Když byla hra Deadlight oznámena, strhla na sebe pozornost jedinečným vizuálním stylem a zajímavou hratelností. V tu chvíli určitě nikdo nečekal, že bude excelovat v úplně jiné věci, a tou je příběh. Ten je na plošinovku až nezvykle propracovaný a dokonce bych řekl, že jde o jeden z nejlepších videoherních příběhů poslední doby. Ano, je tu již po několikáté lidstvo na pokraji vyhubení, zubatá smrt na každém rohu, zničené město a tak dále, ale vše je velmi dobře namícháno. Příběh je po většinu hry vyprávěn přes dnes docela populární kreslené obrázky. Nejsem sice jejich velkým příznivcem, ale musím uznat, že se k Deadlight hodí, navíc jak tyto sekvence obsahují spoustu zvratů, ani na moment jsem se nenudil. Všemu navíc pomáhají i chytře napsané dialogy, které mají šmrnc, a je na nich vidět, že je psal někdo, kdo svoji práci opravdu rozumí.

Hlavním hrdinou není žádný namakaný superhrdina, ale normální chlápek jménem Randall Wayne žijící se svoji rodinou v Seattlu. O tu ale hned na začátku přijde a tak je jeho hlavním úkolem ji najít. Jestli se mu to podaří, samozřejmě neprozradím. Příběh je silný hlavně v tom, že se vývojářům podařilo, aby se hráč dokonale sžil s hlavním hrdinou, který se nachází v hororovém světě, kde musí přežít a ještě hledat to nejcennější, co má. Všechny jeho starosti tak ihned přejdou i na hráče. Sžití s hlavní postavou navíc navozuje silnou atmosféru, kterou si Deadlight udržuje až do samotného závěru.

Tempu příběhu dopomohl i fakt, že celá hra není extra dlouhá. Když jsem ji dohrál, menu mi ukazovalo čas necelé dvě hodiny, ale to je počítán jen čistě herní čas, do kterého nejsou započítány filmečky ani četná opakování jednotlivých pasáží. Celkově by tak měl Deadlight vydržet na první zahrání nějaké čtyři hodiny, na druhé se hrou pochopitelně prokousáte o dost rychleji. Krátká délka je na jednu stranu docela problém, zvláště když si vezmu cenu 1200 MS bodů, ale na druhou stranu díky ní nemá příběh žádná hluchá místa. Prodloužit hraní si ale můžete opakovaným hraním, abyste třeba sebrali všechny skryté dokumenty a dokončili tak kapitoly na 100%.

Od příběhu pojďme k hratelnosti. Ta je docela prostá, protože tu máme před sebou jen normální 2D skákačku bez vývoje postavy, která v sobě kombinuje hned několik her najednou. Po většinu času budete skákat po plošinkách a řešit lehčí i těžší logické problémy, čímž tak trochu Deadlight připomíná skvělé Limbo. Daleko zajímavější jsou poté středy se zombiemi, a že jich bude rovněž docela dost. I když se na začátku může zdát, že má Deadlight našlápnuto k akční hře, ve výsledku má blíže spíše nedávno vydanému I am Alive. Zbraní totiž moc není a i s náboji se vyplatí šetřit. Střelné zbraně je navíc nutné pomalu nabíjet, takže se do mnohých situací ani nehodí. Sice po většinu hry táhnete na zádech sekyru, ale pokud se k vám dostane najednou skupinka zombií, můžete se jen rychle pomodlit a odkliknout pokračování. Každou akci je tak nutné si dobře promyslet, a někdy je třeba lepší vzít nohy na ramena a zdrhat co nejdál to jde. Vývojáři ostatně k obcházení nebo útěku před zombiemi přímo vybízejí, protože zubatým potvorám můžete zavírat dveře, ale i zatarasit cestu třeba shozením police. Interakce s prostředím někdy dokonce umožňuje, abyste zlikvidovali skupinku potvor najednou, třeba puštěním elektrického proudu, ale těchto momentů je jen několik.

Laťka obtížnosti je posazena docela vysoko a čistě akční hráče, kteří nechtějí přistoupit na specifickou hratelnost, bude Deadlight spíše frustrovat. Ono umírat i tak budete docela často, protože ne vždy na poprvé zvládnete překonat oživlé mrtvoly nebo čistě skákací pasáže. Naštěstí má hra citlivě rozmístěné checkpointy, takže vždy začínáte jen kousíček od svého posledního konce. K dobru musím přičíst i rychlé nahrávací obrazovky.

Temnou atmosféru zdejšího světa vývojáři navozují i přes vizuální prezentaci. Jak si můžete všimnout na okolních obrázkách, popředí je temné a převládá spíše černá barva. To v pozadí vidíte uličky téměř zničeného Seattlu se spoustou nejrůznějších detailů a dalších efektů. Vše je dobře namíchané, navíc hře dopomáhají i dobré animace, ať už hlavního hrdiny nebo nepřátel. Framerate je rovněž stabilní a nevšiml jsem si za celou hru, že by nějak zlobil. Povedl se i hudební doprovod, stejně tak ozvučení, přímo pochválit musím dabing.

Deadlight hodně ublížila přehnaná očekávání, díky nimž nyní mnohdy dostává i průměrné známky. Trochu neprávem, protože ačkoliv se nejedná o něco originálního, hratelnost je velmi zábavná a navíc je vše doplněno o povedený vizuální kabátek a vynikající příběh, za který by se nemusely stydět ani velké AAA hry. Pokud máte rádi hry z postapokalyptického prostředí, ani na chvilku neváhejte, budete se dobře bavit a jistě i odpustíte docela krátkou herní dobu, protože si vše zopakujete minimálně ještě jednou.