Street Fighter V

Testovaná verze: PlayStation 4

Capcom se na rozdíl od předchozích dílů vydal trošku jiným směrem a hned na začátku všem hráčům oznámil, že Street Fighter V sice vyjde v základu za plnou cenu, ale budou mít zpřístupněnou jen část postav a režimů, a teprve až v průběhu času se bude odemykat další obsah. Tady se naskytuje hned jedno malé varování, a to pro ty hráče, kteří nemají konzoli připojenou k internetu, protože spoustu obsahu nebudou mít k dispozici, a ostatně i proto se budou muset pořádně rozhodnout, jestli se jim do hry vyplatí investovat peníze. Je sice pěkné, že Capcom už oznámil velkou podporu do budoucna, ale já se nyní musím zabývat s verzí hry, která se mi dostala do rukou, a na nějakou budoucnost se hrát zatím moc nedá. Zvláště když jsme v herním průmyslu, kde se vše každý měsíc mění.

V základu je k dispozici jen 16 bojovníků, což je na ságu Street Fighter docela málo, protože za ty roky existence se výčet bojovníků rozrostl na několik desítek. Těšit se můžete na ty opravdu známé jako je Ryu, Ken, M. Bison, Chun Li či Vega, a zároveň také na 4 naprosté nováčky. Mezi nimi je Fang, jenž patří k řádu mnichů, kteří dokázali proměnit své údery v jedové útoky, díky kontrolovanému vystavení se speciálnímu jedu. Dále je přítomen Necalli, který bojuje za to, aby získal sílu a moc svého nepřítele (z nováčků můj jednoznačný favorit), Rashid, který vypadá tak trošku jako arabský šejk, a jediným zástupcem něžného pohlaví je Laura. Pokud si dobře vzpomínám, na první pohled je situace obdobná jako u SFIV, jen s tím rozdílem, že 9 postav jste mohli odemknout během hraní, což rozšířilo vaše možnosti a představovalo to další výzvu a milník, kterým jste se mohli pyšnit. To v tomto dílu nečekejte, alespoň zatím, spokojit se budete muset po následující týdny s šestnácti bojovníky, kteří navíc nemusí sednout úplně každému.

Pokud se oprostím od zmíněných bojovníků, tak další věcí na řadě jsou herní režimy, a abych byl upřímný, tady vás asi také nepotěším, protože na začátek je toho alespoň pro mě, jako singleplayerového hráče, dost málo. Prvním režimem je Story, který měl jakýmsi způsobem doplnit pozadí jednotlivých postav, což se ale ve finále moc neděje, protože je dost krátký, a za všech 16 postav ho dohrajete zhruba do dvou hodin. V tomto čase je započítána i doba čtení jednotlivých komiksových skic, které vykreslují dění okolo postavy. Největším problémem je hlavně to, že za každou z postav si zahrajete pouze 2-3 souboje a k nim přečtete pár řádek z příběhu, který má u některých svůj smysl a vidíte i různá propojení mezi nimi, ale na druhou stranu to celé působí dojmem, aby se neřeklo. Autoři se už nechali slyšet, že během obrovského červnového updatu bychom měli dostat story mód vylepšený o videa a užít si tak celý zážitek z trošku jiné perspektivy. Jak to celé dopadne, na to si ještě chvíli počkáme.

Ve Story režimu získáváte zkušenosti a hráčské levely, které nijak nezvyšují vaše schopnosti, ale ukazují, za jaké bojovníky hrajete nejčastěji. Další odměnou za hraní je i herní měna zvaná Fight Money, za kterou si budeme v budoucnu moci nakupovat další obsah včetně nových postav, ale s tím budeme muset vyčkat na březnový update. Celý tento nápad se mi původně dost zamlouval, ale s odstupem času mi přijde nevychytaný, protože například v druhém herním režimu Survival se mi zkušenosti nijak neotvíraly, a tak i v případě, že zde za nějakou postavu nahrajete třeba 60-90 zápasů, máte smůlu a level postavy si tím nezvýšíte.

Abych se ještě vrátil k survival režimu, tak musím říct, že je poměrně povedený, a na rozdíl od jiných her má tady i taktickou náplň, protože za získané body v jednotlivých kolech si můžete nakoupit různá vylepšení na příští zápas, jako například doplnění energie, posílení útoků či obrany, a spousty dalších věcí, které ve finále ovlivní to, jak daleko se v survival režimu dostanete. Kromě tohoto je na konci každého kola možné zakoupit jakýsi hazard, který vám například zredukuje zdraví na polovinu a umožní vám tak ztrojnásobit množství získaných bodů, takže žebříček je zde opravdu proměnlivý, a je jen na vás, jak moc jste odvážní a vydáte se vstříc smrti.

Do výčtu režimů pro jednoho si rovněž započítejte i docela povedený tréninkový režim, který si nemusíme asi moc dlouho rozebírat, protože už název říká, že vám umožní natrénovat si chvaty a útoky jednotlivých bojovníků, a získané znalosti následně budete moci uplatnit v pravém boji. Poslední režim se nedá úplně zahrnout do hry pro jednoho, protože se jedná o Versus Mode, kde si můžete zahrát s přáteli u sebe doma na pohovce, což je v dnešní době už méně rozšířené, protože většina dává přednost raději online režimu. Každopádně možnost zabojovat si lokálně proti kamarádovi tu pořád je. To je vše, co se týče herních režimů, což je vážně škoda, zvláště když předchozí díly v tomto byly o dost bohatší. Ještě dnes s radostí v očích vzpomínám, jak jsem se třeba v chybějícím Arcade módu dostal do levelu s autem či stíhačkou, kterou jsem musel bojovníkem zrušit. Zde bohužel Arcade režim zcela chybí, jako další režimy, což je určitě velká škoda. Třeba se ale dočkáme díky updatu.

Již zmíněný online režim je pro mě osobně překvapením, a to hlavně kvůli jeho fungování. Vzpomínám si totiž na Street Fighter 4, kde první měsíc možná dva byl online téměř nehratelný, a díky neustálým lagům bylo téměř nemožné si kvalitně zahrát. Neříkám, že nový díl těmito problémy netrpí vůbec, ale v 40% zápasů jsem měl opravdu bezproblémový a plnohodnotný zážitek, v dalších 30% se objevily nějaké ty záškuby, ale pořád v mezích, a i tak jsem si zápasy užil, a teprve až posledních 30% byla opravdu kvalita jako u SF4, kdy byl zápas v podstatě nehratelný. Pro někoho to bude pořád hodně a víceméně i souhlasím, ale opravdu v přímém srovnání s předchozím dílem jde o velký skok a musím říct, díky za něj. Jediným trošku větším zádrhelem je jen doba spojení, protože samotné vyhledání zápasu i navázání spojení je někdy na dlouho, a několikrát se mi podařilo čekat i dobrou minutku až dvě. Věřím, že v následujících týdnech se dočkáme zlepšení a přispěje to tak k daleko lepšímu hernímu zážitku. Ostatně vývojáři se nechali slyšet, že stabilní a dobře fungující online je pro ně v současnosti prioritou číslo jedna.

Hratelnost je kategorií samo o sobě a zaslouží si velký neonový nápis, protože ať už je obsah jakýkoliv, ač nemusím plně souhlasit s tím, kolik toho na začátku dostáváme, tak hratelnost doznala velkého posunu a celkového vyladění, a je přímo grandiozní…. A to s velkým G na začátku. Už po pár zápasech jsem si Steet Fighter V užíval a výborně se u něj bavil, jako dlouho u žádné bojovky, což bylo zapříčiněno i určitým zjednodušením herních mechanismů, aby vše bylo přístupné i nováčkům. Na druhou stranu by mě zajímal názor opravdového fanouška série, jestli se pro něj tímto nezjednodušil celý mechanismus, a není to spíše mínus, protože já jako spíš příležitostný hráč neocením náročnost v ovládání, která mi v předchozím Street Fighteru dělala značné problémy. Street Fighter V souboje usnadňuje i novými systémy V-Skill a V-Trigger. Zatímco V-Skill dodá bojovníkovi boost jeho schopností, V-Trigger vytvoří silný útok, který může znamenat zlom v zápasu. Jednotlivé V-Skilly a V-Triggery má pochopitelně každý bojovník svoje.

Jenom slova chvály mám na vizuální stránku, která je jednoduše parádní se spoustou nádherných efektů, navíc vše hýbe svižně, jak by bojovka měla. Pátý Street Fighter je jako předchozí díl pěkně barevný, působí kolikrát až svěžím dojmem, a hlavně teď v zimním sychravém období vnese trochu barev do všedního dne. Ve finále je trošku škoda, že ve hře je jen 10 po designérské stránce parádních arén, ve kterých si budeme moci povedenou vizuální stránku užít, pokud by jich bylo více, na škodu by to nebylo. Rovněž jsem trošičku rozmlsaný dříve zmíněným Mortalem, a ve hře bych určitě uvítal dříve nevídané interakce s prostředím, které mi přijdou docela zábavné. Hudba je většinou u her, alespoň u mě, takové bolavé místo, a dělím herní hudbu na tři typy: špatnou, dobrou, kterou si zapamatujete, a dobrou, která se dobře poslouchá, ale většinou si ji nezapamatujete. Právě tak na mě působí hudební doprovod zde, a ačkoliv se themy jednotlivých charakterů skvěle poslouchají, není to nic, co by mi okamžitě vyskočilo na mysl jako u jiných her. Mezi mé nejoblíbenější patří španělský theme pro Vegu a ambiciózní a akční theme pro Rya.

Sečteno a podtrženo, Street Fighter V je v základu kvalitní bojovka s výbornou hratelností a nádherným vizuálním ztvárněním, která ale nyní na začátku dojíždí na poněkud omezeném obsahu. Pro jednoho hráče nemá zatím moc co nabídnout, příběhový režim je krátký a navíc není ani moc propracovaný, takže většina hned skočí do online vod, ale zde ještě budou muset vývojáři zapracovat, aby hra nabídla výborný zážitek. Pro fanoušky série je Street Fighter V asi povinností, ale ostatní by si měli koupi zatím pořádně promyslet, zvláště pokud dávají přednost hlavně singleplayerovému zážitku.