Psychonauts 2

Recenzovaná verze: Xbox Series X/S

Na to dlouho nemohli vývojáři v čele s Timem Schaferem (Full Throttle, Day of the Tentacle, Grim Fandango nebo Brütal Legend) sehnat peníze od herních vydavatelů, čemuž se popravdě nejde ani moc divit, až se rozhodli, že se na něj pokusí vybrat přímo od fanoušků skrze crowdfundingovou kampaň. Ta zaznamenala obrovský úspěch, takže se vývojáři mohli pustit do práce. V tu chvíli ale určitě netušili, že budou muset řešit během vývoje řadu problémů, třeba i změnu vydavatele, takže stanovené datum vydání na rok 2018 nebudou moci dodržet. Původně měla hru Psychonauts 2 vydat společnost Starbreeze Studios, ale ta se dostala do finančních problémů. Naštěstí Double Fine koupil v roce 2019 Microsoft, udělal z něj své nové first-party studio, a navíc pod něj přešla i veškerá práva na Psychonauts. Vývojáři díky tomu získali finanční jistotu, navíc jim byly poskytnuty další peníze, aby mohli plně realizovat svoji vizi bez jakýchkoliv omezení. To sice znamenalo další odklad, ale nyní už Psychonauts 2 konečně vychází a já mohu hned na začátku své recenze říci, že to dlouhé čekání se nakonec určitě vyplatilo.

Druhý Psychonauts přímo navazuje na události prvního dílu i spin-offu Psychonauts in the Rhombus of Ruin, jenž vyšel před čtyřmi lety pro virtuální realitu. Pokud je to už dlouho, co jste obě hry hráli, případně jste úplnými nováčky, nemusíte se bát, že byste byli zmateni, co že se to vlastně děje. I na tohle vývojáři mysleli a proto hned na začátku připravili video s rekapitulací předchozích událostí. Pro základní pochopení, co že se to děje, video určitě stačí, ale spíše bych doporučoval si první díl zahrát, i vzhledem k tomu, že je dostupný v nabídce předplatného Xbox Game Pass.

Každopádně hlavní hrdina Razputin (Raz) dřív vyrůstal u cirkusu, ale protože hned v mládí zjistil, že má velmi zvláštní psychické schopnosti, utekl a dostal se až na letní tábor vedený Psychonauty. Jde o skupinu špionážních agentů, jejíž členové mají také podobné speciální schopnosti. V první hře Raz pomáhal odhalit a zmařit spiknutí s cílem ovládnout svět, díky čemuž se z něj stal oficiální člen Psychonautů, v Psychonauts in the Rhombus of Ruin zase musel zachránit šéfa této organizace Trumana Zanottoa. Druhý díl ho zachycuje v nudné kanceláři, ale klid netrvá moc dlouho, protože záhy bude muset začít řešit, kdo stojí za únosem šéfa Psychonautů a kdo je v této organizaci onen krtek. 

Vývojářům ze studia Double Fine a Timovi Schaferovi se povedl napsat zajímavý příběh plní zvratů i skvělých osobitých postav s velmi zdařilým dabingem, které jsou snadno zapamatovatelné, a je tak jednoduché si řadu z nich oblíbit. Pak je lehké se do hry natolik ponořit, že nebudete chtít odejít, zvláště když vývojáři opět vše okořenili o řadu humorných scén, a atmosféře a celkově hře určitě pomáhá i zdařilý soundtrack s řadou velmi kvalitních skladeb. U hry mě ovšem držel nejen příběh a celková jeho dobrá prezentace, ale také hratelnost. Od Psychonauts 2 jsem popravdě moc nečekal, věděl jsem, že měl relativně problémový vývoj a vývojáři sháněli nakonec peníze, kde se jen dalo. O to více jsem překvapen tím, jakou kvalitu a hlavně rozsah Psychonauts 2 má. I když za ním stojí malé studio, může se klidně měřit s těmi největšími zástupci žánru.

Vývojáři se už na začátku vývoje rozhodli, že se nebudou pouštět do nějaké revoluce, ale nabídnou fanouškům přesně to, co od pokračování očekávají. Další dobrodružství Raze v promyšleném a zábavném světě, jen vše pojmou v trochu větším a propracovanějším měřítku. Psychonauts 2 je tak jakýsi mix adventury a plošinovky, v níž je třeba plnit řadu problémů pro různá NPCčka, a to za pomoci jedné speciální schopnosti hlavního hrdiny Raze. Tou je možnost vstupovat do myslí ostatních, a dostávat se tak do pestrých, rozmanitých a vizuálně působivých úrovní a světů s unikátním designem a jedinečnými problémy, u čehož vývojáři ukázali svůj smysl pro neskutečnou představivost a kreativitu. Zatímco v základně Psychonautů a jejím okolím je hra spíše klasickou adventurou s prvky průzkumu a plošinovky, protože je třeba se bavit s řadou zábavných a jedinečných postav, ve zmíněných světech se z ní stává jednoduše vypadající klasická plošinovka, která je ve výsledku hodně komplexní a propracovaná. Jen to chce přečkat trochu pomalejší a ne tolik nápaditý začátek.

V jedinečných světech budete společně s Razputinem trávit nejvíce času. Pokud čekáte akční filmovou jízdu, jakou začátkem léta přinesl Ratchet & Clank: Rift Apart, jste na špatné adrese. Na akci dojde, ale daleko více se Psychonauts 2 zaměřuje na překonávání řady překážek, záludných pastí a řešení důmyslně a chytře vymyšlených hádanek, u nichž občas dostane mozek pořádně zabrat. Aby se mohl Raz posouvat dál, má řadu dalších jedinečných schopností, které postupně získává, jak postupuje novým dobrodružstvím. Hned na začátku získá možnost levitovat či mlátit protivníky, ale později se k tomu přidá i propojování myšlenek obyvatel zdejšího světa, zastavování času, telekineze či možnost vtělit se do jakéhokoliv tvora a vidět svět z jeho dost pokrouceného pohledu. V jednu chvíli může mít Raz přidělené jen čtyři schopnosti, takže je nutné vždy zvažovat, jaké se zrovna budou hodit. Tady je možná škoda, že vývojáři nepřišli na způsob, jak mít přístup ke všem schopnostem, protože občas jsem si v rychlosti přidělil levitování na RT, později zase na RB a tlačítka se mi tak pletla.

Jednotlivé schopnosti je možné upgradovat, aby byly silnější a Raz díky tomu měl více možností, jak je používat. Ve hře tak nechybí jakýsi RPG prvek, který je jednoduchý, srozumitelný a ve výsledku hratelnost obohacuje o další vrstvu. Vylepšování schopností je spojené s levelováním (zvyšováním kvalifikace). To dosáhne Raz nejen plněním úkolů, ale hlavně průzkumem jednotlivých světů a sbíráním různých předmětů a neonových siluet. Je tak dobré se nejen hnát za splněním hlavního úkolu a na konec dané úrovně, ale také vše důkladně prozkoumávat. Vzhledem ke kvalitě designu jednotlivých úrovní je průzkum, při němž je nutné zdolávat další překážky a hádanky, sám o sobě solidní zábavou.

V předchozím odstavci jsem zmínil, že Psychonauts 2 není moc akční hrou a za tímto tvrzením si stojím, ačkoliv sem tam se nějací ti protivníci objeví. Souboje s nimi nejsou tím hlavním, ale když na ně dojde, jsou dobře navržené, každý protivník má trochu jinou slabinu a je zábava přicházet na to, co na ně přesně působí. Oproti prvnímu dílu je tu více druhů protivníků, někteří hůře snášejí oheň, jiní jsou rychlí a je třeba je skrze zpomalení času zastavit, a tak bych mohl pokračovat. Souboje s protivníky, vyžadující opatrnější a taktičtější přístup, vždy dobře doplňují skákání a řešení hádanek. Navíc vývojáři připravili i velmi zdařilé souboje s bossy. Těch sice není moc, nad čímž si nakonec musím povzdechnout, ale každý souboj je hodně působivý, originální a ve stylu menší hádanky, což se mi hodně líbilo. Vývojáři před několika měsíci řekli, že souboje s bossy mohli přidat i díky následné podpoře Microsoftu. Jestli tomu tak bylo, můžeme jen spekulovat, asi na tom něco bude. Každopádně bez nich bych si Psychonauts 2 rozhodně nedokázal představit, a jsou takovým tím důležitým střípkem, který hru dělá tak jedinečnou a zábavnou.

Zatím jsem druhý Psychonauts hlavně chválil a ono je popravdě jen málo věcí, které bych mohl kritizovat. Snad jen občas ne tolik přesné ovládání by ještě mohlo být vyladěnější. Také se sem tam vyskytne nějaký ten bug. Po jednom jsem musel hru bohužel rozehrát znovu, protože mi znemožnil pokračovat. Naštěstí se objevil po zhruba dvou hodinách hraní, takže to tolik nebolelo, ale dít by se to určitě nemělo. Pokud bych měl něco ještě zmínit, je to obtížnost, která by asi mohla být vyšší. Psychonauts 2 totiž nepředstavují pro zkušenější hráče prakticky žádnou výzvu, navíc sváteční hráči si mohou zapnout i nesmrtelnost.

Psychonauts 2 rozhodně není krátkou hrou, kterou byste dohráli za jeden nebo dva večery. Tak jsem k ní přistupoval, ale nakonec jsem v ní nahrál více než 15 hodin, což je na takovou hru určitě pěkný nadprůměr. Zábava ovšem dohráním ani zdaleka nekončí, protože vývojáři si připravili řadu vedlejších úkolů, které nemusíte během hlavní linky plnit, ale jsou povedené a dále doplňují svět Psychonautů a poskytují důležité dodatečné informace. Také je možné se pouštět do už prošlých světů a ty se pokoušet vysbírat a získávat větší hodnosti (na první průchod nemáte šanci vše vysbírat kvůli chybějícím schopnostem). Vzhledem k zábavnosti hry jako takové věřím, že pro mnohé hráče dohráním hlavního příběhu nic neskončí.

Musím se přiznat, že jsem nebyl z různých ukázek zrovna ohromen tím, jak Psychonauts 2 vypadá. A vlastně i po zapnutí je patrné, že vývoj začal před několika lety a hra byla cílena na starou konzolovou generaci, takže pokud čekáte vizuální hody, jaké dříve v roce přinesl třeba nový Ratchet, budete zklamáni. Na druhou stranu musím uznat, že hra vypadá pořád velmi dobře, čemuž dopomáhá i stylizovaná grafika a řada pěkných efektů, ať už jde o dobré nasvícení nebo odlesky. Vizuálně tak ve výsledku Psychonauts 2 rozhodně neurazí a někdy vlastně i dokáže příjemně překvapit. 

Ačkoliv je Double Fine pořád menší studio, vývojáři hru solidně odladili na všechny platformy. Na konzolích Xbox One běží ve 30fps, přičemž jsem během kratšího testování nezaznamenal viditelný problém. Psychonauts 2 jsem hrál převážně na konzolích nové generace Xbox Series X/S. Na Xbox Series X můžete hrát v rozlišení 4K při 60fs nebo v rozlišení 1440p při 120fps. Oba režimy mají něco do sebe a každý si tak může vybrat, jestli upřednostní framerate nebo vyšší rozlišení a tím lepší kvalitu obrazu. Oběma režimy disponuje i Xbox Series S, jen se musí počítat s nižším rozlišením, ale už vůbec skutečnost, že je možné na této relativně levné konzoli hrát hru Psychonauts 2 ve 120fps je určitě parádní zpráva a tím jen stoupá její hodnota.

Druhý Psychonauts rozhodně nepatřil mezi nejočekávanější hry letošního roku, vlastně by se dalo říci, že se na něj těšila jen menší skupinka fanoušků prvního dílu. Možná i o to více jsem byl překvapen tím, o jak nápaditou, hravou a hlavně zábavnou plošinovku se jedná, která staví na parádním designu, povedeném humoru, rozmanité hratelnosti a slušném příběhu se spoustou dobře napsaných postav. Fanoušci žánru by si neměli Psychonauts 2 nechat ujít. Nyní jen doufat, že si povede o poznání lépe jak předchůdce a my se v budoucnu dočkáme třetího dílu.