
Kingdom Come: Deliverance II


Polnice sedmého anděla
Nové české středověké drama navazuje tam, kde skončilo poslední dobrodružství rekovitého kovářského synka Jindřicha a jeho přítele, rozpustilého šlechtice pana Ptáčka. Vlastně se odehrává jen několik hodin po epilogu Kingdom Come: Deliverance. Znovu navštívíme neklidné České království na počátku 15. století. Konkrétně v roce 1403, kdy v Čechách vrcholila dynastická krize v panující lucemburské dynastii. Římský a český král Václav IV. byl zajat nevlastním bratrem Zikmundem, králem uherským, který usiluje ovládnout Čechy a získat pro sebe císařskou korunu. Ryšavý Lucemburk okupuje s vojskem zemi zmítanou chaosem a bezprávím. V předešlém díle proti němu povstala šlechta v Posázaví, k níž se přidal moravský markrabě Jošt, bratranec králů Václava a Zikmunda. Nyní je cílem přenést odboj proti uchvatiteli trůnu a domácím zrádcům do dalších částí království – do Českého ráje (Troskovicko) a Kutné Hory. Prvotní úkol Jindřicha a pana Ptáčka doručit poselstvo z Ratají pánu Otovi z Bergova, Zikmundovu spojenci a jednomu z členů panské jednoty, která povstala proti králi Václavovi, se však zvrtne a vyústí v další kolo nelítostného boje za osvobození vlasti.
Druhý díl rozvíjí již rozehraný narativ osobní pomsty, brutální občanské války a boj za osvobození právoplatného krále vsazeného do vězení v daleké Vídni. Na rozdíl od předchozí hry je vyprávění mnohem epičtější, a zároveň plastičtější. Jindřich a s ním jeho společníci se musí vypořádat s dopady svých činů, překročit tenkou hranici práva a mnohdy se uchýlit k nekalým, ba zákeřným praktikám. Jako hráči jsme postaveni během hry častokrát před tíživou morální otázku, je-li vůbec možné nezašpinit si ruce krví nevinných v zdánlivě ušlechtilém zápase, ve kterém však nejde o nic méně než o samotné přežití. Nejpozoruhodnější a nejvíce imponující je skutečnost, že tvůrci dali hráčům svobodu v tom, jak se Jindřich vypořádá s klíčovými okamžiky příběhu. V hlavní dějové linii přivedou hráče několikrát do situace, kdy musí zvolit, jakým způsobem Jindřich vykoná pomstu, a jaký si nakonec napíše epilog. Tím je břímě odpovědnosti přehozeno na hráče, který nabude dojmu, že je pánem nad vlastním osudem. Příběh umí rychle střídat pózy naděje a beznaděje, přichystat množství šokujících zvratů a představí několik okamžiků ukládajících se v paměti jako něco výjimečného a vskutku jiného, než co běžně zažíváme v ostatních hrách.
První díl z dílny Válečného oře zdobila historická věrnost. Úspěšně se na ní navázalo. Na pokračování se podílely desítky odborných poradců. Hra znamenitě kombinuje realitu s autorskou licencí ctící historická fakta a dobové souvislosti. Po boku reálných postav jako jsou například Jan Ptáček z Pirkštejna, Ota z Bergova, Racek Kobyla ze Dvorce, Hanuš z Lipé a členů lucemburské dynastie v čele s králem Zikmundem vystupují osoby zcela smyšlené. Prostor byl věnován i významným regionálním osobnostem spojeným s historií Kutnohorska, ať již mincmistru krále Václava IV. Petrovi z Písku nebo bohatému a vlivnému kutnohorskému měšťanskému rodu Ruthardovců. Fanoušci jsou již delší čas jako na trní, objeví-li se ve hře legendární postavy české historie, o nichž se učí již žáčci na prvním stupni základní školy. Můžeme prozradit, že taková setkání zde opravdu jsou, přičemž nepůsobí uměle, ale naopak uvěřitelně ve stylu: „Vždyť tak to klidně mohlo být!“
O kvalitě scénáře a poctivě odvedené historické rešerši nejvýmluvněji svědčí, že pokud se nezabýváte regionálními dějinami dotčených oblastí, prakticky nepoznáte, kdo je autentickou osobou, a jehož naopak stvořila bujná fantazie autorů. Ke cti vývojářů slouží, že se zaměřili na věrnost v široké škále nepodstatných a dílčích detailů, které většina hráčů nepostřehne, natož ocení. Třeba v tom, že jsou všechny lesy smíšené, domácí prasata se více podobají těm divokým než dnešním a v Kutné Hoře se budete potkávat s konšely, jejichž jména a provozovaná řemesla jsou rekonstruovaná přesně na základě písemných pramenů z počátku 15. století. Z důvodu historické věrnosti se mimo jiné věnoval velký prostor dalším etnikům žijícím v té době v Českém království, zejména Němcům, Židům a kočovným Cikánům.
Kingdom Come: Deliverance II má z důvodu silného důrazu na historickou věrnost pozoruhodný, a zároveň významný edukativní potenciál. V historickém Kodexu se může hráč lačnící po informacích a souvislostech dočíst vše podstatné o postavách, lokalitách, událostech, předmětech nebo řemeslech. To pomáhá spolu s dobře napsaným a uvěřitelným příběhem přilákat zástupy fanoušků a nadšenců k české minulosti. Už teď hlásí Kutná Hora zvýšený zájem českých a zahraničních turistů. A to je jedině dobře, protože Češi, ačkoli si to mnohdy ani neuvědomují – či dokonce nechtějí uvědomit – mají dlouhou a bohatou historii, jíž nám mohou srovnatelně velké národy a státy tiše závidět.
Cech panen kutnohorských
Lokality v Českém ráji a na Kutnohorsku, které poctíte během Jindřichova nejnovějšího eposu návštěvou, jsou autentické a jejich středověká podoba vychází z písemných a archeologických pramenů. Před hráčem otevírá náruč dokořán překrásná česká krajina plná hradů, tvrzí, vesnic, kostelů, dvorců, mlýnů, lesů, potoků a rybníků, které skutečně existovaly, přičemž mnohé lokality můžete navštívit i dnes. A do toho všeho se tyčí jako středobod herního světa magická a hrdá Kutná Hora, v 15. století po Praze druhé nejvýznamnější město Českého království, a zároveň lokalita proslulá v Evropě bohatstvím stříbra. Základní kouzlo spočívá v environmentální přirozenosti Kingdom Come, protože představuje krajinu a ekosystém důvěrně známý každému, kdo zavítá do nejbližšího lesa nebo na sousedovic louku.
Význam Kutné Hory pro herní svět Kingdom Come: Deliverance II je demonstrován koncentrací velkého počtu obchodníků a řemeslníků, včetně množství herních aktivit, které se zde nabízejí. Jsou mezi nimi mistrovsky napsané několikafázové vedlejší questy, jejichž úspěšné splnění otevře další výzvy a úkoly. Z těch kutnohorských, jež si nás získaly originalitou, pestrostí a zábavností, se vyjímají questy, během kterých pomáhá Jindřich šermířskému bratrstvu mistra Menharta z Frankfurtu získat monopol ve městě a spoluzakládá lázně U ledňáčka představující de facto středověký nevěstinec.
V Českém ráji navštívíte ze známých lokalit hrad Trosky a výstavní tvrz Nebákov. Na Kutnohorsku se Vám zastaví srdce úžasem při pohledu na Sedlecký klášter, majestátní Suchdol nebo tvrz Malešov. Hra je tvořena dvěma separátními světy, které jsou každý sám o sobě zhruba tak velký, jako mapa u jedničky. Jde mezi nimi libovolně cestovat, a tak si například odložit nedodělané úkoly z Trosecka na později. Rozsáhlý svět představující domácí a zahraniční veřejnosti to nejkrásnější z české krajiny je kulisou velkých a malých příběhů.
Veškeré herní aktivity se točí kolem questů. Lze je rozdělit na tři základní kategorie. Hlavní úkoly, které směřují Jindřicha k naplnění jeho osudu a zaměřují se na boj proti „šelmě ryšavé“ alias králi Zikmundovi, vedlejší úkoly doplňující a rozšiřující hlavní dějovou linku, a úlohy, jejichž prostřednictvím se hlouběji ponoříte do středověkého světa. Většina vedlejších questů byla koncipována jako separátní příběh a představují unikátní zážitek s mnoha možnostmi plnění. Některé úkoly jsou záměrně vytvořeny, aby stály ve vzájemné kolizi, a navíc lze dosáhnout na základě voleb zcela opačných výsledků. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Hned na začátku můžete jít po příběhu dvěma odlišnými způsoby, a to buď čestně po „kovářovsku“ nebo nečestně po „mlynářovsku“ (fanoušci dobře vědí, co to znamená).
Uvěřitelnost světa, smysl pro detail, hutná přítomnost černého humoru, nadsázky a také oslava českého looserovství – v pozitivním smyslu ovšem – tvoří ze hry neodolatelné lákadlo. Potkáte plejádu roztodivných osůbek, ať již běžných NPC reagujících na hráče s větší mírou zaujetí než dříve, nebo vedlejších postav s kvalitně napsanými dialogy a barvitými charaktery. Každý z nich řeší vlastní problémy a drobné slasti i strasti života. Hádají se mezi sebou, hláškují ostošest, dávají si po tlamě a pozdraví Vás, ba i vynadají, chováte-li se k nim hrubě a neuctivě. Trápí je také Váš zápach, ošacení a jiné zdánlivé drobnosti. Primárně však Jindřicha úkolují, a tak jej zásobují neočekávanými a legračními, až vyloženě groteskními questy. Mnohdy budete jen nevěřícně kroutit hlavou a nahlas se smát situační komedii, jíž je hra doslova prošpikovaná. Na náš vkus se sice až příliš vedlejších postav oddávalo alkoholu, sexu, násilí a kleli bez oddychu za každé situace, ale tvůrci, zdá se, udeřili hřebíček na hlavičku. Tak trochu poodkryli specifickou českou náturu, která se nezměnila ani po šesti stech letech. Hra proto může sloužit i jako nastavené zrcadlo nám všem …
Nejnovější gamesa Warhorse je v herním průmyslu doposud nevídaný simulátor středověkého života. Jedná se o obří herní hřiště, do něhož Vás autoři přenesou a dají absolutní svobodu. Je jen na Vás, jak toho využijete. Rozmýšlet se můžete dlouho, protože hlavní dějová linka se rozprostírá v nebývalé šíři. Dohrát Jindřichův příběh trvá něco mezi 80—100 hodinami. Vedlejší questy a veškeré aktivity přispějí do pomyslných přesýpacích hodin zhruba jednou tak velkou porcí. Ne-li více, protože záleží na preferovaném stylu hraní, který bude u každého individuální. Volnost je navíc aspekt, který zdobí hru od začátku do konce. Jedním z jeho průvodních jevů je navazování romancí s opačným pohlavím, ale jestli se takto Jindřich zachová je čistě v režii hráče.
Srdce z kamene
V jádru je Kingdom Come: Delivarence II totožný s předchůdcem, jen s větší hloubkou a mnoha vylepšeními. Veškerá existence v tomto fakticky svébytném světě umožňujícím snadno zapomenout na ten skutečný se odvíjí od mechaniky zločinu a reputace. Jeho základním smyslem je odradit hráče od páchání kriminality vůči lidem a majetku. Jelikož následuje po spáchaném zločinu trest a na základě špatností klesá Jindřichova reputace, což může mít za následek mimo jiné vyšší ostražitost a bdělost lidí, včetně většího počtu stráží, vyplatí se žít počestný život. Zvyšování reputace se děje skrze plnění vedlejších questů či zaplacením odpustku. Možné je také vykonat kajícnou pouť.
Abyste byli neustále v obraze, nepřekračujete-li zákon, pomáhá Vám ukazatel chování v podobě zajíce umožňující zobrazit několik statusů. Prvním z nich je Pátrání (lidé hledají, co se stalo, a kdo spáchal zločin), následuje Rozpoznávání (identifikování podezřelého), střídané Konfrontací (jste buď vyhoštěni ze zakázané oblasti či zadrženi stráží) a nakonec, nezbystříte-li a nehodíte zpátečku, vyústí situace Soubojem. Za obzvláště zavrženíhodné skutky mohou Jindřicha zavřít na pranýř, dát mu výprask bišem, mohou ho ocejchovat, čímž se k němu budou lidé napříště chovat jako ke zločinci a vyvrhelovi, a v neposlední řadě si může dát schůzku s katem. Zaječímu detektoru lze snadno předejít, protože je možné vyřešit řadu situací díky Jindřichovu osobnostnímu vývoji ovlivňujícímu úroveň Přemlouvání, Ohromení, Rytířskosti, Nátlaku, Podmanění a Děsivosti.
Silnou zbraní hry je pověstný systém ekonomiky tvořený směnou a smlouváním, v němž se odráží celková reputace. Obchodník, který má Jindřicha v lásce, mu rád sleví z ceny. V opačném případě může být rád, když jej hned ve dveřích nevyhodí z obchodu. Peníze se získávají převážně plněním úkolů, prodáváním válečné kořisti obchodníkům a kradeného zboží šmelinářům, především mlynářům, a také obíráním mrtvol. Neetické, to jistě, ale účinné. Přesto platí, že vydělat si slušný obnos peněz je složité a vyžaduje delší časovou investici, včetně plnění nadstavbové části. Cena nejkvalitnější zbroje se dokonce pohybuje v sumách, které jsou pro hráče sledující jen základní dějovou linku prakticky nedosažitelné.
Kingdom Come: Deliverance II nabízí bezpočet aktivit představujících v podstatě hru ve hře. Nejdůležitější je alchymie sloužící k vytvoření léčivých a podpůrných lektvarů. Ke kuchtění potřebujete alchymistický stůl, správné ingredience, a pochopitelně recept. Při vaření je navíc nutné hlídat správný poměr složek, vaření, teplotu a čas. Jako horká novinka se objevuje kovářství, díky čemuž si Jindřich dokáže vykovat sekery, tesáky a dlouhé i krátké meče. Kovat lze pouze v kovárnách na kovadlině a celý proces od rozdělání výhně, přes kování až po dokalení a dokončení obstarává sám hráč. Brusné kolo jakožto prostředek k opravě mečů zůstal zachován. Stejně tak se vrací element vylamování zámků. Návrat hlásí i mnohem zábavnější kapsářství, jehož ztvárnění v obou hrách je vynikající. Pokud by Vám nic z toho nestačilo, můžete zkusit Paní Štěstěnu v kostkách, u kterých je nyní možné hrát se speciálními odznáčky přinášejícími do hazardu přidané bonusy.
Správa inventáře je časově náročnou aktivitou, ale bohatě se vyplatí. Tvůrci přidali více možností, co se týče oblékání zbroje týkající se jasně daných pravidel – např. nelze nasadit helmu bez ochrany hlavy nebo zbroj na nohy bez prošívaných nohavic. Novinkou je vytvoření až tří Outfitů, mezi nimiž lze v inventáři snadno přepínat. Díky tomu lze přehazovat mezi plátovou zbrojí (boj), tichým outfitem (loupení a plížení) a honosným oděvem vhodným pro společenské akce. Dalším užitečným vylepšením je přidání Tašvice, která umožňuje použít lektvary a jídlo přímo uprostřed boje. Stejně funguje Opasek, s nímž může Jindřich snadno a rychle přepínat v boji mezi zbraněmi. Velký prostor je věnován i obhospodařování koně, kterého lze vybavit uzdou, postrojem, podkovami či sedlem, a tak zvýšit jeho statistiky.
Hratelnost je jako celek i v samotných dílčích aspektech obdivuhodně propracovaná. Podobně jako v roce 2018 při vydání prvního dílu se i tentokrát vznáší ve vzduchu otázka, kde končí zábava, a kde začíná nudné a obtížné manažování i zdánlivě obyčejných věcí, jemuž se drtivá většina RPG titulů vyhýbá. U každého je tato hranice nastavená jinak. Nás například bavilo kovářství a vylamování zámků, kdežto alchymii jsme považovali za nutné zlo. Broušení pak přímo za fyzické trestání hráčů, neboť haptická odezva PS5 ovladače způsobuje, že Vás po chvíli broušení doslova bolí prsty. Neustálé doplňování jídla, včetně hlídání úrovně čerstvosti uložených zásob v Inventáři, a hlavně nutnost zajistit Jindřichovi dlouhý a kvalitní spánek, jsou věci, které je úmorné obhospodařovat. Stejně jako časté postupování vzdáleného cestování, během něhož zažijete řadu přepadení lapky. Ti Vás mohou velmi rychle poslat pod kytičky, což je bez uložené pozice velmi nepříjemné.
Kde vytknout další nedostatky, byť vcelku nepodstatné, je prkenné ovládání Jindřicha. Pohybuje se jako hadrová panenka, stěží vyleze malé terénní nesrovnalosti, kolikrát se zasekne o neviditelné překážky nebo mu dělá problém prodrat se v úzkých koridorech větším zástupem lidí. Přepínání mezi mapou a Inventářem je navíc zbytečně neohrabané a těžkotonážní. Často se totiž při otevření mapy vycentruje ikonka hráče nesmyslně mimo lokalitu, kde se právě nacházíte, a tak musíte mapu zavřít a otevřít znova. Hře v tomto chybí plynulost, přístupnější ovládání a celková uživatelská vlídnost. Nejedná se o nic závažného, spíše zbytečné prkotiny, jež ale budou lézt hráčům po desítkách hodin hraní na nervy.
U druhého dílu byl ponechán osvědčený perkový systém. Zklamáním pro řadu hráčů bude zjištění, že není možné jakkoli přenést zkušenostní vývoj z prvního dílu. Jindřich se proto musí opět vše naučit, i když hra nabízí v první hodině možnost získat pár zkušenostních bodů do začátku navolením si preferovaného herního stylu, aby se nezačínalo takříkajíc s čistým štítem. Nemilé, ale logické, protože vývojáři nemohli riskovat devalvování herní obtížnosti, kdyby každý hráč začínal na jiné úrovni zkušeností. Na základě získaných zkušeností se Jindřich vyvíjí nejen v Hlavní úrovni odrážející jeho postup při plnění questů, ale především ve vlastnostech (síla, obratnost, vitalita a výřečnost), odvozených vlastnostech (charisma, nápaditost, viditelnost, hlučnost a rychlost), již zmiňovaných schopnostech v rozhovoru, dovednostech (alchymie, řemeslo, pijáctví, jezdectví, psovod, učenost, plížení, zálesáctví a zlodějna) a boji (bojová zdatnost, sečné zbraně, těžké zbraně, dřevcové zbraně, boj beze zbraně a střelné zbraně). Čím vyšší úroveň v kategoriích, tím více se odemkne perků přinášejících nové schopnosti, zkušenosti a finty. Perky vylepšují postavu ve všech myslitelných aspektech.
Perkový systém je propracovaný a vyvážený, díky čemuž se zjednodušuje postup hrou. Hráč si navíc rychle uvědomí, že veškeré jeho konání se odráží ve statistikách a získaných zkušenostech. To motivuje prozkoumávat svět a proniknout až na dřeň jeho detailů. Výrazné ulehčení představuje možnost zvýšení dovedností skrze tzv. Učitele dovedností, kteří za peníze předají Jindřichovi rady a tajemství, díky nimž může snadno a rychle získat vyšší úroveň znalostí v jednotlivých kategoriích.
Šermíři, k dílu!
Jako každé správné RPG, tak i Kingdom Come: Deliverance II má soubojový systém jako svou výkladní skříň, a zároveň hlavní poznávací znak. U prvního dílu rozdělil hráče na dva nesmiřitelné tábory. Jedni mu tleskali, druzí jej proklínali. Ve Warhorse se pokusili o sebereflexi a zjednodušení nervy drásajících soubojů. Stále platí, že stěžejním stavebním kamenem je Bojová růžice, díky které si hráč vybírá jeden ze čtyř směrů útoku. Tentokrát je však možné efektivněji využívat perfektní blok, jenž přeruší ve správnou chvíli protivníkův útok a poskytne prostor k převzetí iniciativy v boji. Kromě toho se objevuje u druhého dílu Riposta neboli navázání protiútokem v okamžiku, kdy dojde k úspěšnému perfektnímu bloku. Řetězení komb zůstalo stejné jako u první hry, stejně jako zásada, že vše tkví ve stamině, zbroji a výši síly i obratnosti. Spolu s ovládnutím techniky Mistrovského útoku (útok z opačného směru, než ze kterého útočí protivník) je možné si výrazně zjednodušit boj.
Soubojový systém v Kingdom Come patří k nejkomplexnějším, avšak zároveň nejsložitějším, na jaké můžete narazit u RPG. Vyžaduje zhruba 10—15 hodin, než si na něj nevyknete a začnete bezpodmínečně respektovat daná pravidla. Dokonce i po 30 hodinách hraní budete objevovat a zkoušet něco nového. Žádný souboj není stejný. Je velký rozdíl bojovat s žebrákem nebo lapkou a následně se postavit rytíři. Ještě markantnější je rozdíl v boji s jedním a více protivníky. Další, a mnohem vyšší meta, je bitevní vřava. Oproti prvnímu dílu má pokračování téměř tucet velkých bitev, několik dobývání tvrzí i hrádků a také jejich obranu před útočící armádou. Vyzkoušíte si díky tomu všechny aspekty středověkého válčení. Mrzutostí je ovšem skutečnost, že přežití boje s několika oponenty, notabene bitvy, jsou občas více dílem náhody a štěstí, než bojových zkušeností a výbavy. V lítém boji s přesilou stačí špatná vazba s protivníkem, díky čemuž další vojáci Jindřicha obklíčí, izolují od ostatních a bez milosti rozsekají na hadry. Souboje jsou ovšem oproti první hře dynamičtější, rychlejší, akčnější, a plynulejší. V souboji 1 vs 1 můžete díky haptické odezvě ovladače dokonce přímo cítit meč ve svých rukou a náramně si to užijete.
Velkou výhodou je možnost eliminovat souboje na minimum, vyjma těch příběhových. Nepřítele lze přemluvit, uplatit či zastrašit. Popřípadě se spolehnout na funkční, i když nikoli plně spolehlivý asasinský způsob likvidace nepřátel. Jindřich se může tiše plížit a omráčit nebo dokonce zabít ze zálohy. Pokud si nepotrpíte na férové měření sil a rytířské ostruhy, je možné přepadnout tábor lapků, Kumánů či rytířů za tmy a zamordovat vojáky přímo v jejich postelích. Někdy jen postačí omráčit stráže a nikdo nemusí přijít k úhoně. Uznání a reputaci si tím sice nezískáte, ale účel světí prostředky. Ve stealth prvcích není hra příliš silná, neboť jde primárně o RPG zaměřené na boj a předcházení konfrontacím, přesto udiví propracovanost tichého postupu. Při něm záleží na zvoleném Outfitu (zbroj je hlučná), nápadnosti i viditelnosti, rychlosti plížení a schopnosti hráče zabránit nepříteli vyvléct se z „kravaty“, přičemž neplechu mohou udělat také hlídací psi střežící obydlí a vojenské tábory. Oběť lze navíc odlákat hozením kamínku a zapískáním.
Kromě sečných, těžkých a nově také dřevcových zbraní má Jindřich k dispozici luk, jehož ovládání a zaměřování není zrovna dvakrát snadné. Proto byly do hry přidány kuše, jejichž nabíjení je sice delší než u luku, ale jsou přesnější a ukrojí Jindřichovi jen malé procento staminy. Velkou a vítanou novinkou jsou palné zbraně, konkrétně legendární píšťala. Její přidání má zároveň výrazný přesah do příběhu, kde je nástup střelného prachu a obecně palných zbraní do vojenství jedním z důležitých příběhových témat. A zároveň odkazuje na fenomén husitského válečnictví. Není tajemstvím, že husité byli jedněmi z prvních, kteří používali v Evropě ve velkém střelené zbraně, přičemž mezinárodně uznávané slovo pistole pochází od české píšťaly. Ta se ve hře nabíjí dlouho a je nepřesná, ale pokud zasáhne nepřítele, pak je jeho osud prakticky zpečetěn.
Pokud jste nehráli DLC ke Kingdom Come: Deliverance s názvem A Woman’s Lot, kde jste se mohli zhostit role statečné mlynářky Terezy, bude pro Vás další novinkou přítomnost psího společníka Vořecha. Lze jej využít ke stopování a také boji. Vše se odvíjí od jeho poslušnosti závislé na tom, jak jej budete krmit, mazlit se s ním a chránit jej v bitvě, abyste ho omylem nezasáhli vlastním mečem. Jindřich jej může navíc úkolovat a proměnit v opravdového parťáka a spolubojovníka.
Tvoje tvář má známý hlas
Velkým lákadlem hry je kompletní česká lokalizace tvořící neodolatelnou laskominu i pro sváteční hráče. Lokalizace je splacením letitého trapného dluhu Warhorse vůči české veřejnosti, bez jejíž finanční podpory onehdy na Kickstarteru by žádná sága Kingdom Come: Deliverance nikdy nevznikla. Je pravda, že anglický dabing má vyšší kvalitu a lépe sedí k mimice postav, ale sami uznejte. Je věrohodnější, aby promlouval v české středověké hře hlavní hrdina britskou angličtinou nebo naopak češtinou coby rodilý mluvčí? S ohledem k rozsahu hry má Kingdom Come: Deliverance II slušně nakročeno k tomu, aby se zapsal do Guinessovy knihy rekordů jako titul s největším počtem dialogů. O to více udiví, že má všechny dialogy nadabovány do češtiny. Slyšet hru podobného rozsahu s kompletním, a navíc kvalitním českých dabingem je bez debat splněným snem několika generací českých hráčů.
Tvůrci přijali poděkování českému publiku jako pevný závazek. Do role Jindřicha obsadili Richarda Wágnera, který jej daboval u fanouškovského a Warhorse dodatečně certifikovaného dabingu prvního dílu. Wágnerův projev se nám velmi líbil a jeho Jindřicha jsme si rychle oblíbili. Už teď si troufáme tvrdit, že některé scény se zapíší do kroniky českého dabingu a budou připomínány i za dvacet let podobně jako žijí v paměti hráčů hlášky z legendární Mafie. Další role byly přeobsazeny. Ve vedlejších rolích se představí desítky známých českých herců, kteří nejen půjčili postavám hlasy, ale také tvář, čímž vznikla pozoruhodná stopa českého zastoupení ve hře s globálními ambicemi. Je udivující, že se podařilo Warhorse dostat do Kingdom Come: Deliverance II i takové české osobnosti, u nichž si člověk na první dobrou řekne, že jde interaktivní zábava zcela mimo ně.
V první pasáži v Českém ráji se objeví v důležitých vedlejších rolích například Kristýna Leichtová coby děvečka Kateřina, Pavel Zedníček jako vladyka ze Semína a Zdeněk Godla, jenž se zhostil role cikánského náčelníka Vajdy. Pro fanoušky české herní tvorby a propagátory českého dabingu bude ovšem jedním z hlavních lákadel přítomnost skutečné persony, jíž je herec Marek Vašut, který si vzal pod palec Otu z Bergova. Je to více jak čtvrt století poté, co zazářil v jiné Vávrově hře – v legendární Mafii. V kutnohorské části, kterou nechceme příliš vyzrazovat, nás poté doslova uhranul výkonem další slovutný herec Ondřej Vetchý, jenž se ujal úlohy proradného a úskočného krále Zikmunda, tj. fakticky hlavního padoucha obou dílů. Většina českých herců má ve hře jednu výraznou roli a následně se objevují jejich hlasy i tváře u některých NPC postav. Tím překvapení nekončí, protože pomine-li několik veselých českých popěvků, pak má hra své kouzlo také v tom, že se jí Warhorse rozhodl okořenit expresivní mluvou.
Postavy jsou neskonale sprosté a neberou si servítky, ovšem vždy pamatují na svůj stav. Venkované mluví nevzdělaně a nespisovně obecnou češtinou, měšťané a vzdělanci kultivovanou češtinou, a takoví lapkové, Moraváci, Slováci či Poláci … no, ti si pěkně zanadávají. Kromě toho se objevuje ve hře množství staročeských a dávno zapomenutých výrazů (kdo například ví, co znamená „moudí“?), čímž dostává hra správnou středověkou patinu. Prostor dostává také němčina, jakožto druhý zemský jazyk tehdejších Čech, a hráči se hodně setkají i s latinou a kumánštinou. Ve hře se skrývá také množství easter eggů a pomrkávání na ryze české obecenstvo. Škoda jen, že český text vykazuje při dialozích známky chvatu, s nímž byl tvořen, protože často narazíte na překlepy či skutečnost, že mluvené slovo příliš nekoresponduje s tím psaným.
Sláva na výsostech Bohu
Kingdom Come: Deliverance II je po grafické stránce oslnivým zážitkem. Avšak nikoli vyváženým, protože zpracování se nese v několika vizuálních rovinách. Prostředí je jedním slovem monumentální a doslova nadchne důrazem na detail i celkovou estetickou kompozicí. Díky všem svatým zato, že hra má Foto režim už od prvního dne vydání, aby si mohli hráči zvěčnit překrásné scenérie plné života. Cutscény využívající technologii motion capture jsou podobně vynikající a mají filmový nádech. Naopak in-game sekvence jsou o poznání slabší, neboť staví na zastaralé mimice postav a archaickém prvku stoických dialogů s topornými animacemi pohybu. Zde je ihned vidět, že se od minule neudělal větší pokrok a s ohledem na velikost hry se muselo volit kompromisní řešení.
Hra využívá modifikovaný CryEngine, který byl podroben zatěžkávacímu testu v podobě rozsahu obou herních map. A to je nutné brát v potaz, že se ve Warhorse nebáli obohatit nejnovější Jindřichovo dobrodružství více než 5 hodinami cutscén. Není třeba si lhát do kapsy – PlayStation 5 nemůže nabídnout výkon a uživatelské rozhraní jako PC. Tam vypadá hra nejlépe. Ani PS5 se však nedal zahanbit a přináší dva obrazové režimy, a to Kvalitu a Výkon. První běží dynamicky ve 4K (rozlišení je upscalováno skrze FSR od AMD) a nabízí ostřejší vizuální zpracování při 30 fps, druhý se zaměřuje na 60 fps a nižší rozlišení 1440p. S VRR je možné framerate odemknout a dosáhnout na o něco lepší čísla v režimu Výkonu, dle našeho testování většinou kolem 70 fps, ale záleží hodně na scéně. Vývojáři nezapomněli ani na podporu nové konzole PlayStation 5 Pro, která využívá výhod obou režimů, běží při 60 fps a zachovává rozlišení a detaily z režimu Kvality, čemuž si velmi zdatně pomáhá novou upscalovací technologií PSSR. Ta se stará o opravdu krásný ostrý obraz, který se hodně blíží nativnímu rozlišení.
Velkým strašákem byl technický stav hry, protože první Kingdom Come startoval v roce 2018 s děsivým počtem bugů a glitchů, z nichž mnohé se nikdy nepodařilo odstranit. Zabugované byly onehdá dokonce některé questy. Na konzolích navíc trpěla hra opožděným doskakováním textur. Můžeme s uspokojením sdělit, že podobných nechtěných zážitků má druhý díl podstatně méně. Vlastně jen minimum. Týkají se několika cutscén a rychlé jízdy na koni při návštěvě nových lokalit. Hodnotit však technický stav hry před day one patchem je vždy tak trochu ošidné, což se potvrzuje i tentokrát, protože finální update sice zlepšil technický stav hry, avšak na úkor větší frekvence opožděného načítání vzdálenějších objektů v místech s větší koncentrací budov (typicky Kutná Hora). Nejedná se ale o nic děsivého, co by mělo za následek devalvaci celkového vjemu. Je nutné to brát jako nutné zlo a daň za rozlehlý svět. Daní je bohužel také dlouhé načítání. Z hlavnímu Menu naskočíte do Jindřichových střevíců po úplném otevření herního světa zhruba do 2 minut a při nahrávání uložené pozice strávíte čekáním skoro 1 minutu. To je vskutku dlouhá doba! Upřímně jsme čekali, že v této generaci konzolí využívající rychlé načítání přes SSD disk se už vyhneme zdlouhavým načítacím obrazovkám. Kingdom Come: Deliverance II nás ovšem rychle vrátil zpět do reality.
Kde není zasaženo srdce, nemůže být hudba. Orchestrální magnificence je proto důležitou součástí herního zážitku. Za hudbou stojí Jan Valta a Adam Sporka. A desítky dalších lidí, včetně vokalistů, zpěváků a hudebníků využívajících moderní i dobové nástroje. Soundtrack se tvořil čtyři roky a zahrnuje přes 200 skladeb. Pro cutscény se hudba dokonce nahrávala v pražském Rudolfinu. Kromě českých a německých popěvků zazní ve hře také latinské chorály. Některé z nich kombinují autentickou středověkou hudbu a mezi známými tóny lze rozpoznat i Svatováclavský chorál, který má pro nás Čechy mimořádný historický a kulturní význam. Hudebně stojí Kingdom Come: Deliverance II na absolutní špici a bude předávat hráčům po celém světě dotek českého hudebního mistrovství.
Kingdom Come: Deliverance II přináší maximalistický zážitek vyrážející dech rozlehlostí, komplexností herních prvků a audio-vizuálním zpracováním. Tohle není hra, ale spíše ultra-realistický simulátor života v pozdně středověkých Čechách. Tvůrci servírují hráčům uvěřitelný, funkční a po čertech zábavný svět, v němž můžete nalézt útočiště na stovky hodin. Převažující část nápadů vyskytujících se u prvního dílu byla v pokračování dotažena do konce a obstojí bez vážných problémů v tomto opulentním představení, u něhož je těžké rozeznat, kde začíná, a kde končí. Nedostatky a chyby se najdou, bylo by s podivem, kdyby je hra podobných gargantuovských parametrů neměla, ale jejich vliv na herní zážitek je minimální. Není to hra pro širší publikum. Naopak! Druhý díl se zabetonoval na pozicích, jež vytyčilo první Jindřichovo dobrodružství. Pokud někoho nebavilo, bude těžko hledat cestu k tomu druhému. Pro české publikum má hra velkou přidanou hodnotu, protože hrdě vypráví strhujícím způsobem důležitou kapitolu české historie, oslavuje českou přírodu a krásy i divy naší líbezné země. Tvůrci z Warhorse se nebáli udělat hru ryze českou, a zároveň světovou. Šli si tvrdě i důsledně za svým a s nervy z oceli odráželi všemožné útoky pochybovačů a nenávistníků, vesměs skrytě pracujících ve službách krále Zikmunda. Nyní proto budou pít plnými doušky z pozlaceného kalichu vítězství. Věděli moc dobře, proč dát do pomyslného záhlaví hry latinské rčení Audentes Fortuna iuvat.
Kingdom Come: Deliverance II

4. 2. 2025
Adventura, RPG

Související články

Hry Kingdom Come: Deliverance II se prodaly 2 miliony kopií

Prodán první milion kopií hry Kingdom Come: Deliverance II

Hra Kingdom Come: Deliverance II je v prodeji, podívejte se na launch trailer

Kingdom Come: Deliverance II sbírá vysoká hodnocení

Video s rekapitulací příběhu hry Kingdom Come: Deliverance

Filmový trailer na hru Kingdom Come: Deliverance II

Hra Kingdom Come: Deliverance II dostane tři příběhová rozšíření

Daniel Vávra reaguje na kontroverzi ohledně hry Kingdom Come: Deliverance II

10 minut dlouhý deníček Kingdom Come: Deliverance II o hudbě

Komentáře