Destiny: Rise of Iron

Zajímavý příběh, ale trochu skřípě
Když se vždy na Věži v Destiny objevil Lord Saladin a zadal úkoly do Iron Banneru, mnozí hráči se ptali, kdo to vůbec je. Vývojáři se na tuto otázku nyní rozhodli odpovědět v rozšíření Rise of Iron, které se celé točí kolem Iron Lordů a viru SIVA, který mezitím získali Falleni a mohli tak různě modifikovat svá těla. Virus nyní ohrožuje celou zasněženou Zemi, což samozřejmě není moc dobré, takže se Lord Saladin rozhodně povolat Strážce, tedy hráče, aby se o vzniklý nepořádek postarali. Musím říci, že ačkoliv má Rise of Iron několik velmi pěkných filmečků, příběhové pozadí jen lehce nastiňují a je škoda, že s vyprávěním nešli vývojáři více do hloubky a není tolik v základu propracované. Vše si zase musí člověk následně hledat skrze popisky na oficiálním webu Bungie, což není zrovna dobrý způsob, jak vyprávět docela zajímavý příběh o historii Iron Lordů a jejich konci. Snad se vývojáři do druhého dílu více poučí, protože vyprávění příběhu jim bohužel zatím moc nejde.

Obsah zabaví, ale mohlo ho být více
Vyprávění příběhu určitě nepomáhá ani skutečnost, že je nastíněn jen ve zhruba pěti misích, přičemž když se začne vše rozjíždět a chytne skvělé tempo, je všemu konec. Hlavní příběhová linka tak končí záhy, a ačkoliv je zábavná a nabízí několik povedených střetů s novými protivníky Splicery, určitě si budete přát více. Příběhová linka má hlavně za úkol vám ukázat zcela novou lokaci Plaguelands, nacházející se vedle klasického Cosmodromu, která je pokrytá sněhem a infekcí SIVA. Na ní naleznete nové Patroly, i jeden nový druh úkolu, během něhož přijde ke slovu i novinka v podobě obří sekyry, navíc se na ní podíváte i při plnění řady vedlejších úkolových linek, ať už při pátrání po Gjallarhornu či artefaktech nebo jiných exotických zbraních. Ano, vedlejší úkolové linky se vracejí, sice jich není tolik, jako u The Taken King, ale určitě potěší, navíc některé jsou delší a rozhodně zajímavé a dobře zpracované. Ačkoliv se nová lokace může zdát na začátku trochu nepřehledná, po dvou dnech jsem se jí docela dobře naučil a už jsem věděl, jak se mám dostat tam, kam potřebuji. Navíc se mi Plaguelands líbí i svým designem, a ačkoliv se to nezdá, má i spoustu skrytých jeskyní a řadu dalších tajemství, které se můžete vydat odhalovat. Jen na nové lokaci se pak vyskytují noví protivníci Spliceři, což jak jsem zmínil, jsou modifikovaní Falleni s novým vzhledem a několika schopnostmi, ale ve výsledku nejde o zcela nové protivníky, jako byli v minulém roce Takeni. Rozšíření Rise of Iron navíc s nimi stále počítá, takže na ostatních planetách se stále Takeni v eventech vyskytují, takže se nemusíte bát, že byste úkoly z The Taken Kingu nemohli už splnit.

Hned během první příběhové mise navštívíte Felwinter Peak, což je nový sociální prostor, s nímž Destiny: Rise of Iron přichází. Je sídlem nejen Lorda Saladina, ale také několika dalších postav, které vám budou dešifrovat engramy, případně zadávat vedlejší úkoly. Jen je docela škoda, že kromě Saladina nejsou další postavy moc zajímavé a propracované, moc se o nich z hlavního příběhu nedozvíte. Každopádně Felwinter Peak je pěkný nový sociální prostor s nejedním tajemstvím, můžete vyskákat na horu za ním, případně zkusit s kamarády zahrát na zvonky, a určitě další tajemství na sebe nenechají čekat, třeba až bude možné zapálit v chrámu všechny ohně.

Vývojáři připravili do rozšíření i jeden nový Strike, který se jmenuje The Wretched Eye a určitě nepřekvapí, že se odehrává v nové lokaci Plaguelands. Strike je celkem intenzivní, nabízí spoustu spletitých cestiček, v nichž je možné i zabloudit, pokud si nedáte pozor, navíc následně vyvrcholí velmi povedeným bossovským soubojem, u něhož zvláště na vyšší obtížnosti se pořádně zapotíte. Je možná škoda, že vývojáři připravili jen jeden nový Strike, určitě bych si dokázal ještě alespoň jeden nebo dva představit. Jako takovou menší omluvu alespoň připravili přepracované dva starší Striky. Jeden na Zemi, v němž se opět setkáte se Sepiksem, což přináší trochu nostalgie na začátky Destiny, protože ve druhém roce tento Strike zahrnut nebyl, druhý se pak odehrává na Měsíci.

Když přišel The Taken King, nabídl v nové lokaci i zajímavé arénové souboje za speciální runy. Tyto souboje se nyní vracejí v nové aréně Archon’s Forge na Plaguelands v trochu upravené podobě. Opět musíte sbírat speciální předměty v podobě SIVA Offering, které mají různé obtížnosti i modifikace, což je pochopitelně v pořádku, co už ale není, je fakt, že můžete v jednu chvíli vlastnit jen jeden SIVA Offering. Co vedlo vývojáře k tomuto rozhodnutí, opravdu nepochopím, a je to vážně škoda, že nové arény přicházejí s tímto špatným systémem, protože zvláště souboje s bossy na nejvyšší obtížnost představují slušnou výzvu a jsou zajímavé a kolikrát napínavé do poslední vteřiny. Dále se mi moc nelíbí, že je celý Archon’s Forge ukryt mimo hlavní cesty a je třeba ho najít nejprve v troskách prakticky na konci mapy, takže se málokdy stane, že v něm budete bojovat s dalšími třeba pěti nebo šesti náhodnými hráči, jako se tak běžně dělo u Court of Oryx. Vývojáři ho měli určitě dát na viditelnější a snáze dostupné místo.

Příběhová kampaň je fajn, stejně tak nový Strike a další novinky, ale vrcholem nového PvE obsahu je hlavně zcela nový raid Wrath of the Machine, který je zatím dostupný pouze na základní obtížnost. Trochu jsem se bál, že nebude moc kvalitní ve srovnání třeba s Oryxem, ale nakonec musím říci, že se mi ze všech raidů líbí asi nejvíce, ačkoliv je nutné říci, že patří k těm kratším. Vývojáři si vyslechli zpětnou vazbu od hráčů a raid nepostavili jen na zabíjení bossů, ale také na dalších aktivitách, během nichž musí celý fireteam šesti hráčů dokonale spolupracovat a neustále spolu komunikovat. Nový raid představuje slušnou výzvu, navíc ukrývá i jedno velké tajemství, které se můžete pokusit s kamarády rozluštit, za což následně obdržíte zajímavou odměnu. Raid přinesl nový set oblečení pro každou postavu, sety vypadají docela dobře a hlavně zcela odlišně od toho, co fanoušci doposud znali. Trochu zamrzí jen zbraně, které po stránce designu nejsou zrovna originální, určitě jste je už v Destiny viděli, jen s jiným skinem. Na druhou stranu mají svoje jedinečné perky, které se rozhodně neztratí, hlavně tedy při dalším průchodu raidu, případně až vývojáři zapnou hard režim, který bude teprve představovat pořádnou výzvu.

V předchozím odstavci jsem trochu nakousl nové vybavení. Vývojáři připravili nové sety, nejen pro raid Wrath of the Machine, ale také pro Trials of Orisir, Iron Banner a několik dalších, které si můžete zakoupit u frakcí, vypadají docela dobře, a určitě si každý nějaký oblíbí. Spolu s novými sety oblečení přicházejí i nové zajímavé zbraně, a to i ty exotické. Je možná jen škoda, že těch vyloženě nových exotických zbraní moc není, vše ale vývojáři vynahrazují zajímavými úkoly k jejich získání, a hlavně tedy jejich designem, který se mimořádně povedl. Spolu s novým vybavením přichází i ornamenty, které vám změní vzhled vybrané oblíbené exotické zbraně, navíc některé ornamenty jsou určeny i pro sety oblečení, a musím říci, že jsou parádní a kolikrát je mění k nepoznání.

Už dubnový update přines velkou změnu do levelování light levelu a Rise of Iron z tohoto systému vychází, přičemž musím říci, že se mi ve výsledku líbí. Před updatem padalo vybavení zcela náhodně s jakýmkoliv lightem, takže dostat se na vyšší light nebylo zrovna snadné. Nyní vám věci padají podle vašeho light levelu, takže ze Strike misí na Heroic vám padají modré věci z bossů až do lightu 365, v raidu, cruciblu nebo za ranky u frakcí, případně z exotických engramů získáváte vybavení až s lightem 385, někdy i o něco více. Díky tomuto systému nemáte pocit, že byste přešlapovali na místě, hlavně na začátku vám vždy padají lepší a lepší věci, které můžete použít i pro infuzi do svého oblíbeného vybavení.

Cruciblu nyní vládnou brokovnice
Ještě před vydáním Rise of Iron dostalo Destiny velký update, který přinesl tolik hráči chtěnou novinku v podobě soukromých zápasů, takže si můžete s kamarády pořádat turnaje, případně jen tak si s nimi zastřílet nebo prozkoumávat mapy a připravovat se na Trial sof Osiris případně Iron Banner. Jak určitě víte, dokonalá znalost map v těchto dvou turnajových režimech je klíčová a rozhoduje o případném úspěchu. Soukromé zápasy obsahují většinu herních režimů a všechny mapy, přičemž si v nich můžete nastavit různé modifikátory, třeba vypnutí nebo zapnutí light levelu, případně počet bodů, denní dobu na mapách a tak dále. Soukromé zápasy jsou hodně velkou a hlavně výbornou novinkou, která skrývá spoustu hodin skvělé zábavy, když se budete snažit uspět proti hráčům, které dobře znáte, a třeba jsou s vámi v pártyně.

Soukromé zápasy ale nejsou jedinou novinkou, kterou přinesl Rise of Iron do multiplayeru. Vývojáři přidali nový režim Supremacy, v němž nestačí zabíjet protivníky, ale musíte po nich sbírat i orby, případně deaktivovat orby svých kolegů v týmu, za což jediné získáváte body. Režim je určitě zábavný a přináší zase něco nového, ale je třeba si v něm zvyknout na fakt, že v něm jasně vedou brokovnice a vůbec zbraně na krátkou vzdálenost, takže pokud jste na ně alergičtí nebo nevyznáváte tento styl boje, asi vám Supremacy k srdci moc nepřiroste. Navíc největší šanci na úspěch máte v týmu, protože komunikace a zároveň vzájemná spolupráce v tomto režimu je naprosto klíčová. Musím říci, že ačkoliv jsem režim na začátku moc nemusel, nakonec si ho sem tam rád zahraji a nemám s ním problém. Kromě nového režimu přidali vývojáři i tři nové mapy – Last Exit, Skyline a Floating Gardens, pokud hrajete na PlayStationu 4, můžete se těšit i na čtvrtou mapu Icarus. Nové mapy jsou docela dobře navržené, navíc se hodí nejen pro hektické přestřelky 6 vs. 6, ale docela i na 3 vs. 3, jak jsem se mohl přesvědčit u prvního Trials of Osiris, pro který byla vybrána mapa Last Exit.

Destiny se v posledních měsících stalo oblíbené hlavně díky turnajovému režimu Trials of Osiris, který probíhá každý víkend, přičemž v Rise of Iron se vrátil, stejně tak jako pro mnohé hráče přívětivější Iron Banner. Oba režimy doznaly několika změn. Začnu nejprve oblíbenějším režimem Trials of Osiris. Pokud jste ho v minulosti hráli, prakticky vás nepřekvapí svým systémem, protože je vše při starém. Na jeden tiket musíte zvládnout devět výher bez prohry, pak vás čeká zasloužená návštěva Lighthousu, kde padají velmi pěkné primární zbraně, které vám bude každý závidět, navíc získáte za jeho dosažení i emblém a pokaždé ornament, díky němuž je možné pracně získané brnění rozsvítit do neonových barev, což vypadá moc pěkně. Nové vybavení tentokrát padá jen za pět (kus do setu oblečení) a sedm výher (zbraň), ze zlatých úkolů padá jen vybavení z druhého roku, které bylo dostupné za Lighthouse, což ovšem není špatné, protože si tak může každý zkompletovat set, pokud mu dříve unikl. Nový Iron Banner zatím nebylo možné vyzkoušet, ale dle informací i ten dozná několik změn. Připraveno je zcela nové oblečení i zbraně, úkoly a hlavně se bude první turnaj odehrávat v novém režimu Supremacy.

Protože je Rise of Iron jen rozšíření pro Destiny, nečekejte velké vylepšení vizuální stránky, která je ale i po dvou letech pěkná a určitě neurazí, jen mohli vývojáři v nových lokacích trochu více zapracovat na frameratu. Ten sem tam kolikrát pořádně drhne, tak snad tento nedostatek brzy opraví. Co ovšem musím pochválit, je kompletně nový parádní soundtrack obsahující přes dvě hodiny nové hudby, navozující skvělou atmosféru a výborně se hodící pro zvolené téma, navíc se značně liší od toho původního.

Destiny: Rise of Iron je slušné rozšíření, které mělo za úkol hlavně přinést nový zajímavý obsah a nastartovat třetí rok, pro který připravují vývojáři další speciální eventy, což se mu určitě povedlo. Sice občas drhne vyprávění příběhu a asi si i budete říkat, že obsahu mohlo být více, ale vše vám vynahradí jak nový zábavný raid, tak zábavný Crucible se soukromými zápasy, případně výborným režimem Trials of Osiris, u něhož prosedíte další měsíce. A hlavně Destiny: Rise of Iron zkrátí čekání na plnohodnotné pokračování, které přijde v příštím roce.