Když bylo oznámeno, že The Walking Dead: Survival Instinct je vlastně prequel k televiznímu seriálu, v němž budeme sledovat cestu Daryla a Merleho Dixonovi do Atlanty, mnozí fanoušci se začali na doplnění příběhu těšit. Jaké ale přichází vystřízlivění už po pár minutách. Příběh tu pomalu neexistuje, pokud byste navíc sem tam neviděli obličej hlavního hrdiny, ani byste nevěděli, za koho hrajete. Příběh se tu točí jen kolem oné cesty do Atlandy, během které občas potkáte nějakou tu nezajímavou postavu. Více čekat nemůžete, ani od občasného rozhovoru, který nic nového neprozradí. Jen se vždy dozvíte, že musíte najít zásoby či nějakého přeživšího, ale to je vše. Jak určitě už nyní začínáte chápat, ona ani samotná náplň není moc zajímavá. Plníte jen několik celkem nudných úkolů. Hlavní dějová linka vám vydrží zhruba na čtyři až pět hodin, takže naštěstí vše budete mít rychle za sebou, což je zase plus.

Celkové nudě, která se táhne od úplného začátku, nahrává i hodně slabý design jednotlivých lokací, do kterých se podíváte. Až tedy na jednu odehrávající se zhruba v polovině hry v nemocnici, která má i slušnou atmosféru. Jeden dobrý level ale dobrou hru rozhodně nedělá, a zde to platí dvojnásob. Většinou se budete pohybovat po menších městských čtvrtích, hodně si navzájem podobných. Už na začátku si jistě všimnete, že slovo koridor zde rozhodně dostálo svému významu. Vždy máte jen jednu cestu, kterou se můžete dát, navíc kolikrát značně omezenou. Zabloudit, je téměř nemožné, ale co kdyby. Pokud by se vám to podařilo, vývojáři připravili kompas, který vás z metrové uličky spolehlivě dostane.

Všechny levely mají i překážky, o které se zde starají pochopitelně zombie. Ty sice moc inteligence nepobraly, o ní se ještě rozepíšu, ale platí pravidlo, jednu zombii snadno sundáte, dvě už představují docela velký problém. Lepší je proto se mezi zombiemi proplížit a likvidovat je pěkně potichu. Stačí se vždy k zombii přiblížit a jedním stisknutím tlačítka R1 ji zasadit do hlavy smrtící úder nožem. Sice neustále opakovat stejný systém se po pár minutách ohraje, ale lepší než se dát se zombiemi do křížku a riskovat delší nahrávací obrazovku a opakování kolikrát delšího úseku kvůli špatně rozmístěným checkpointům. Samozřejmě, ne vždy jde zombie takto potichu likvidovat, když už dojde na přímý střet, můžete si to s nimi rozdat několika ručními zbraněmi, na začátku máte sekyrku či páčidlo, později seberete velkou požární sekyru, která na dvě rány zneškodní každou zombii.

Bojový systém zde je naprosto jednoduchý, vlastně tu máte jen jeden úder, který neustále opakujete, dokud nudou neusnete. Občas se stane, že vás zombie jednoduše chytne, místo aby uštědřila úder, takže se zapne minihra, v níž ji musíte analogem najet na hlavu a stisknout tlačítko R2, čímž ji proženete nůž hlavou. Zajímavostí je, že během minihry stačí kolikrát dojít další kousky, takže nekončí po zabití první zombie, ale vždy se takto přesunete na další zombii kolem vás. Jednou se mi stalo, že jsem zabil zombií takto snad padesát, až jsem se konečně vymanil z jejich sevření. Nemusím říkat, že několik minut zabíjet takto tupé zombie nudnou minihrou, je proste šílenost. Navíc tyto scény moc reálné nejsou, protože v reálu by vás zombie pochopitelně v okamžiku rozsápaly, a nečekaly poslušně v řadě, až na ně dojde otravná minihra, po níž skončí na zemi. Kromě zbraní na krátkou vzdálenost můžete sebrat i pistoli, brokovnice, pušku, na konci se dostanete k samopalu. Pro hlavního hrdinu charakteristický luk je tu také, ale ten si moc neužijete, seberete ho až téměř před koncem. Procházka hrou je tak rázem jednodušší, jen tedy musíte šetřit s náboji, protože těch tu moc není, aby se náhodou hra nezvrtla v další Dead Island. Je to přece stealth hra, sice s nefungujícími stealth prvky, ale je!

Samostatnou kapitolu tvoří zmíněná umělá inteligence nepřátel, v tomto případě zombií. Od nich asi nikdo nečeká, že budou nějak taktizovat nebo se chovat přehnaně inteligentně, ale to co zde předvádí, je někdy kolikrát hodně úsměvné. Zombie se zasekávají za překážky, neumějí je kolikrát ani obejít, takže je zpoza nich můžete jednoduše zlikvidovat. Po pár hodinách hraní nepřekvapí ani to, když narazíte na zombii, která se zasekla do zdi nebo chodí proti ní, aniž by si vás všímala. Také je zajímavé, že kolikrát ani nereagují na smrt svých prohnilých druhů. Dám příklad, stojí dvě zombie vedle sebe, jednu zlikvidujete pěkně potichu, takže padne té druhé před nohy. Asi byste čekali, že nějak zareaguje, ale opak je pravdou. Poslušně čeká, až ji také zasadíte poslední chvat a ukončíte její bídný život. Je zajímavé, že zombie nereagují ani na vaši baterku, kterou si v budovách svítíte, abyste něco viděli. Jo, když vás zmerčí a upozorní kolegy, máte vždy problém, ale tak nějak se za hru naučíte, jak zombie jednoduše přechytračit a upláchnout jim, takže až na poslední čistě střílecí level jejich likvidace nebo obcházení není nikdy problém.

Z mise do mise vždy jezdíte vozidlem – během hraní můžete nacházet klíče od lepších modelů, navíc kolikrát je tu možnost volby, jaké budou vaše další kroky. Protože se mnohdy cesty dvojí, je tu jistá znovuhratelnost, protože na první průchod projdete jen zhruba polovinu hlavního obsahu, který hra nabízí. Samozřejmě, je otázkou, jestli budete mít chuť po prvním dohrání se do všeho pouštět znovu a vydat se druhou cestou. To je jen na vás. Když po každé misi nasednete do auta, můžete si vybrat, jestli pojedete do další třeba po lesní cestě, která je sice delší, ale poškození automobilu tolik nehrozí, navíc je velká šance, že narazíte na menší lokace, v nichž jsou schovány zásoby – lékárničky nebo náboje, případně lepší zbraně. O nich se ještě rozepíšu níže. Můžete si to ale stříhnout po dálnici, kde ale hrozí, že se vám auto rozbije, takže budete muset hledat baterii, abyste ho znovu nastartovali. Je vždy jen na vás, jakou cestou se vydáte, ale ono je to ve výsledku i celkem jedno, protože náplň vedlejších misí je hodně jednotvárná a nudná, jak se právě dozvíte.

Vedlejší mise sloužící k průzkumu, které občas naskočí, když jedete automobilem do další hlavní lokace, jsou rozhodně zajímavým nápadem, a byly by i oživením, kdyby nedopadly tak, jak ve výsledku dopadly. Vývojáři připravili jen zhruba dvě nebo tři lokace, které neustále točí, takže je lepší se jimi nezabývat, sešlápnout plyn a jet dál. Těmto průzkumným misím se vyhnete, ale jsou tu i některé povinné, které jsou spojeny s hledáním benzínu. Jak jezdíte z hlavní mise do další autem, občas prostě benzín dojde, takže musíte zastavit a najít kanistry, abyste mohli pokračovat. Jako příklad dám jednu ulici, kterou budete procházet, no hodně často. V ní jsou vždy na stejném místě rozmístěné kanistry, lékárničky i protivníci, takže je nejlepší ji rychle proběhnout a upalovat dál, protože co také jiného dělat, čistit a prozkoumávat každou znovu, to by se z vás stala nudou zombie. Tady je jasně vidět, že vývojáři prostě neměli čas se patlat s rozmanitými levely, tak prostě naklonovaly několik do nekonečného množství, které se zákonitě během hraní opakují. Kromě sbírání kanistrů s benzínem, občas zastavíte, protože se před vámi nacházejí překážky, které musíte odstranit – odsunout auta. Protože se ale také dost opakují, je lepší vždy zvolit druhou možnost - jinou cestu a objet je, čímž se jim úplně vyhnete a ušetříte si drahocenný čas.

Když na internet unikly první záběry z The Walking Dead: Survival Instinct, vývojáři se od nich distancovali. Tehdy tvrdili, že pocházejí z velmi rozpracované verze a ta finální bude na míle vzdálená. No, nakonec sami můžete z okolních obrázků posoudit, že tady vývojáři trochu, no spíše hodně lhali. Už první minuty hraní si totiž budete říkat, že jste se propadli do éry předchozí generace konzolí, a troufám si i tvrdit, že mnohé hry z Playstationu 2 vypadaly lépe. The Walking Dead: Survival Instinct rozhodně není pěknou hrou, je hluboce podprůměrnou po této stránce, navíc je celkem nepochopitelné, že i takováto hrůza se hýbe jako prohnilá mrtvola. Framerate lítá v mnou testované Playstation 3 verzi nahoru i dolů celkem pravidelně, takže je jasně vidět, že se s vývojem vývojáři moc nemazlili. Vše trochu zachraňuje hudební doprovod. Ten sice není, kdo ví jak skvělý, ale několik seriálových melodií potěší. Nepotěší naopak naprosto nevýrazné ozvučení, a kupodivu i dabing je hodně špatný a spíše trhá uši. To je škoda, když už vývojáři měli k dispozici seriálové herce. Je ale vidět, že práci brali jen jako bokovku, a není se čemu divit, když viděli, co to vlastně vzniká.

U The Walking Dead: Survival Instinct zamrzí jedna věc, a to naprosto nevyužitý potenciál. Občas se totiž objeví během hraní dobrý nápad, který ale vývojáři následně pohřbívají technickým zpracováním a dalšími nedodělanostmi, za kterými je vidět, že hra prostě musela být na pultech obchodů co možná nejdříve. Krátký vývoj, údajně trvající ani ne rok, se zde hodně podepsal, a je škoda, že vývojáři nedostali více času. Takto The Walking Dead: Survival Instinct nemůžu doporučit ani největším fanouškům seriálové předlohy. Pokud jste nehráli The Walking Dead od Telltale Games, raději si počkejte na krabicovku, která se u nás bude prodávat od příštího měsíce. Od tohoto utíkejte takovou rychlostí, jako před opravdovou zombií.