Recenzovaná verze: PlayStation 5

   Než podrobíme Final Fantasy VII Remake Intergrade zátěžovému testu, je nutné čtenáře upozornit, že Square Enix sice vysává z kapes a elektronických peněženek hráčů pravidelně a v hojné míře peníze, ale tentokrát se nad svým stádečkem smiloval. Ačkoli to zní v kontextu poslední doby a v souvislosti s firmou Square Enix takřka neuvěřitelně, je možné upgradovat na PS5 verzi zcela zdarma. Má to pouze jediný háček. Integrade update je sice na PlayStation 5 zdarma pro každého, kdo vlastní původní FF VII, avšak součástí tohoto upgradu není příběhové DLC „Episode Intermission“, které je nutné koupit a stáhnout zvlášť. Způsob upgradu na PS5 verzi nepatří k přehledným a zjevným způsobům přechodu z jedné generace na druhou, neboť s ohledem na problematickou zpětnou kompatibilitu u konzolí od SONY bude trvat ještě drahně let, než si hráči všeobecně zvyknou na to, jak postupovat. Věc se má v kostce tak, že pokud vlastníte digitální verzi FF VII, pak stáhnete PS5 upgrade bez menších potíží zdarma a DLC si samostatně zakoupíte. Avšak v situaci, kdy máte diskovou verzi hry, musíte mít PS5 s diskovou mechanikou, jinak vás upgrade mine. Stopku máte i v situaci, kdy jste si v březnu tohoto roku stáhli FF VII Remake prostřednictvím služby PS Plus, neboť zde upgrade není možný. Jestliže jste FF VII doposud nepolíbení, pak stačí zakoupit jednoduše Integrade a hru i s DLC máte hned při ruce.

   Tolik k přechodu z PS4 na PS5, který je usnadněn mimo jiné důležitou skutečností. Poslední update FF VII (verze 1.02) z předminulého týdne přidal možnost transferu uložených dat, a tak pokračovat i po PS5 upgradu v rozehrané hře, včetně toho, že se po převodu dat aktivují na PS5 i všechny již dosažené trofeje. Next gen konzole jsou znamenitým krokem vpřed a dopady herní revoluce, kterou zažíváme, plně pochopíme a oceníme až v řádu následujících let. Je proto jaksi samozřejmé, že na PS5 vypadá FF VII Remake mnohem lépe a v člověku bude při hraní hlodat v hlavě červíček pochybností, nebylo-li bývalo lépe, kdyby hra vyšla rovnou na next-gen, čímž by nemuseli být tvůrci omezeni limity PS4. První, co zaujme u PS5 verze a přiměje nás uvěřit, že nové konzole přinášejí kvalitativní výkonnostní skok, je možnost nastavení grafického režimu. V prvním režimu výkonu (Graphics) je upřednostněno hraní ve 4k rozlišení při 30 fps, kdežto grafický režim (Performance) sází na plynulý pohyb díky 60 fps. V těchto dvou grafických režimech je možné přehrát i DLC.  

   Jedná se jen o špičku ledovce grafického vylepšení, které hře výrazně prospělo a zčásti odstranilo jednu z největších výtek u FF VII, kde si recenzenti a hráči nejvíce stěžovali na nevyváženost a nekonzistentnost v technické prezentaci. Kritickým nedostatkem původní hry byly primárně nízké textury a některé nevábné pasáže, u jejichž tvorby se grafický tým ve Square Enix zřejmě vzhlédnul ve hrách starých i více jak 15 let, neboť jinak si lze jen těžko vysvětlit, že na některých místech textury byly jen minimálně znatelné. Graficky lépe v tomto ohledu vypadala i FF XI z roku 2002 (!) původně vydaná pro PlayStation 2. Avšak jako mávnutím kouzelného proutku došlo k vylepšení všech textur ve hře, což přináší mnohem více detailů, a díky grafickému režimu také zároveň snižuje jejich nedoskakování a špatné načítání. V hlavní hře byl tento problém eliminován takřka zcela a u DLC jsme jej zaregistrovali toliko pouze jednou, a to na malý okamžik během jedné cutscény. Teprve nyní lze naplno docenit práci grafiků, kteří vytvořili u FF VII kvalitní prostředí, které se jen nedokázalo naplno projevit na PS4 a vlivem nedávné pandemie nemohlo dostat finální podobu. Fanoušci se ještě před vydáním PS5 verze sázeli, opraví-li Square Enix pověstné dveře v 7. sektoru, kde se textury původně nikdy nenačetly. Jelikož se u těchto (ne)slavných dveří odehrála nejedna příběhová cutscéna, není s podivem, že se o tomto strašlivém poklesku vyprávěly všemožné zkazky. A světe div se, dveře byly díky PS5 upgradu opraveny.

   Kromě kvalitnějších textur došlo k oživení grafiky také prostřednictvím lepšího nasvícení a přidáním efektů mlhy. Marginálie, řekl by si člověk neznalý kontextu. Ale máte-li hru jako FF VII, kde je větší část lokalit v industrializovaném prostředí plném reaktorů, kanálů, strojových výparů a smogu, a ještě k tomu se některé kapitoly odehrávají během noci, pak se nejedná o zanedbatelnou položku. Ba právě naopak, protože výsledný efekt je vynikající a dokresluje ponurou atmosféru přetechnizovaného velkoměsta, kde byste dobrovolně žít nechtěli, jelikož je zde člověk nedobrovolně obklopen špínou, znečištěným vzduchem a de facto mrtvou přírodou. Nasvícení dalo hře na některých místech takřka zcela nové vzezření a budete si rázem všímat detailů a prostředí, o kterých jste zřejmě ani netušili, že existuje, neboť bylo původně potemnělé či takřka neznatelné. Vylepšení prospělo zejména kapitolám, kde jsou postavy v interiéru jako tomu je například v 1. a 2. kapitole nebo při silném závěru.

   Nejde ale čistě jen o vylepšení vizuálu, protože PS5 přináší pokrok i co se týče reprodukce zvuku. Vrchní architekt PS5 Mark Cerny měl pravdu, když říkal, že se konzole za poslední dvě generace výrazněji neposunuly v tomto ohledu od dob PS2. S příchodem PS5 nastala nová etapa v reprodukci zvuku. Konzole dokáže sama o sobě skutečné divy a se sluchátky s podporou prostorového zvuku 7.1 dostanete u FF VII Remaku silný a nezapomenutelný zážitek, který předchozí konzole neumožňovala. Nejenže hra přehrává prostorový zvuk, ale dokáže jej vrstvit a citlivě dávkovat v různých úrovních hlasitosti. Některé zvukové efekty byly přidány úplně nově a dokážou hráče vtáhnout do dění nevídaným způsobem. Připočteme-li k tomu špičkový dabing a silný soundtrack, kde si mohou FF fandové zřejmě naposledy poslechnout v sérii génia herní hudby Nobua Uematsa, pak v tomto ohledu snese FF VII Remake nejpřísnější měřítka kvality.

   Obdobně jako u zvuku, tak je i v nahrávání svět next-gen konzolí o mnoho radostnějším místem. Zdlouhavé a nudné loadingy trápily všechny dosavadní generace hráčů a upřímně, dokonce ani naše generace třicátníků nevěřila, že by tomu mohlo být někdy jinak. Při pohledu na FF VII Remake pro PS5 si hráči však rychle uvědomí, že tato doba je již nenávratnou minulostí. U původní verze byly nahrávací časy dlouhé v rozmezí 15-45 sekund, spíše seděl přesný střed. Nahrávání navíc dokázal Square Enix u FF série vždy ještě více znechutit tím, že hry mnohdy nesmyslně dělil na více jak tucet kapitol a stále dokola ukazoval nudné obrazovky během načítání s opakujícími se texty. FF z éry PS3 a PS4 tak vlastně nahrávaly téměř všude a vždy. Díky přítomnosti SSD disku byly nahrávací časy na PS5 u FF VII zkráceny na naprosté minimum, a to zhruba na maximálně 2-3 vteřiny. Přechod mezi kapitolami je tak nejen plynulý, ale byly odstraněny všechny nahrávací obrazovky. Dokonce i u loadováním hry a přecházením z jedné kapitoly do druhé nečekají hráči více jak pár vteřin. Hra rázem působí mnohem plynulejším a komplexnějším dojmem, což pomáhá zejména lepší prezentaci příběhu.

   Ale aby nebylo té chvály až příliš, musíme s politováním oznámit, že haptická odezva ovladače DualSense se prakticky nekoná, ačkoli nám to tvůrci slibovali. Přitom by se dalo PS5 ovladače a citlivosti při ovládání efektivně využít v soubojovém systému, kde se střídá slabší a silnější útok. Náplastí na tuto bolístku je naštěstí Foto Mode, který toho sice nenabízí ani zdaleka tolik, kolik představily v uplynulých letech mnohé jiné hry, ale je příjemným zpestřením. V módu fotografování lze v podstatě dělat všechny základní úpravy. Chybí však například úprava ostrosti fotografie a můžeme si nechat zdát i o tom, že by některá z postav při fotografování třeba zapózovala, jak jsme toho svědky u jiných JRPG her. Pro nováčky a pamětníky, kteří se nikdy nesmířili s žánrovým posunem FF série směrem k žánru akčních RPG, je dostupná také nová obtížnost „Normal (Classic)“, která umožňuje pouze volit kouzla, skilly a itemy, zatímco charakter útočí a brání se automaticky, i když je možné nad ním převzít dle libosti kontrolu. Tato obtížnost je bez problému použitelná pro základní průchod hrou a umožní i méně zkušeným hráčům koncentrovat se na příběh, aniž by byli ochuzeni o plnohodnotný zážitek vycházející mimo jiné ze zdravé obtížnosti.

   Od hlavní hry přejděme rovnou k DLC s nepříliš vhodně zvoleným názvem Episode Intermission, neboť základní marketingová poučka říká, že není rozumné pojmenovat dva výrobky podobně, neboť je tím zákazník zbytečně maten. Intermission je víceméně hra ve hře a mezi DLC a hlavní hrou lze snadno a efektivně přepínat v hlavním menu. Přináší dvě příběhové kapitoly zasazené chronologicky mezi 7. až 12. kapitolou FF VII. Hlavní hrdinkou je mladá, optimistická a zbrklá dívka Yuffie, která byla jednou ze dvou nepovinných postav v původní FF VII z roku 1997. Během FF VII kompilace se stala z Yuffie důležitá postava, kterou si hráči oblíbili. Nyní přichází na scénu coby tajný vyslanec z kontinentu Wutai, s nímž vedla hlavní zločinecká organizace Shinra válku, která skončila ještě před začátkem příběhu FF VII. Cílem Yuffie je v Midgaru kontaktovat odboj a zmocnit se vzácné Matérie. Pomáhá jí v tom bojovník Sonon, kterého si tvůrci na rozdíl od Yuffie vymysleli speciálně pro toto DLC. Jelikož je FF VII Remake obřím projektem, který postupem času re-kánonuje a nově interpretuje původní kompilaci, mohou se fanoušci těšit v DLC na náznaky odkazující na organizaci Deepground známou ze hry Dirge of Cerberus: Final Fantasy VII z roku 2006.

   Na příběhu DLC s Yuffie stojí a je příjemné, že i navzdory omezenému prostoru se podařilo zachytit důležitou mezi-epizodu, kde budou mít některé události zásadní vliv na FF VII Part II. Délka DLC je dle očekávání nějakých 3-6 hodin na základní průchod hrou. Délku určuje mimo jiné zvolená obtížnost, která nabízí režim Easy, Normal a po prvním dohrání také Hard. V případě plnění nepovinných úkolů a trofejí však délka hraní vystoupí na cca 11-15 hodin, a to už je slušná cifra. A to je nutné vzít v potaz, že DLC přidává po dohrání do hlavní hry ultimátní souboj s bossem Weissem, kterého porazit je vskutku umění. Herně je epizoda s Yuffie pojata v duchu základní hry, tudíž kvalitní akční RPG jízda, během které hráči navštíví nejen známá místa, ale podívají se také do nových lokací. Modifikovaný soubojový systém funguje velmi dobře a je uzpůsoben tomu, že Yuffie je nindža, a tak používá jako zbraň hvězdice, díky čemuž může zasáhnout nepřátele i na větší vzdálenost. Plně ovladatelná je během soubojů pouze Yuffie, kdežto Sonon je jen podpůrná postava, které lze přidělovat povely, ale nelze jí přímo ovládat. Vynikajícím soubojům vévodí bravurní souboje s bossy, které mají u FF VII tradičně vysokou kvalitu. Kromě návratu do známých míst a kratičké hostování četných postav z hlavního příběhu si Square Enix přichystal nejedno sympatické překvapení. Na prvním místě je to přítomnost Summon Matérie Ramuh, díky čemuž se konečně dočkáme elementu blesku.     

   Ozvláštnit jakékoli DLC něčím novým a neotřelým je obzvláště těžké. U Intermission se to tvůrcům podařilo, protože vytvořili pro hráče návykovou a propracovanou strategickou minihru „Fort Condor“, kterou znají fanoušci taktéž z původní FF VII. Yuffie může hrát s vybranými postavami, zvyšovat si svůj rank a stát se postupně až Velkým mistrem Fort Condor. Základem této zábavné minihry je ovládnutí hracího pole a zničení nepřátelské základny za pomoci výstavby vlastních jednotek. Každý, s kým Yuffie hraje, má vlastní desku se specifickými schopnostmi a může používat jiné jednotky. Princip hry je sice jednoduchý, ale během hraní si rychle uvědomíte, jak sofistikovaně je třeba postupovat, abyste dosáhli vítězství nad silnějšími protivníky. Fort Condor je natolik zdařilou záležitostí, že v něm můžete teoreticky utopit několik hodin a na zbytek hry po nějaký čas doslova rezignovat. Teď a tady můžeme směle prohlásit, že se Fort Condor řadí spolu s blitzballem (FF X) k nejpropracovanějším a nejzábavnějším FF minihrám. Doufejme, že Square Enix přidá Fort Condor i do dalších částí remaku, který nás v nepříliš vzdálené budoucnosti čeká.  

   Vydání FF VII pro PS5 podtrhlo a zvýraznilo silné stránky tohoto titulu, který stojí na emotivním příběhu, zapamatovatelných postavách, akčních soubojích i fenomenálním soundtracku. Spolu s podařeným a příjemným DLC nám FF VII opětovně připomněla, že to nejlepší na nás ohledně sedmé FF teprve čeká, protože první část pokryla necelých 30 % původní hry. Na PlayStation 5 není v současnosti příliš kvalitních akčních RPG, těch japonských už vůbec ne, a proto FF VII Remake Intergrade bude po nějaký čas vyčnívat na této konzoli. Pro fanoušky žánru a FF série je hra povinností. A ti ostatní by mohli přinejmenším zapřemýšlet, zdali investovat do tohoto titulu právě nyní, kdy slouží jako prolog k dalším částem chystané remakované ságy, a zároveň jako demonstrování nastupující síly PlayStation 5. V nejbližších měsících na PS5 nic převratného nevyjde, a tak se jeví FF VII Remake Intergrade jako vhodnou volbou pro ukrácení a zpříjemnění času. Díky přechodu na PS5 působí kvalitní a zábavná hra ještě o fousek lépe. Tedy lépe řečeno, o pořádný fousek…