God of War Ragnarök

Recenzovaná verze: PlayStation 5

Přechod z řecké do severské mytologie se vývojářům neskutečně vydařil. Navíc Kratos už nebyl jen běsnícím válečníkem, jehož jediným cílem je pomsta a povraždění všech možných i nemožných bohů. Najednou jsme ho znovu viděli jako milujícího otce i manžela, na němž bylo jasně patrné, že už má zabíjení dost, chce od minulosti utéct a konečně najít zasloužený klid. Osud tomu ale nechtěl. Hned na začátku jsme totiž byli svědky pohřbu jeho druhé manželky Faye, které slíbil, že ji splní její poslední přání – rozprášit její popel na nejvyšším vrcholku devíti říší. To ale netušil, že tato jeho hodně smutná cesta spustí lavinu naprosto neuvěřitelných a kolikrát i šílených událostí, výsledkem čehož bude zase několik mrtvých bohů a značně nejistá budoucnost samotného světa. Protože brzy vycházející God of War Ragnarök přímo na předchozí události navazuje, měli byste mít původní God of War z roku 2018 dohraný. Vývojáři sice do hry přidali rekapitulační video, ale to shrnuje jen ty nejdůležitější události, řadu souvislostí vám neposkytne. Vlastní zážitek vám nic nenahradí.

Osud tě svazuje, jen když mu to dovolíš.

Ačkoliv God of War Ragnarök vychází několik let po předchozím díle, měl jsem od prvního spuštění pocit, že jsem fantastický severský svět hry nikdy neopustil. Hned po zapnutí na mě dýchla opět výborná atmosféra a připadal jsem si, že se vracím domů za svými oblíbenými hrdiny. Kratos i Atreus se stále skrývají v Midgaru, protože jim jde po krku mocná Freya. Ta Kratovi stále nezapomněla, že ji připravil o syna, který byl důležitý i pro samotného Ódina v jeho velkém plánu. Tato událost měla ovšem i obrovský dopad na celou severskou zem, protože spustila Fimbulskou zimu. Ačkoliv tedy svět vypadá povědomě jako v prvním díle, je pokryt sněhem, teploty jsou v minusových teplotách a lidé i zvířata musejí zkoušet přežívat za těchto extrémních podmínek. Fimbulská zima je ovšem i předzvěstí Ragnaröku. Události, během níž vypukne obrovská válka mezi severskými bohy, obry, trpaslíky, álfy i armádou mrtvých. Jde navíc o bitvu, která vyvrcholí koncem světa. V sázce je tedy od první minuty docela dost. Nehledě na to, že Kratos viděl na konci předchozí hry část budoucnosti, která se ho přímo dotýká a nevěstí nic dobrého. I proto se do války zrovna nehrne a má obrovský strach o svého syna, jehož se snaží chránit a připravovat na budoucnost bez něj. Atreus už přitom není malým zmateným klukem, ale mladým mužem, který se snaží pochopit svoji roli v blížícím se Ragnaröku.

Předchozí díl byl hodně oblíbený i díky svému silnému, emotivnímu a skvěle napsanému příběhu, v jehož středobodu byl vztah mezi Kratem a Atreem. A o něm je v jádru i Ragnarök, ačkoliv oba hrdinové postupně projdou dalším vývojem a mají na řadu věcí trochu odlišný pohled. Příběhově je Ragnarök doslova rozmáchlý. Protože se vývojáři už nyní rozhodli zakončit severskou ságu (dle mého dobré rozhodnutí, protože nemám rád dlouhá čekání na konec), děje se toho v něm opravdu hodně. Do toho vysvětlují motivy oblíbených postav a prozrazují o nich další podrobnosti, odpovídají na důležité otázky z minula, vracejí se k minulosti Krata a k vyprávění příběhu si pomáhají i uváděním velkého množství nových výborně napsaných postav. Nejde přitom jen o Ódina nebo Thora, který je ve výsledku úplně jiný, než mnozí očekávají. Charismatická a zajímavá je i Angrboda, jejíž linku jsem si nesmírně zamiloval.

Všechny nové postavy jsou uváděny na scénu postupně, je jim věnován dostatečný prostor a péče, aby bylo možné si na ně udělat názor a vidět postupně jejich další vývoj, což je hodně fajn. Ačkoliv je ve výsledku nových postav hodně, některé jsou velkým překvapením a vývojáři se o nich nikdy nezmínili, neměl jsem pocit, že bych se ve všech těch jménech ztrácel. To je obrovský rozdíl třeba oproti seriálu Prsteny moci, v němž tvůrci naházeli hned v prvním díle na diváka obrovské množství postav, ale ve výsledku se věnovali jen pár hlavním. V God of War Ragnarök je každá důležitá a má své místo v příběhu.

Kvalitně napsané postavy jsou podpořeny výbornými hereckými výkony najatých herců. Christopher Judge jako stárnoucí a unavenější Kratos je opět největší hvězdou celé hry. Je skvělé, jak je i na hereckém výkonu vidět, že se postava vyvinula a působí značně jinak než v minulosti, hlavně v řecké sáze. Dobře mu sekunduje i Sunny Suljic jako Atreus, který je nyní o několik let starší. Jeho hlas už není dětský, více zmužněl, což se hned odráží na tom, že Atreus není tak otravný a lépe se poslouchá. Vyzdvihnout musím ale i výkon Danielle Bisutti, která hraje Freyu. Díky jejímu ohromujícímu výkonu z každé její scény s Kratem doslova mrazí a nevíte, co můžete od ní čekat. No a fantastický je i Richard Schiff jako Odin. Nejsou to ale jen tito zmínění herci. Všichni odvedli maximálně profesionální výkon, jenž má následně vliv na to, že veškeré postavy, a že jich je hodně, doslova ožívají na obrazovce. I proto má hra pak takový emocionální dopad na hráče.

Nejde přitom jen o postavy, ale vůbec výborně napsaný scénář se spoustou překvapení a nečekaných zvratů, na němž se vývojáři pořádně vyřádili, doplňující perfektně napsané dialogy ve filmečcích i při toulkách po jednotlivých světech. I když je hra obrovská, nikdy jsem navíc neměl pocit, že by ztratila tempo. Neustále se děje něco zajímavého a jednotlivé linky, kterých je v jednu chvíli hodně, ačkoliv se to nemusí hned zdát, mají v příběhu svoji logiku a nakonec vedou k epickému vyvrcholení. A vlastně i k docela uspokojivému konci netrpící patosem, s nímž se dokážu jako fanoušek celé série ztotožnit. Dobře zakončuje nejen Kratovu a Atreovu cestu, ale i celé severské dobrodružství. Za to může ale i výborná režie. Opravdu dlouho jsem neviděl hru s takto skvěle napsaným emotivním příběhem s velkým přesahem, který by navíc měl každou jednotlivou scénu tak parádně zrežírovanou a zahranou. I díky tomu na řadu z nich budu vzpomínat ještě hodně dlouho. Jedna z nejlepších scén je dle mého v Ásgardu. Dokázal bych si ji vychutnat i jako divák v kině, přitom je plně hratelná. Více ale nebudu prozrazovat, protože dle mého patří k jednomu z mnoha vrcholů hry.

God of War Ragnarök je hra bohatá na text, ať už jde o rozhovory, filmečky nebo popisky postav, zbraní, dalších předmětů. Kratos si dokonce vede docela vtipný deníček, v němž si zapisuje poznámky o postavách, které potkal. Rozsahem bez debat předčí svého předchůdce, který byl sám o sobě také docela ukecaný. I proto jsem rád, že se Sony rozhodla hru lokalizovat formou českých titulků, takže si ji může u nás užít naprosto každý bez jakýchkoliv kompromisů. Lokalizace je povedená, je přeloženo naprosto vše, a vzhledem k tomu, jak je rozsáhlá, našel jsem jen pár menších mušek, které ani nestojí za řeč.

Udělej co je nutné. Ne proto, že je to napsáno.

Předchozí God of War zavedl Krata a Atreuse jen do několika světů severské mytologie, další byly zamknuty. To byla popravdě docela škoda. Vývojáři si toho byli vědomi a proto God of War Ragnarök obsahuje všech devět světů, které postupně oba hrdinové navštíví. Středobodem všeho je Midgard, který se od poslední návštěvy značně změnil a plně na něj dopadla Fimbulská zima. Třeba Jezero Devíti je proto zamrzlé, přičemž jde o celkem nostalgický návrat do lokace, která je dobře známá, přesto vypadá jinak a má řadu nových tajemství. To slunečný Svartalfheim, kde žijí trpaslíci, je úplným opakem a obsahuje mokřady, zátoku, doly i velké trpasličí město s nádhernou architekturou. Každý svět, který hrdinové navštíví, je odlišný, má unikátní vzhled, kulturu, architekturu i atmosféru, ale také chytře navržené a rozmanité logické rébusy, krásně doplňující akční hratelnost. Co má ale naprostá většina světů společného, jsou nádherné scenérie, kterými se lze kochat. Většina světů má polootevřenou strukturu, jako tomu bylo u předchozího dílu, jen jsou kolikrát ještě větší a propracovanější. Je tak možné je více prozkoumávat, hledat v nich třeba skryté truhly či havrany Všeotce, případně plnit vedlejší úkoly, k čemuž se ještě dostanu. Pár světů je ale jen čistě lineárních, sloužící hlavně pro příběhovou linku. Je ovšem fajn, že je oba hrdinové navštíví.

God of War z roku 2018 vývojáři pojali jako obrovský restart celé značky, ačkoliv se na předchozí díly nezapomínalo a pořád byly součástí Kratova života, než začal hledat klid v severských zemích. I proto vývojáři přišli s kompletně přepracovaným soubojovým systémem, který dle mého i dnes patří k tomu nejlepšímu, co se v žánru objevilo. Kratos využíval pro likvidaci protivníků mocnou sekyru Leviathan, kterou mohl i házet a znovu si ji přivolávat, nebo své ikonické ohnivé čepele Blades of Chaos, což se ve spojení s velkým množstvím komb staralo o skvělou zábavu. Soubojový systém v God of War Ragnarök je proto v základu hodně podobný, alespoň na začátku, kdy ještě není odemčen jeho plný potenciál. Vývojáři ho ale s citem vylepšili a jde o přirozenou evoluci, která nabízí ještě větší rozmanitost v likvidaci protivníků za pomoci velkého množství nových komb a speciálních útoků jednotlivých zbraní. Prozradím, že tentokrát nemá Kratos jen čepele a sekyru, více si budete muset zjistit sami během hraní.

Nově může Kratos využívat během boje s protivníky ve svůj prospěch prostředí. Někdy je možné hodit po protivnících rozžhavený velký kámen, jindy zase je pořádně pocuchat kusem stromu. Už v předchozím dílu mohl Kratos používat štít, který ovšem má v Ragnaröku daleko větší využití. Slouží prakticky jako zbraň a přímo s ním útočit, je možné s ním řetězit komba, ale také je nedocenitelným pomocníkem při vykrývání útoků protivníků. Ti se navíc sami kolikrát kryjí a přecházejí do obraných pozic, které lze štítem jednoduše prorazit a na chvilku vyřadit z boje. Musím říci, že po větším zapojení štítu do akce mi Ragnarök daleko více připomínal Dark Souls hry, ačkoliv na střední obtížnost není tak těžký a souboje jsou rychlejší a dynamičtější. Vlastně jsou díky všem novým možnostem ještě rychlejší než v předchozím díle a více navazují na odkaz původní série. A to i třeba brutalitou, protože Kratos umí spoustu hodně krvavých zakončovacích úderů, do nichž plynule přechází z komb, kterými usekává protivníkům hlavy i další části těla. Navíc je možné si vždy vybrat, jakou zbraní nebohého nalomeného protivníka pošlete do hrobu. Souboje jsou v Ragnaröku oproti předchůdci nejen rychlejší a krvavější, ale také vertikálnější, k čemuž pomáhají nejen nové schopnosti Krata, ale také design arén, kde souboje probíhají. Kratos se snadno může dostat na vyšší místa, případně z nich skočit na protivníky pod ním a zasadit jim silný úder.

God of War Ragnarök je v základu akční hrou, ale vývojáři už v minulém díle přišli s fungujícími RPG mechanikami. A ty jsou přítomny i nyní, jen byly o něco rozšířeny, ať už jde o vylepšování zbraní či brnění u kovářů za nalezené materiály, případně možnost osadit zbraně daleko větším množstvím speciálních útoků, které vždy udělají na bojišti pořádnou paseku. Také se mi líbilo, že je možné na Krata zavěsit různé amulety, přidávající pasivní perky. Skrze ně můžete skládání buildů ještě podpořit, přičemž je možné díky nim lépe hlavního hrdinu a jeho schopnosti vyladit, aby odpovídaly vašemu hernímu stylu. Za každého zlikvidovaného protivníka nebo splněný úkol navíc získáváte body dovedností, které následně lze investovat do vylepšování speciálních útoků, ale také pro odemykání si nových komb a možností u sekyry Leviathan a čepelí Blades of Chaos.

Ještě jsem nezmínil, že hlavní hrdina postupně získává nejrůznější sety brnění, které se liší od sebe nejen vzhledem, ale také statistikami. Jednotlivé sety jsou nádherné a jsou kvalitní náhradou za ty z předchozího dílu. O ty bohužel Kratos přišel, s čímž se ale dalo tak nějak počítat. U předchozího dílu mi trochu vadilo, že když se mi líbilo nějaké fakt pěkné brnění, musel jsem se ho vzdát, protože jsem měl u sebe méně hezké, ale zase s lepšími statistikami. Tohle už ale nyní není problém, protože vývojáři přidali Transmog systém, takže si můžete brnění na maximálním levelu vizuálně upravovat a dávat mu jiné vizuální variace, aniž byste přišli o statistiky, které nejvíce vyhovují vašemu hernímu stylu. Rozhodně pěkná novinka, kterou určitě hodně hráčů ocení.

Zatímco v původní sérii byl na vše Kratos více méně sám, v posledním díle mu dělal po většinu času společnost jeho syn Atreus. Ten přitom nebyl jen divákem, ale přímo se do soubojů s protivníky zapojoval, přičemž částečně bylo možné ho i ovládat a směřovat jeho útoky. Tento systém je přítomen i v God of War Ragnarök. Atreus má nejen několik druhů šípů, hodící se na protivníky (ty může zraňovat nebo třeba paralizovat) i řešení puzzlů, ale také vlastní soubojový systém s unikátními komby a nové ničivé magické schopnosti. Už třeba v prvním traileru bylo vidět, že si umí vyvolat ducha jelena a na něm následně jezdit a srážet protivníky, na což se i moc pěkně dívá, ale jde pouze o začátek. Atreus toho umí daleko více a vývojáři k němu přistupovali v God of War Ragnarök jako k plnohodnotnému hrdinovi, kterého lze navíc postupně vylepšovat skrze strom dovedností a odemykat mu nové možnosti. Je ale také možné mu hledat nová brnění, případně luky. Více vám k Atreovi neprozradím, abych náhodou nezkazil nějaké překvapení, ale musím říci, že se mi jeho vývoj v rámci Ragnaröku líbil a hodně jsem si ho oblíbil, nejen pro jeho schopnosti, ale také příběhovou linku. Navíc je skvělé, že jeho vývoj v rámci příběhu vývojáři přenášejí i do jeho stylu boje. Zatímco v předchozí hře byl ještě dítětem, nyní už jde o mladého bojovníka, který si začíná uvědomovat, čeho všeho je schopen.

Dříve v recenzi jsem zmínil, že God of War Ragnarök obsahuje všech devět světů. Nezmínil jsem ale u nich jednu podstatnou skutečnost. Každý svět má nejen unikátní vzhled, ale také protivníky. Těch je několik desítek druhů, ať už jde o Ásy, různé bestie, nemrtvé z Helu, lupiče a nájezdníky, Grimy a další. Vypisovat vám zde všechny určitě nebudu, abyste nepřišli o překvapení. Rozmanitostí nepřátel, kdy každý druh má nejen jiný vzhled, ale také vlastnosti boje, je na tom Ragnarök mnohem lépe jak předchůdce. Nejde ale jen o základní řadové protivníky, kterých Kratos pobije opravdu hodně, ale také kolikrát epické a skvěle navržené bosse. Už ti v hlavní příběhové lince jsou fantastičtí a každý takový střet je nejen vrcholem  God of War Ragnarök, ale zároveň patří i k tomu nejlepšímu, co se objevilo v celé sérii God of War. Pokud si dobře pamatuji, předchozí díl obsahoval jako vedlejší bosse jen trolly (nemyslím ty z diskuzí, mluvících o DLC) a Valkýry. Souboje s těmito protivníky byly zábavné, třeba na famózní střet s královnou Valkýr nejde jen tak zapomenout, ale jsem rád, že Ragnarök je po této stránce daleko rozmanitější, a to má samozřejmě velký pozitivní vliv na zábavu a celkový dojem.

God of War Ragnarök je obrovská hra a jenom její hlavní příběhová linka zabere nějakých 25 až 30 hodin dle zvolené obtížnosti. To je pořádná porce na čistě lineární filmovou hru. Jak už jsem ale zmínil výše, některé světy jsou nyní daleko otevřenější a prakticky každý obsahuje vedlejší úkoly, aktivity, výzvy a další obsah, který je možné plnit. Oproti předchozímu dílu je obsahu daleko více, ale to neznamená, že by tomu tak bylo na úkor kvality. Vedlejší úkoly jsou zajímavé, dobře navržené, dozvíte se během jejich plnění více podrobností o samotném světě, jeho historii i o kolikrát důležitých postavách. Vlastně bych i řekl, že jsou vedlejší úkoly stejně kvalitní jako hlavní linka, kterou krásně doplňují, na čemž je vidět, jak moc si s nimi dali vývojáři záležet. Byla by obrovská škoda je minout, protože mají spoustu překvapení a památných soubojů. To ale mohu říci i o dalším vedlejším obsahu. Jednak je zábavný a navíc má smysl ho plnit. Odměňuje vybavením, XPčky nebo důležitým materiálem, ale má rovněž nějaké uspokojivé zakončení, i třeba v rámci příběhu. Vše je navzájem hodně propojené.

Svůj osud si tvoříme sami…

Studio Naughty Dog odvedlo fantastickou práci na hrách The Last of Us, co se týče nejrůznějšího přizpůsobení, aby si je mohlo užít co největší množství hráčů. I hráč, který má zrakové či jiné postižení. Tato jejich iniciativa se setkala s velkým ohlasem v herní komunitě. I proto se vývojáři ze Santa Monica Studio rozhodli, že podobné možnosti nabídne i jejich hra God of War Ragnarök. V nastavení si můžete tak namapovat vlastní rozvržení tlačítek, ale i různá usnadnění (třeba automatický sprint), případně titulky, ať už jde o jejich velikost, barvu nebo rozostřené pozadí. Tím to ale nekončí, protože hra obsahuje i barevné zvýrazňování předmětů nebo postav, zvukové i vizuální podněty při boji a průzkumu, případně automatické přeskakování překážek. Možností přizpůsobení je několik desítek. Příběh si tak může užít daleko větší množství hráčů, což je nutné ocenit.

Hra God of War Ragnarök vychází na konzole PlayStation 4 a PlayStation 5. Protože nejde o čistě hru pro aktuální generaci, hodně hráčů mělo strach, jak nakonec bude vypadat a jestli půjde po vizuální stránce o velký skok oproti předchůdci. Je ale třeba si uvědomit, že už ten vypadal naprosto senzačně a pořád jde o nádherně vypadající hru, jednu z nejhezčích na konzoli PlayStation 4. God of War Ragnarök vypadá na první pohled podobně, čemuž se vzhledem k tomu, že běží na stejném interním enginu, nelze moc divit. Během testování jsem hrál PlayStation 5 verzi, u níž jsem si po chvilce začal všímat hezčích textur v prostředí, postavy jsou daleko detailnější a jsou tu přítomny i nové krásné efekty. Do toho má hra opět parádní nasvícení, takže na vizuální stránku si rozhodně stěžovat nemohu. Jde bez debat o jednu z nejhezčích her, jakou si můžete v současnosti zahrát. I proto doporučuji ji hrát na co největší obrazovce, jakou budete mít po ruce.

U first-party her PlayStationu jsme si na současné generaci zvykli, že obsahují několik režimů zobrazení, aby si každý mohl vybrat, jestli mu vyhovuje věrnější zpracování nebo vyšší framerate. Za tuto možnost volby jsem rád a obsahuje ji i God of War Ragnarök, jak jste si mohli přečíst i u nás na webu v dojmech z hraní, které jsem vám přinesl před dvěma týdny. Režim zobrazení se zaměřuje na 4K rozlišení a 30fps, režim výkonu pak na 60fps při dynamickém rozlišení (nativně 1440p – 2160p). Popravdě rozdíl není moc znatelný a i v režimu výkonu je hra krásně ostrá a detailní. Skvělé určitě je, že framerate je v těchto dvou režimech uzamknut a nevšiml jsem si během testování žádného poklesu. To ovšem není vše. Vývojáři umožňují oba režimy zapnout v módu vysoké snímkové frekvence, pokud máte HDMI 2.1 a kompatibilní televizi nebo monitor. Zatímco režim zobrazení se při něm zaměřuje na 40fps, které drží po většinu času a dělají hru znatelně plynulejší, režim výkonu má zase framerate odemknutý. Nečekejte skálopevných 120fps, většinou se framerate v tomto módu pohybuje mezi 75 a 90fps, ale pořád jde o slušný nárůst výkonu. Sám jsem hrál hru v režimu výkonu se zapnutým módem vysoké snímkové frekvence a nemohl jsem si ho vynachválit.

Vývojáři ze Santa Monica Studio nedávno prohlásili, že hra God of War Ragnarök byla od začátku vyvíjena i pro konzoli PlayStation 4, aby si ji mohlo zahrát co nejvíce hráčů. I ti, kteří zatím s přechodem na PlayStation 5 váhají nebo se na ně stále nedostalo. Proto jsem si hru na starší generaci chvilku zahrál a musím konstatovat, že vypadá vzhledem k hardwaru parádně. Sem tam se oproti PlayStation 5 verzi ztrácí menší detaily, pozadí či prostředí je trochu rozostřenější, horší je nepatrně i osvětlení a samozřejmě hra běží v nižším rozlišení, ale jinak vypadá prakticky identicky. Co je znatelnější rozdíl, je framerate. Ten cílí pouze na 30 snímků, takže třeba souboje nejsou tak plynulé jako u PlayStation 5 verze. Hra je ale na konzoli PlayStation 4 i tak v pohodě hratelná a vypadá na ní opravdu dobře.

God of War z roku 2018 měl naprosto fantastický soundtrack s řadou dnes už ikonických skladeb, o který se postaral v poslední době hodně vytížený filmový i seriálový hudební skladatel Bear McCreary (naposledy třeba Pán Prstenů: Prsteny moci). I tak si ale našel čas na God of War Ragnarök, v němž několik starších motivů recykluje a lehce je upravil, ale také přichází s celou řadou nových nádherných skladeb. Ty krásně dokreslují bitvy s bossy, průzkum jednotlivých světů, ale také důležité rozhovory či výborně zrežírované filmečky. Soundtrack je tak posledním dílem skládačky, doplňující tuto parádní hru, na níž všichni zúčastnění odvedli maximum, a někdy i více. Jakmile bude soundtrack dostupný samostatně, hned si ho pustím.

Od God of War Ragnarök jsem měl možná až nesmyslná očekávání, ale i ta byla nakonec překonána. Jde o naprosto ohromující hru s celou řadou překvapení, výborně napsaným příběhem, charismatickými postavami, vybroušeným soubojovým systémem, nezapomenutelnými momenty, ohromujícími světy s nádhernými scenériemi, památnými souboji s výborně navrženými bossy a elektrizujícím audiovizuálním zpracováním, která vám nedá od první minuty vydechnout. I když jste přečetli moji recenzi až sem, tak jsem si jist, že stále možná netušíte, jak skvělý God of War Ragnarök ve skutečnosti je. Jde o výjimečné zakončení cesty jednoho z nejoblíbenějších hrdinů PlayStationu, které by si nikdo neměl nechat ujít.