Recenzovaná verze: Nintendo Switch 2

Hru Yakuza 0 si SEGA nevybrala pro novou edici náhodně. Skvělé na ní totiž je, že se odehrává před všemi ostatními díly série Yakuza i novodobou sérií Like a Dragon, která si získala velkou oblibu i u hráčů v Severní Americe a Evropě. Nemusíte totiž nic znát a je ideálním vstupem pro nové hráče, kteří by se chtěli s Yakuza sérií konečně seznámit. Hra se odehrává v roce 1988 a soustředí se na fanoušky hodně známé a hlavně oblíbené postavy Kazuma Kiryua a Goro Majima. Kiryu je mladíček, který už ale je nějakou dobu ve službách obávané yakuzy v Tokiu, přesněji v jeho čtvrti Kamurocho, pro kterou vymáhá dluhy. Jedna ale taková akce skončí smrtí a Kiryu je obviněn z vraždy, což se přímo dotýká i jeho mentora. Jak záhy zjistí, vše je součástí většího spiknutí, a i proto se rozhodne hned z yakuzy vystoupit, očistit své jméno a zároveň zachránit, co se dá. To ale není zase tak jednoduché. Pravým opakem je pak Goro Majima, jehož příběh začíná v Ósace. Ten byl před nějakým časem vyloučen z Yakuzy, ale hrozně moc rád by se vrátil, a i proto vede upadající kabaret, aby vydělal nějaké ty peníze. Mnohdy pořádně temný příběh, plný napínavých momentů a politických intrik může začít.

Pro naprosté nováčky může být trochu šokem, jak moc je Yakuza 0 filmovou a ukecanou hrou. Na hráče hlavně v začátcích hází zdánlivě nekonečné filmečky nebo dlouhé rozhovory mezi hlavními hrdiny a větším množstvím vedlejších postav. Pokud neumíte dostatečně dobře anglicky (nebo japonsky), můžete mít docela problém a v tom případě bych možná i doporučil, abyste se hře vyhnuli, protože si ji rozhodně naplno neužijete. Přišli byste totiž o podstatnou a vlastně i z mého pohledu nezajímavější část hry – naprosto strhující příběh o epickém vzestupu Kazuma Kiryua a Goro Majima i skvěle napsané a zahrané vedlejší postavy. Na příběhu a jeho vyprávění hra opravdu dost stojí a neocenili byste výborně napsané dialogy, spoustu zvratů či skvěle zrežírovaných momentů, které utkví na dlouho v paměti.

Vývojáři se rozhodli přidat v Director’s Cut hned dvě zajímavé novinky, které příběh podporují. První a dle mého názoru rozhodně nejlepší je přes 30 minut nových filmových scén. Ty příběh nijak zásadně nemění a neničí, ale spíše dodávají více kontextu, který sem tam v originálu chyběl, a lehce ho doplňují. I proto může být Yakuza 0 Director’s Cut lákavá nejen pro naprosté nováčky, ale také veterány série, kteří původní verzi znají jako své boty a chtěli by najít něco nového. Druhá novinka také potěší, protože po ní volali přímo hráči už od původního vydání. Ano, mluvím o anglickém dabingu, který má ve hře Yakuza 0 premiéru. Je skvělé, že se vrátili do svých rolí herci z novějších dílů, v nichž anglický dabing nechyběl. A určitě potěší i jeho kvalita. Skvělý japonský dabing je sice pořád lepší a ke hře se dle mého názoru hodí více, ale nový anglický dabing není vůbec špatný a je na něm vidět, že všichni se snažili odvést co nejlepší možnou práci. Věřím, že hráči, kteří umí dobře anglicky, a nechtějí z nějakého důvodu číst během důležitých filmečků nebo rozhovorů titulky, ho určitě ocení.

Yakuza 0 ještě pořád měla klasický bojový systém, takže střety s protivníky připomínaly spíše bojovky než tahová RPGčka. Bitky s nejrůznějšími členy gangů a dalších neřádů, které probíhají v zapadlých uličkách i hlavních zaplněných ulicích, pak patří k velké části hratelnosti a vyhnout se jim rozhodně nedá. Každý z hrdinů má hned tři jedinečné bojové styly, mezi nimiž je možné kdykoliv přepínat. Kazuma má klasičtější styly zaměřené na rychlost nebo sílu, Goro má oproti němu o dost bláznivější styl boje a může během něho i předvádět breakdance, takže během střetů s protivníky doslova tančí.

Celá hra se pak točí kolem peněz. Za všechny střety s protivníky, splněné úkoly a další aktivity dostáváte později i desítky milionů japonských jenů. Za ty si můžete kupovat jídlo ve večerce, kde navazujete vztah s pohlednou prodavačkou, oblečení i odemykat nové skilly a možnosti do bojových stylů, takže se postupně rozšíří počet komb i síla jednotlivých útoků. Vylepšování stylů boje je naprosto klíčové, protože někteří protivníci, hlavně pak bossové, dokážou v pozdějších fázích hry pořádně zatopit. Souboje jsou i po mnoha hodinách zábavné, kolikrát napínavé a je nutné u nich i přemýšlet. Rozhodně nejde jen o prostou mlátičku, v níž byste drželi jedno tlačítko. Někdy se vyplatí zlikvidovat nejprve protivníka, který drží pistoli, a až poté zbytek jeho party, jindy je nutné i podle protivníků vybrat vhodný styl, na což hra vždy odkáže barevnou aurou.

Označit Yakuza 0 za lineární filmovou adventuru nebo jen další open-world akcí by byla obrovská škoda a nepřesnost. Vlastně ani nevím, jak přesně hru definovat, protože v ní sice můžete jít více méně jen po hlavní lince, která zabere zhruba třicet hodin, ale zároveň dělat hromadu jiných věcí. Možná bych i řekl, že můžete v ní přímo žít, protože nabízí nepřeberné množství aktivit, díky nimž nahrajete možná až několik stovek hodin. V tomto mohou mnohé jiné hry s otevřeným světem opravdu jen tiše závidět. Kromě hlavní linky vývojáři připravili stovku vedlejších scénářů či příběhů, které postupně získáváte od obyvatel, jak budete postupovat hrou a běhat po jednom z měst.

Tyto vedlejší scénáře mají obecně vysokou kvalitu, krásně doplňují hlavní linku a neměl jsem pocit, že by sloužily jen jako narychlo spíchnutá výplň k natažení herního času. Mnohé jsem si hodně užil, ať už pomoc s natáčením reklamy, sháněním prášků proti bolesti, shánění speciálních nahrávek pro majitele podniku s erotickými videi nebo hledání ukradené moderní videohry. Některé vedlejší úkoly jsou docela dost bizardní, ale to tak nějak k Yakuze patří, navíc jsou dobrým kontrastem k vážněji pojaté základní příběhové lince. Je dobré také dodat, že Kazuma dostane časem možnost řídit vlastní podniky a vydělávat v nich miliony a miliony jenů, Goro má pak zase svůj kabaret, kde musí vybrat hostesky, pěkně je obléci, aby nevypadaly jako strašáci a měly šanci oslovit svým půvabem ty správné klinety, a řešit spoustu dalších zapeklitých problémů.

Kromě těchto vedlejších úkolů nabízí Yakuza i mnoho dalších aktivit, v nichž můžete zabít čas. Skoro v každé ulici je nějaká herna s automaty, kde jsou klasické hry od SEGY, je ale také možné si zajít na kulečník, zahrát šipky, závody malých autíček, chytat ryby nebo na karaoke, které jsem popravdě moc nedával, protože rytmické mačkání tlačítek je až moc rychlé. A navíc se mi pletou tlačítka s Xbox ovladačem. Sběratelé se zase mohou pokusit posbírat všechny karty, na nichž jsou pěkné spoře oblečené japonské slečny, většinou nějaký idol nebo hvězda filmů pro dospělé. Podobných aktivit je ve hře mnohem více a poskytují nad rámec hlavního příběhu a vedlejších příběhů další skvělou zábavu a prostor, jak se vyblbnout. Yakuza 0 je opravdu spíše platformou pro virtuální život než klasickou hrou. A v tom je také její velký půvab.

Vývojáři se v Yakuza 0 Director’s Cut rozhodli na hratelnost moc nesahat a proto nenajdete nějaké zásadní nebo vylepšení a novinky, ačkoliv sem tam je něco drobně upraveno, aby hráče čekal příjemnější a hladší zážitek. Mezi takové úpravy patří možnost ukládat hru kdekoliv. Už nemusíte pro uložení hledat telefonní budku, což je určitě fajn.

Než svoji recenzi ukončím, musím ještě zmínit zcela nový režim Red Light Raid, který je přístupný od prvního zapnutí z hlavního menu a nemusíte ho tedy nijak odemykat. Ten je přístupný v offline i online podobně, takže se do něj můžete zapojit s umělou inteligencí i s kamarádem nebo dalšími třemi náhodnými hráči. Během testování mi přišlo, že hru příliš hráčů v současnosti nehraje, takže jejich vyhledávání bylo trochu delší. Je ale dobré dodat, že když je hra nenajde do přijatelného času, nahradí je umělou inteligencí. Na začátku si vyberete jednu z 60 připravených postav (Kazuma Kiryua a Goro Majima jako jediní mají tři verze s odlišnými bojovými styly) a pustíte se do jedné z šesti připravených misí. V nich musíte v časovém limitu likvidovat vlny nepřátel, abyste se na konci postavili bossovi. I když Red Light Raid není nějak extra propracovaný a originální herní režim, nelze mu upřít kouzlo. Je dostatečně zábavný, hlavně při hraní v kooperaci, aby udržel u sebe několik hodin, což je určitě fajn. Zvláště když jde jen o bonus pro Director’s Cut edici hry Yakuza 0, a není její hlavní částí.

Yakuza 0 vyšla poprvé před deseti lety, navíc už tehdy nešlo o technologicky nejvyspělejší hru. Roky jsou na ní tedy určitě znát, na druhou stranu si ale myslím, že nikoho neurazí. Naopak dokáže poskytnout i docela slušnou podívanou, hlavně když se budete procházet zaplněnými ulicemi Tokia nebo Ósaky, které mají líbivé efekty a skvělé nasvícení. Dopomáhá tomu i skutečnost, že má Yakuza 0 Director’s Cut naprosto příkladnou optimalizaci na konzoli Nintendo Switch 2. Pokud se rozhodnete hrát na TV, můžete se těšit na upscalované 4K rozlišení. Obraz je krásně ostrý a čistý. Ještě lépe ale hra dle mého názoru vypadá na displeji v handheldovém režimu, v němž běží v 1080p. Díky menší obrazovce totiž mnoho neduhů snadno zanikne. Ať už se rozhodnete hrát tak či ona, můžete se těšit navíc na skálopevných 60 fps. Nesetkal jsem se s žádnou situací, během níž by framerate klesnul.

Yakuza 0 je i po deseti letech od svého původního vydání naprosto strhující hra se skvěle napsanými postavami, zábavnou akční hratelností i velkým množstvím kvalitních vedlejších scénářů a nejrůznějších dobře zpracovaných miniher, který jsem si užil od začátku do konce. Director’s Cut edice má navíc nové scény, dodávající příběhu větší hloubku, a některé hráče určitě potěší i anglický dabing. Zábavným bonusem je pak nový režim Red Light Raid, do něhož se můžete pustit sami nebo s kamarádem. Pokud jste ještě hru Yakuza 0 nehráli, nyní je ideální čas to napravit, protože se na konzoli Nintendo Switch 2 dostala ve své doposud nejlepší verzi.