DOOM: The Dark Ages – Revelations

Recenzovaná verze: PlayStation 5 Pro

Rozšíření Revelations navazuje na události DOOM: The Dark Ages, a i proto byste měli mít dohranou jeho kampaň, ačkoliv je možné ho spustit i bez dohrání. Budete ale mít díky tomu kontext a hlavně si osvojíte Slayerovi schopnosti, protože rozšíření počítá, že už umíte ovládat jednotlivé zbraně, pohyb hlavního hrdiny i štít. Každopádně hned na začátku vidíme Doom Slayera v nezáviděníhodné situaci. Je zrazen a uvězněn v ledovém Očistci, přičemž zároveň přijde o svůj štít a ikonické brnění. Jak už asi tušíte, cílem je se z ledového vězení dostat, a to i za pomoci tajemné bytosti, o níž vám nechci nic prozrazovat. Na příběhu se mi líbilo, a to vlastně i samotné kampani, že místo klasického boje proti peklu je mnohem osobnější a připomíná traumata a řadu děsivých vzpomínek hlavního hrdiny z doby, než se stal Doom Slayerem. Pro fanoušky, kteří mají rádi lore série DOOM, je rozšíření Revelations doslova svatým grálem, protože odpovídá na řadu otázek a propojuje všechny díly série.

V DOOM: The Dark Ages udělali vývojáři z hlavního hrdiny Doom Slayera prakticky tank, který byl těžký, pomalejší a při dopadu způsobil menší zemětřesení, s nímž zlikvidoval protivníky v okolí. Šlo o značný odklon od mnohem rychlejšího dílu DOOM Eternal, v němž byl hlavní hrdina agilnější. Pro Revelations se vývojáři rozhodli, že se pokusí oba dva světy skloubit, výsledkem čehož je zcela nová zbraň oštěp (Chain Spear), který hlavní hrdina dostane celkem záhy místo štítu, ačkoliv i na ten později znovu dojde a bude možnost mezi těmito dvěma silnými zbraněmi kdykoliv přepínat. Když drží hlavní hrdina oštěp, je rychlejší, může ve vzduchu dělat úskok, případně se dostat skrze přitáhnutí na vzdálenější plošinku nebo rychle k protivníkovi. Co se mi na úštěpu líbí, je možnost ho používat jako zbraň, takže ho může hlavní hrdina házet na protivníky, případně s ním máchat kolem sebe, a třeba i s ním ničit démonům jejich načatá brnění.

Zároveň je možné skrze oštěp znovu vykrývat zelené útoky protivníků, ačkoliv musí být vše mnohem preciznější, aby se špička kopí střetla s útokem protivníka. Vyžaduje to úplně jinačí tempo a načasování, a i proto jsem s tímto na začátku dost bojoval a někdy byl i frustrován. Se štítem jste alespoň vždy vykryli úder protivníka, pokud ale špatně načasujete parry s oštěpem, dostanete silné poškození. Když jsem si ale oštěp lépe osvojil, začal jsem ho používat během soubojů mnohem radši, protože ty jsou díky němu dynamičtější a rychlejší, takže mají úplně jiné tempo, než když hrajete se štítem. Tomu pomáhají i upgrady ve zcela novém stromě dovedností, které si postupně kupujete za nastřádanou měnu, kterou získáváte hlavně sběrem relikvií. Později proto můžete kroužit kolem protivníků a při tom do nich střílet, případně se k nim přitáhnout a ze vzduchu udělat silný úder do země. Vše je naprosto intuitivní, a ačkoliv někdy některé útoky vyžadují několik úkonů, rychle jsem si je osvojil, díky čemuž jsem si likvidaci nepřátel začal neskutečně užívat.

Pokud jste hráli DOOM: The Dark Ages, případně nějaký starší DOOM, tak určitě víte, že šlo o celkem lineární akce. V Revelations se vývojáři rozhodli naprosto změnit strukturu a pokusili se přinést něco naprosto jiného, než na co jsou fanoušci zvyklí. A tento risk se jim dle mého povedl. Na začátku se dostanete do zmíněného Očistce, který slouží jako základní hub. V něm je dílna, kam se vám postupně dávají nalezené relikvie nebo figurky, což je pěkný detail, ale také si v něm odemykáte další části a cestičky. Vývojáři před vydáním zmiňovali, že se pro tuto úroveň nechali inspirovat metroidvania hrami, a je to na ní vidět od první minuty. Na druhou stranu ale musím říci, že ve výsledku není tak rozsáhlá, jak jsem čekal. Je spíše menší, což je trochu škoda, myslím si, že mohli vývojáři přidat více skrytých místností, více výzev a tak dále.

Co je ale důležité, tak je skutečnost, že se v Očistci nachází čtyři portály do dalších úrovní - Hell's Core, Chasm of Xal' Goroth, Osseus a Uprising. Jejich design je opět mistrný, každá úroveň je jiná, a ačkoliv se zdají být lineární, mají dost skrytých míst, v nichž nalezete figurky, skiny nebo herní měnu, takže se je vyplatí více prozkoumávat. Opět to jsou tedy spíše menší labyrinty s arénami, nikoliv jen lineární nudle ve stylu Call of Duty. Díky oštěpu je pohyb po úrovních rychlejší, ty mají různé skokánky nebo místa, kam se můžete rychle přitáhnout. Také ale mají obrovské množství nepřátel. Na ty můžete využívat dobře známé zbraně z původní hry. Není tu žádná novinka, což mi ale nevadilo, protože oštěp je tak velkou novinkou, že nebylo nutné přidávat další palnou zbraň. Zvláště když je jich tu velké množství.

U nepřátel je to ale jiné. Kromě starých známých tu jsou i staronoví démoni. Mezi nimi je třeba Archvile, kterého jsem se naučil v Revelations doslova nesnášet. Umí totiž vyvolávat protivníky, portuje se rychle po úrovni, dělá silné útoky a zároveň umí kolem sebe udělat štíty, které je nutné rozbít, abyste ho na chvilku omráčili a dali mu poškození. Do už tak hektických soubojů vnáší ještě větší chaos a občas jsem až nechápal, jak sem vyvázl ze střetů živý. Vrátil se i Cosmic Elemental, který je neméně nepříjemný, protože vyvolává své menší druhy a ty následně na vás sesílá.

První průchod mi zabral zhruba šest hodin, ale závěrečnými titulky v Revelations rozhodně nic nekončí. Jak vám totiž hra záhy odhalí, ještě vás čeká druhá endgame část, do níž konečně získáte Master klíč na odemykání fialových dveří, které byly do té doby zamknuty, a nešlo se za ně dostat. Znovu tedy musíte navštívit už prošlé úrovně, v nichž můžete fialové dveře otevírat, díky získaným schopnostem se dostat do dříve nedostupných míst, a při tom hledat kousky Astral klíče. Ten je důležitý, protože odemyká finálního, a nutno dodat, že hodně tuhého bosse. Abyste úlomky získali, musíte splnit v už prošlých úrovní výzvy, které spočívají v ničení bran s protivníky na čas, případně jen porážení vln protivníků nebo bossů. Výzvy nejsou nijak nápadité, ale dají celkem zabrat a někdy jsem je musel i opakovat.

Navíc díly Master klíči se dostanete do speciálních úrovní, v nichž navštívíte notoricky známá místa z her DOOM a DOOM 2, jen v upravené grafice. Musím říci, že jsem si tyto klasické úrovně hodně užil a je jen škoda, že jich je málo – čtyři. Za jejich dokončení získáte hodně silnou ikonickou brokovnici do power slotu, s níž je likvidace i těch nejsilnějších nepřátel velká hračka. A zábava. No a po poražení posledního bosse se vám ještě odemknou závěrečné čtyři těžké arény. Celkově jsem v Revelations nahrál už nějakých dvanáct hodin s tím, že mi zbývají poslední dvě trofeje (rozšíření má svoji vlastní sadu). To na rozšíření, které se prodává za 469 Kč, není vůbec špatné. Klidně ho mohli vývojáři vydat jako samostatný spin-off.

Studio id Software pro své hry vyvíjí vlastní interní enginy, přičemž přímo průkopníkem na tomto poli byl uznávaný programátor John Carmack. Pro DOOM: The Dark Ages jsme tu měli před rokem id Tech v jeho už osmé verzi, skrze který vývojáři naservírovali ohromující vizuální hody, ale co je navíc přednost této technologie, je optimalizace. Hra běžela jako po másle a měla bleskové nahrávací obrazovky, z čehož by si měli vzít příklad všechna ostatní studia. Vlastně moc nechápu snahu Microsoftu využívat Unreal Engine, když vlastní id Tech, který se mu v mnohém vyrovná a možná i v ledasčem předčí. Revelations běží na stejné technologii, takže tady moc velký pokrok nenastal, ale on nebyl ani důvod. Jen na konzoli PlayStation 5 Pro vývojáři přidali podporu pro upscalovací technologii PlayStation Spectral Super Resolution (PSSR), díky čemuž hra vypadá na ní ještě o něco ostřeji.

V současnosti nevíme, jak to bude dál se studiem id Software. Dnes ráno jsme se dozvěděli, že by chtěli vývojáři i nadále vyvíjet své vlastní hry a dále pokračovat ve vylepšování své uznávané technologie. Jakou budoucnost jim ale Microsoft napíše, můžeme nyní jen hádat. Co ovšem už víme nyní, je, že Revelations je fantastické rozšíření pro DOOM: The Dark Ages, nabízející výbornou novou kampaň, skvěle navržené úrovně a trochu té nostalgie pro fanoušky, ale hlavně novou zbraň v podobě kopí, která vnáší do hratelnosti zase něco nového. Pokud se vám DOOM líbí a máte rádi loňský DOOM: The Dark Ages, není nad čím váhat. Za své peníze dostanete pekelnou zábavu, od níž se jen těžko odtrhává.