I Hate This Place

Recenzovaná verze: PlayStation 5 Pro

Musím se přiznat, že komiksovou předlohu vůbec neznám, takže nevím, jak moc z ní hra vychází nebo ne. Během hraní jsem znalost nepostrádal, protože hra má vlastní samostatný příběh, který se točí kolem hlavní hrdinky Eleny a její kamarádky Lou. Obě se vydají do lesa a při jednom z rituálů se něco pokazí. Lou zmizí a Elena se probouzí vedle pentagramu. Cílem je kamarádku najít, ale to není zase tak jednoduché, protože les je hodně děsivý, ovládaný tajemným kultem, ale také plný monster či velkých pavouků. I proto není divu, že Elena začne místo přímo nesnášet, což odkazuje na název samotné hry. Příběh jako takový má několik solidních momentů, ale co musím vytknout, jsou většinou nudně a nezajímavě napsané dialogy, nesympatická hlavní hrdinka i průměrný dabing. Je to škoda, protože pokud hra vychází z komiksové předlohy, určitě šlo v tomto udělat více.

Na hře I Hate This Place mě nejvíce zaujala skutečnost, že jde o survival horor z izometrického pohledu. To vnáší do žánru svěží vítr, navíc se mi líbí, že zombiím/mutantům podobní protivníci jsou slepí a orientují se v prostoru pouze pomocí zvuku. Během hraní si proto musíte dávat pozor, abyste v jejich blízkosti neběhali, ale jen opatrně našlapovali a vyhýbali se na zemi rozsypanému sklu nebo vodě, což vnáší do hraní pěkné napětí. Většinou budete potkávat zhruba dva druhy těchto protivníků a sem tam narazíte na jakási chapadla, která se natahují ke zdroji hluku a následně dokážou hlavní hrdinku chytit a přitáhnout si ji k sobě. Jak jste mohli pochopit, rozmanitost protivníků není největší. Více než menší rozmanitosti protivníků mi ovšem vadilo, že protivníci mají tendenci se neustále o něco zasekávat.  

Když už každopádně dojde na boj, má hlavní hrdinka na začátku pouze pálku, později s hřebíky, takže je o dost silnější, ale záhy se dostane k palným zbraním - revolveru, brokovnici, různým puškám, samopalům nebo elektrickému paralyzéru, skrze který je možné otevírat i dveře. Na začátku hry je nábojů do palných zbraní málo, ale po zhruba dvou hodinách jsem přestal mít pocit, že bych na nedostatek nábojů trpěl. Jednak jsem prostředí důkladně prozkoumával, ale tento pocit byl možná umocněn i skutečností, že jsem měl dost materiálu, z něhož se dají náboje vyrábět. Mohl jsem proto v klidu střílet z revolveru i brokovnice, případně dalších zbraní. Nikdy jsem neměl pocit, že bych musel šetřit náboje, jako tomu třeba bylo v minulém roce u Cronos: The New Dawn, kde mrzel každý vystřelený náboj vedle, nebo dříve u Silent Hillu 2.

Hlavní hrdinka Elena se bude pohybovat po Rutherford Ranch. Na začátku se může zdát, že je mapa až moc malá, ale nakonec mi přišlo, že je tak akorát velká, aby bylo možné se rychle dostat do požadované lokace, a zároveň nabízela i prostor pro průzkum. Ten je důležitý, protože díky němu nacházíte velké množství materiálu, lékárniček a dalších důležitých věcí. Já jsem se třeba na začátku vykašlal na jeden z úkolů, což se ukázala jako chyba, protože jsem tak dostal brokovnici až o dost později. Na mapě oceňuji i její rozmanitost. Během hraní hlavní hrdinka navštíví pole, temný les i děsivý močál s kostelem.

Na herní svět si nemohu stěžovat, vývojářům se povedl, přičemž postupně se dostanete i do dolů, různých bunkrů a dalších podobných lokací, které jsou tím nejlepším, co hra nabízí, protože v nich převládá temná a hororová atmosféra. Očividně se vývojáři pro tyto pasáže nechali inspirovat oblíbenými sériemi Resident Evil a Silent Hill, hlavně jejich prvními díly. Většinou v těchto lokacích musíte hledat klíče nebo karty, případně zapínat elektřinu, abyste si mohli odemknout cestu dál. V těchto pasážích jsem se dobře bavil, i vzhledem k tomu, že je často nutné v nich obejít nějakého toho velkého protivníka, který když hlavní hrdinku uslyší, začne ji nahánět.

Možná se ptáte, jaké má I Hate This Place survival prvky. Ty jsou celkem jednoduché, protože si musíte dávat pozor jen na hlad, který ovlivňuje staminu a její doplňování. Neustále proto musíte mít u sebe nějakou tu pochutinu. Jídlo můžete najít průzkumem, ale také si ho můžete uvařit, k čemuž se hned dostanu. No a také je nutné si hlídat váhu, protože pokud seberete příliš mnoho věcí, nebudete moci běhat, což v dosti nebezpečném světě je vždy docela průser. Ačkoliv survival prvky jsou jednoduché, musím se přiznat, že mě po čase celkem štvalo, že neustále musím hlídat hlad a něco do sebe ládovat

Hned na začátku hry se dostanete na ranč uprostřed mapy. Ten bude sloužit pro hlavní hrdinku jako útočiště, které si může vyčistit a následně využívat pro stavbu nejrůznějších staveb, aby mohla získat vodu, dřevo, maso, zeleninu a další potřebný materiál pro výrobu jídla, zbraní, nábojů, různých typů granátů, lékárniček a tak dále. Správa vlastní základny je zajímavý nápad, přinášející do hry další mechaniku, ale musím říci, že trochu nedomyšlený. Vše totiž neskutečně natahuje skutečností, že když dáte něco stavět, musíte počkat ve hře několik hodin, než se vám to postaví. V reálu je to několik minut samozřejmě, ale i tak musíte prostě zbytečně čekat. A to platí i při výrobě vody, dřeva a tak dále. Jen to brzdí hraní a tempo hry.

Co mi během hraní také vadilo, je bohužel ovládání. Často jsem si říkal, jestli vývojáři vůbec počítali s možností, že někdo bude hrát tuto hru na konzoli a tedy gamepadu, protože rozvržení je prostě zvláštní, správa inventáře pomalá a pohyb hlavní hrdinky i míření krkolomné. Věřím, že na PC s klávesnicí a myší se hra bude ovládat lépe, ale pro gamepad není dobře navržená.

Pokud se podíváte na přiložený trailer nebo obrázky, určitě vás zaujme jako mě pěkná komiksová grafika inspirovaná horory z 80. let. Ta je vážně moc pěkná, a ačkoliv to může vypadat, že vývojáři nešetří pestrými barvami, dokáže být hra v některých momentech i pořádně temná a nabídnout strhující, děsivou a napínavou atmosféru. Líbí se mi také, že hra dává komiksovými nápisy vědět, jak moc dělá hlavní hrdinka hluk, ale pěkné jsou i další vizuální efekty. Možná jen mohli vývojáři na celkovou komiksovou stylizaci ještě přitlačit, aby nabídli i nějaké ty hezké filmečky či komiksová okna. Třeba místo nudně pojatých rozhovorů. Celkově jsem ale s vizuálním zpracováním spokojen, stejně tak s povedeným soundtrackem s několika líbivými skladbami, které krásně doprovází akci i klíčové pasáže.

Poněkud horší je to už s optimalizací. Ta totiž kulhá v současnosti na obě nohy a není proto vůbec ideální. Zatímco plynulost je ještě v pohodě, hra většinou opravdu běží v 60 fps, problémem je příšerné a velmi časté zasekávání. Jdete po chodbě, hra se na pár vteřin zasekne nebo začne sekat. To samé se děje ve světě, a to v nepravidelných intervalech, takže nejde podezírat vývojáře, že právě v tyto momenty hra načítá další část mapy. Nebo jo, ale v tom případě by to bylo neskutečně amatérské. Snad bude tento nedostatek v brzké době opraven, protože dost kazí celkový zážitek.

Na hru I Hate This Place jsem se těšil a nakonec jsem se během zhruba deseti hodin slušně bavil. Především díky solidnímu příběhu, několika dobrým momentům, napínavým pasážím, děsivé atmosféře i zajímavému světu. Musím ale říci, že to mohlo dopadnout ještě mnohem lépe, pokud by vývojáři zapracovali na ovládání, celkové optimalizaci a více domysleli některé herní mechaniky, hlavně tedy survival a správu základny. Pokud ovšem máte hororové hry rádi a hledáte nějaký originálnější kousek, u něhož by se dalo na několik hodin zabavit, myslím si, že I Hate This Place je docela dobrý tip.