Recenzovaná verze: Nintendo Switch 2

Ve svém základu se Mario Kart World od svých předchůdců zase tak neliší. Jedná se o hodně arkádovou závodní hru, v níž budete muset prokázat své řidičské schopnosti proti nejrůznějším postavám z Houbičkového království. K tomu si budete moci pomoci i různými power-upy. Některé jako Banány, zrychlující houbičky, krunýře želv, bumerangy, možnost změnit se ve velkou střelu nebo střílející kytky se vracejí z předchozích dílů, ale vývojáři je nově vybalancovali a upravili. Třeba takový blesk už postihuje jen protivníky před vámi a na kratší dobu. Střela zase vytlačí protivníky a nezničí je. Bumerang pak máte na čas místo pouhých tří hození. Nových power-upů je trochu méně. Mezi nimi jsou třeba házecí kladiva, žlutý želví krunýř, který dělá mince nebo pytel s jídlem. Ten přidá vyšší rychlost a zároveň převlékne oblečení, díky čemuž si odemknete novou verzi hrdiny, kterou v dalších závodech můžete od začátku používat.

 Kromě nových nebo starších nově vybalancovaných power-upů neměli vývojáři obavu zasáhnout ani do hratelnosti, která je sice povědomá, ale i zároveň docela dost odlišná oproti předchozímu dílu, a to díky jedné mechanice, ke které se hned dostanu. Nejdříve ale zmíním, že nově je na trati 24 závodníků místo 12, kteří byli v Mario Kart 8 Deluxe, což do závodění vnáší ještě větší chaos a působivější vizuální podívanou. Každopádně díky upravené hratelnosti je jasné, že se budete muset učit znovu nejen nové tratě, ale také triky, což je za mě osobně rozhodně dobře. Mario Kart World je jednou z těch her, k níž je jednoduché si sednout a její ovládání vám nebude dělat problém. Až ale naučení náročnějších triků z vás udělá mistra a dá šanci v online závodech zajíždět dobré výsledky. Trénování pomáhá i novinka v podobě funkce Rewind. Nemusíte se bát, že by usnadňovala závody jako v jiných hrách (F1 nebo Forza Horizon). Když ji totiž použijete, jen vy se vrátíte o kousek zpět, ale nikoliv soupeři. Tato funkce je ve hře pouze proto, abyste mohli napravit svoji chybu a trať se naučili, což je fajn.

Tou výše naznačenou a dost zásadní novinkou v hratelnosti jsou skoky, které se vůbec poprvé objevily jednom z původních dílů pro SNES, ale poté je vývojáři ze série odstranily a nahradili je třeba jízdou po stropě v podobě antigravitačního závodění a jinými mechanikami. Nyní se tedy v pozměněné formě vracejí, přičemž slouží hlavně k tomu, abyste mohli jejich použitím skočit na zábradlí nebo drát s vysokým napětím a driftovat po něm, případně se dostat ve vybraných částech na zeď a jezdit po ní. Ať už skočíte na cokoliv, většinou vás to dovede do různých zkratek nebo alternativních cest, kterých mají nyní tratě mnohem více než v minulosti, takže je možné se neustále učit něco nového a zjišťovat, jak trať zajet o něco rychleji. Pouze klasické driftování už nevede k výhře, ale musíte si skrze skoky hledat jinačí cestičky, což vyžaduje neustále být v pozoru a maximální soustředění.

Středobodem všech Mario Kart her jsou jednotliví hrdinové a padouši Houbičkového království, za které je možné závodit. Nechybí zde Mario, Luigi, Donkey Kong, Luigi, Yoshi, Pauline, Rosalina, Koopa Troopa, princezna Peach nebo Bowser. Ty pak doplňují postavy, které mají v rámci Mario Kart série premiéru jako Goomba, Pokey, Spike nebo Kravička. Více neprozradím, abych vše nevyspoileroval. Postav je každopádně několik desítek, přičemž většina z nich má několik různých verzí, které si postupně odemykáte hraním sbíráním sáčků s jídlem nebo dokončováním závodů v rámci herních režimů. Seznam postav je vážně hodně bohatý a zajímavý, takže každý by si měl najít svého oblíbence.

Kromě postav je nutné si před každým závodem vybrat, s jakým vozem se vydáte na trať. Opět platí, že vozidel je několik desítek, od různých čtyřkolek po motorky, přičemž každé má různé statistiky jako rychlost, zrychlení váha a ovladatelnost. Zajímavostí je, že na tyto atributy mají vliv i jednotliví hrdinové, takže když si oblíbíte vzhled jednoho vozidla, nebude mít úplně stejné statistiky s Mariem, Peach nebo Bowserem. Na tohle je dobré myslet. Jinak odemykání vozů probíhá především hraním a za nasbírané mince během závodů. Docela by mě zajímalo, na jaké číslo se postupně dostanu.

Mario Kart World nabízí od prvního dne bohatou nabídku herních režimů, která dokáže uspokojit plně i hráče, kteří hrají sami a nevrhají se bezhlavě do online multiplayeru. Začnu nejprve s těmi, které fanoušci tak nějak od Mario Kart hry očekávají. Hlavním režimem je určitě turnajový Grand Prix, kde máte osm šampionátů. Každý nabízí čtyři závody v módech 50cc, 100cc a 150 cc. Chybí trochu 200cc, protože přítomné módy jsou dle mého názoru spíše jednodušší a zkušenějším hráčům nenabídnou dostatečnou výzvu. Vývojáři si toho jsou vědomi a nevyloučili budoucí přidání 200cc verze. Každopádně v jednotlivých šampionátech se dobře naučíte jednotlivé tratě, prakticky všechny vám budou v rámci Grand Prix představeny.

Kromě tohoto stěžejního režimu nechybí ani minihry Battle, v nichž musíte sbírat v časovém limitu mince (Coin Runners) nebo jednoduše skrze power-upy likvidovat balónky protivníkům (Balloon Battle) a snažit se je vyřadit ze hry. Kdo má na konci nejvíce zásahů, vyhrává. Tyto vedlejší režimy jsou spíše jen pro chvilkové vyblbnutí, nejlépe fungují dle mého v multiplayeru na rozdělené obrazovce, když hrajete s kamarády. Proti počítačem ovládaným protivníkům se moc tyto režimy nevyplatí hrát.

Dále nechybí v nabídce klasické časovky v podobě Time Trials, kde se snažíte dosáhnout na co nejlepší čas, ale je možné závodění i proti duchům. Klasikou je i režim VS Race, což jsou rychlé závody. Jen tentokrát mají jedno zajímavé a vlastně i dost podstatné oživení. Můžete si v nich vybrat jednu trať, kterou budete následně jezdit, ale také je možné propojit dvě tratě, které jsou vedle sebe, takže během závodu jedete prakticky obě i s předělem mezi nimi. Tím se rozmanitost tratí a jednotlivých závodů ještě rozrůstá. Pokud jsem dobře počítal, kombinací může být více než 200, což je opravdu neuvěřitelné množství různých závodů. Největší, jaké kdy série Mario Kart nabídla. Je jen trochu škoda, že zatím není možné propojit více tratí a udělat závod ještě delší a zajímavější, ale věřím, že do budoucna to bude možné. Hra je na to připravena.

A tímto se vlastně dostávám k samotným tratím, kterých je rovných 30, což je velmi pěkné číslo. Každá trať je naprosto jiná s unikátním designem a místem, kde se odehrává, ale také kolikrát neskutečně vizuálně působivými pasážemi, z nichž jsem byl nejednou doslova ohromen. Rovněž na každé trati najdete kolikrát důmyslně ukryté zkratky, ale také nejrůznější zákeřné nástrahy, na které je nutné si také dávat pozor. Někdy se budete muset vyhýbat jen husté dopravě či valícím se sudům, jindy po vás budou házet kladiva obrovské želvy nebo jízdu znepříjemňovat chodící dinosauři.

Fanoušci některé tratě budou trochu znát, protože se v jisté podobě objevily v předchozích Mario Kart hrách jako Desert Hills, Wario Shipyard, Koopa Troopa Beach, Dino Dino Jungle či Mario Circuit, ale všechny byly znatelně upraveny a vylepšeny, takže ve výsledku působí i hodně svěžím dojmem a jako součást velkého světa než jen omezené okruhy. Tomu dopomáhá i skutečnost, že kolem tratí není omezena viditelnost, jako tomu bylo doposud, ale vidíte i celý svět kolem. Kromě těchto povědomých tratí vývojáři připravili i velké množství nových nádherně zpracovaných okruhů, které jsem si opravdu hodně užíval. Co na tratích je super, je skutečnost, že každá má vlastní hudební doprovod. Jednotlivé skladby jsou fantastické a výborně se hodí pro arkádové závodění. Dokonce bych řekl, že Mario Kart World má nejlepší soundtrack v rámci celé Mario Kart série.

Velkou novinkou v Mario Kart World je režim Knockout Tour, který jsem si mohl poprvé vyzkoušet už před více než dvěma týdny v evropské centrále Nintenda. Jde o opravdovou hvězdu hry, ačkoliv se nejedná o něco v závodních hrách originálního nebo zcela nového. Tento režim je také určen pro 24 hráčů, přičemž postupně v něm projíždíte úseky z šesti odlišných tratí, což před hráče staví nejen neustále jiné prostředí, ale také rozmanité nástrahy a další problémy, které musí řešit. Na konci každého úseku jsou pak vyřazeni poslední čtyři hráči, až zbydou ti čtyři, kteří si to rozdají o celkové vítězství. Jde prakticky o takový battle-royale v závodním stylu, který je neskutečně napínavý, mnohdy strhující a kolikrát to jsou opravdu obrovské nervy, když hrozí, že budete eliminováni a přetahujete se s hráčem o poslední postupový flek. Knockout Tour je vážně skvělým přírůstkem, navíc je mu věnován i vlastní šampionát v režimu pro jednoho hráče, a dle mého názoru tím nejlepším, co Mario Kart World nabízí.

Kromě režimu Knockout Tour vývojáři před vydáním hodně upozorňovali na velký otevřený svět, který je možné po vzoru Forza Horzon série nebo jiných závodních her prozkoumávat v rámci Free Roamu. V prvních desítkách minut bylo docela příjemné světem jezdit, protože je opravdu pěkný s nádhernými scenériemi a velkým množstvím zajímavých lokací. Ostatně se na něm nacházejí všechny tratě, na kterých je možné závodit. Bohužel jsem ale začal brzy odhalovat, že otevřený svět nabízí jen menší méně propracované a po čase repetitivní výzvy, které spočívají v projíždění checkpointů a podobně. A ty byla čím dál menší legrace plnit. Chybí mi ve Free Roamu nějaké zajímavější a skutečné nápaditější aktivity či větší eventy, které by bylo zábavnější plnit, navíc ty přítomné ani není moc důvod dělat, protože chybí jakákoliv smysluplná odměna. Stačí se ostatně podívat nejen na Forza Horizon, ale také třeba LEGO 2K Drive, obě hry byly v naplněnosti světa aktivitami někde úplně jinde. Free Roam je ve výsledku spíše jen takovým menším doplňkem, jemuž chybí větší hloubka, což je za mě osobně docela velká škoda. Potenciál tu do budoucna rozhodně je, jen jestli ho budou chtít vývojáři využít.

Herní režimy pro jednoho hráče jsou určitě fajn a dokážou zabavit, ale co bude v Mario Kart World do budoucna to hlavní, je multiplayer, v němž si můžete dát klasické závody, Knockout Tour nebo Battle režim. Nemůže chybět lokální multiplayer na jedné TV nebo konzoli až pro čtyři hráče, za což určitě musím Nintendo pochválit. Zvláště když funguje solidně, navíc můžete využít kamerku v tomto módu, takže vidíte nad autíčky soupeřů jejich obličej, což hře přidává další hloubku a spoustu legračních momentů.

Kromě lokálního multiplayeru nechybí ani online možnost pro až 24 hráčů, které se mohou zúčastnit dva hráči na jedné konzoli. Právě zde hra ukazuje svůj největší potenciál. Mlátit se na trati s tak velkým množstvím hráčů je kolikrát neskutečný chaos, ale také ta pravá zábava, od níž se jen těžko odtrhává. Power-upy létají ze všech stran, všude vidíte padat mince a vybourané protivníky. Kolikrát je proto lepší nekoukat, kde co je, a prostě se soustředit sami na sebe, ono už to nějak dopadne. Ačkoliv je multiplayer pro takové množství hráčů, jejich vyhledávání je rychlé, stejně tak samotné napojování. Rovněž během hraní jsem nezaznamenal žádný problém. Hra mi nelagovala ani jednou. Vše funguje, alespoň u mě, od prvního dne tak, jak má. Je vidět, že se Nintendo na vydání velmi dobře připravilo. Skvělé určitě je, že můžete sami vytvářet místnosti s kamarády, takže není nutné se připojovat jen do veřejných her.

 Když jsem viděl první ukázky ze hry, moc mě po vizuální stránce nepřesvědčila, protože jsem u ní neviděl onen mezigenerační posun. Po zapnutí na velké TV s podporou HDR je to ovšem úplně o něčem jiném. Vše je detailnější v upscalovaném 4K rozlišení (1080p v handheldovém režimu), ať už jde o jednotlivé postavičky, které mají fantastické animace, auta nebo jednotlivé tratě. Ty jsou mnohem živější, mají více objektů, krásné efekty i velké množství fandících diváků, navíc se mi hrozně moc líbí nasvícení a celková stylizace, která jen tak neomrzí. Mario Kart World by určitě při současné vizuální kvalitě nebo rozsahu nemohl na původní konzoli Nintendo Switch běžet, a jsem rád, že s ním vývojáři počkali až na Nintendo Switch 2. Co je ale ještě mnohem důležitější, je optimalizace. Hra jede při hraní v jednom neustále při 60 snímcích (pouze Photo režim je omezen na 30 fps), nesetkal jsem se s žádným propadem, ať už jsem hrál na TV nebo v handheldovém režimu. Co musím také pochválit, je rychlé načítání jednotlivých závodů.

Mario Kart World je výborná závodní arkáda, která přináší svěží herní mechaniky, větší chaos na tratích díky 24 závodníkům, velké množství herních režimů, jimž vévodí výborný Knockout Tour, nebo nádherně zpracované tratě, které je možné propojovat. Vše pak podtrhuje bezproblémový chod a povedená audiovizuální stránka. Je jen škoda, že tolik propagovaný Free Roam nenabízí zajímavější obsah a nějaký větší důvod, proč ho hrát. Jde ale dle mého názoru jen o jediný větší nedostatek. Jinak jsem se u Mario Kart World výborně bavil, ať už jsem hrál režimy pro jednoho nebo online multiplayer s hráči z celého světa. A ještě budu. Mario Kart World je hra, která dobře ukazuje schopnosti konzole Nintendo Switch 2.