Nintendo Switch - test

Představení konzole Nintendo Switch

Když si konzoli Nintendo Switch přinesete domů, jistě vás zaujme, že všechen hardware se ukrývá v těle docela malé konzole, alespoň ve srovnání s konkurencí v podobě PlayStationu 4 a Xbox One. Na těle samotné konzole je ještě kvalitní 6.2 palcový dotykový displej s rozlišením 1280 x 720 bodů (237 ppi), který má velmi dobré podání barev, ale i slušné pozorovací úhly, takže s ním nemusíte pro nejlepší zážitek zápasit. Navíc oceňuji, že ani na sluníčku není zase takový problém hrát. V balení jsou ještě dva speciální Joy-Con gamepady, které můžete jednak u vybraných her používat samostatně, třeba v minultiplayeru, ale jdou rovněž připnout k tělu samotné konzole, aby se z ní okamžitě stal handheld ve stylu PSPčka nebo PlayStation Vita. Oproti zmíněné poslední kapesní konzoli od Sony je Nintendo Switch nejen větší, ale rovněž těžší, což mi ale zase tak moc nevadí. Hůře to vidím s ovládacími prvky, protože třeba na tlačítka + a – je těžší dosáhnout, stejně tak mi dělalo menší problém mačkání analogových páček, ale dá se na toto zvyknout. Na hraní na cestách každopádně Joy-Cony připojené k tělu konzole dostačují. Velké plus určitě je, že připojené Joy-Cony docela drží, neměl jsem pocit, že by se nějak hýbaly a nedržely, vše je kvalitně zpracováno. Samozřejmě, pokud bych zatlačil a vynaložil větší sílu, asi bych je vylomil, ale proč bych to dělal. Dark Souls na Switch není. Zatím :)

Joy-Cony ovšem můžete vložit i do speciálního Joy-Con Gripu, tedy speciálního plastového držáku, a tím z nich udělat klasičtější gamepad. Ten se drží překvapivě dobře, jen opět zamrzí poněkud horší umístění tlačítek + a -, stejně tak trochu křehčí konstrukce. Největším problémem Joy-Con Gripu v základním balení je ovšem skutečnost, že přes něj Joy-Con ovladače nenabijete. Musíte je vždy připojit k samotné konzoli nebo koupit speciální Joy-Con Grip za další peníze. Proč chce Nintendo za každou cenu vydělat na svých nejvěrnějších fanoušcích, i na naprostých základních věcech, zůstává rozum stát. A popravdě, tato politika se mi ani trochu nelíbí. Spíše než přemýšlet, jak svoje fanoušky co nejvíce podojit, by mělo Nintendo lépe testovat své produkty. Levý Joy-Con má totiž tendenci se vypínat, případně nereaguje úplně přesně, což třeba u Zeldy může mít za následek smrt. Důvodem je skutečnost, že zatímco pravý Joy-Con má speciální externí anténu, levý ji nemá, takže dosah je daleko kratší a rovněž ho může rušit celá řada dalších zařízení, jako mobilní telefony, tablety, počítače a tak dále. Nintendo už situaci zkoumá, ale zřejmě nejde o problém, který by vyřešila jen softwarová aktualizace, jak se na začátku myslelo. Rovněž mi přijde trochu nedomyšlené nasazování krytek na Joy-Cony, označované jako Joy-Con straps. Když krytku nasadíte správně, jednoduše ji zase sundáte, pokud se vám ale při nepozornosti stane, že ji nasadíte obráceně, zasekne se vám a vy musíte vynaložit hodně síly, abyste ji vysunuli. To by se dít rozhodně nemělo, zvláště když je konzole určena i pro děti, které nemají šanci špatně nasazený Joy-Con straps sundat.

Než ale kupovat speciální Joy-Con Grip pro nabíjení Joy-Conů, je lepší rovnou koupit Pro Controller, který má jednak klasický D-pad, ale také je svoji kvalitou srovnatelný s konkurenčními gamepady, dobře se drží a během testování jsem měl jen opět menší problémy s tlačítky + a -, které se třeba ve hře The Legend of Zelda: Breath of the Wild používají k dostání do inventáře nebo na mapu. Proč jsou umístěny nad tlačítky Home a Share, je trochu záhadou, rozhodně to ale není nejchytřejší řešení. Jinak s Pro gamepadem nemám problém, pokud chcete hrát větší klasičtější hry, nákup rozhodně doporučuji i přes poněkud přestřelenou cenu. Gamepady DualShock 4 i Xbox One Controller jsou na tom lépe a nestojí tolik co Pro Controller pro Switch.

U Pro Controlleru a Joy-Con ovladačů musím zmínit ještě speciální funkci HD Rumble, což jsou značně vylepšené vibrace. Třeba u jedné z miniher v kolekci 1-2 Switch přesně cítíte počet kuliček v krabičce, takže poskytují lepší vtáhnutí do samotné hry. Je ale jasné, že až následující roky ukážou, jestli budou mít i nějaké další větší využití, protože třeba největší současný hit The Legend of Zelda: Breath of the Wild je nevyužívá vůbec, pravděpodobně kvůli Wii U verzi.

Konzoli Nintendo Switch tedy můžete použít jako handheld, i když do normální kapsy u kalhot se vám asi nevejde, protože je až moc velká, můžete ji využít jako náhradu televize a hrát na klasickém gamepadu, ale také je možné ji připojit skrze speciální dock k televizi a používat ji jako domácí konzoli. Nintendo Switch dock je prakticky kus plastu, do něhož tělo konzole usadíte, přičemž obsahuje HDMI výstup a USBčka. Dock asi mohl mít trochu pohlednější design, navíc mi přijde, že v něm konzole není moc stabilní, na druhou stranu se nepotvrdilo, že by způsoboval poškrabání displeje, a to jsem konzoli do něj nezasunoval nějak extra opatrně. V balení pak naleznete ještě speciální kabel na nabíjení konzole/připojení docku do zásuvky a HDMI kabel k propojení docku s televizí.

Výkonný handheld, slabá domácí konzole
Nintendo nikdy neoznamuje na rozdíl od konkurence hardwarové specifikace svých konzolí, protože si je moc dobře vědomo, že by nedopadlo ve srovnání moc dobře. Jak navíc několikrát zástupci Nintenda řekli, důležité je hlavně to, co konzole umí a jaké hry nabízí, a ne to, jak je výkonná. Nintendo Switch rozhodně po stránce výkonu zaujme jako handheld, jedná se o nejvýkonnější přenosnou konzoli, jaká byla kdy vyrobena, ale jako domácí konzole už tolik neoslní, protože je jen o kousek výkonnější než čtyři roky staré Nintendo Wii U, což může mnohé hráče zklamat. Nintendo si vybralo jako grafický čip mobilní Tegru od Nvidie, navíc se starší architekturou, procesor je pak čtyřjádrový ARM Cortex-A57, který rovněž svým výkonem moc neoslní. Konzole má dále 4 GB paměti LPDDR4 a 32 GB velkou interní paměť. Na ukládání postupu z her tato velikost stačí, ale pokud chcete stahovat hry z eShopu, musíte si dokoupit docela drahou microSD/microSDHC/microSDXC kartu, konzole podporuje až velikost 2TB.

U specifikací je vidět, že si jde Nintendo tak trochu svoji vlastní cestičkou. Výhodou je, že se nemusí prát se Sony a Microsoftem, proti nimž by zřejmě v současnosti nemělo moc šancí na úspěch. Nevýhodou je pochopitelně následná malá podpora třetích stran, které nechtějí vytvářet hry na v dnešní době už dost zastaralý hardware, ale o tom se zmíním ještě později. Co ovšem u konzole Nintendo Switch oceňuji, je její tichý chod. Konzoli není vůbec slyšet, jen když si ji vezmete do rukou, cítíte vycházet z horní strany studení vzduch od aktivního chlazení.

Před vydáním konzole se docela dost řešila výdrž baterie (4310mAh). Z vlastní zkušenosti mohu říci, že při hraní hry The Legend of Zelda: Breath of the Wild se zapnutým internetem vydržela konzole zhruba dvě a půl hodiny. Následně jsem zkoušel ještě hry Super Bomberman R a Shovel Knight, u nichž mi baterie vydržela zhruba čtyři hodiny. Je tedy jasné, že pokud si chcete konzoli někam vzít a hrát náročnější hry, budete si muset přibalit nabíječku. S nabíjením konzole na cestách se váže jedna menší nepříjemnost. Konektor pro připojení konzole k nabíječce Nintendo umístilo na spodní stranu, takže nemůžete mít konzoli opřenou o stojánek a zároveň ji nabíjet, což určitě zamrzí.

Přehledný a rychlý systém
Když jsem konzoli Nintendo Switch poprvé zapnul, byl jsem překvapen, jak je celý systém rychlý, což je velký rozdíl oproti Wii U, kde bylo vše hlavně na začátku hodně pomalé a dostat se třeba do nastavení zabralo i několik desítek vteřin. U konzole Switch nic takového nehrozí, navíc celé uživatelské rozhraní je přehledné, jednoduše zpracované a dobře se ovládá nejen skrze klasický gamepad, ale také pomocí dotykového displeje samotné konzole. To je ale zatím vše, co bych mohl k samotnému systému říci, protože nic jiného v něm nenajdete. Nintendo až moc hlasitě dává vědět, že jde v prvé řadě o hry, takže si musíte nechat zajít chuť na achievementy/trofeje, internetový prohlížeč, Twitch a další věci, které jsou na ostatních konzolích brány jako standard. Nintendo alespoň umožňuje típat obrázky skrze Share tlačítko, ale je škoda, že už nejdou nahrávat videa, což by bylo zřejmě náročné na hardware, ale ani streamovat. Co alespoň potěší, tak je rychlost systému při sdílení pořízených obrázků z her na twitteru nebo facebooku. Zatímco na PlayStationu 4 načtení chvilku trvá, na Switch bleskově vyberete obrázek a stejně rychle ho nasdílíte. Pořízené obrázky si můžete nahrát i na microSD kartu, snad Nintendo časem přidá i možnost nahrání na USB flash disk, což by představovalo pohodlnější přenos mezi konzolí a PC.

Co mi u systému zatím vadí, je nemožnost ukládat uložené pozice her na kartu nebo alespoň do online cloudu, jako je tomu u konkurence. Uložené pozice si tedy na jinou konzoli zatím nepřenesete, což může vadit především v momentě, když vám konzole odejde. Přijít třeba o 100 hodin v The Legend of Zelda: Breath of the Wild určitě pořádně zabolí. Snad se s tímto Nintendo v brzké době vypořádá, protože v dnešní době jde o docela velký nedostatek a velkou nepříjemnost, pokud dojde k poškození konzole, u níž se riziko zničení zvyšuje vzhledem ke skutečnosti, že si ji můžete vzít ven.

Online s řadou otázek
Konzole Switch byla oznámena prakticky před dvěma lety, takže by každý očekával, že Nintendo za tu dobu stihne připravit i kvalitní online zážitek, zvláště když u Wii U mělo v tomto značné mezery a nedostatky. Faktem ale je, že pokud si nyní konzoli přinesete domů, můžete si zahrát pár her online s náhodnými hráči (Super Bomberman R nebo Fast RMX), případně si do seznamu přátel přidat kamarády, ale to je bohužel vše. Nintendo si očividně moc neví s online službou rady a dost v tomto tápe (Nintendo přeci nesleduje konkurenci). Je to ostatně vidět i na zmíněném přidávání přátel skrze dost archaické kódy, na které si stěžovali hráči už u Wii U, nyní se z nějakého nelogického a zároveň bizarního rozhodnutí šéfů Nintenda znovu vracejí.

Když si už kamarády po šachování s dlouhými kódy přidáte do seznamu přátel, můžete se podívat, jaké hry hrají a jestli jsou online, ale už jim nemůžete napsat zprávu, ani založit party chat. Toto má vyřešit až chystaná aplikace pro chytré telefony, ale opět jde jen o jakési polovičaté a hlavně uživatelsky dost nepřátelské rozhodnutí Nintenda, za které mu nikdo tleskat nebude. Proč si jednoduše nemohu založit party chat v konzoli? Zřejmě kvůli tomu, že sice samotná konzole má 3,5mm jack pro připojení sluchátek, ale na gamepadu už 3,5mm jack nemáte a konzole nepodporuje bluetooth sluchátka. Prostě a jednoduše obrovský designérský fail Nintenda, nad nímž jde v roce 2017 jen kroutit hlavou. Tím pádem nepřicházíte jen o chat, ale i o možnost si hru přepnout na sluchátka, pokud nechcete večer rušit své okolí. Vývojářům v Nintendu bych doporučil si na měsíc koupit PS4 a intenzivně na ní hrát, a pak všechny funkce, které jim budou chybět na konzoli Switch, jednoduše zkopírovat, a třeba za rok vydat revizi. Udělají tím radost milionům hráčům po celém světě.

Online možnostmi je konzole Nintendo Switch v plenkách a jde prakticky o návrat do roku 2004. Je tedy otázka, co vše Nintendo přidá do podzimu, kdy chce svoji online službu zpoplatnit. Když si zaplatíte Xbox LIVE GOLD nebo PlayStation Plus, víte, že si zahrajete multiplayer u desítek, možná stovek zajímavých her. Na Switch to bude Mario Kart 8, Splatoon 2 a několik dalších menších her, což je prostě a jednoduše málo, navíc pro komunikaci s ostatními hráči nebo kamarády budete muset využívat buď nepraktickou aplikaci skrze chytrý telefon, nebo jednodušeji zapnout PlayStation 4 nebo Xbox One a party založit tam. Nintendo tedy má co dělat, aby přesvědčilo, že jeho online službu se vyplatí předplatit, zatím totiž Switch vypadá jako offline konzole.

Co alespoň u onlinu mohu pochválit, je rychlý eShop a relativně rychlé stahování her z něj. Ještě nyní si pamatuji, jak online obchod u Wii U byl pomalý a nakupovat skrze něj bylo vždy menším peklem. To eShop konzole Nintendo Switch je rychlý, docela přehledný, i když bych si dokázal představit, že na úvodní obrazovce bude kromě obrázku i název samotné hry. Pokud se o hry opravdu hodně nezajímáte, z obrázku nemáte možnost hned poznat, o co se jedná. Jde ale o drobnost, kterou Nintendo může v budoucnu jednoduše napravit. Co rovněž oceňuji, je konečně nakupování na speciální Nintendo účet, takže hry se už nevážou na samotnou konzoli. Nintendo se tímto konečně posouvá do roku 2005. Účet jako takový pak můžete mít aktivovaný jen na jedné konzoli zároveň, což by mi zase tak nevadilo, více konzolí nemám, ale Nintendo by mohlo připravit alespoň deaktivaci účtu skrze internetové stránky. Když vám totiž konzole odejde, už nemáte šanci účet normálně deaktivovat, musíte zavolat na technickou podporu, aby vám pomohli. Rovněž u eShopu nyní trochu zamrzí zatím chybějící oblíbená služba Virtual Console se staršími hrami z konzolí NES, SNES a N64 (spekuluje se o hrách z GameCube), ale to se pochopitelně v následujících měsících změní.

U online možností musím zmínit ještě problémy s připojením k internetu. Konzoli můžete připojit jen pomocí Wi-Fi, pokud byste chtěli použít klasický kabel, budete muset dokoupit USB LAN adaptér od třetí strany, protože na klasický ethernetový vstup Nintendo opět zapomnělo. Bohužel se mi několikrát stalo, že když jsem se pokoušel konzoli připojit k internetu, připojování selhávalo. Konzole sice našla modem a připojení k němu bylo úspěšné, ale už nikoliv k internetu. Jak jsem následně zjistil, jde o problém, který nemám jenom já, vyskytuje se celkem pravidelně, navíc určitě zamrzí i celkem malý dosah oproti ostatním zařízením. Už jen několik metrů od modemu jsem měl na konzoli jednu čárku se signálem.

Hry v současnosti a v blízké budoucnosti
Největším nedostatkem konzole Nintendo Switch je v současnosti zoufalý nedostatek zajímavých her, na čemž bude muset Nintendo v následujících měsících pořádně zapracovat. Ano, hra The Legend of Zelda: Breath of the Wild je výborná a jedna z nejlepších, jakou jsem mohl za poslední roky hrát, ale sama o sobě neospravedlňuje nákup nové konzole, zvláště když si ji můžete zahrát na levnějším a starším Wii U, kde vypadá prakticky totožně. I docela aktivní Ubisoft podpořil launch pouze taneční hrou Just Dance 2017 a oznámením remasteru několik let staré plošinovky Rayman Legends, Konami přišlo s předraženým Bombermanem a Square Enix se vytasil s portem menšího JRPGčka I am Setsuna. Pak už je to jen sbírka menších her od nezávislých vývojářů jako Fast RMX, Snipperclips - Cut it out, together!, Little Inferno nebo Shovel Knight. Ano, může se jednat o slušné a zábavné hry, ale asi nepatří mezi ty, kvůli nimž byste si kupovali konzoli. Na druhou stranu se tyto menší hry hodí třeba na hraní na cestách lépe jak velké tříáčkové hry, ale to vám pak vystačí váš chytrý telefon.

Když Nintendo oznamovalo konzoli Nintendo Switch, pochlubilo se i speciálním obrázkem, na němž bylo docela dost studií i vydavatelů třetích stran. Výsledek je ale zatím takový, že oznámených her od těchto vývojářů je méně než ve své době pro dnes už končící konzoli Nintendo Wii U. Pro tuto konzoli hned na začátku vyšly hry jako Assassin’s Creed III, Batman: Arkham City Armored Edition, Call of Duty: Black Ops II, Darksiders II, Ninja Gaiden 3: Razor's Edge nebo Tekken Tag Tournament 2: Wii U Edition, o čemž si nyní Switch může nechat jenom zdát. A kvůli výkonu samotné konzole a nedostatečné online podpoře by bylo asi bláhové si myslet, že si na ní zahrajeme v brzké době moderní hry z oblíbených sérií jako Destiny, Overwatch, Mass Effect, Call of Duty, Star Wars, Fallout, Battlefield nebo Final Fantasy. Ano, Bethesda oznámila třeba The Elder Scrolls V: Skyrim, ale jedná se o šest let starou hru! Podpora třetích stran je tedy velkou otázkou. Nintendo jí ale bude muset řešit, protože jak jsme byli svědky u Wii U, konzoli nejde utáhnout jen hrami z vlastní produkce, i když jsou výborné.

I samotné Nintendo zatím přistupuje k oznamování svých first-party her opatrně. Víme, že se koncem roku dočkáme lákavě vypadající plošinovky Super Mario Odyssey, ale do té doby vyjde z větších a zajímavějších her jen port Mario Kart 8, multiplayerově laděný Splatoon 2, hack and slash hra Fire Emblem Warriors a pokud se stane zázrak, tak i Xenoblade Chronicles 2. Touto nabídkou Nintendo zřejmě osloví nejvěrnější fanoušky, ale těžko říci, jestli se jí to povede i u ostatních hráčů, u nichž nepochodilo s Wii U. Uvidíme tedy, jaká oznámení si Nintendo schovalo třeba pro E3, kde snad nebude chybět.

Nintendo Switch je zajímavá hybridní konzole, díky níž můžete hrát oblíbené hry od Nintenda v pohodlí domova i na cestách, ale s celou řadou kompromisů. Je škoda, že jako čistě domácí konzole nemá Nintendo Switch dostatečně silný hardware, jako kapesní konzole je pak příliš velké a nevydrží na dostatečně dlouhou dobu, abyste s ním mohli vyrazit na delší dobu ven. Ani v jednom režimu tedy Nintendo Switch vyloženě nezáří. Navíc jistě zamrzí i některá špatná rozhodnutí, co se týče online možností i designu samotné konzole. Během testování jsem si několikrát řekl, že by konzoli prospělo ještě půlroční ladění, protože se dostává na pulty obchodů v trochu nedopečeném a nedomyšleném stavu. Pokud bych měl udělit nějakou známku, asi by to byla zamračená sedmička, ale to pochopitelně neznamená, že se to v budoucnu nemůže změnit, jak bude Nintendo reagovat na zpětnou vazbu hráčů (pokud bude, v minulosti to tak neplatilo) a přidávat nové funkce. V současnosti je Nintendo Switch konzole určená jen těm největším fanouškům, kteří řadu nedostatků přehlédnou, stejně jako nedostatek zajímavých her.

Tak, teď zpět na Zeldu, ale nejprve musím založit na PlayStationu 4 party chat, abych si mohl promluvit s dalšími kamarády, kteří rovněž hrají Zeldu na konzoli Nintendo Switch.

Recenze prvních her pro Nintendo Switch
1-2 Switch - 3/10
Snipperclips: Cut it Out, Together! - 8/10
Super Bomberman R - 5/10
The Legend of Zelda: Breath of the Wild - 10/10