Resistance 3

Nebudu se zde rozepisovat o tom, co se stalo na konci druhého dílu. Pokud jste ho hráli, tak si ho pamatujete, pokud ne, tak bych nerad spoileroval (ostatně na začátku se to dozvíte). Důležité je jen to, že na Zemi útočí mimozemská rasa Chimera. Ta už zničila několik velkých měst po celém světe, a neustále zabíjí další a další obyvatele modré planety. Hráč se ujímá úplně nového hrdiny, který se jmenuje Joseph Capelli. Protože je Země obsazena mimozemskými neřády, lidé žijí v menších skupinkách ukrytí, přičemž doufají, že si jich nepřítel nevšimne. Dr. Fyodor Malikov ovšem přijde jednoho dne s možností, jak nepřítele porazit nebo alespoň mu zabránit na čas v dalšímu šíření. Joseph Capelli sice není pravým vojákem, který by chtěl zachránit svět, ale protože miluje svoji rodinu, tak se rozhodně za ní bojovat. Aby měla šanci na přežití, vydává se do New Yorku, aby s nepřítelem skoncoval. To je vše, co k příběhu prozradím. Jen dodám, že scénář je psán hodně lineárně, ale nechybí mu spoustu dějových zvratů a dalších zajímavých situací. Za scénář si rozhodně vývojáři zaslouží bodíky k dobru. V předchozím odstavci jsem zmínil, že se Joseph Capelli vydává do New Yorku. Než se ale do něj dostane, tak bude muset projít spoustu dalších lokací a měst, kde se to jen hemží nepřáteli všech velikostí. Hratelnosti tento styl pomáhá docela zásadně, protože díky neustále se měnícímu prostředí, které má mimochodem i velmi pěkný design, se nebudete ani na chvilku nudit. Právě design zničeného světa, pro který si vývojáři brali inspiraci ve spoustě dalších her, jako třeba Half-life 2, působí až uvěřitelným dojmem a navozuje skvělou atmosféru. Ať už se budete nacházet kdekoliv, budete si připadat, jako byste se nacházeli v místě, kde lidská rasa dostala těžce na prdel. Levely jsou navíc obrovské, takže se nejedná jen o úzký tunel. Levely jsou přímo stavěny pro obrovské přestřelky a souboje epických rozměrů. Až budete muset utíkat rozpadajícím městem před větším bossem, dáte mi za pravdu. Navíc i ona samotná hratelnost se několikrát zásadně mění. Ano, pořád se jedná spíše o střílečku, ve které budete likvidovat zástupy nepřátel, ale o chytrou, protože vyběhnout proti skupince Chimér vždy nevede ke zdárnému cíly. Důležité je se skrývat a útočit jen ve vhodný okamžik. Zábavné jsou navíc i pasáže, ve kterých bojujete proti odstřelovačům. Neustále musíte měnit svoji pozici, přičemž ji občas změní i nepřítel. Pořád otevřené oči je tak základ k úspěchu, protože i díky tomu, že snipeři se maskují, je ve většině případů uvidíte, až když na vás bude mířit laserový paprsek. Pak už jen záleží na vás, jak rychlí budete. Pokud jsem se nepřepočítal, tak má Resistance 3 přesně dvacet levelů, které jsou rozděleny do pěti kapitol. Protože hratelnost je hodně lineární, není problém projít celou hru za nějakých sedm hodin, ale to je dnešní standard, takže těžko něco vyčítat. Samozřejmě, pokud by byl herní čas delší, bylo by jen dobře. Resistance 3 si hodně bere inspirace v moderních střílečkách jako Killzone nebo Call of Duty, ale rovněž odkazuje na střílečky před deseti lety. To je vidět v řadě věcí, které dneska přijdou docela divné, ale právě na nich Resistance 3 staví a ve výsledku to je dobře. První z věcí, která se dneska už moc nevidí, je sbírání lékárniče. Zdraví se vám totiž automaticky nedoplňuje jak robotům v Call of Duty a podobným hrám, takže je nutné sbírat lékárničky, abyste se uzdravili. Tento fakt pak jen pomáhá větší taktice na bojišti a neustálému si dávání pozor na nepřítele, o čemž jsem už psal o odstavec výše. Dalším prvkem, který dneska moc ve hrách nenajdete, je nošení celého arzenálu zbraní. Nyní vám sice neřeknu, kolik zbraní přesně můžete tahat, ale určitě nejsou jen dvě. Minimálně deset jich bude. Protože za vývojem stojí Insomniac Games, bylo jasné, že si neodpustí spoustu jedinečných zbraní. Sice mezi ty základní patří klasická puška nebo samopal, který seberete Chimérám, ale najdete tu i spoustu dalších zajímavých kousků. Třeba speciální zbraň, která dokáže střílet pulzní výboje skrze zeď a dokonce i přes speciální vizi vidí, kde se nepřátelé za zdí nacházejí. Zajímavá věcička je i zmrazovač, který na chvilku zmrazí nepřítele, kterého poté můžete rozbít útokem na krátkou vzdálenost. Pro tento typ útoků můžete zhruba po polovině hry použít i docela silný kyj, který získáte po jednom z velkých zvratů. To třeba takový revolver je zbraň, kterou jsem na začátku docela ignoroval, ale na konci se už stala velkým pomocníkem. Střílí totiž výbušné střely, které můžete na nepříteli odpálit. Tím dojde nejen k zabití jeho samotného, ale i sejmutí jeho kolegů. Všechny zbraně mají automatické upgradování, které se provede po určitém počtu zabitých nepřátel. Pokud budete v jeden čas používat jen brokovnici, tak ta na začátku střílí jen klasické broky, ale po vylepšení už střílí zápalné náboje, takže jestli nepřítel hned po zásahu nelehne, stejně uhoří v plamenech. Podobně upgrady fungují úplně u všech zbraní. Se zbraněmi si vývojáři opět vyhráli a určitě nesou velký podíl na tom, proč je Resistance 3 tak zábavný. Za co vývojáře musím dále pochválit, tak jsou i nepřátelé. Na začátku budete potkávat jen klasické Chiméří vojáky, ale později se k nim přidají i další silnější druhy, které na několik ran nesundáte. Samostatnou kapitolu tvoří souboje s bossy, které jsou opět velmi zábavné a originální. Třeba souboj s obrovským pavoukovitým monstrem se táhne několik levelů, stejně tak dlouho trvá i souboj s jeho druhem v dolech, kde máte jen omezený prostor k manévrům. Design nepřátel je skvělý, ale co musím trošinku zkritizovat, je jejich umělá inteligence. Nepřátelé sice nejsou nejblbější, kryjí se a občas vás překvapí i oběhnutím, ale najdou se situace, ve kterých jen tupě zírají a čekají na odstřel. To by se u takovéto hry stávat nemělo. Samozřejmě, na AI třetí Resistance nestaví, navíc nepřátel je vždy na bojišti hodně, takže vás udolají kolikrát už jen samotnou střelbou, ale rozhodně by se tyto kiksy stávat neměly. U druhého dílu byli fanoušci zklamáni z chybějícího kooperativního režimu na jedné televizní obrazovce, ačkoliv ho první díl obsahoval. Vývojáři si tuto výtku vzali k srdci, takže vedle online kooperace nabízí Resistance 3 i kooperaci na rozdělené obrazovce. Protože jsem celou hru prošel jako nůž máslem a měl jsem chuť si ji hned dát znovu, přizval jsem na druhé hraní kamaráda. Sice je najednou hra o něco lehčí, takže určitě doporučuji zvolit těžší obtížnosti, ale pořád neskutečně zábavná. Kooperace funguje pro dva hráče, přičemž jeden se chopí Josepha a druhý vojáka jménem John. Abyste se po mapě nehledali, tak vždy druhou postavu vidíte označenou díky svítícímu obrysu. I když se kamarád nachází za zdí, neustále víte, kde je. Online kooperaci jsem bohužel neměl možnost vyzkoušet z pochopitelného důvodu, ale ta na rozdělené obrazovce funguje velmi dobře, grafika je pořád stejně ostrá a nezpomaluje. Nic tak nebrání užít si kooperativní radovánky naplno. Trochu jsem nakousl velkou znovuhratelnost, kterou třetí Resistance má. Té hodně pomáhají bonusy, které si můžete odemknout, jako jsou artworky, skiny nebo cheaty, kterými si můžete odemknout třeba nekonečno nábojů, automatické doplňování zdraví nebo všechny zbraně. Než se vám všechno odemkne, prosedíte u hry desítky hodin. Resistance 2 mnohé ohromoval 60 hráči na jedné mapě. Třetí díl je v tomto daleko střízlivější a na jedné mapě se nyní může prohánět jen šestnáct hráčů. Bohužel jsem neměl možnost vyzkoušet multiplayer v plné verzi, protože vyžaduje zadání speciálního PSN kódu, který v době psaní recenze nebylo možné ještě zadat. Hodnotit multiplayer tak mohu pouze z hratelné betaverze, která ovšem z plné verze dost vychází, protože je k dispozici jen několik dní před vydáním. Betaverze obsahovala dva herní režimy - Team Deathmatch a Chain Reaction. Z prvních dojmů se zdá, že oba dva režimy jsou hodně povedené a vypjaté do posledního momentu. Navíc vše je takové přehlednější, a to i díky menšímu počtu hráčů. Hratelnost je zábavná, a to i díky skvělým zbraním, které postupně vylepšujete. Z betaverze se tak zdá, že Resistance 3 bude mít i velmi dobrou multiplayerovou část, ale pochopitelně na tuto otázku budeme moci odpovědět až několik týdnů po vydání. Určitě se tak k multiplayeru ještě vrátíme. Naše finální známka nyní ukazuje jen kvality singleplayeru, kooperace a bere v potaz betaverzi multiplayeru, která se ovšem od finální verze tolik lišit nebude. Spíše vůbec. Samozřejmě nebudou chybět další herní režimy, jako Deathmatch, Breach, nebo Capture the Flag. Resistance 3 podporuje i před rokem vydané ovladače Playstation Move. Nevím, jestli je to mojí levostí či něčím jiným, ale pokud se v minulosti u střílečky objevila podpora těchto ovladačů, docela jsem s ovládáním bojoval. Třeba v Killzone 3. To u Resistance 3 je situace úplně jiná, protože po kalibraci a menším nastavení citlivosti a několika dalších atributů, jsem dokázal hru ovládat hodně přesně a hraní skrze Playstation Move pro mě nebylo překážkou. Samozřejmě, pořád to chce trochu cviku, protože třeba zaměřovací kříž se v tu chvíli zvětší a i střelba je o něco jinačí, ale po dvou třech úrovní už budete rozdávat hlavy jako na běžícím páse. Ovládání skrze Playstation Move je u Resistance 3 určitě plně funkční a kdo má tyto ovladače doma, měl by alespoň vyzkoušet. Sice Move zásadně nezmění herní požitek, ale máte tu dobře fungující alternativu ke klasickému Dualshocku. Před vydáním Resistance 3 působila tak trochu neslaným dojmem i díky grafickému kabátku. Z obrázků totiž nevypadal zase tak působivě a v prvních dvou levelech ani nepůsobí, ale poté, to je grafická extáze, na kterou jen tak nezapomenete. U Insomniacu je znát, že se s každou hrou neustále zlepšuje a Resistance 3 je jasným důkazem. Neustále vás totiž hra zásobuje nádhernými efekty, přičemž i samotné levely a postavy, případně nepřátelé vypadají opravdu skvěle. Ano, sem tam se objeví textura v nízkém rozlišení nebo nějaký ten zoubek, ale to vývojářům jistě odpustíte. Navíc díky hektické hratelnosti nemáte moc času si nedokonalostí všímat. Celková stylizace a umělecký styl vypadá prostě dobře. Navíc vše podtrhává fakt, že i když je na obrazovce několik desítek postaviček, hra ani na okamžik nezpomalí, takže neustále jede plynule. Technickou stránku dále podtrhává epická hudba a i velmi dobré ozvučení. Dabing je trochu slabší, ale uši trhat nebude.

Resistance 3 je zatím největším překvapením letošního roku. Sice se od něj čekala určitá kvalita, ale že převálcuje i svoji Playstationovou konkurenci v podobě Killzone 3, to asi nikdo nečekal. Insomniac hold opět dokázal, proč patří k nejlepším vývojářům na světě a pokud je toto jeho rozloučení s celou sérií, tak jde o rozloučení určitě důstojné. Výsledkem je totiž nejlepší díl v celé sérii, na který mnozí z vás dlouho nezapomenou. Až se na konci roku budou rozdávat ceny pro nejlepší akční hry, Resistance 3 bude mít velkou šanci vyhrát. Více nemusím dodávat.