Recenzovaná verze: Nintendo Switch

Když byla oznámena konzole Nintendo Switch, mnozí fanoušci si přáli, aby se Mario vrátil ve svém novém vesmírném dobrodružství. Nakonec Super Mario Galaxy 3 oznámeno nebylo, ale to vůbec nevadí, protože právě vycházející novinka Super Mario Odyssey je výbornou náhradou, navíc má s Galaxy ságou mnohé společného. Od designu po hratelnost až po spoustu výborných nových nápadů. Každopádně začnu od začátku, a to příběhem, který je stejně jako u jiných Mario her docela jednoduchý a slouží spíše jen jako taková ta omáčka, abyste popadli montérky a vydali se do akce, nebo tedy na další nádherné dobrodružství. Věc se má tak, že Mario s princeznou Peach si užívá poklidu, ale z ničeho nic se opět objeví zlý Bowser. Ten má s nebohou křehkou princeznou vlastní plány a nejraději by byl, aby její srdce patřilo jemu, a to i za cenu násilí. Proto ji unese a na Mariovi je, aby se princeznu vydal zachránit. Ačkoliv je příběh jednoduchý, zamilujete si spoustu vtipných scének i parádní filmečky, jimiž vás hra občas obdaruje. To by bylo k zápletce, nyní se pustím do toho hlavního, a to hratelnosti.

Mario slavil největší úspěchy ve svém tradičnějším 2D podání, ale třeba Mario 64 nebo Galaxy série ukázala, že hráči mají chuť i na kvalitní 3D díly. Super Mario Odyssey je tedy spíše klasičtějším 3D dílem, který do značné míry hodně odkazuje na Mario 64 a je prakticky jeho duchovním nástupcem, čímž se ani vývojáři moc netají. Asi vás nepřekvapí, že základy jsou pořád více méně stejné, ale pořád velmi zábavné, takže budete hodně skákat, řešit různé hádanky i sem tam bojovat s nejrůznějšími rozmanitými protivníky, mezi nimiž nechybí ani důmyslně navržení bossové, které je radost porážet. Souboje s nimi sice nejsou zase tak těžké jako v minulosti, ostatně Super Mario Odyssey na obtížnosti ubral, ale neřekl bych, že by to bylo ke škodě. Pořád navíc nejde říci, že byste hru dokončili s prstem v nose, některé úkoly je celkem výzva splnit. Já sice větší problémy v hlavní části neměl, ale to neznamená, že méně zkušení hráči mít nebudou. S tím ostatně počítají i vývojáři, kteří přidali i nižší obtížnost pro sváteční hráče.

Možná se ptáte, kam všude se Mario podívá během svého hodně dlouhého putování, během něhož musí zlikvidovat hrozbu a posbírat také desítky měsíčků, které mu následně umožní cestovat po různých světech. Vývojáři připravili hned 15 rozmanitých a nádherně vypadajících světů. Podíváte se nejen do velkoměsta, které bylo prezentováno v trailerech, ale také nechybí zasněžený svět, pouštní westernová lokace nebo království, které je složeno z různých cukrovinek, přičemž nepřátelé v něm rádi používají kuchařské klobouky. Další světy nebudu prozrazovat, protože vývojáři je z určitých důvodů tajili a nechtěl bych vám zkazit nějaké to překvapení. Každopádně každý svět je unikátní nejen svým vzhledem, ale také protivníky, kteří se v něm vyskytují, a pochopitelně většina světů má, kromě hlavní linky, i spoustu nejrůznějších zábavných výzev i skvěle navržených menších dungeonů, které se můžete rozhodnout plnit, případně různé minihry nebo další výzvy. Jde prakticky o menší open-world světy, které je radost prozkoumávat a odhalovat, co vše nabízejí. Navíc každý svět má i mnoho nových nápadů, co se hratelnosti týče, takže se nikdy nestane, že by se Super Mario Odyssey dostal do stereotypu. Vývojáři nešetří novinkami až do velkého finále.

Vývojáři staví na léty osvědčených základech, čemuž se nejde moc divit, ale přidali i několik zajímavých a osvěžujících novinek. Prakticky tou největší je klobouk, který má hlavní hrdina Mario prakticky od úplného začátku na hlavě. S ním může házet, aby třeba sebral vzdálenější penízky, ale také je s ním možné bojovat s ostatními protivníky. Menší nepřátele klobouk jednoduše eliminuje. Těm o něco větším pak srazí jejich klobouk, přičemž následně se do nich můžete vtělit a tím je ovládnete. Nejen, že jsou různé formy hodně roztomilé a občas jsem se nad některou hodně zasmál, ale převtělování do protivníků je hodně důležité, protože skrze ně následně řešíte různé hádanky, případně překážky, abyste se dostali zase o kus dál. Díky formám je pak možné třeba létat, housenka se zase umí natáhnout a dostat se dál, kam by Mario nedoskočil a vtipné mi přišla i možnost se převtělit do ptáka s obřím zobákem, díky němuž se můžete zakousnout do zdi a takto se vyškrábat do jinak nedostupných částí. A takto bych mohl pokračovat. Jednotlivé formy je skvělé využívat a starají se o výbornou a zároveň vtipnou herní novinku, která jen tak neomrzí. Také se mi líbilo, že je možné pomocí čepice ovládat i různé dopravní prostředky, a tím se po úrovních pohybovat o dost rychleji. Tyranosaurus z trailerů nebo oživlá malá sfinga je jen malý výčet dopravních prostředků.

Po většinu času budete v Super Mario Odyssey hopsat v nádherném 3D prostředí, ale vývojáři připravili i velmi vtipné 2D části s retro grafikou prvního Super Mario Bros., do nichž se sem tam dostanete skrze potrubí. Tyto pasáže hratelnost vždy dobře oživují, do hraní vnáší trochu té nostalgie a zároveň ukazují, jak velký skok udělal Mario za dobu své existence.

Nintendo rádo dělá hry, které můžete hrát před jednou televizí s kamarádem. Super Mario Odyssey pochopitelně není výjimka, přítomen je speciální kooperativní režim pro dva hráče. Nečekejte ovšem, že by se najednou ve světě objevili dva Mariové. Jeden hráč se v tomto režimu vždy chopí Maria, kterého následně ovládá klasickým Pro gamepadem, druhý hráč se chopí Joy-Conu, jímž ovládá čepici/klobouk. Takto následně můžete kooperovat, což je docela zábavné. Super Mario Odyssey pochopitelně podporuje zmíněný Pro gamepad, ale můžete hrát i pomocí Joy-conů, které držíte v rukou odděleně, což vám umožní využívat pohybové funkce. Švihem pak můžete čepici házet, což mi přišlo jako docela zajímavé řešení, které je navíc plně intuitivní a hlavně funkční. Super Mario Odyssey má tedy několik možností, jak ji ovládat a je jen na vás, jakou si vyberete. Pochopitelně je podporován i handheldový režim, takže není problém si nové dobrodružství oblíbeného hrdiny vzít i na cesty.

Je těžké odhadovat, jak dlouho vám bude trvat dohrání Super Mario Odyssey. Já se zabavil skvěle na několik večerů, přičemž po dohrání hlavní příběhové linky rozhodně nic nekončí. Jak už jsem zmínil výše, Super Mario Odyssey je rozdělen na několik větších světů, do nichž se znovu můžete vydat, abyste splnili další výzvy či překonali důmyslné dungeony, také se vám odemknou nové souboje s bossy, které jsou ještě těžší, takže si budete muset dávat o hodně větší pozor. To pochopitelně děláte, abyste získali další várku měsíčků, za které se vám následně odemykají k nákupu nové parádní kostýmy a další bonusy. Navíc po dohrání se jejich sbírání značně usnadní, protože si budete moci v každém světě odkrýt jejich lokaci na mapě. Jejich sebrání už pak pochopitelně mnohdy tak jednoduché není. Každopádně Super Mario Odyssey není zábava na jeden večer, ale klidně v něm strávíte desítky hodin, než vše splníte a posbíráte, což vzhledem k tomu, o jak výbornou zábavu je, není zase tak těžké.

Když jsem hrál Super Mario Odyssey v létě na akci Nintenda, moc jsem nebyl spokojen s vizuální stránkou, která mi přišla až moc hrubá a nevyhlazená. Naštěstí si toho byli vývojáři dobře vědomi a finální verzi pořádně vypucovali, navíc běží v nativním rozlišení 1080p. Finální vypadá jednoduše parádně, vše je krásně ostré, hýří spoustou detailů a vývojáři nešetří ani různými výbornými efekty. Navíc framerate nehapruje a vše je krásně plynulé, ať už budete hrát na televizi nebo v handheldovém režimu. Výborné vizuální zpracování je pak podpořeno i neméně povedeným hudebním doprovodem. Hry ze série Mario měly vždy parádní soundtrack a právě recenzovaná novinka na tom není jinak, navíc hlavní song Jump Up, Super Star! si určitě budete pouštět i samostatně, ale nejde o jedinou písničku, na kterou během hraní narazíte a uslyšíte.

Je dobré vidět, že se Nintendo v poslední době nechává trochu při vytváření her inspirovat konkurencí, naslouchá i hráčům a sleduje moderní trendy. To je vidět třeba na Photo režimu, který slavil velký úspěch v hrách jako Hellblade, Horizon Zero Dawn a dalších, a pochopitelně nechybí ani v Super Mario Odyssey. Jeho ovládání je jednoduché, můžete si scénu různě natáčet a vyšperkovat k obrazu svému, abyste následně zachytili pěkný obrázek. Jen by to ještě chtělo, aby Switch umožnilo vytvářet obrázky ve větší kvalitě, ale třeba se tohoto dočkáme v následujících měsících. Co musím navíc pochválit, je možnost u Super Mario Odyssey nahrávat krátká videa, a ta následně sdílet na sociálních sítích. Tuto novou funkci podporuje i několik dalších her od Nintenda, snad jich bude do budoucna jen přibývat.

Pokud jste dočetli recenzi až sem, tak je vám jasné, že Super Mario Odyssey je naprosto fenomenální a svým způsobem nadčasovou plošinovkou, kterou je radost hrát. Výborná hratelnost je doplněna o několik parádních nápadů, výborný design světů, rozmanité úkoly i úchvatné audiovizuální zpracování. Nintendo Switch dostalo další obrovský hit, který by si měl zahrát naprosto každý. Super Mario Odyssey je po Zeldě letos další MASTERPIECE od Nintenda a už nyní velkou videoherní klasikou, na kterou se bude vzpomínat i za několik let.