Terminator 2D: NO FATE

Recenzovaná verze: PlayStation 5

V první řadě je třeba ocenit, že autoři z Bitmap Bureau měli odvahu, aby tak velkou značku převedli v roce 2025 do 16 bitové grafiky a naservírovali fanouškům akční plošinovku ve 2D pohledu. V době, kdy je honba za co nejlepším grafickým zpracováním, velkými otevřenými světy a co největšími produkčními hodnotami. Terminator 2D: NO FATE trochu působí jako zjevení, relikt minulosti a hra, kterou vývojáři zapomněli před více než třiceti lety vydat. Právě v tom ovšem tkví její kouzlo. Navíc mohu s čistým svědomím prohlásit, že se rozhodně trefí do vkusu mnoha nostalgiků napříč herním spektrem, a hlavně fanouškům filmové předlohy.

Hra Terminator 2D: NO FATE už názvem napovídá, že je značně ovlivněna druhým a dle mého skromného názoru i nejlepším dílem filmové ságy, přičemž v ní budete postupně hrát za Saru Connorovou, Johna Connora a Terminátora T-800. Společně se tito ikoničtí hrdinové budou muset postavit modernímu stroji T-1000, který hodlá zabít John Connora, a k tomu se pokusit zastavit Skynet, který představuje hrozbu pro celý svět.

Ve své podstatě tak odehrajete děj filmu. Po prvním dohrání jsem byl popravdě celkem v šoku, protože průchod mi zabral přibližně 50 minut. Celkem jednoduše jsem vyváznul živý na obtížnost easy s hodnocením A. Pokud nejste příznivci toho, že nějakou hru musíte hrát stále dokola, abyste si ji naplno užili a viděli vše, co nabízí, tak se do nového Terminátora ani nepouštějte. Budete mít totiž pocit, že za své peníze dostanete málo muziky. Hra je totiž koncipována tak, že budete hrát to samé pořád a pořád dokola, jen s jinými obměnami a podmínkami.

Příběh totiž v klíčovém momentu nabídne rozhodnutí, které vyústí ještě v jiné dva konce, které se značně liší oproti tomu z původního filmu. Kampaň tedy odehrajete za nějaké 2-3 hodiny komplet a následně se můžete pustit do dalších režimů. V základu má hra 13-15 misí v závislosti na tom, jak se příběh vyvíjí.

Hratelnost je velice podobná legendární hře Contra a z novějších pak hře Metal Slug. Získáte kontrolu nad jednou z výše zmíněných postav a běháte z jedné strany na druhou ve 2D pohledu a přitom kosíte téměř vše, co vám přijde do cesty. Jmenovitě to budou Terminátoři, policisté, vojáci, psi a pár bossů. Rozmanitost nepřátel bohužel není příliš velká a dost se tu opakují. Výjimku tvoří pouze bossové, do nichž je potřeba nasypat dostatek olova, a zároveň se vyhnout jejich útokům. Ačkoliv jsou bossové jen klasické houby na náboje, střety s nimi se mi líbily.

Aby hraní nebylo tak bezduché, sem tam se dostanete k power-upům, které vám přidají na intenzitě a výkonu střelby. Můžete se skrčit, na určitých místech se pohybovat i vertikálně a vaším cílem je porazit co nejvíce nepřátel, aniž byste zemřeli nebo jste byli mnohokrát zasaženi. Hra totiž citlivě vyhodnocuje každý váš průchod a za každou misi jste ohodnocení.

Znovu se vracím k tomu, že hra mě na začátku šokovala tím, jak krátká vlastně je. Jenže čím více se do ní zahrajete, tak tím spíše vás chytne a nepustí. Hratelnost funguje dobře a hra má velice svižné tempo. Příběhovou kampaň můžete hrát znovu na vyšší obtížnosti, a právě během nich se projeví síla hry. Najednou není ani zdánlivě tak snadné ji dokončit a budete často opakovat svůj průchod jednotlivými levely. Jenže tohle vám nepovolí další herní režimy - Arcade a Mother of the Future.

V režimu Arcade dostanete náhodnou posloupnost misí a pokud zemřete, nemůžete misi opakovat, ale musíte začít zase znovu. Svým způsobem jde trochu o roguelike režim, který je napínavý a nakonec i zábavný. Stejné to je i v případě režimu Mother of the Future, jen s tím rozdílem, že v něm hrajete čistě příběh Sáry Connorové, a to včetně speciálních dodatkových misí. Finálním herním režimem je Boss Rush, kde se postupně postavíte všem bossům ve hře. To zahrnuje boj s futuristickými stroji, banditou, Terminátory a dalšími neřády. Tento režim je poměrně náročný na vyšší obtížnosti a já sám jsem měl co dělat, abych ho dokončil. Nicméně je to další fajn zpestření a pro autory trik, jak trochu protáhnout herní dobu.

Jednotlivé mise jsou fajn. Díky nim si zopakujete některé oblíbené scény z filmu Terminátor 2. Podíváte se do ikonického baru ze začátku filmu, nechybí přestřelky se společností Cyberdyne, útěk z léčebny ve stealth režimu, futuristické mise a jsou tu i dvě honičky, které jsou spíše takovou výplní. V tomto ohledu si nelze vůbec stěžovat. Obsahově hra potěší naprosto všechny fanoušky.

Musím také zmínit, že ve hře je vynikající hudba. Ta je upravena do retro stylu vizuálního ztvárnění, ale uslyšíte v ní zcela jasně ikonické tóny tehdejšího megafilmu. Grafická stránka je poctou všem hrám z osmdesátých a devadesátých let minulého století. I navzdory tomu, že Terminator 2D: NO FATE využívá jednoduchou rastrovou grafiku, tak pokud film znáte, veškeré scény zde poznáte zcela bez problémů.

Terminator 2D: NO FATE je dobrá retro akce, která nabídne mnoho nostalgické zábavy fanouškům těchto her i dnes už kultovní filmové předlohy. Pokud mezi ně patříte, nemáte co řešit. Ačkoliv je možné hru dohrát za několik desítek minut, velkým plusem je velká znovuhratelnost, podpořená několika konci. A potěší i některé bonusové režimy, které herní dobu ještě více natáhnou. Jestli se mezi velké fanoušky předlohy nepočítáte, doporučuji se spíše porozhlédnout jinde, nebo počkat, až trochu klesne cena.