Star Wars: Squadrons

Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro a PlayStation VR

Vesmírná střílečka ze světa Star Wars, v níž bychom mohli usednout do kokpitu X-Wingu a TIE Fighteru, není něčím novým, protože v minulosti jsme tu už několik takových pokusů měly. A ty vlastně nebyly vůbec špatné, protože šlo vždy o solidní akční záležitosti, které si dokázaly získat početnou základnu fanoušků. Vývojáři ze studia EA Motive se nyní rozhodli na klasiky jako Star Wars: Rogue Squadron nebo Star Wars: Starfighter navázat. Jejich novinka je hlavně zaměřena na zápolení více hráčů proti sobě, ale obsahuje i příběhovou kampaň, na níž bylo v posledních týdnech hodně upozorňováno. Ta slouží jako takový obsáhlejší tutoriál, ale rozhodně není špatná a dokáže fanoušky na pár hodin slušně zabavit.

A může za to i solidně napsaný příběh, který se odehrává po Návratu Jediho, kdy je druhá Hvězda smrti zničena a Impérium se z pořádně velké facky snaží oklepat. Příběh se točí kolem bývalého kapitána Impéria Lindona Javese, který zběhl na druhou stranu, aby pomohl postavit velkou bitevní loď Starhawk. Příběh je většinou vyprávěn skrze slušně napsané dialogy, ale nechybí ani sem tam nějaký ten filmeček, který potěší, ale moc jich bohužel není. Příběhové zvraty hra neobsahuje, takže trochu chybí nějaké to překvapení během hraní, ale určitě potěší, že dává na události pohled z obou stran, což je více než zajímavé. Co mi na příběhu trochu vadilo, tak je skutečnost, že hlavní hrdina nemluví a je jen tichým pozorovatelem toho, co se kolem něj děje. Vývojáři tohle alespoň trochu kompenzují některými zajímavými postavami, které během hraní potkáte, ale němý hrdina je problém a jen těžko si k němu dá udělat nějaký ten vztah.

Velmi důležitou součástí Star Wars: Squadrons jsou vesmírné lodě, do jejichž kokpitu můžete usednout. Zajímavostí je, že je celá hra designována pro hraní z vlastních očí, na rozdíl od předchozích podobných stříleček ze Star Wars univerza, ale nemohu říci, že by mi to vadilo. Na začátku jsem si asi i řekl, že je škoda, že si nemohu loď prohlédnout ze všech stran, ale nakonec jsem toto rozhodnutí vývojářů přijal, protože first-person pohled dokáže do vesmírných bitev pořádně vtáhnout, zvláště když hrajete ve virtuální realitě, ale k tomu se ještě dostanu.

Každopádně základem tvoří klasické bitevníky X-Wing a TIE Fighter, které jsou dostatečně rychlé, mají slušnou palebnou sílu a dokážou útočit na prakticky vše, co je v dohledu. Kromě nich ale hra obsahuje i další třídy lodí, ať už jde o podpůrné lodě nebo bombardéry, které se hodí díky vybavení na ničení velkých vesmírných křižníků a další podobné techniky protivníka. Každou loď je možné před misí vybavit o různé druhy zbraní a další vybavení, které se na bojišti určitě bude hodit. Když jsem poprvé usedl do kokpitu, tak jsem byl překvapen, jak vlastně jednoduché má hra ovládání. Rychlost, pohyb i náklony provádíte jen za pomocí analogových páček, přičemž postupně se budete učit i různé triky, abyste uspěli v hektických bitvách a třeba se dokázali vyhnout raketě nebo setřást protivníka. A vlastně i v tomto je to kouzlo hry, protože cítíte, jak se postupně zlepšujete a stáváte se oním velkým pilotem, který dokáže rozhodnout nejednu vypjatou bitvu. Hra má tedy v tomto neuvěřitelnou hloubku a nejde o prostou arkádu, jak by se mohlo na začátku zdát.

V příběhové kampani na vás čeká 14 misí, v nichž budete většinou ničit soupeřovi lodě či základny, dojde na bránění cílů, infiltrace velkých vesmírných plavidel, doprovod jiných lodí a další podobné úkoly. Později mi přišlo, že se úkoly trochu opakují a některým misím chybí větší zajímavost, ale i tak jsem si kampaň více méně užil a nenudil se u ní. Za to může hlavně opravdu povedený herní základ, kdy ničení nepřátelských cílů je hodně uspokojivé a střety s protivníky jen tak neomrzí, ale také povedený design jednotlivých úrovní s kolikrát krásnými scenériemi, na které je radost pohledět.   

Zábavný multiplayer, ovšem s omezeným obsahem
Singleplayerová kampaň je fajn a dokáže zabavit na nějakých 8 až 10 hodin, podle toho, na jakou obtížnost ji hrajete. Znovuhratelnost je jen průměrná a bude záležet hlavně na tom, jestli budete mít chuť vysbírat všechny medaile, které zahrnují i plnění různých vedlejších úkolů, které jste mohli během prvního hraní opomenout. Každopádně kromě singleplayeru obsahuje Star Wars: Squadrons i multiplayerovou část, která ve výsledku skrývá asi tu největší zábavu. To zase tak překvapivé není, protože už vesmírné bitvy ve Star Wars: Battlefront patřily k tomu nejlepšímu a ty ve Star Wars: Squadrons z nich prakticky vychází. Vývojáři připravili dva herní režimy 5v5, což je trochu omezená nabídka a asi bych si dokázal představit, že jich bude více. A to vlastně platí i o mapách, kterých také není moc, ačkoliv na druhou stranu je nutné uznat, že jsou rozmanité a mají i dobrý design.

Když poprvé zapnete multiplayer, můžete se vrhnout jen do režimu Dogfights, což je v podstatě klasický team deatmatch. V něm vyhrává ten tým hráčů, který dokáže v časovém limitu nastřádat určitý počet sestřelených protivníků. Jde opravdu jen o takovou základní klasiku, která dokáže zabavit, ale hlavně vás připravuje na hlavní multiplayerový režim, který se jmenuje Fleet Battles. V něm se proti sobě postaví dvě flotily vesmírných lodí, kdy každý tým dostane za úkol zničit velitelskou loď soupeře. To není zrovna jednoduché, protože dostat se jen na dostřel vyžaduje sestřelit dostatečné množství pěšáků, tedy hráčů ze soupeřícího týmu. Proto pak vzniká klasická přetahovaná, kdy v jednu chvíli má navrch jeden tým, zatímco o pár minut později je zatlačen a musí se bránit zuby nehty, aby dokázal útoky odrazit a znovu se sám dostat do útoku. Kolikrát je tak hraní hodně napínavé do poslední vteřiny a rozhodují i detaily, proto je dobré hrát s kamarády a komunikovat, aby se šance na úspěch zvýšila. Dobré určitě je, že Fleet Battles si můžete natrénovat proti umělé inteligenci a až poté se pustit proti jiným hráčům.

Jak hrajete singleplayer a hlavně následně multiplayer, můžete si odemknout řadu kosmetických bonusů pro svého hrdinu i vesmírnou loď. U hrdiny je možné upravit obličej, postavu, oblečení i helmu, možností je hodně. A to samé platí i u lodi, kterou je možné nejen přetřít do jiné barvy, ale zároveň i upravit interiér, případně ji vybavit různými vlastnostmi, které poznáte i na bojišti. Skvělé určitě je, že po blamáži s hrou Star Wars: Battlefront 2 už EA rezignuje na mikrotransakce a loot boxy, které ve Star Wars: Squadrons nenajdete. Vše si odemykáte pouze hraním. Ani zrychlit odemykání není možné skrze nákupy herní měny, a vývojáři navíc slibuje, že tomu tak bude i v budoucnu.

Působivá VR podpora je splněným snem
Pokud budete hrát hru Star Wars: Squadrons na konzoli PlayStation 4 (případně na PC), čeká vás velký bonus v podobě podpory headsetu PlayStation VR. A musím rovnou říci, že ve virtuální realitě hra dostává zcela nový rozměr a je naprosto pohlcující, když můžete usednout do kokpitu nějaké té vesmírné stíhačky či jiného letounu a být přímým účastníkem epických bitev za doprovodu výtečného hudebního doprovodu i ozvučení. I když jsem chtěl VR headset jen vyzkoušet, nakonec jsem ve virtuální realitě dohrál prakticky celou příběhovou kampaň a pustil se i do nespočet multiplayerových bitev, protože jsem se od hraní nemohl odtrhnout. Ano, graficky hra nevypadá tak působivě ve VR jako na klasické velké TV, protože si pro plynulost pomáhá nižším rozlišením i osekáním různých detailů, ale vše vynahrazuje parádním zážitkem, na který budete dlouho vzpomínat. Pokud tedy máte doma headset PlayStation VR a už delší dobu jste přemýšleli, že si pro zase zahrajete VR hru, Star Wars: Squadrons je ideálním kandidátem. Možná bych i řekl, že jde o jednu z nejlepších VR her, jaká je pro PlayStation VR v současnosti dostupná.

Zatímco loňský Star Wars: Jedi Fallen Order běžel na Unreal Enginu, tak pro Star Wars: Squadrons se vývojáři rozhodli vrátit k Frostbite enginu, který se více hodí pro obrovské úrovně a podobné typy her. A určitě to byla dobrá volba, protože hra vypadá moc pěkně, ať už jde o modely lodí či objektů kolem, a kolikrát se před vámi objeví dech beroucí scenérie, které následně naruší laserová show, jak se řežou dvě strany o nadvládu nad nebem různých planet či kouskem vesmíru. Frostbite engine je navíc dobře optimalizovaný, takže jsem během testování nezaznamenal žádný větší problém, hra běží naprosto plynule (na PlayStationu 4 i PlayStationu 4 Pro se snaží o stabilních 60fps), ať už budete hrát na TV nebo ve virtuální realitě. Jen ty nahrávací obrazovky mohly být trochu kratší, ale to snad vyřeší konzole nové generace. Co stojí za vypíchnutí, je určitě parádní hudební doprovod se spoustou ikonických i nových skladeb, ale také velmi kvalitní ozvučení či dabing postav, s nimiž budete mluvit během misí či před nimi na základně. I když měli vývojáři na Star Wars: Squadrons menší rozpočet, na audiovizuálním zpracování to není ani trochu vidět.

Po vlažnějším a ne zrovna povedeném začátku nám EA konečně začala servírovat kvalitní akční hry ze Star Wars univerza, které musejí uspokojit všechny fanoušky. Po povedeném Star Wars: Jedi Fallen Order tu nyní máme Star Wars: Squadrons, který je radost hrát hlavně s dalšími čtyřmi kamarády v multiplayerových bitvách, ale ani příběhová část pro jednoho určitě neurazí. Stejně jako parádní audiovizuální zpracování a doslova splněným snem je možnost hrát celou hru ve VR, díky čemuž je možné si vesmírné bitvy užívat jako nikdy předtím. Star Wars: Squadrons si moje doporučení určitě zaslouží.