Tony Hawk’s Pro Skater 3 + 4

Recenzovaná verze: Xbox Series X/S

Zrod kolekce Tony Hawk’s Pro Skater 3 + 4 nebyl zrovna jednoduchý. Ta totiž začala vznikat v rámci konceptů ještě ve studiu Vicarious Visions, považované v posledních letech za odborníka na různé předělávky. Ostatně kromě první kolekce Tony Hawk’s Pro Skater 1 + 2 nám přineslo i povedené kvalitní remastery Crash Bandicoot N. Sane Trilogy a hlavně Diablo II: Resurrected, které si i nyní sem tam zapnu. Remaster dokázal tuto slavnou akční RPG klasiku krásně oživit, a popravdě má možná i kvůli jisté nostalgii pro mě o něco lepší atmosféru a vůbec hratelnost než čtvrtý díl. Co čert ale nechtěl, studio Vicarious Visions bylo posléze rozpuštěno v rámci společnosti Blizzard Entertainment, kde vývojáři začali pracovat na hrách jako Diablo IV nebo Diablo IV: Vessel of Hatred. Tony Hawk’s Pro Skater 3 + 4 najednou neměl kdo připravit a chvilku se zdálo, že ani nevznikne. Fanoušci se s tím už začali smiřovat, ale najednou se objevilo Iron Galaxy Studios (Divekick, Killer Instinct nebo Extinction), které se všechny naděje rozhodlo zachránit. A jak už asi tušíte dle finálního hodnocení, odvedlo dobrou práci, ačkoliv mám i několik výhrad.  

Začnu nejprve arkádovou a dobře známou hratelností. Ta byla upravena jen drobně, ale to vůbec nevadí, protože ježdění a provádění různých triků a komb je stále zábavné, potěšující a svým způsobem neskutečně návykové, takže je těžké se od hraní odtrhnout. A to i díky precizně vyladěnému ovládání, které zvládne každý během pár minut. Se složitějšími triky je to už horší, ale stejně jako při jízdě na skutečném prkně, učení dělá mistra. Na začátku se může zdát, že dostat se na některé budovy nebo místa je nereálné a při pokusech o to si nejednou rozbijete hubu, ale stačí pár hodin a už budete po úrovních doslova létat. Do hraní se můžete pustit s vlastním jezdcem, ale najdete ve hře i tři desítky licencovaných jezdců, mezi nimiž nechybí Tony Hawk, ale ani Chloe Covell, Shane O'Neill, Nyjah Huston, Nora Vasconcellos, Rodney Mullen, Yuto Horigome nebo Eric Koston. Kdo si hru předobjednal, dostal jako bonus Doom Slayera a Revenant ze série DOOM.

Hlavním režimem v Tony Hawk’s Pro Skater 3 + 4 je bez debat jednotná kampaň, která je strukturovaná stejně jako ta z Tony Hawk’s Pro Skater 1 + 2. To znamená, že si ve třetím nebo čtvrtém dílu vyberete úroveň a následně v ní musíte v časovém limitu plnit různé úkoly, ať už jde o hledání písmen, která složí slovo S-K-A-T-E, hledání skryté kazety, sbírání peněz, odemykání tajných lokací, provádění triků na body nebo některé jednoduché úkoly spojené s danými úrovněmi, třeba potěšení ostatních skateboardistů, zahnání žraloků, shazování sněhu na kolemjdoucí či likvidace plakátů. Nově jsou v úrovních i loga Iron Galaxy Studios. Ačkoliv se většina úkolů opakuje, pořád je zábavné po jednotlivých úrovních jezdit, zvláště když byly nyní značně upraveny, ale k tomu se ještě dostanu. Kvůli časovému limitu je navíc nutné si i dobře rozvrhnout, do čeho se pustit, protože je docela krutý a vše splnit v rámci něj na jeden zátah zřejmě moc hráčů nedokáže.

Fanoušci Tony Hawk’s Pro Skater 4 se po mém předchozím odstavci určitě zastaví, protože se jim nebude něco zdát. A mají pravdu. Hra měla původně úplně jinou strukturu kampaně. Vlastně šlo o hru, která se od svých předchůdců značně lišila a položila základy pro to, co přišlo s Tony Hawk's Underground a dalšími díly. Byla jasně vidět snaha vývojářů posunout sérii zase o kousek dál, což nyní v remasteru působí jako krok zpět. Už nemáte úrovně strukturované trochu do open-wordu, v nichž by vám zadávaly úkoly různé postavy, vlastně obrovské množství obsahu je kvůli tomu pryč. A to i mnoho zábavných a originálních úkolů, u nichž jsem se hodně zasmál a bavil. Tohle rozhodnutí vývojářů z Iron Galaxy Studios neskutečně zamrzí a dle mého názoru tímto přišel Tony Hawk’s Pro Skater 4 o velké kouzlo a svoji vlastní identitu. Nyní se hraje a má stejnou strukturu jako první tři díly, takže je snadno zaměnitelný. Vlastně ani nejde Tony Hawk’s Pro Skater 4 nazvat remasterem. Vývojáři z něj vzali jen úrovně a naroubovali na ně systémy z prvních tří dílů.

Pojďme ale na něco pozitivnějšího. Už v Tony Hawk’s Pro Skater 1 + 2 jsem měl hrozně velkou radost, jak všechny úrovně díky novému grafickému kabátku krásně prokoukly, navíc jim vývojáři přidali řadu nových prvků a grafických efektů. A stejná péče byla věnována i ikonickým úrovním z her Tony Hawk’s Pro Skater 3 + 4. U nich geometrie zůstala stejná, vývojáři neměli důvod cokoliv měnit v tomto ohledu, ale jde o to, jak nově působí díky novému vzhledu. Jednou z prvních map je Foundry, kde to pěkně jiskří a vypouští se pára, v San Franciscu je zase radost provádět nejrůznější triky při západu slunce, no a svoji výbornou atmosféru má i nyní už opuštěná věznice Alcatraz, kde vězně nahradily různé skokánky a další místa určená pro skateboardisty. Z toho, jak vývojáři jednotlivé úrovně předělali, mám radost, protože krásně prokoukly, nehledě na skutečnost, že hra nejen pěkně vypadá, ale je i maximálně plynulá. Jediná úroveň, s níž mám osobně trochu problém, je oblíbená Zoo, kde už nenajdete zvířata, ale jde o opuštěné a svým způsobem dost pusté a ponuré místo. Jako kdyby bylo Zoo před dvaceti lety zavřeno, všechna zvířata odvezena, a vy jste se do něj nyní jako první po tolika letech dostali.

Fanoušky možná trochu zklame, že se do této kolekce nedostaly dvě mapy z Tony Hawk’s Pro Skater 4 - Chicago a Carnival. Důvod, proč se tak vývojáři rozhodli, bohužel nevím, ale ke cti jim určitě skutečnost, že připravili hned tři zbrusu nové mapy. A ty jsou naprosto parádní, snadno zapamatovatelné s jedinečnou atmosférou, které krásně do hry zapadají. Movie Studio zaujme filmovými rekvizitami a zelenými plátny, Waterpark má spoustu bazénů a tobogánů, no a mojí zřejmě nejoblíbenější mapou je Pinball. Jde o pinballový stůl v životní velikosti, trochu se zombie tématikou, která je vizuálně hodně pěkná a nabízí spoustu možností, jak se vyblbnout. Tohle se vývojářům opravdu hodně povedlo, a když si to tak vezmu, tak jsou nové úrovně opravdu výbornou náhradou za ty, na které se nedostalo. 

Kampaň sama o sobě vydrží na docela dlouho, mě se povedlo všechny cíle splnit za nějakých dvanáct hodin s tím, že se nepovažuji za nějakého velkého profesionála, který by uměl všechny triky. Zkušenější hráči určitě vše zvládnou mnohem rychleji. Ti navíc následně ocení odemknutí speciálních těžších úkolů, pět pro každou úroveň. Některé už dají pořádně zabrat a dokážou opravdu potrápit. No a za jejich zdolán budete odměněni odemknutím Solo Tour režimu, který slouží jako jakási endgame část. Popravdě je trochu zvláštní, že je tato část uzamknuta za kompletní dokončení kampaně, ale co se dá dělat.

Kromě kampaně hra nabízí i volnou hru, v níž můžete si jen tak jezdit po jednotlivých úrovních a provádět v něm triky, případně pro náročnější hráče je tu speedrun, v rámci něhož musíte plnit úkoly a následně se zapisujete do žebříčků. Nechybí ani multiplayer. Chválím vývojáře za split-screen variantu, ale tou nejzajímavější je určitě online, kde nechybí voice chat a máte hned několik herních módů. V Trick Attack bojujete o co nejlepší výsledek nebo v Combo Mambo se snažíte o co nejlepší kombo. V Graffiti zase provádíte triky a značkujete si úroveň svoji barvou. Jde o dobře známé režimy, které fanoušky moc nepřekvapí, ale jsou stále zábavné. Aby nikdo nemohl říci, že vývojáři nepřipravili nic nového, je tu herní mód HAWK (zjednodušeně hra na schovávanou), který se dělí na dvě části. V první hráči ukrývají písmena, v druhé je pak ostatní hledají, což je docela pěkná a napínavá zábava, zvláště když hrajete s kamarády.

No, a pokud by vás singleplayerové i multiplayerové režimy omrzely, můžete se pustit do vytváření vlastního parku skrze Create-A-Park, kde nově můžete přidávat cíle. Já moc v tomto kreativní nejsem, a popravdě si nedovedu představit, že by vytváření úrovní u hry udrželo o mnoho déle. Jde spíše jen o bonus pro ty největší nadšence, kteří už mají vše odemčené.

Jedním z důvodů, proč měli hráči tak rádi původní hry Tony Hawk’s Pro Skater 3 a 4, byl fantastický soundtrack s licencovanými skladbami, od hip hopu po rock. Už během oznámení remasteru bylo jasné, že na mnohé skladby z původních verzí se bohužel nedostane, což je obrovská škoda. Vrací se prakticky jen deset původních skladeb, mezi nimiž je třeba Amoeba od Adolescents, Ace of Spades od Motörhead, Gang Starr od Mass Appeal nebo Bodyjar od Not the Same. Na druhou stranu musím ale říci, že i tak je soundtrack kvalitní a naleznete v něm spoustu nových dobrých licencovaných skladeb, k nimž je ale nutné si hledat cestu a přijít na chuť. Stojí za zmínku, že s jejich výběrem pomáhal vývojářům přímo Tony Hawk, který byl ostatně vždy během vývoje her hodně aktivní.

V Tony Hawk’s Pro Skater 3 + 4 už mnozí fanoušci nedoufali, nakonec se ale k nám dostává v dobré formě. Sice zamrzí, že vývojáři odstranili původní kampaň z Tony Hawk’s Pro Skater 4 a s ní i velké množství obsahu, stejně tak že zapomněli i na dvě původní úrovně, ale vše kompenzují stále skvělou a neskutečně návykovou hratelností, dobrým soundtrackem, parádními novými úrovněmi, velkým množstvím jezdců, za které je možné hrát a robustním multiplayerem. Ve výsledku tak jde o kvalitní balíček, který fanouškům určitě udělá velkou radost.