Už ode dne svého oficiálního oznámení na sebe Heavy Rain poutal velkou pozornost a když vývojáři z Quantic Dream oznámili, že hra půjde tak trochu ve šlépějích úspěšného Fahrenheita, navnadili tím nejednoho hráče. Fahrenheit byl totiž nezapomenutelnou adventurou, plnou jedinečných scén a dosti originální hratelnosti, na kterou i dnes spousta hráčů nedá dopustit. Heavy Rain jde v jeho šlépějích a je to vidět už od prvního zapnutí hry. Stejně jako Fahrenheit i Heavy Rain staví vše na velmi kvalitním příběhu, který je naprosto mistrně vyprávěn a scénář musel vymýšlet sám ďábel, protože jde o možná nejlepší práci po této stránce, jakou jsme v historii videoher viděli. Abychom moc nespoilerovali, což rozhodně nemáme v úmyslu, tak jen řekneme, že celý děj se točí kolem záhadného Origami vraha, který má na svědomí už spoustu nevinných lidských životů. Právě s ním se zaplete celé kvarteto hlavních hrdinů, které ve hře budete ovládat. Pojďme se na ně trošinku podívat.

Zásadní postavy v Heavy Rain

Ethan Mars – Mladý architekt a otec, který právě prožívá smutek kvůli tragické události. Jaké? To si bude muset každý zjistit sám. Navzdory tomu, že Ethan Mars vypadá jako křehká osoba, dokáže být i dosti silný a v určitých situacích i nekompromisní.
Shelby Scott – Bývalý policejní detektiv, který nyní pátrá na vlastní pěst. Byl najat rodinou oběti, aby nalezl Origami vraha. Je občas dosti nevrlý, tichý a velmi profesionální v tom, co dělá.
Madison Paige - Sexy fotografka s tajemnou minulostí, která trpí častými nočními můrami a budí se tak ze spaní. Právě Madison Paige má ve hře několik nezapomenutelných okamžiků.
Norman Jayden - Mladý agent, který pronásleduje Origami vraha, ale musí se vypořádat s nepřátelskou místní policií. Při své snaze najít pravdu používá nejmodernější technologie, které mu můžou ostatní jenom závidět.

Rozhodně nebudeme nějak více rozvádět příběh, protože jde o naprosto mistrovské dílo, které si musí každý prožít sám. Během hraní navíc jde tolik scén obejít, že jakákoliv scéna, kterou bychom tu řekli, se nemusí zrovna u vás objevit. Vše se odvíjí od vašich rozhodnutí a chyb, přičemž i konec se značně liší od toho, co jste během hry udělali a jak jste se zachovali v jednotlivých situacích. Jak už je řečeno výše, během hraní si vyzkoušíte hned čtyři hratelné charaktery. Ty se herním stylem od sebe moc neliší, ale každý vám dá trošinku jiný pohled na probíhající vyšetřování. Celkově musíme pochválit vývojáře za hodně plynulý běh hry bez zbytečného přerušování, díky čemuž má hra velmi vysoké tempo, které se zhruba v půlce ještě více rozeběhne a čeká vás neskutečná jízda plná šokujících odhalení a scén, u kterých jsme měli slzu opravdu na krajíčku. Po některých scénách se nám dokonce klepaly obě ruce, takže jsme museli od hraní na chviličku odejít, abychom se dokázali dát do pořádku. Heavy Rain hraje na city a emoce hráče daleko více než jakákoliv jiná dnešní hra, přičemž žádná scéna není přehnaná a působí v celém tom světě naprosto přirozeně. Žádná scéna tak nepůsobí uměle naroubovaně, což se o jiných hrách říci nedá.

Samotná hratelnost je poté dosti podobná Fahrenheitovi. Trošinku musíme hned v úvodu odstavce zkritizovat ovládání samotné postavy. Ta totiž vyžaduje, abyste pro chůzi zmáčkli vždy tlačítko R2, přičemž levým analogem poté udáváte směr chůze. Tento systém je bohužel mnohdy nepřesný a občas se s ním budete prát. Jsou dokonce pasáže, kdy byste za tento styl ovládání vývojáře nakopali. Na chůzi se nám také nelíbí, že je dosti pomalá a přejít z jednoho místa na druhé trvá nepřiměřeně dlouho. Proč ve hře chybí běh, to opravdu nechápeme. Jinak je Heavy Rain adventurou jako Fahrenheit, kdy chodíte po levelech, mačkáte předem dané tlačítka, čímž řešíte řadu úkolů. Většinou se celá úroveň vždy skládá z nějakého toho rozhovoru, akce a klasické adventurní časti, kdy přes nejrůznější předměty řešíte nějakou tu hádanku. Ty jsou ovšem většinou hodně primitivní, takže je vyřešíte během několika vteřin. Během hry existují i pasáže, kde budete muset zmáčknout najednou i více tlačítek, zmínit můžeme třeba pasáž z demoverze, kdy se snaží Norman Jayden vyšplhat na kopec. V plné verzi jsou tyto pasáže také velmi hojně zastoupeny a občas je to až na zlomení prstů. Vývojáři rovněž využili ve hře pohybový senzor v Dualshocku, který rovněž budete používat jako na běžícím pásu. Nutno podotknout, že pohybový senzor funguje v Heavy Rain naprosto přesně.

Určitě se nyní ptáte, jak dlouho vám hra vlastně vydrží. My jsme hru dohráli zhruba za 11 hodin, přičemž jsme se snažili jít tou nejlepší cestou, kdy jsme nevynechali téměř nic. Herní doba všeobecně záleží na tom, jak se s danými scénami vypořádáte, jaká rozhodnutí uděláte a kolik hlavních postav zemře a jestli vůbec zemřou. Poslední větou tak trochu míříme k samotnému finále hry. Na základě rozhodnutí, která učiníte v poslední čtvrtině hry, můžete zhlédnout jeden z několika různých konců. Vývojáři se nechali před vydáním slyšet, že každý hráč by měl hru projít jen jednou, aby si zachoval jedinečnou zkušenost. My jsme pochopitelně konců vyzkoušeli co nejvíce a můžeme prozradit, že se od sebe docela dost zásadně liší. Je už jen na vás, jestli si hru zahrajete jednou nebo několikrát. Díky tomu herní doba pochopitelně značně naroste.

Už před vydáním Sony prohlašovala, že je Heavy Rain tou nejhezčí hrou současnosti a po zapnutí plné verze můžeme s klidným svědomím říci, že se opravdu řadí k těm nejhezčím videohrám na trhu. Nemůžeme říci, že by se něco nedalo udělat lépe, ale grafika je vážně povedená. Modely postav vypadají velmi realisticky, stejně tak detailní prostředí si zaslouží pochvalu. Možná by někdo mohl namítnout, že je hra až moc tmavá, pochmurná a obsahuje málo výrazných barev, tedy až na první level. Na druhou stranu ale musíme říci, že právě ona temnota navozuje skvělou atmosféru, srovnatelnou s těmi nejlepšími detektivními filmy. Vše se navíc hýbe ve slušném snímkování, přičemž během hry jsme nezaznamenali žádné poklesy. Velmi se povedl i dabing všech postav, který je opravdu uvěřitelný a jen skvěle dokresluje úžasnou práci, kterou Quantic Dream dokázal s technologií motion capture. Vše podtrhává i velmi dobrý soundtrack, který by si zasloužil samostatné vydání. Snad se ho dočkáme. Co trošinku kazí finální hodnocení, je absence české podpory. Díky tomuto nešvaru klesá hodnota pro neanglicky mluvícího člověka na nulovou úroveň. Pokud tak neumíte anglicky alespoň na průměrné úrovni, rozhodně sáhněte raději po něčem jiném. Bez porozumění příběhu přijdete o celou tu zábavu a napětí, přičemž se pro vás hra stane naprosto nudnou záležitostí, kde jen mačkáte různá tlačítka.

Heavy Rain je nezapomenutelný herní zážitek, který je tolik jiný od dnešních her, že možná na něj není dnešní publikum ještě připraveno. Až čas ukáže, jestli jsou hráči připraveni prožívat skutečné věci i ve videohře a prožívat příběh tak, jako ve skutečnosti, bez dalších scénáristických parádiček. Pokud jste milovali Fahrenheit, budete milovat i Heavy Rain. Od desítky hru odseklo pouze občas zmatené ovládání a možná i ta menší svoboda. Heavy Rain je ale jinak naprostá bomba! A kdo že je ten Origami killer? To si budete muset zjistit sami. Nic ale není takové, jako se na začátku zdá.