Kirby Air Riders

Recenzovaná verze: Nintendo Switch 2

S růžovým nezbedou Kirbym se letos majitelé konzole Nintendo Switch 2 nesetkávají poprvé, protože už během léta vyšla vylepšená edice povedené plošinovky Kirby and the Forgotten Land, která kromě hezčí vizuální stránky obsahovala i povedené rozšíření Star-Crossed World. V poslední době Nintendo dává svému růžovému maskotovi více prostoru, z čehož musí mít jeho fanoušci obrovskou radost.

Určitě je dobré nejprve zmínit, že v roce 2003 vyšla hra Kirby Air Rider pro konzoli GameCube. Ve své době šlo o dost jednoduchou a jen lehce nadprůměrnou arkádu, která má na Metacritic jen něco málo přes 60%, takže dnes si na ni vzpomenou jen ty největší fanoušci japonského videoherního giganta. Novinka, kterou nám Masahiro Sakurai i se svým týmem nyní servíruje, má se svým předchůdcem jen pramálo společného. Ano, jsou tu nějaké společné prvky i skutečnost, že se vše odehrává v oblíbeném Kirbyho světě. Kirby Air Riders ale není pokračování, spíše snaha tuto značku kompletně rebootovat, což mělo přijít na popud samotného Nintenda. A musím říci, že se to vývojářům povedlo celkem dobře. Kirby Air Riders se mezi nejhůře hodnocené first-party hry konzole Nintendo Switch 2 rozhodně nezařadí, jako se to povedlo jeho předchůdci na konzoli GameCube, ale to neznamená, že se mi vše úplně líbí.   

Kirby Air Riders se docela špatně popisuje, protože nejde o klasickou závodní arkádu jako Mario Kart World, v níž byste jen závodili a házeli po protivnících nejrůznější power-upy v podobě banánů nebo krunýřů od želv. Závodění se totiž značně odlišuje svým pojetím. Největším rozdílem od klasických arkádových závodních her nebo závodních her obecně, je skutečnost, že nemusíte držet žádné tlačítko pro rychlost. Vozítko, v němž jedete, se po startu závodu rozjede samo a vy jen udáváte směr a mačkáte podle potřeby tlačítko B, které má několik různých funkcí. Protože jde o hru s Kirbym, nechybí ani možnost kopírování. Během závodu můžete nasávat jiné postavičky, do nichž se následně vizuálně proměníte a přisvojíte si jejich vlastnosti. Najednou tak můžete sekat kolem sebe mečem, házet firebollty nebo se proměnit na raketu a vystřelit kupředu. Pokud nemá nějaká postavička na trati bonus a vy ji spolknete, můžete následně vystřelit docela pro protivníky nepříjemnou střelu. Díky power-upům, ale i dost akční hratelnosti i pěkným efektům, tak vzniká na trati kolikrát neskutečně velký chaos, jako je to u zmíněné bojovky Super Smash Bros. Ultimate. 

Hra Kirby Air Riders je navržena tak, aby každý mohl popadnout ovladač a začít si ji užívat. Zatímco původní hra z GameCube si vystačila s levou analogovou páčkou a jediným tlačítkem, Kirby Air Riders má dvě akční tlačítka. Zatímco páčkou udáváte směr, a také provádíte několik složitějších úkonů, třeba vzlet a přistání, pomocí B driftujete, boostujete se, nasáváte postavy na trati či používáte power-upy. Je toho hodně, co děláte jedním tlačítkem, až jsem si kolikrát říkal, proč vývojáři nemohli akce rozvrhnout na více tlačítek. Některým situacím by to opravdu pomohlo. Někdy snaha o co největší zjednodušení nemusí být úplně tou správnou cestou. Co se týče druhého tlačítka, tak skrze Y jen spouštíte speciální schopnost jednotlivých závodníků, kterou je nutné nejdříve nabít.

Ovládání je v základu opravdu jednoduché, ale postupně budete přicházet na stále více triků a vychytávek, které vám pomohou v závodění, jako je možnost vzletět skrze rampy do vzduchu a při perfektně zvládnutém přistání nabrat rychlost nebo možnost se roztočit a rozhodit protivníka. Hratelnost je tak ve výsledku docela komplexní a ani náhodou jednoduchá, jak se může z prvních závodů zdát. Rozhodně doporučuji jako první projít dobře zpracovaný tutoriál, který vám vše ukáže, od základního ovládání po složitější triky a mechaniky. V Kirby Air Riders dojede závod snadno naprosto každý, ale stát se mistrem a porážet soupeře v online multiplayeru, to vyžaduje hodiny cvičení.

Hra Kirby Air Rider obsahuje hned čtyři herní režimy, které se od sebe značně liší a nabízejí odlišný herní zážitek. Takovým tím nejvíce klasickým je dle mého Air Ride, což jsou dost chaotické závody pro šest hráčů. Na režimu Air Ride se mi líbí tratě, které jsou rozmanité a po stránce designu nádherné, takže je radost po nich jezdit, využívat skokánky či zdolávat ostré zatáčky. Druhým režimem je Top Ride, který mě popravdě docela překvapil. Nebyl jsem si jist, jestli mě závodění v osmi bude z ptačího pohledu bavit, zvláště po prvních několika závodech, během nichž jsem bojoval s ovládáním. Musím ale říci, že po chvilce si mě tento režim získal a nahrál jsem v něm několik hodin, i vzhledem k dobře navrženým a pěkným tratím. Těch ale mohlo být i více, což ostatně platí i pro Air Ride, protože jich je jen pár. Hratelnost je v tomto režimu zábavná a plná chaosu. Také zde můžete boostovat svého závodníka, driftovat do zatáček i využívat power-upy, abyste si pomohli a rozhodili případně protivníky.

Režimy Top Ride a Air Ride můžete hrát jako klasické závody, které je možné si nastavit dle vlastních pravidel, Time Attack, kde závodíte o nejlepší možná čas, a Free Run, kde jste hozeni na trať a můžete se ji nerušeně učit. A to je vše. Jak asi tušíte, není to zrovna nějaká zajímavá nabídka módů, která by měla u sebe udržet hráče po delší dobu. Popravdě je docela zklamáním, že módy pro jednoho hráče působí takhle chudě a spíše jako takový nutný tutoriál pro online zápolení. Přitom určitě bylo v moci vývojářů připravit alespoň turnajový mód, případně i kampaň.

Třetí režim City Trial je rozdělen na dvě odlišné části. V té první se ocitnete na plovoucím ostrově s menším městečkem. Ostrov musíte během pěti minut prozkoumávat i s ostatními hráči nebo umělou inteligencí a hledat v něm různá vylepšení, ať už pro život, rychlost, sílu a tak dále. Ostrov vypadá docela male, ale první pohled dost klame, protože se můžete dostat do podzemí, do vzduchu, na střechy budov i do tajných místností. Navíc se pravidelně dějí různé menší eventy, kterých se můžete účastnit. Jakmile doběhne pět minut, bude vám znázorněno, jaká vylepšení jste nasbírali, no a následně vás čeká minihra, kterou se musíte pokusit splnit a hlavně ji vyhrát. Miniher je docela dost, od Drag závodů po snažení se zasáhnout políčko s největším číslem, pojídání chutných dortíků, hledání pokladů, pokus o nejvyšší skok nebo souboje v arénách. Vzhledem k tomu, že je City Trial režim určený hlavně pro online hraní, více se o něm rozepíši níže, kde zmíním i své celkové pocity z něj.

Jako poslední jsem si nechal režim Road Trip, ačkoliv byl tím prvním, který jsem hrál, a zřejmě se do něj jako prvního pustí většina hráčů. Jde totiž o jakousi příběhovou kampaň pro jednoho. Ta je doprovázena jednoduchým příběhem a kratšími CGI filmečky. Příběh tu ovšem není moc podstatný, vlastně jsem ho po většinu času spíše ignoroval. Road Trip je jinak režim, který kombinuje prvky z předchozích tří režimů. Postupně se budete dostávat na tratě v různých prostředích, a jak pojedete dopředu, budete si vybírat nejrůznější výzvy, ať už jde o závody, souboje s bossy či různé minihry, které jsou součástí City Trial. Dalo by se říci, že si v tomto režimu postupně vyzkoušíte vše, co hra nabízí, abyste byli připraveni na pozdější online zápolení. Klíčové je v tomto režimu levelování, ale také vylepšování, abyste byli rychlejší, více vydrželi, měli lepší boost a tak dále, jako je tomu v City Trial. Ačkoliv tento režim jen kombinuj to, co nabízejí ostatní režimy, je zábavný a navíc má i velkou znovuhratelnost, protože pokaždé jedete trochu odlišnými lokacemi a můžete si sami vybírat, do čeho se pustíte.

Než se pustíte do jednotlivých režimů a vydáte na tratě nebo do arén, je nutné si vybrat postavu. Ty jsou inspirovany Kirbyho světem, takže tu nechybí samotný Kirby, King Dedede, Meta Knight, Bandana Waddle Dee, Magolor, Chef Kawasaki a další, které si můžete odemknout za plnění výzev v jednotlivých režimech a zde vám je všechny odhalovat nebudu, abych nezkazil překvapení. Důležitější je zmínit, že každý má nejen unikátní vzhled, ale také vlastní statistiky, které ovlivňují hratelnost, a speciální schopnost. Ať už si ale vyberete jakoukoliv postavičku, každá umí kopírovat. I když to působí trochu zvláštně, protože by to měl správně umět jen růžový nezbeda, je to dobře, protože žádná postavička není touto schopností zvýhodněna. U postav se mi líbí, že je možné si odemykat jejich jiné barevné varianty, případně si v obchodě nakupovat za nahranou herní měnu doplňky v podobě klobouků, masek, mašliček a tak podobně. Skvělé je, že doplněk si můžete vždy vyzkoušet před nákupem, abyste věděli, jak bude jednotlivým postavám slušet. Herního obchodu se navíc nemusíte bát. Je čistě za herní měnu, které je dost. Mikrotransakce hra neobsahuje. 

Velmi důležitou roli hrají v Kirby Air Riders i stroje, na kterých budete jezdit. I ty mají různé statistiky a speciální vlastnosti. Zatímco třeba základní Warp Star se hodí pro vyváženou jízdu a v ničem moc příliš nevyniká, Wingle Star se hodí ve chvíli, kdy rádi létáte ve vzduchu, případně Tank Star pro demolici protivníků. Záleží jen čistě na vašem herním stylu, jaký stroj si vyberete, přičemž důležitá je i kombinace s vybranou postavičkou a jejími statistikami. Nejde tedy jen o kosmetickou volbu, ale kombinace stroje a postavy značně ovlivňuje hratelnost.

Všechny režimy pro jednoho hráče dokážou na nějaký čas slušně zabavit, ale ta největší zábava jako u mnohých podobných her přichází až při hraní s ostatními hráči. Zvláště když Kirby Air Riders není klasickou závodní arkádou, ale spíše bych ho označil za Party hru. Všechny tři režimy - Air Ride, Top Ride a City Trial si můžete dát online proti hráčům z celého světa, a to v hodnocené nebo nehodnocené podobě. Protože jsem hrál hru Kirby Air Riders před vydáním, neměl jsem možnost ji vyzkoušet za klasického provozu, jako budete moci vy, když si ji zakoupíte. To ale neznamená, že jsem si nemohl online multiplayer vyzkoušet, protože Nintendo pořádalo pro novináře pravidelně eventy, během nichž jsem mohl hrát s dalšími svými kolegy. Režimy Air Ride, Top Ride se hrají přesně tak, jak očekáváte. Spojíte se s ostatními a vydáte na trať, kde se rozpoutá obrovský chaos. A musím říci, že jsem se dobře bavil, zvláště když jsem viděl, jak se neustále zlepšuju a začínám využívat veškeré mechaniky a funkce, které hra nabízí.

Při hraní City Trial, který je určen pro 16 hráčů, jsem měl ale trochu rozporuplnější pocity, protože tady se naplno projevil jeden zásadní problém. A tím je úvodní jízda po městě a jeho okolí, v němž musíte sbírat vylepšení. Ta totiž není po několikátém opakování moc zábavná a spíše se z ní stává nudná rutina, zvláště když s ostatními hráči do styku moc nepřijdete a každý si jede to svoje. Navíc během ní ani nevíte, na co se máte připravovat. Můžete si tak nasbírat hromadu zdraví, útočné síly a tak dále, ale pokud následně hráči vyberou místo soubojů třeba drag závod, a vaše rychlost bude minimální, jste namydlení a prakticky nemůžete vyhrát. Ačkoliv Nintendo před vydáním City Trial docela dost propagovalo, musím říci, že jde nakonec pro mě o tu nejméně zajímavou, trochu i nedomyšlenou a po čase dost stereotypní část. Přitom samotné minihry nejsou špatné, jsou docela rozmanité, zajímavé a vlastně i zábavné, ale problémem je ta první část, v níž sbíráte vylepšení. Ta prostě zábavná moc není, a to i vzhledem ke své délce. Pokud by trvala třeba jen minutu nebo dvě, bylo by to dle mého lepší. 

Protože jsem hrál hru v dost omezeném režimu, nemohu hodnotit rychlost připojování, ale samotné hraní bylo bezproblémové, ať už jsem s kolegy ze zahraničních redakcí nebo zaměstnanci Nintenda hrál Air Ride, Top Ride či City Trial. Nenarazil jsem na žádné lagy, pády ani jiné technické problémy, které by mě zvedly ze židle. Z ní mě naopak dokázalo zvednout vždy těsné vítězství. Věřím, že podobně hladký chod bude i po vydání, jakmile se na servery dostanou hráči. Ostatně třeba Mario Kart World běží také bezproblémově.

Hra Kirby Air Riders vznikala dle vývojářů od základu pro konzoli Nintendo Switch 2 a musím říci, že nevypadá vůbec špatně. Líbí se mi na ní její pěkná barevná hravá stylizace, ale také detailní prostředí, pěkné postavičky se solidními animacemi, dobré nasvícení i velké množství efektů, s nimiž se během závodů a různých miniher ani trochu nešetří. Hra vypadá prostě pěkně, ať už se rozhodnete hrát na velké TV, což byl většinou můj případ, případně v handheldovém režimu. Dobrou zprávou určitě také je, že ačkoliv je na obrazovce kolikrát neskutečný chaos, hra běží po většinu času plynule a snaží se o 60 snímků. Žádných větších propadů jsem si během testování nevšiml. Kromě vizuální stránky musím ocenit i povedený soundtrack s několika líbivými skladbami, který krásně doprovází závodění i pobyt v menu.

Kirby Air Riders je roztomilá závodní arkáda/bojovka/party hra, která staví na kvalitních základech, dobře navržených tratích i rozmanitých minihrách, navíc je podpořena líbivou prezentací, uchu lahodícím soundtrackem a bezproblémovým chodem. Jen je škoda, že vývojáři nepřipravili zajímavější herní módy pro jednoho hráče a až moc hrnou všechny do online zápolení. A tam mě trochu zklamal hodně propagovaný režim City Trial, který mi přišel lehce nedomyšlený. Pokud ale máte rádi zápolení s dalšími hráči a jste fanoušci Kirbyho, nákup mohu doporučit.