věci, ale za vizuální stránku se The Witness určitě stydět nemusí, vypadá velmi dobře. Musím ovšem pochválit optimalizaci, hra jede po celý čas v 60 snímcích, navíc jsem se nesetkal s žádným problémem, ať už jde o pád nebo zásek, vše běží naprosto v pořádku. Co je možná trochu škoda, je absence jakéhokoliv hudebního doprovodu, který se mohl sem tam spustit, a některým lokacím by to jistě prospělo. Pochválit ovšem musím ozvučení, které je na velmi dobré úrovni, uslyšíte nejen vítr, ale i cvrlikání ptáků a další efekty.

The Witness je chytlavá logická hra odehrávající se na nádherném rozmanitém ostrově se skvělým designem a stovkami chytrých hádanek, po jejich vyřešení se vždy dostaví obrovské uspokojení. Už dlouho tu nebyla hra, která by byla tak návyková a nutila hráče pokračovat v hraní i třeba ve tři hodiny ráno, a to nejen k prozkoumávání hlavní linky, ale také řady vedlejších záhad. The Witness je obrovský triumf a jedna z nejlepších logických her videoherní historie. Zalíbení v ní najde každý, kdo má tento typ her rád. PlayStation 4 má první letošní hit, který byste si měli zahrát.