Historie Resident Evil: část 1 - Začátek

...uprostřed temné noci prohledává speciální výsadkářský a záchranný tým okolní les v Arklaynských horách nedaleko zapadlého amerického městečka Raccoon City. Pátrají po předchozím týmu, který se minulou noc vydal vyšetřovat sérii podivných brutálních vražd, které se zde odehrály. S týmem byl však přerušen kontakt, a tak nezbývá, než vyslat další tým. Nový tým se však v lesích ztrácí a nachází jen roztrhaná a znetvořená těla svých předchůdců. Netrvá dlouho a jsou napadeni krvežíznivými psi, kteří mají ze všeho nejradši čerstvou krev a ještě se škubající teplé maso. Vypukne přestřelka a panika, při které odlétá pilot vrtulníku, a tým tak ztrácí i tu poslední naději na to, aby se mohl vrátit domu. Při útěku před psy se zbytek týmu zabarikáduje v nedalekém opuštěném sídle. To byla ovšem ta největší chyba, jakou mohli ten večer udělat...

Přibližně nějak takto začíná příběh vůbec první opravdu pořádné hororové hry, při jejímž hraní i po letech naskakuje husí kůže. Rok 1996 byl opět důležitým mezníkem v herních dějinách a založil úspěšnou herní sérii, která si svůj monopol v žánru survival horor udržela dodnes.

1. kapitola: předpoklady a první Resident Evil (do roku 1996)
První polovina 90. let byla úžasnou érou v dějinách počítačových her. Stejně jako se měnily hranice států ve světě, měnily se také systémy, které přinášely stále větší a lepší možnosti, jak zachytit a zvěčnit plány a nápady nesmělých herních tvůrců. 16-bitová konzolová éra se chýlila ke konci a odcházela do věčných lovišť, střídána 32-bitovou érou, která stvořila vrchol her uvězněných dvěma rozměry. Vývoj pokračoval ovšem tak rychle, že i 32-bitová éra byla jen nepatrnou, přesto výraznou, epizodou v herním průmyslu. Netrvalo dlouho a lidé mohli žasnout nad plně propracovanou a rozvinutou 3D grafikou prostřednictvím CD-ROM médií.

Na začátku roku 1994 se v Japonsku potlouká od průměrných her k průměrným hrám nadaný, ale ještě nevyzrálý herní designér Shinji Mikami, který je zaměstnancem nevýrazné firmy CAPCOM. Mikami dostal od vedení CAPCOM šest měsíců na to, aby zpracoval a doručil koncept nové hry, která by pomohla v právě začínající konzolové válce. Mikami se snažil zaměřit na stále větší a rostoucí počet starších hráčů, bažících po vyspělejších, ale především vyzrálejších hrách. "Chtěl jsem udělat opravdu děsivou hru," poznamenává později Mikami v rozhovoru, "Ne duchové s dobrotou lidí, ale reálná monstra, která byste mohli vidět, že přicházejí a zaútočí."

Inspirace byla zjevná a Mikami jí nikdy nepopíral, ale naopak jí bral jako poklonu mistru hororu Georgi Romeraovi. Inspiraci však hledal i tam, kde se na první pohled vůbec nezdála být, a to v stařičké COPCOM hře Sweet Home. Bylo to spíše tradiční RPG, ale s několika prvky, které ovlivnily právě první Resident Evil. Zde byly prvky děsivosti a podmanivé atmosféry, ale šablonu pro hraní Mikami převzal od francouzské hry Alone in the Dark. Akční zápletka, 3D grafika, zombie, atd. To vše bylo převzato z Alone in the Dark. Když v jednom rozhovoru padla na Mikamiho otázka, jak se tedy bude Resident Evil lišit od Alone in the Dark, Mikami odpověděl výstižně a s odvahou sobě vlastní: "Grafikou mu nakope prdel". Když se hra blížila k dokončení, tak na ní už pracovalo přes 40 lidí a CAPCOM ji prohlásil za svoji vlajkovou loď nové generace.

V době vydání Resident Evil to byl první opravdový titul z legendární silné trojice PlayStation: Metal Gear Solid byl v té době neznámý a Kojima své první veledílo teprve tvořil a Final Fantasy teprve čekala na svou šťastnou sedmičku. Po měsíčním zpoždění konečně v březnu roku 1996 spatřil světlo světa Resident Evil. V následujícím roce se prodalo téměř milion kusů a hra se zařadila po bok dalšího klenotu CAPCOMU, a to Street Fighter. V hodnocení a kritice se vždy objevilo srovnání s Alone in the Dark, ale téměř všichni se shodli v tom, že špičkově zpracované grafické, temné a násilné prvky pomohly Mikamimu založit nový herní žánr, který se zanedlouho ustálil na označení "survival horor".

Velmi zaujala myšlenka "slabého" a osamoceného člověka, který se snaží za každou cenu přežít, hlídá si své zdraví, sbírá munici, která však téměř vždy chybí, a jenž je obětí vyšších zájmů a cílů. Mikami ukázal, jaké to je, když je člověk slabý a bezmocný v nejhorších situacích. Příběh byl jednoduchý, i když o různé zvraty a překvapení nebyla nouze. Vyprávěl o přeživších členech S.T.A.R.S. týmu (speciální záchraný a zásahový tým policejního sboru v Roccoon City), kteří uvízli v zdánlivě opuštěném sídle. Opuštěné sídlo a panství je však skrz na skrz prolezlé a přeplněné zmutovanými formami života a oživlými mrtvolami. Dva členové týmu, kteří jsou zde jako hratelné postavy, Jill Valentine a Chris Redfield, postupně odkrývají děsivou pravdu a pokusech veké farmaceutické společnosti Umbrella s virem, který měl posloužit vojenským účelům. Krom toho odkrývají i zradu ve vlastních řadách a pravdu o tom, že vše, čím prošli, byl jen test, který měl ověřit, jak budou tyto monstra v boji s vycvičenými lidmi účinná. Vše nakonec končí poměrně jednoznačným a optimistickým koncem, když je celé panství a tajné laboratoře pod ním nadobro zničeny a hrdinové odlétají v záchranné helikoptéře.

Vše bylo doprovázeno děsivou hudbou a několika cutscénami v enginu hry, včetně dvou videí na začátku a na konci, které jsou hrané živými herci. Velkou zásluhu na podmanivé atmosféře mělo i plně pre-renderované prostředí. Hratelnostně je hra poměrně plochá, jde v podstatě o to, nenechat si vysát mozek z hlavy, vyřešit několik hlavolamů, získat klíče, které vás posunou dále, sbírat náboje a stále silnější zbraně a občas porazit nějakého toho bosse. Podstatnou částí celé hry je i hledání tzv. "File", což jsou vlastně psané záznamy, které do děsivých podrobností popisují celý incident s virem. Hra byla natolik úspěšná, že se zanedlouho dočkala jako vůbec první hra z PlayStation konverze na PC. První Resident Evil měl velký úspěch, a tak nepřekvapí, že se nedlouho poté začalo pracovat na pokračování.

2. kapitola: Resident Evil 1,5 a Resident Evil 2 (1996-1998)
Shinji Mikami si úspěchem prvního Resident Evil vybudoval silnou pozici v COPCOM, a proto mu vedení firmy dalo v podstatě volnost a velké množství prostředků. Mikami si byl velmi dobře vědom toho, co očekávají od druhého dílu fanoušci: další pokračování svých hrdinů a atmosféru strachu, samoty a beznaděje. Jenže Mikami udělal pravý opak. Už oznámení nových hrdinů a odsunutí Jill a Chrise na druhou kolej vyvolalo u mnoha fanoušků zklamání. V pokračování se opět objevila ženská a mužská hratelná postava, a to důstojník policejního sboru v Raccoon City Leon S. Kennedy a blonďatá motorkářka Elza Walker. Narozdíl od prvího dílu se plánovalo, že se obě příběhové linie po začátku hry ihned rozdělí.

Dalším rozdílem, kterým Mikami šokoval, bylo odstranění starého opuštěného sídla a jeho nahrazení policejní stanicí a jejím okolím v centru Raccoon City. Příznačným měly být opuštěné ulice, špatně osvětlené místnosti a vůbec znázornění realističtějších lokací, než interiéry starého sídla. Více se sázelo na akční pojetí celé hry tak, jak to předvedl právě nově přicházející Alone in the Dark 2, který za to sklidil poněkud hodně kritiky. To neznamenalo, že to byl špatný nápad, přemýšlel Mikami, ale znamená to to, že je zde velký prostor pro zlepšení.

Hra se očekávala s velkým napětím v březnu roku 1997, ale čím více se přibližovalo dokončení hry, tím více se v mysli Mikamiho objevoval strach, který ovšem nebyl způsobený nějakými monstry, ale tím, že Mikami stále více pochyboval o tom, jestli velký důraz hry na akčnost a reálnost nebude hře spíše na škoda a neobrátí proti sobě i skalní příznivce úspěšné jedničky. Začal únor a do vydání hry zbývalo pouhých několik týdnů, když Mikami udělal ve videoherní branži málokdy vídaný krok. Celou hru zrušil, a to i přesto, že byla dokončená z nějakých 80%, a začal úplně od nuly.

V té době by se na světě hledal asi těžko tolik benevolentní přístup, jako u vedení CAPCOM. Tolik času a prostředků, které byly na projekt uvolněny, a teď leží v troskách. Vše bylo prostě zapomenuto, neboť CAPCOM měl absolutní důvěru v Mikamiho a jeho tým. A tak se tedy začalo nanovo. Není jistě nutné dodávat, že se u spolupracovníků Mikamiho objevily výčitky a pochyby, že byla jejich práce zničena a zapomenuta, ale nebylo tak tomu docela, neboť celý předešlý projekt později získal označení Resident Evil 1,5 a velmi často se na veřejnost dostávaly obrázky a videa z téměř dokončené hry, ale tím nejdůležitějším bylo to, že z Resident Evil 1,5 se vybraly některé prvky a ty se obalily novou látkou.

Zůstala velká část postav a příběhu, i když z Elzy Walker se stala sestra Chrise Redfielda Claire. Z Leona se stal nově nastupující policista, kteří míří do Raccoon City ke své první štaci a z Claire starostlivá sestra, která se vydává do Raccoon City hledat svého bratra, se kterým ztratila nedávno kontakt. Ostatní postavy byly přejmenovány a dialogy znovu napsány od nuly. Změnila se i architektura města, aby co nejvíce odpovídala malému zapadlému americkému městečku. Hra měla zpoždění 11 měsíců a vyšla až v lednu roku 1998. Reakce byly skvělé, fanoušci přijali nové postavy a propracovanější příběh s otevřenou náručí a grafická stránka hry se dočkala velkého uznání, protože obsahovala i několik překrásných FMV.

Prodalo se 5 milionu kusů a netrvalo dlouho a hru si mohli zahrát lidé i na PC. Vedení CAPCOM se mohlo jen pousmát a děkovat své intuici ve schopnosti Mikamiho. Resident Evil 2 definitivně stanovil žánr survival hororu, ale také definoval další díly série, které se bohužel ještě dlouho poté nemohly z vlivu Resident Evil 2 vymanit a stále omývaly to samé pořád dokola, a to i přesto, že se už dávno nepsal rok 1998 a herní médium už pokročilo dále. Hratelnostně se v RE 2 pokročilo o kousek dále, ale v podstatě se jen naplno dotáhly nebo vylepšily prvky z prvního dílu.

Příběh vyprávěl o městu Raccoon City nakaženém novým a vylepšeným virem z prvního dílu, tzv. G-Virem, který celé město přeměnil v peklo. Do tohoto pekla shodou okolností přijíždějí i Leon a Claire právě v době, kdy zde naplno propukl smrtící vir. Obě postavy se ihned na začátku hry poznají a neustále konfrontují. Postupem hrou odhalují pokračování pokusů Umbrelly, ale také se setkávají i s tvůrci viru a dalšími postavami, kteří jsou do celé události namočeni. Leon i Claire se ve zdraví dostanou z pekla, ale zamořené město mají za sebou, a tak otevírá Resident Evil 2 i prostor pro pokračování. Resident Evil 2 je začátkem skutečné velikosti série a po právu se řadí k zlatému fondu nejlepších her všech dob.

3. kapitola: Resident Evil 3: Nemesis (1998-2000)
Masivní úspěch Resident Evil 2 pomohl CAPCOM s tím, co umí každé úspěšnější vývojářské studium nejlépe, tedy úspěšné ždímání slavné značky. V následujících dvou letech začal CAPCOM pracovat na řadě Resident Evil titulů nejen pro PlayStation a jeho nástupce, ale i pro Dreamcast, Nintendo 64 a dokonce i GameBoy Color. Prvním z těchto projektů byla poboční příběhová linie Jill Valentine a dalších charakterů. Ještě před vydáním na Dreamcast se rozkřiklo, že se jedná vlastně o Resident Evil 3, ale SONY tuto informaci brzy demontoval a upravil označení tohoto dílu na pouhý spin-off. CAPCOM na to však nereagoval a po vydání na Dreamcast ji skutečně označil za právoplatné pokračování, a to i přesto, že hra původně nenesla žádné číselné označení.

Drby o dalším pokračování ale kolovaly kolem série Resident Evil po celý rok 1998 i na začátku roku 1999. Mnohé z těchto fám se neukázaly být ničím jiným, než novou survival horor sérií CAPCOM, a to Dino Crisis. Na konci roku 1998 dokonce CAPCOM škádlil fanoušky tím, že jim několikrát pouštěl ukázky z dalšího RE dílu CODE: Veronica, takže mnozí se začali obávat toho, jestli se Resident Evil 3 vůbec někdy objeví na PlayStation. Důvodem odkladu dalšího dílu bylo ovšem to, že tým, který stvořil první dva díly, měl rozděláno příliš mnoho projektů najednou, a tak nestíhal. Proto se musel složit tým nový, který musel dokončit příběh u Jill Valentine. Nový tým se od původního konceptu poněkud odchýlil. Jejich projekt se už nedělil na dva paralelní příběhy, ale obsahoval pouze příběhovou linii s Jill a sázel především na akci. K tomu bylo uspořádáno i ovládání. Jill tak byla mnohem svižnější, schopná rychlého otáčení nebo uskakování. Bylo to dáno i tím, že se ve hře objevil dosud nevídaný nepřítel, který nese kódové označení Nemesis. Nemesis je masivní neporazitelný Tyrant, který neustále pronásleduje Jill po celou dobu hry.

Rozhodnutí o označení projektu jako "Resident Evil 3: Nemesis" a jeho vydání i pro PlayStation přišlo s velkým tlakem, kterému byl CAPCOM vystaven po uveřejnění záběrů z CODE: Veronica. Resident Evil 3: Nemesis není zrovna vhodné označovat jako třetí díl, ale spíše jako datadisk k Resident Evil 2, i když toto označení pro konzolovou hru není možné použít. Žádný propadák to však nebyl, ale právě naopak následoval úspěch srovnatelný s předchozími dvěma pokračováními. Nemesis si zkrátka získala fanoušky i kritiky a prodalo se jí více než 3, 5 milionu kusů a dočkala se svých konverzí na PlayStation, Dreamcast, PC nebo Nintendo GameCube. Příběhově Resident Evil 3: Nemesis sérii dále rozvedl, neboť Jill a její útěk z města končí zničením Raccoon City jaderným útokem na příkaz prezidenta Spojených Států. Spolu s Raccoon City zaniká také Umbrella. Každému tak bylo jasné, že další díly budou muset najít jiný smysl, než boj proti Umbrelle a zombiím. RE 3: Nemesis však mnohým utkvěl v paměti i díky tomu, že uzavírá i původní trilogii Resident Evil na PlayStation One.