Super Mario Galaxy + Super Mario Galaxy 2

Recenzovaná verze: Nintendo Switch 2

Ve hrách Super Mario Galaxy (2007) a Super Mario Galaxy 2 (2010) se zřejmě nejoblíbenější videoherní hrdina Mario vydává zachránit nebohou princeznu Peach z rukou zlého Bowsera. Ten ji tentokrát nedrží ve svém hradě nebo vzducholodi kdesi v Houbičkovém království, ale v úplně jiné galaxii, takže na Maria čekají hned dvě velká epická vesmírná dobrodružství, která ho zavedou na nejrůznější menší či větší planetky, asteroidy a zajímavé světy, na nichž se vývojáři neskutečně vyřádili. Díky tomu jsou obě hry snadno rozeznatelné i v mnohadílné sérii a mají vlastní jedinečnou identitu. A i proto je fanoušci mají hrozně moc rádi. Vlastně je celkem s podivem, že se za patnáct let Nintendo nepokusilo o třetí díl.

Vzhledem k tomu, že o obou hrách už bylo napsáno opravdu hodně, je asi zbytečné je nějak více znovu hodnotit. Dnes jde o velké klasiky, které by měl mít projité křížem krážem každý, kdo to s plošinovkami myslí vážně. Hry Super Mario Galaxy i dnes dokážou zaujmout svoji prezentací, výborným designem úrovní (planetek), které jsou většinou navrženy jako rébusy, důmyslnými pastmi, zábavnými skákacími pasážemi, rozmanitými protivníky i výbornými souboji s bossy, u nichž využijete získané power-upy, ať už je to vrták, možnost stavět mráčky nebo se stát tvrdou koulí, která srazí vše v okolí. To vše pak podtrhuje naprosto fantastický soundtrack se spoustou nezapomenutelných skladeb, které dokážou vykouzlit úsměv na tváři. A pevně doufám, že některé Nintendo použije i v připravovaném filmu, aby si je mohli užít i lidé, kteří hry nehrají.  

Na obou dílech Super Mario Galaxy se mi hrozně moc líbí, že Nintendo neustále přidává nové svěží nápady, takže i když si dáte první díl a následně druhý, nebudete mít pocit, že se něco opakuje a vy přešlapujete na místě. Obě hry chrlí neustále něco nového a dokážou překvapovat od začátku do konce. Zatímco první díl je spíše klasickou skákačkou s různými power-upy, který seznámí s možností procházet nejrůznější planetky, druhý přidává řadu nových mechanik. Mezi nimi je i možnost osedlat roztomilého zeleného dráčka Yoshiho. Ten na začátku umí jen papat protivníky, případně je házet nebo si přitahovat plošinky, později ale může sebrat i několik power-upů. Třeba papričku, po níž zčervená a rychle běhá, či balónek, díky němuž se může vznášet. Když se dívám zpětně na recenzi, ještě jsem nezmínil, že obě hry mají kooperaci pro dva hráče. Jeden hráč se v ní zhostí přímo Maria, druhý pak kurzoru a může pomáhat sbírat hvězdičky či znehybňovat protivníky. Kooperace je tak příjemným bonusem.

Možná se ptáte, jestli mají obě hry nějaké nedostatky. Ty se hledají hodně těžko, ale jeden viditelnější zmínit musím, protože ovlivňuje samotnou hratelnost. Možná už tušíte, že tím je neposedný kurzor, který se ovládá skrze pohybové senzory (já hry hrál nejčastěji skrze Switch 2 Pro Controller). Nevím proč, ale ten má často tendenci jezdit do stran, takže je nutné ho neustále centrovat mačkáním tlačítka R. U první hry to až tak moc nevadí, protože s ním sbíráte jen hvězdičky, případně se přitahujete. V Super Mario Galaxy 2 je nutné ho využívat mnohem častěji i během překonávání překážek či boje s protivníky. Když totiž jezdíte na Yoshim, zaměřujete skrze něj protivníky, které může následně Yoshi spolknout, případně pomocí jazyku zdoláváte plošinky nebo si je k sobě přisouváte. Tohle by se rozhodně dít nemělo a je škoda, že tento nedostatek ve hře je. Zvláště když jsem si na to stěžoval už u Super Mario Galaxy v kolekci Super Mario 3D All-Stars.

Obě hry jsou nadčasové klasiky a o jejich kvalitě asi není třeba dlouho polemizovat. Určitě ale fanoušky i nové hráče bude zajímat, co mají v Nintendo Switch vydání nového. Nejviditelnější změnou je vizuální zpracování. To nově běží na konzoli Nintendo Switch 2 ve 4K rozlišení, takže obraz je krásně jemný a ostrý, díky čemuž vyniknou menší detaily i pořád parádní animace hlavního hrdiny. Ano, sem tam je vidět na hře její stáří, protože postavy či některé objekty mají více ostrých hran, než je u moderních her, ale jsem toho názoru, že vizuálně nové verze her Super Mario Galaxy a Super Mario Galaxy 2 neurazí. Jsou pěkné, ať už budete hrát v handheldovém nebo televizním režimu. Jediné, co bych vytkl, je skutečnost, že filmečky běží v původním rozlišení, takže nejsou tak ostré. Naštěstí jich tolik není. Jinak musím pochválit framerate. Obě hry běží v hladkých 60 snímcích. Nesetkal jsem se s žádným poklesem a velmi rychlé je i načítání jednotlivých úrovní.

Kromě vylepšeného vizuálního zpracování nepřináší obě hry nic výrazně nového. Přesto se několik drobných novinek najde. Už během zapnutí jsem si všiml nového Assist režimu, který je určený především pro příležitostné hráče nebo děti. Pokud hru v něm zapnete, máte dvojnásobné množství zdraví, a když spadnete z plošinky, hned jste vyzvednuti zpět, takže můžete jednoduše svůj přešlap napravit. Vývojáři dále přidali do pohádkových knížek pro ty největší fanoušky několik nových povídek, ale mnohem více se mi líbí, že je možné si poslechnout v menu každé hry jejích opravdu fantastický soundtrack se spoustou nádherných skladeb. A na závěr musím zmínit i podporu amiibo figurek. U nich některé fanoušky určitě zamrzí, že nové amiibo figurky inspirované Super Mario Galaxy nejsou dostupné už nyní při vydání kolekce, ale budou až začátkem dubna příštího roku s uvedením filmu.

Plošinovky Super Mario Galaxy a Super Mario Galaxy 2 neztratily ani po mnoha letech od svého původního vydání své kouzlo a díky vylepšené vizuální stránce a několika chytrým bonusům na nich září jejich nadčasovost. Ihned po zapnutí jsem opět propadl fantastické hratelnosti, výborně navrženým světům, zábavným střetům s protivníky a hlavně jedinečnému soundtracku, který hry Super Mario Galaxy a Super Mario Galaxy 2 odlišuje od ostatních Mariovek. Pokud si chcete udělat radost, obě hry si kupte a znovu hrajte. Vesmírná dobrodružství Maria vás dokážou okouzlit i v roce 2025.