Assassin's Creed Mirage

Recenzovaná verze: PlayStation 5

Po třech obrovských výpravných akčních RPGčkách působí Assassin's Creed Mirage značně komornějším dojmem, a vlastně se i svoji hratelností vrací ke kořenům značky, která se točila kolem stealth hraní, skvělého parkouru a plánování atentátů, místo velkého důrazu na rozhodování a ovlivňování příběhu, RPG mechaniky, prozkoumávání obrovského světa, souboje s bossy a tak dále. Pokud vám tohle v posledních dílech chybělo, budete v Mirage od první minuty jako doma, protože je to návrat se vším všudy do éry prvního a druhého dílu Assassin's Creed série. Přitom Mirage stojí na svých vlastních pevných nohou a nepůsobí jako relikt z minulosti, ale plnohodnotná a moderně pojatá akční stealth hra, která si z původních dílů vzala to nejlepší a přichází s různými drobnými vylepšeními hratelnosti i designu. To bych třeba od hry, která začala svůj život jako velké rozšíření pro Assassin's Creed Valhalla, rozhodně nečekal. Je vidět, že několik odkladů prospělo, ale také skutečnost, že vývojáři měli pro hru zcela jasnou vizi.  

Pro hru Assassin's Creed Mirage si vývojáři vybrali Bagdád devátého století (přesněji rok 861, což je 300 let před prvním dílem Assassin's Creed), které by se dalo označit za jeho zlatý věk. Každý se ale v něm nemá dobře. Třeba hlavní hrdina Basim Ibn Ishaq, jenž se snaží přežívat v dosti krutém světě a živí se jako pouliční zloděj. Jedna nepěkná událost ho ovšem hodně ovlivní, a aby mohl utéci a začít nový život, přidá se k bratrstvu assassínů. Basim je rozhodně charismatický a dobře napsaný hrdina, jehož je lehké si oblíbit od první minuty, a i proto je pak zábavné a zároveň zajímavé sledovat jeho vzestup v bratrstvu a vůbec jeho celkový vývoj, jenž je ovlivněn veškerými událostmi, které se stanou. Ačkoliv na začátku z Bagdádu uteče, záhy se do něj vrátí, aby bojoval s členy tajemného řádu, kteří ho mají pod kontrolou. Příběh na sérii celkem standardní, ale má několik silných momentů, nečekaných zvratů a také velmi dobré finále, s nímž vývojáři pokukují na původní trilogii. Navíc nejen Basim je dobře napsaný, ale i další postavy, které během svého dobrodružství potká. Musím určitě ocenit i celkovou prezentaci, která je na vysoké úrovni a pomáhají ji i pěkně zpracované předrenderované filmečky. To jen podtrhuje skutečnost, že Ubisoft k vývoji Assassin's Creed Mirage přistupoval jako k plnohodnotnému dílu a ne jako malému spin-ofu a snadno vydělaným penězům.

Poslední tři díly série Assassin's Creed se značně lišily od svých předchůdců i svoji obrovskou mapou, obsahující zdánlivě nekonečné množství úkolů a dalších aktivit. To mnohé hráče určitě potěšilo, protože třeba prozkoumávání starověkého Egypta nebo Řecka bylo jistě působivé, ale další odrazovalo. Hlavně z důvodu, že hry vyžadovaly od hráče pozornost desítky, možná i stovky hodin. Mirage tak obrovský herní svět nemá, a i v tomto se tedy vrací ke kořenům série. Obsahuje pouze jedno jediné město – zmíněný Bagdád, jenž svoji atmosférou, designem a vůbec zpracováním hodně připomíná Jeruzalém z prvního dílu. Vývojáři si ale s virtuálním Bagdádem hodně vyhráli, obsahuje spoustu nádherných památek a zajímavých míst, která je radost odhalovat a prozkoumávat. Nehledě tedy na to, že na ulicích či trzích jsou desítky či možná stovky obyvatel, kteří spolu mluví a vedou těžký každodenní život, takže město působí neuvěřitelně živým dojmem. A kde je hodně lidí, vždy se najde i nějaký ten zloděj. Nyní myslím hlavního hrdinu, jenž svůj původ nezapře, takže je možné skrze lehkou minihru okrádat obyvatele s měšcem u pasu, a tím snadno přijít k penězům a různým cetkám. Ty je možné následně zpeněžit u obchodníků. Návštěvu Bagdádu, jehož krásný kruhový design a další prvky konzultovali vývojáři s historiky, jsem si hodně užíval, a rád jsem v něm trávil čas.

Navíc nízké budovy Bagdádu ve spojení s velkými paláci jsou přímo ideální pro parkour, jenž je opět velmi důležitou součástí hratelnosti. Šplhání po budovách je prakticky stejné jako u předchozích dílech, ale vývojáři připravili i několik nových pohybů a triků, které může Basim využívat, třeba když prchá před protivníky. Sice jsem zatím tvrdil, že se Mirage odehrává pouze v Bagdádu, ale to není úplně pravda. K dispozici je i jeho přilehlé okolí s oázami, menšími vesničkami a doly, které navštívíte v rámci hlavního příběhu. Prostředí je tedy rozmanitější, než se může na první pohled zdát, na druhou stranu s okolním světem vývojáři po většinu času nepracují a většinou nenabízí moc důvodů, proč ho navštěvovat mimo hlavní příběhovou linku. To je trochu škoda.

Jak prozkoumáváte virtuální Bagdád a jeho okolí, nalézáte speciální stránky do codexu, sloužící jako encyklopedie. Z nich se můžete dozvědět více informací o politické nebo ekonomické situaci a životu v Bagdádu devátého století, ale i o památkách, arabském umění a dalších zajímavých věcech, díky nimž si můžete udělat ještě lepší obrázek o tom, kde se zrovna nacházíte. Codex, který vývojáři připravili ve spolupráci s experty a historiky, je rozhodně kvalitní, a kdo má rád sérii Assassin's Creed i z toho důvodu, že se díky ní dozví něco z historie, Mirage ho v tomto rozhodně nezklame. Je ale o to větší škoda, že hra nemá českou lokalizaci, jako tomu bylo u starších dílů, protože kdo neumí dobře anglicky, nebude mít zážitek úplný. Snad se to v budoucnu zase změní.

Stejně jako první díly série Assassin's Creed se Mirage točí čistě kolem atentátů na důležité členy tajemného řádu, kteří ovládají Bagdád, a páchají v něm ne zrovna dobré věci. Dostat se k nim ale není zrovna jednoduché, protože nejprve si musíte poradit s jejich poskoky, a k nim se dostanete vždy po delším vyšetřování, zahrnující plnění různých úkolů, vyslýchání lidí, posloucháním jejich rozhovorů či sbíráním různých důkazů. Navíc do některých míst se musíte potichu vplížit, abyste našli důležitý dopis, případně mohli mluvit s některými lidmi, což sem tam zahrnuje i nutnost využít různé obleky, jako je tomu u série Hitman.

Když zjistíte dostatečné informace o členovi řádu a navíc ho lokalizujete, nastává následně plánování jeho popravy. A tady vývojáři nechávají hráči docela velkou volnost, protože vždy existuje několik cestiček, jak se k cílové osobě do jejího úkrytu dostat. Můžete uplácet místní lidi, aby vám pomohli či dali radu, ale také je možné použít svého orlího kamaráda a pokusit se najít skryté chodby do pevnosti či sídla, v němž se zlořád nachází. A to jsou jen dva příklady. Díky tomu je plánování cestiček k padouchovi dost rozmanité a hlavně zábavné, a samotná poprava je následně hodně uspokojivá, jako tomu bylo v Assassin's Creed 2. Jsem rád, že se vývojáři k tomuto konceptu vrátili a modernizovali ho, takže dnes působí svěže, a ne archaicky a zastarale, jak jsem se popravdě trochu bál.   

Mirage je jako první díly silně zaměřen na stealth hraní, kdy je lepší se protivníkům vyhýbat nebo je potichu likvidovat a schovávat jejich mrtvoly, aby si jejich kolegové ničeho nevšimli. V době, kdy ještě neexistovaly vysílačky, je postupná likvidace stráží se solidní umělou inteligencí velmi jednoduchá, ačkoliv je nutné si dobře zjistit, kde se přesně nachází. Sem tam se mi totiž stalo, že jsem někoho přehlédl a ten následně spustil alarm, takže se na mě seběhl celý tábor. Ke zjištění pohybu a rozmístění nepřátel můžete využít svého věrného orlího kamaráda, který je označí, ale také dokáže najít důležité cíle mise. Je tedy opět důležitou součástí hratelnosti, jako tomu bylo v posledních dílech, a dle mého názoru ji prospívá. Stealth mechaniky jsou věrné sérii, takže tu funguje klasické schovávání se do trávy, rostlin kupek sena a tak dále, případně možnost si stráž přilákat zapískáním. K likvidaci je možné využívat klasicky skrytou čepel, ale také vývojáři připravili házecí nože, kouřové granáty či vystřelující šipky, které protivníky uspí. Možností, jak protivníky obcházet nebo potichu likvidovat, je docela dost, přičemž mě tento styl hraní bavil po celou dobu hry. Zvláště když tichá likvidace protivníků skrze házecí nože nebo skrytou čepel je hodně uspokojující.

Protože je Assassin's Creed Mirage zaměřen jako první díly série primárně na opatrné a stealth hraní, a v tomto je opravdu dobrý, vývojáři nepřipravili bohužel moc propracovaný soubojový systém. Na velké množství různých komb z Odyssey a Valhally tu bohužel musíte zapomenout, protože soubojový systém se v Mirage scvrknul pouze na lehký a těžký úder, přičemž pro zblokování výpadu protivníka máte klasický úhyb či parry, díky němuž je možné protivníka na chvilku vyřadit z boje a rychle poslat na onen svět. Chvilkami jsem si říkal, že soubojový systém připomíná ten z Assassin's Creed II, a je trochu škoda, že se ho vývojáři nerozhodli více modernizovat a udělat rozmanitější a pestřejší. Přímé souboje ale obecně byly v Mirage odloženy na druhou kolej, protože hlavní je stealth hraní, a když už náhodou dojde k odhalení a nestojíte třeba jen proti dvěma nebo třem protivníkům, je lepší vzít nohy na ramena. Hlavní hrdina toho totiž moc nevydrží. Ačkoliv je soubojový systém ve svém základu značně zjednodušen, alespoň oproti posledním dílům, pořád nabízí docela pěkné filmové zakončovací údery, na které se dobře dívá po celou dobu hry.  

Pokud jste hráli poslední díly Assassin's Creed série, určitě si pamatujete docela košaté stromy s různými dovednostmi, které bylo možné si postupně odemykat. Assassin's Creed Mirage je v tomto daleko skromnější. Za levelování je možné si odemykat nové dovednosti (je jich 23), mezi nimiž je třeba možnost nosit více lékárniček či vrhacích nožů, automaticky lootovat protivníka při stealth zabití nebo možnost zabít ve stealtu jednoho protivníka klasicky dýkou a druhého v blízkosti vrhacím nožem, aby náhodou nespustil poplach. Také se dá vylepšovat mazlíček v podobě orla, aby měl lepší průzkumné vlastnosti. Nové dovednosti mají pozitivní vliv na celkovou hratelnost, krásně ji obohacují a dělají ji postupně rozmanitější a zábavnější, ale rozhodně v tomto nečekejte tak propracovanou a komplexní záležitost, jako tomu bylo u posledních velkých dílů. Navíc tyto schopnosti nejsou v rámci série ani nějak originální, prostě jen přináší to, na co jsou fanoušci zvyklí. Já osobně s tímto problém nemám. Vývojáři dodali přesně to, co slíbili, a byli v tomto před vydáním transparentní.  

Já jsem Assassin's Creed Mirage dohrál na střední obtížnost za zhruba sedmnáct hodin, během nichž jsem se po většinu času dobře bavil, protože atentáty jsou dobře navržené a je vždy několik cestiček, jak se dostat k cílové osobě. Po dohrání hlavní příběhové linky se vrátíte do Bagdádu, ale nedá se říci, že byste v něm měli nějaký další smysluplný obsah, jenž by vás udržel u hry po další desítky hodin. Můžete si dát tři krátké příběhy Bagdádu, které popravdě za moc nestojí, případně se pustit do plnění assassínských kontraktů, které si aktivujete ve skrýši. Ty většinou spočívají v dalších atentátech, doprovodu důležité osoby, krádežích nebo vyšetřování. Nejde o něco propracovanějšího, z čeho byste radostí odpadli, kontrakty tu jsou opravdu pouze pro zpestření. Vlastně se je vyplatí spíše dělat už během hlavní příběhové linky, protože za ně jsou materiály na vylepšování zbraní a brnění, ale také speciální tokeny. Ty je možné vyměnit u obchodníků za lepší ceny, případně vám mohou pomoci i během atentátů, kdy vám za ně lidé třeba prozradí, jak se dostat do pevnosti nebo vám pomohou s odlákáním stráží či jinou radou. No a pak tu je klasické vysbírávání truhel s brněními, okrádání lidí a tak dále, prostě klasické aktivity, které na open-world hrách Ubisoftu milujeme (sarkasmus). Sám si dokážu představit, že Assassin's Creed Mirage vydrží klidně na 25 hodin, ale větší životnost mu nedávám. Na druhou stranu se prodává za sníženou cenu, která je vzhledem k obsahu a kvalitě adekvátní.

Vývojáři z Ubisoft Bordeaux se rozhodli postavit Assassin's Creed Mirage na osvědčeném interním enginu Anvil, jenž byl použit už u předchozích hlavních dílů. Ten byl samozřejmě lehce modernizován, a musím říci, že hra vypadá rozhodně nadstandardně, ať už jde o pěkné modely postav, krásné prostředí se spoustou detailů, líbivé nasvícení i různé oku lahodící efekty. Jen třeba některé animace jsou trochu kostrbatější a ne vždy na sebe navazují. Sem tam se objeví i nějaký ten grafický glitch, případně mimika obličeje u postav není úplně stoprocentní, hlavně během rozhovorů, ale s tím se asi musí u takto velké hry počítat. Jinak si ale vážně nemohu na vizuální zpracování stěžovat. Stejně jako předchozí díly má Assassin's Creed Mirage na konzolích současné generace hned dva režimy zobrazení. Režim věrnosti se zaměřuje na 4K rozlišení a co nejvíce detailů, ale zase v něm hra běží pouze ve 30fps. I proto jsem většinu času hrál na druhý režim výkonu s podporou 60fps, jenž si vystačuje s dynamickým rozlišením a rozhodně hra při něm nějak zásadně hůře nevypadá. Framerate je stabilní, nezaznamenal jsem žádné viditelné poklesy, ať už při průzkumu velkého světa nebo soubojů s kolikrát docela velkým množstvím protivníků. 

Už před vydáním jsme se dozvěděli, že vývojáři s hrou Assassin's Creed Mirage hrají trochu i na nostalgii a proto připravili speciální filtr, jenž je možné si zapnout v nastavení. Ten ji dodává modrošedý vzhled, jako tomu bylo u prvního dílu série Assassin's Creed. Chvilkami jsem tento filtr zkoušel zapnout, ale popravdě se mi moc nelíbil a přišlo mi, že jsou barvy až moc nevýrazné a takové vybledlé. Rozhodně je fajn, že něco takového vývojáři do hry zapracovali. Třeba si tento nostalgický filtr najde své fanoušky, ale já mezi nimi rozhodně nebudu. Co se mi ale hodně líbilo, je výborný soundtrack, o který se postaral americký hudební skladatel Brendan Angelides. Ten doposud žádný soundtrack pro videohru nesložil a je možné ho považovat v tomto za naprostého nováčka, ale sloužil atmosférický soundtrack s krásnými skladbami, které krásně doprovázejí filmečky i samotnou hratelnost, navíc jsou vhodné pro prostředí hry a arabskou kulturu.

Assassin's Creed Mirage je povedený návrat ke kořenům série, jenž zaujme svým kvalitním příběhem s několika silnými momenty, dobře napsanými postavami, živým virtuálním Bagdádem, osvědčenou a lehce modernizovanou hratelností, stavějící na uspokojivých stealth mechanikách, parkouru a atentátech na důležité členy řádu. Navíc se na Mirage i dobře dívá, vizuálně jde o pěknou hru, a zapomenout nesmím ani na povedený soundtrack, jenž se stará o výbornou atmosféru. Pokud patříte mezi fanoušky původních dílů Assassin's Creed série, Mirage si určitě užijete, a mohu vám nákup jednoznačně doporučit. Zvláště když cena je oproti jiným současným hrám poloviční.