Spuštění třetího Pikmina bude určitě velký zážitek pro nejednoho fanouška, a byl to rozhodně zážitek i pro mne. Už jsem ani nedoufal, že si ho někdy zahraju, takže vydání na Wii U, navíc ve vysokém rozlišení, je rozhodně skvělou zprávou. Všechny předchozí ukázky navíc naznačovaly, že se opět dočkáme něčeho jedinečného, a jsem rád, že jsem se v tomto nepletl. Je ale třeba nutné dodat, že Pikmin 3 nepřináší revoluci do zajeté série, spíše evoluci. Jako doma se tak budou cítit fanoušci předchozích dvou dílů, ale hra je samozřejmě hodně přístupná i novým hráčům, kteří se s roztomilými potvůrkami a jejich světem zatím nesetkali.

Pokud hrajete hry od Nintenda, jistě víte, že v nich většinou není propracovaný příběh, ale hlavně se staví na skvělé hratelnosti a celé řadě skvělých nápadů, které v jiných hrách nenajdete. Pikmin 3 je opět originální variací na strategickou hru, která chce hlavně bavit. Přesto sem tam se objeví nějaký ten rozhovor mezi třemi kosmonauty, kteří jsou nuceni opustit svoji planetu Koppai, a najít přírodní zdroje na planetě PNF-404 v podobě nejrůznějšího ovoce. Vlastně příběh se točí jen kolem této jednoduché zápletky, nic složitějšího nečekejte. Co je určitě překvapením, tak je fakt, že hlavní hrdina předchozích dílů, kapitán Olimar , zde hraje jen druhé housle. Hlavními hrdiny jsou tři zmínění kosmonauti Alph, Charlie a Brittany, jejichž cesta ale nebude rozhodně jednoduchá, jak se může na začátku zdát.

Jak už jsem zmínil v předchozím odstavci, Pikmin 3 je docela originální variací na strategickou hru, jakou už byly předchozí dva díly. Na začátku ovládáte jen kosmonauty, kteří ale nejsou uzpůsobeni na boj nebo řešení dalších problémů. Na to tu jsou Pikminové, roztomilá stvoření různých barev, kterým budete během hraní velet. Pikminové se neliší jen svojí barvou, ale hlavně schopnostmi, takže je budete často kombinovat a využívat ty, kteří se vám budou v daný okamžik hodit. Dohromady můžete mít sto Pikminů ve své skupince, přičemž dobře namíchaná skupinka je vždy klíčem k úspěchu. Přepínání mezi skupinkami je jednoduché, čemuž jistě pomáhá naprosto skvěle zvládnuté ovládání skrze Wii U Gamepad. Z něho jsem měl na začátku celkem strach, pořád jde o strategii na konzolích, ale ovládací prvky jsou jednoduché, využíváte jen páčky a několik tlačítek, maximálně uživatelsky příjemné. To je rozhodně velké plus. Protože hra vychází na Wii U, můžete si jednoduše celou hru přepnout jen na Wii U Gamepad. Stačí zmáčknout tlačítko -, to vše. Přepnutí je vždy bleskové. Pokud se rozhodnete hrát na televizi, i třeba kvůli lepšímu vizuálnímu zážitku, displej gamepadu poslouží jako mapa, po které můžete jednoduše jezdit.

Wii U Gamepad slouží i po každé misi jako přehrávač, v němž si danou misi můžete pěkně znovu přehrát a poučit se z chyb, které jste nasekali, aby další hra byla plynulejší a tím pádem o něco vydařenější. Využití Wii U Gamepadu má rozhodně zde smysl a jeho zakomponování pomáhá příjemnějšímu zážitku. Pokud by vám ale ovládání nesedělo, je možnost popadnout Wii Remote Plus a Wii Nunchuck, a ovládat hru skrze tyto dva ovladače. Zaměřování skrze Wii Remote je o něco rychlejší a přesnější, ale na druhou stranu jsem občas více bojoval s kamerou, a musel jsem pochopitelně vynaložit i větší energii, ale s tím se musí při použití pohybových ovladačů počítat.

Na začátku potkáte jako první červené Pikminy, kteří jsou silní v boji nebo dokážou odtlačit nejednu překážku. Zvláštním druhem jsou Pikminové z kamene, kteří rozbíjí nejrůznější krystaly, případně umí bossovi zničit jeho krunýř, aby ho mohli ostatní jejich kolegové snáze dodělat. Dalším barevnou variantou jsou žlutí Pikminové, kteří umí skákat o něco výše, navíc umí propojovat nejrůznější elektrické spoje, případně ničit elektrické ploty. Kromě výše zmíněných tří základních typů Pikminů, potkáte i modré vodní Pikminy, kterým nevadí voda, ostatní se jí totiž bojí, také tu jsou i speciální létající Pikmini, kteří do vzduchu dostanou i nejrůznější předměty. Jejich fanoušci si tedy přijdou na své, navíc díky rozmanitosti Pikminů je občas dobré se sem tam vrátit už do prošlé mise, v níž jste splnili úkol, no a posbírat dobroty z dříve nedostupných míst. Rozhodně prvním dohráním tak hra nekončí, pořád je možné se vracet a vše vysbírat, třeba vyřešením dalších hádanek.

Příběh sice postrádá větší propracovanost, ale to rozhodně nevadí, protože i tak se sem tam objeví nějaký ten zvrat případně událost, která ovlivní následující hraní. Tím se dostávám k náplni jednotlivých misí. Úkoly v nich jsou rozmanité, stejně jako lokace, které během hraní navštívíte, takže se skládají nejen z hledání zdrojů, ale i z řešení spousty hádanek, soubojů s nepřáteli, případně s obrovskými bossy, na které je nutné využívat různou taktiku. Díky rozmanitým úkolům a tím pádem i hratelnosti, se za celou dobu hraní nestalo, že bych se nudil. Tomu dopomáhá zcela jistě i vysoké tempo jednotlivých misí, které musíte splnit v časovém horizontu, tedy ve dne. Jakmile zajde slunce, kosmonauti automaticky zdrhnou zpět do vesmíru, protože večer se to na planetách hemží nejrůznějšími potvorami, které vyrážejí na lov. Rozhodně je tak tedy nutné s tímto počítat a zbytečně na planetě neokounět. Vše musíte dělat rychle, i třeba z toho důvodu, že po každém dni spotřebujete jednu lahvičku ovocné šťávy, získanou z různého ovoce, které sbíráte během misí.

Sice se mi nestalo, že by mi šťáva došla, snažil jsem se vše vysbírávat, ale kdo ví, třeba někomu, kdo bude misi opakovat několikrát, může toto hrozit. Je ale třeba říci, že mise nejsou moc těžké, obtížnost je posazena rozumně, takže se mi často nestávalo, že bych misi opakoval. Samozřejmě, sem tam ano, ale nebylo to pravidlem. Co se mi ale stávalo celkem pravidelně, je to, že se mi Pikmin sem tam zatoulal a následně jsem na něj zapomněl při odletu, takže byl nemilosrdně sežrán zdejší faunou. Naštěstí vytváření nových Pikminů není složité, stačí donést na základnu poraženého protivníka nebo speciální žetony, které vykopete nebo získáte z květin. Ztráta pár Pikminů tedy ve výsledku nevadí, protože vždy je možnost si vytvořit novou armádu. I když tedy, srdce občas trochu zabolí při ztrátě tak roztomilé potvůrky, jakou Pikmin je.

Příběhová kampaň je natolik zábavná, že jsem jí prakticky dal na jeden zátah, což ve výsledku činilo nějakých patnáct hodin. To je rozhodně slušný výsledek, ale tím zábava rozhodně nekončí. Kromě nového rozehrání, se můžete pustit třeba do Mission režimu. Ten se vám kompletně odemkne po dohrání hlavní kampaně, přičemž v něm máte několik map, na kterých plníte několik předem daných úkolů – posbírat ovoce, bojovat proti nepřátelským potvorám nebo velkým bossům. Co u tohoto režimu postrádám, je nějaká větší motivace jednotlivé mise plnit, kdy tedy nepočítám překonávání nejlepších výsledků v online žebříčku. Takhle jsem si mise dal jen jednou, a už nemám důvod se k nim vracet.

Z mého pohledu je proto zajímavější kompetitivní multiplayer mód Bingo Battle, v němž sbíráte několik pikminovských bingo karet skrze chutné ovoce nebo menší nepřátele, no a samozřejmě musíte být rychlejší a hlavně lepší, jak soupeřící kamarád. Vše probíhá jen lokální formou na rozdělené obrazovce (některé power upy umí jednomu či druhému hráči přidělit větší kus obrazovky), takže online podporu nečekejte. To je docela škoda, protože ne každý má doma kamaráda, s nímž by si hru zahrál. Nintendo ale zde jasně dává vědět, že vsází především na lokální multiplayer, jako u svých jiných her. Nic ale nemění na tom, že multiplayer je zábavný, odehrál jsem zhruba deset her, a dobře jsem se u nich bavil. Rozhodně se tedy k němu znovu vrátím, jakmile bude příležitost, čímž se tedy opět vracím k tomu, že není možnost ho hrát pořád přes online.

Když se podíváte na okolní obrázky, je jasné, že Pikmin 3 má velmi pěknou grafiku složenou z pestrých barev, která je navíc umocněna spoustou pěkných efektů, na které narazíte až během hraní. Prostředí hry je detailní, stejně na tom jsou samotní hlavní hrdinové případně Pikminové, a zapomenout zmínit nesmím ani pěkné bosse a další nepřátele, které během hraní potkáte. Ačkoliv je někdy na obrazovce docela dost postav, nikdy se mi nestalo, že by hra zpomalila, vše běží maximálně plynule, bez jediného technického problému. Pochválit musím vývojáře i za skvělý hudební doprovod, některé melodie mi budou v uších znít ještě hodně dlouho, povedené je i ozvučení, případně šišlavá řeč hlavních hrdinů.

Před vydáním jsem čekal, že Pikmin 3 bude dobrou záležitostí, ale finální produkt dokázal ještě více překvapit. Skvěle se totiž hraje, má spoustu zajímavých a doposud neviděných nápadů, rozmanité mise, velkou znovuhratelnost, roztomilé hlavní hrdiny, to vše zabalené do pěkného vizuálního kabátku. Pokud si chcete v těchto dnech udělat velkou radost, určitě si hru pořiďte, budete se dobře bavit, a to nejen pár hodin. Pikmin 3 je dobrou ukázkou toho, proč milujeme hry od Nintenda.