Testovaná verze: PlayStation 4

Sportovní hry mají svůj úděl opravdu těžký – přicházejí s novým dílem každý rok a všichni fanoušci vždy čekají velký grafický posun, mnoho novinek a vylepšení. Některým se to daří (NBA od 2K), jiným už méně (NHL od EA). Fifa naštěstí patří právě do té první kategorie a každý rok nám přináší dostatek vylepšení, aby každý fanoušek běžel koncem září do obchodu a hru si pořídil. Nutno podotknout, že na to má velký vliv online složka hry, která je velmi důležitá (troufnu si tvrdit, že nadpoloviční většina hráčů hraje převážně online) a vy prostě nechcete na připojení vhodného soupeře čekat mnoho minut a navíc hrát se starými soupiskami. Nebo ano?

Začneme klasicky od hlavní nabídky. Ta je lehce předělaná a zjednodušená, nicméně stále celkem pomalá a jaksi neohrabaná. Týká se to všech nabídek ve hře a nejvíc to pocítíte asi při Ultimate teamu, kde jsou rychlost při obchodování a číhání na ty nejlepší nabídky opravdu důležité. Myslel jsem si, že právě tomuto aspektu hry velmi pomůže Frosbite, ale bohužel jsem se mýlil. V menu ještě chvíli zůstaneme a podíváme se na herní režimy, které si pro nás vývojáři připravili. Vyznavači online hraní se kromě již zmíněného Ultimate teamu budou moci pustit do sezón, ve kterých máte vždy deset zápasů na to získat dostatek bodů, abyste postoupili do vyšší divize nebo alespoň zůstali v té stávající a tyto sezóny jsou přítomny i v co-op módu, kdy hrajete ve dvou za jeden tým. Dále je možnost hrát online 11 proti 11 kdy se každý hráč ujme jednoho fotbalisty a měl by plnit jemu danou roli. Bohužel pokud tento režim nehrajete s přáteli, se kterými se můžete domlouvat, čeká vás zápas, ve kterém se po celou dobu všichni hráči zběsile ženou za míčem, nikdo nenahrává a hřiště spíše připomíná válečné bojiště. V neposlední řade si samozřejmě můžete zahrát i přátelák proti kamarádovi. Příznivci off-linu se mohou těšit na klasický rychlý zápas, turnaje, trénink, kariéry za trenéra či jednoho hráče a nový příběhový režim The Journey (česky Cesta), který si rovnou rozebereme!ˇ

Jediný podobný režim, kde mohli vývojáři hledat inspiraci, je příběhový mód v sérii NBA od 2K. A ten je opravdu dobrý, takže má očekávání nebyla malá. Vžijete se zde do role mladého fotbalisty Alexe Huntera, který má jeden velký sen - dostat se do svého oblíbeného týmu, za který bude hrát Premier League. To se mu (respektive vám) samozřejmě povede a po absolvování tréninkového kempu dostanete nabídku od všech týmů nejvyšší anglické ligy, abyste si vybrali ten svůj nejoblíbenější. V průběhu celé sezóny se dočkáte zápasů, tréninků a rozhovorů. Vše pod drobnohledem hlavního trenéra, který určuje, zda jste členem základní sestavy nebo patříte na lavičku či dokonce na tribunu. Před každým zápasem se můžete rozhodnout, jestli chcete ovládat celý tým nebo pouze Huntera. Více o tomto režimu asi není potřeba psát, jen bych vás připravil o překvapení z příběhu, který není vůbec špatný. Pokud přihlédneme k tomu, že se tvůrci do něčeho podobného pustili poprvé, lze jim některé chyby odpustit a těším se, s čím přijdou za rok. Tuto zhruba 12hodinovou pouť mladého talentovaného hráče vstříc úspěchu byste si neměli nechat ujít.

Několika změnami prošel i mód kariéry, ve kterém je nyní kladen mnohem větší důraz na finance a máte větší přehled o svých nákladech a výnosech. Dále se cíle, kterých byste měli dosáhnout, netýkají pouze dosažení určitého umístění v lize či poháru, ale i například určitá výše zisku či správné zacházení s mládeží. Novinky to jsou sice malé, ale tento režim určitě oživují a pokud vás bavil v minulých dílech, zabaví i nyní. Několika změn se dočkal i Ultimate team, tedy režim, ve kterém nakupujete a prodáváte hráče, trenéry, dresy, doplnění kondice apod. v podobě kartiček a samozřejmě se svým sestaveným týmem i hrajete. Nově se zde můžete zapojit do Squad Builder Challenges, ve kterých podle zadání skládáte tým (například všichni hráči z Anglie) z kartiček, které nepotřebujete, nebo se vám nehodí do týmu a ten poté odešlete a získáte odměnu například v podobě balíčku hráčů. Jde o dobrý způsob, jak se těchto hráčů zbavovat, protože je zde možnost, že za ně získáte opravdu kvalitního fotbalistu, který by jinak stál mnoho mincí. Dále se v Ultimate teamu můžete účastnit FUT Champions - během týdne hrajete vyřazovací kvalifikační turnaj, který když vyhrajete (máte více pokusů), tak se kvalifikujete do takzvané Víkendové ligy. Jak již název napovídá, během víkendu máte možnost hrát mnoho zápasů a úkol je jednoduchý - vyhrát co nejvíce zápasů, čímž si odemknete hodnotné ceny. Pokud se vám bude dařit dlouhodobě, budete se posouvat i v měsíčních žebříčcích a samozřejmě dostávat i hodnotnější ceny (mezi nimi je připraveno i například 250 000 coinů pro toho nejlepšího). Výborně funguje i webová aplikace pro FUT i její mobilní verze pro iOS a Android.

Pomalu ale jistě se dostáváme ke hlavní části celé hry - hratelnosti a samotným zápasům. Z mého pohledu se letos graficky hra posunula o neuvěřitelný kus dopředu. Změna enginu celé hře prospěla, hráči vypadají úžasně (tedy alespoň ti nejlepší, na kterých si EA dalo opravdu záležet), samotné stadiony také a hlavně - ta atmosféra! Kolem samotného hřiště to opravdu žije, na lavičce hráči jen toporně nesedí, trenéři se pohybují a vše působí opravdu dobře. Divácká kulisa a jejich fandění je také skvělé a pohlcující. Například hrajete-li derby mezi největšími rivaly, celý stadion je jedna velká vřava, slyšíte známe pokřiky a opravdu je znát že v daném zápase jde o všechno. Naopak pokud jste na stadionu nejslabšího týmu ligy, poznáte to. Za prezentaci si tedy vývojáři zaslouží jedničku, ale co za samotnou hratelnost?

Už při prvním zápase si uvědomíte, že je potřeba se naučit hrát trochu jinak. Již není tak jednoduché vyniknout s jedním hráčem a pouze díky němu vyhrát zápas, ale je potřeba hrát mnohem více týmově. Kličkami už tak snadno neobejdete několik protihráčů a tak více nahráváte. AI je mnohem chytřejší, spoluhráči si konečně opravdu dobře nabíhají a jsou i lépe pozičně rozestavěni. Je také mnohem těžší střílet z dálky, protože obránci blokují střely. Hodně. To znamená, že si musíte dát opravdu záležet, v jaké situaci vystřelíte a ve které raději ještě nahrajete. Výborně! Od základu jsou předělány všechny standartní situace - nejméně vhazovaní, kdy můžete s hráčem o pár metrů popojít na obě strany. Při zahrávání rohů nyní zůstane stejná kamera jako při samotném zápase a vidíte přesný cíl, kam centr poletí a tak můžete jednoduše zamířit na vámi požadované místo. Stejně tak tomu je i u přímých volných kopů, kde toto vítám hlavně u těch z velké dálky. Zůstala zde i možnost přepnout se do pohledu řekněme “z třetí osoby”, tedy kdy celou situaci vidíte za hráčem, tak jak jste byli vždy zvyklí. Znovu výborně! Nakonec jsem si nechal penalty, které se zahrávají úplně jinak, řekl bych reálněji - pravou analogovou páčkou posunete hráče tam, odkud chcete, aby se rozeběhl. Samotný rozběh a míření provádíte levou páčkou a sílu střely klasicky kolečkem. Penalty tedy už nejsou tak arkádové, mířit můžete opravdu kamkoliv a častěji se stane, že bránu vůbec netrefíte. Do třetice - výborně!

Míč je letos zase o trochu méně propojen s fotbalistou, který ho v tu chvíli “ovládá” a tak při jeho předkopnutí můžete s hráčem běžet i úplně jinam a neběží automaticky za míčem - prostě ovládáte pouze hráče, nikoliv jeho i míč. Nesmím zapomenout zmínit rozhodčí, kteří jsou letos mnohem mírnější, a hra je tím pádem plynulejší. Mnoho zákroků, které by dříve vyhodnotili jako nedovolené, letos pustí a vůbec nepísknou. Naopak mnoho “klasických” reálných faulů zde přibylo a tak není nouze o fauly ve vápně, kdy soupeři vložíte nohu do běhu a je z toho penalta. S novým enginem vždy přijdou problémy a poté i vtipné bugy, kdy se hráči do sebe zaseknou a podivně sebou cukají až do přerušení hry (vzpomeňte si na první ročník s Ignite enginem - to se celý Youtube zaplnil velmi vtipnými videi). Proto není divu, že i letos panoval strach, aby těchto situací nebylo mnoho. A naštěstí tomu tak není, vývojáři si zřejmě opravdu dali práci, aby vše vypilovali, a jen zřídkakdy se stane, že například po vašem skluzu do protihráče se tělo jednoho z nich nepřirozeně zkroutí do polohy, po které by už nikdy nevstal. Něco podobného se mi stalo za zhruba 100 zápasů maximálně pětkrát, což si myslím, že je opravdu přijatelné, vezmeme-li v potaz, že Frosbite se na fotbalové trávníky podíval poprvé.

Pokud bych se měl rozhodovat, která z letošních sportovních her je ta úplně nejlepší, váhal bych dlouho. Hoooodně dlouho. Ale nakonec by o malý kousek vyhrála Fifa 17 nad NBA 2K17. Nedokážu říct proč, jelikož obě tyto hry jsou vynikající a zřejmě tak jde pouze o mou větší náklonost k fotbalu jako takovému. Jsem rád, že se vývojáři rozhodli pro změnu enginu a že přidali příběhový režim. Vše ve hře funguje tak jak má a nabídka herních režimů je více než dostatečná. Graficky se hra posunula a atmosféra zápasů vás dokáže pohltit. Umělá inteligence je chytřejší a nutnost hrát více týmově skvělá. Pro těch pár z vás, kteří stále váhají, mám tuto odpověď: Ano, letošní Fifa za to opravdu stojí!