Detroit: Become Human

Detroit: Become Human

Na počátku všeho byl Stvořitel, který vdechl život jednomu androidovi. Příběh téměř biblický, jenž staví pouhého člověka do role Boha a pána nad životem i smrtí. V roce 2012 představilo známé pařížské studio Quantic Dream technické demo pro PlayStation 3 s prostým názvem „Kara“, v němž se u stejnojmenného ženského androida objeví při výrobě prazvláštní defekt. Kara totiž projevuje lidské emoce a radost ze života, a proto je odsouzena k deaktivaci, tj. smrti. Avšak všemocný Stvořitel se nad Karou nakonec slituje a obdaruje jí životem. Několikaminutové demo, ve kterém si zahrála hlavní roli sympatická herečka Valorie Curry, mělo původně sloužit jen jako demonstrace síly PlayStation 3 a nového grafického enginu Quantic Dream. Avšak velký ohlas a neustálé prosby hráčů o pokračování dojímavého příběhu přiměly studio, aby vyhovělo přání otce Kary a de facto i celého žánru interaktivního dramatu Davida Cage, který se nabídl, že zajímavý námět rozvede do podoby plnohodnotné hry. Rok se s rokem sešel a měli jsme tu Detroit: Become Human, titul, jenž nám chtěl osvětlit všechna úskalí technologického pokroku a polidšťování umělé inteligence v kulisách dekadentní společnosti. Nebylo pochyb o tom, že se tu rodí něco jedinečného. Pravda, asi těžko jsme mohli tušit, že si na hru počkáme tolik let, avšak čekání bylo odměněno skutečným skvostem, o kterém se bude hovořit ještě velmi dlouho, a to nejen mezi konzolovými hráči.