Recenzovaná verze: Xbox Series X/S

Warhammer 40,000: Space Marine vyšel poprvé v roce 2011 a dnes už si na něj pamatuji jen opravdu hodně matně, ačkoliv jsem na něj psal recenzi. Může za to skutečnost, že šlo sice o slušnou, ale nijak výjimečnou akci, navíc za ty roky jsem hrál už tolik her, že mi některé dost splývají a na mnohé jsem i zapomněl. A protože se mi v minulém roce vydaný druhý díl líbil, rozhodl jsem se první připomenout. Příjemné překvapení hned na začátek pro mě bylo, že hra obsahuje celkem kvalitní českou lokalizaci formou textu. Nepamatuji si, že by originál českou lokalizaci měl, alespoň na konzolích. Její přítomnost nyní u remasteru určitě potěší, zvláště když druhý díl lokalizovaný byl.

Hlavním hrdinou hry Warhammer 40,000: Space Marine je kapitán Titus, mariňák z kapituly Ultramariňáků, jenž už má něco za sebou, takže se přímo hodí pro to, aby řešil ty největší problémy. A jeden takový se objeví na začátku hry, kdy zelení ohavní skřeti napadnou planetu Impéria. Pokud by se jim útok povedl, může to mít obrovské následky. Mnohem větší, než se na první pohled zdá. Příběh hry není nějak objevný a propracovaný, ačkoliv má své momenty a některé zajímavé postavy jako poručík Mira nebo Drogan, navíc události v něm vedou k tomu, co se odehrálo v loňském Space Marine 2. Pořád ovšem slouží jen k tomu, abyste mohli popadnout zbraň a jít si to se zelenými neřády vyříkat, většinou pěkně z očí do očí.

Kde je Warhammer 40,000: Space Marine pořád dobrý a dokáže uspokojit, je samotná akce. Ačkoliv se říkalo, že jde o kopírku Gears of War, opak byl pravdou. Se slavnou sérií Xboxu měl společného jen nabouchaného hlavního hrdinu, ale jinak nešlo o krycí střílečku. Střety s protivníky totiž často probíhají přímo na krátkou vzdálenost, k čemuž je možné používat řetězový meč, kladivo či obrovskou sekyru. Sekat s těmito zbraněmi do nepřátel je pořád zábava, zvláště při provádění různých komb. Palné zbraně tu také jsou, od různých pušek po raketomet nebo mnohem zajímavější kousky, pod jejichž silou padají nepřátelé rychle k zemi. Akce je stále slušná, i když ne tak propracovaná jako ve druhém dílu, ale co na ní trochu vadí, je přísun stále stejných typů nepřátel, takže se souboje postupně začnou opakovat. Nuda sice nenastane, ale jistá stereotypnost ano, navíc sem tam zamrzí i chyby v umělé inteligenci. U protivníků se to dá i trochu čekat. Když se na ně člověk podívá, vidí, že moc inteligence asi pobrat nemohli, ale u doprovodu bych si už představoval, že bude chytřejší.

Vliv na pocit, že se souboje trochu opakují, nemají jen stejní nepřátelé, proti nimž budete bojovat, ale také nudný design světa, v němž se hra odehrává. Pořád se hlavní hrdina pohybuje po různých vojenských základnách, které jsou maximálně nezajímavé, a vlastně pak i v tomto chybí větší rozmanitost, kterou přinesl Space Marine 2. Warhammer 40,000: Space Marine je prostě pořád tou stejnou hrou s klady i zápory, jakou byl před čtrnácti lety, a tak je nutné k němu přistupovat. Nic se po obsahové stránce nezměnilo, a i proto ve výsledku ještě více vyniknou nejrůznější neduhy. Ty mohl člověk před čtrnácti lety snadněji ignorovat, ale dnes už budou dost vadit.

Příběhová kampaň Warhammer 40,000: Space Marine není nijak dlouhá a na střední obtížnost vám zabere zhruba sedm hodin. Po dohrání už nic nenutí k tomu, abyste si dali kampaň znovu, protože uvidíte vše na první průchod. Cenu balíčku ovšem zvedá i přibalený online multiplayer. Jednak si můžete dát Versus v několika módech, kde bojujete proti jinému týmu nebo kradete vlajky, ale také je připraven kooperativní horda režim Exterminatus. Ačkoliv jsem se snažil po několik dní multiplayer vyzkoušet, bohužel se mi nepovedlo najít žádné hry a ani hráče. Zřejmě už hru nikdo nehraje nebo všichni dávají přednost především kampani, případně mnohem zajímavějšímu druhému dílu. Pokud ale máte kamarády, můžete si založit privátní zápasy, případně se pustit do Exterminatus sólo, tato možnost také je.

To by bylo k samotné hře. Ta má i přes několik jasně viditelných nedostatků pořád co nabídnout a jsem přesvědčen, že hlavně fanoušky bude bavit stejně jako před čtrnácti lety. Tohle je ale recenze remasteru a určitě každého zajímá, jak se povedl. Nejprve se vrhnu na vizuální stránku. Tedy to, co je nejviditelnější a pro mnohé u remasteru nebo jakékoliv jiné předělávky nejdůležitější. Už po pár minutách hraní je viditelné, že tu máme před sebou dost starou akční hru, ať už jde o geometrii světa, design či další prvky. Asi bych byl radši, pokud by vývojáři vzali Warhammer 40,000: Space Marine a připravili mnohem větší předělávku, která by třeba běžela i na novém enginu, aby byla blíže druhému dílu.

Na druhou stranu ale nemohu říci, že si s remasterem nedali žádnou práci. To rozhodně ne. Remaster běží ve 4K rozlišení, takže obraz je krásně jemný a ostrý i na velké televizní obrazovce. Navíc textury, objekty i efekty jsou detailnější, což vede i k celkově hezčí vizuální podívané. Vývojáři kromě toho upravili modely postav i nepřátel, a přidali nové animace, ačkoliv musím říci, že pořád působí trochu archaicky. Hra každopádně díky těmto změnám vypadá určitě lépe než dříve na konzolích Xbox 360 a PlayStation 3, takže ve výsledku jsem asi i spokojen. Ano, pokud jste hru hráli v posledních letech na PC, remaster má mnohem menší smysl, a v tomto ohledu velkou kritiku chápu, protože skok není tak velký, ale já hraji na konzoli. Kromě vylepšené vizuální stránky oceňuji i remasterované audio a upravený dabing.

I když mezi oznámením a vydáním neuběhlo moc času, je vidět, že vývojáři ze studií SneakyBox a Relic Entertainment na remasteru nějakou dobu pracovali. Ten má totiž rychlé načítání, ale hlavně naprosto máslově hladký framerate při 60 fps (hra při svém původním vydání běžela pouze ve 30 fps s propady). Ani během těch nejnáročnějších scén se mi nestalo, že by framerate haproval. Ano, je to něco, co by asi každý u remasteru takto staré hry očekával, ale ne vždy to bylo v minulosti pravidlem. Kromě rozlišení a frameratu u remasteru zaujme přepracovaný HUD, jenž není tak výrazný a nemá rušivý efekt, a modernizované ovládání, díky němuž se Warhammer 40,000: Space Marine – Master Crafted Edition ovládá více méně jako moderní akční hra, ačkoliv pořád je nutné počítat s trochu neohrabanou kamerou nebo pohybem hlavního hrdiny. Ten není tak plynulý a responzivní jako u druhého dílu. Hra má i v remasteru pořád některé ostré hrany, které nebyly zbroušeny.

Je trochu zvláštní, že Warhammer 40,000: Space Marine – Master Crafted Edition vyšel pouze pro PC a konzole Xbox Series X/S, ale ne na konzoli PlayStation 5, kde má velký komerční potenciál. Třeba se této verze ještě časem dočkáme, ale v současnosti nic oznámeno není. Je ale jasné, že si Microsoft na hru zajistil nějakou exkluzivitu, a i proto je od prvního dne dostupná v předplatném Xbox Game Pass Ultimate. Nemusíte ji tedy kupovat za 949 Kč na konzolích Xbox Series X/S, což je dle mého názoru trochu vyšší cena. Ta měla být dle mého názoru třeba o tři nebo i ty čtyři stovky nižší.

I když je v mnoha ohledech vidět na Warhammer 40,000: Space Marine jeho stáří a některé neduhy více vyniknou, pořád si myslím, že jde o solidní akci, kterou si fanoušci užijí, ať už ji budou hrát poprvé nebo po několikáté. Remaster je navíc slušný a nabízí hru ve 4K rozlišení v krásně hladkých 60 fps, a potěší určitě i zahrnutá veškerá DLCčka.