Recenzovaná verze: PlayStation 5 

Hlavní hrdinkou hry Praey for the Gods je odvážná mladá dívka, vydávající se na konec známého světa, aby odhalila, co stojí za nekonečnou zimou a konečně vrátila svět do normálu a tedy rovnováhy. Tuhá mrazivá zima sužuje celý svět, a pokud brzy neskončí, může to mít dalekosáhlé následky na život všech lidí. Do hodně mrazivých a neprobádaných končin se už dříve vydalo hodně odvážlivců a dobrodruhů, ale nikdo z nich se nikdy nevrátil, takže úspěch rozhodně není jistý, ba naopak je pravděpodobné, že se odtud ani mladá dobrodružka nikdy nevrátí. Zatímco Shadow of the Colossus nabídl příběh plný emocí o záchraně mladé dívky, který každého hráče chytl za srdce a donutil k slzám, to hra Praey for the Gods má naprosto standardní příběh o záchraně světa, vyprávěný dost minimalisticky za pomocí světa, několika málo dialogů a různých dopisů. Příběh ovšem ve výsledku není úplně špatný, vlastně mě celkem bavilo prozkoumávat mrazivý svět a dozvídat se o něm nové podrobnosti, stejně tak zjišťovat více o předchozích výpravách, které nedopadly moc dobře, a po jejich přítomnosti jsou jako památkou zmrzlá těla a různé kempy.

Praey for the Gods je dobrodružná akční adventura ze třetí osoby s otevřenějším světem, v níž je cílem zničit osm obrovských bossů/bohů, takže v základu je koncept podobný, jako v už zmíněné klasice Shadow of the Colossus. Vlastně bych řekl, že vývojáři od slavného vzoru dost opisují, někdy možná i více, než by bylo zdrávo. Asi by neuškodilo, pokud by se pokusili přinést i vlastní nápady, kterými by fanoušky originálu překvapili, ale to se za celou dobu hraní bohužel ani jedinou nestane. Jedinou viditelnou změnou a odklonem od originálu je přidání survival prvků, které ovšem ve výsledku jsou celkem rozporuplné a dost zdržují od toho hlavního, tedy soubojů s velkými bossy. Hlavní hrdinka si totiž musí dát pozor nejen na obrovská monstra, ale zároveň i na dosti nehostinné mrazivé prostředí, které ji dokáže její cestu pořádně zkomplikovat. K survival prvkům se dostanu později, zde nejprve zmíním, že samotný svět, po němž se pohybují nepřátelé, je naplněné důmyslnými a solidně navrženými hádankami, a navíc láká k průzkumu i svým povedeným designem s řadou krásných scenérií.

Jak už jsem zmínil, vývojáři se rozhodli do hry zařadit survival prvky, takže si hlavní hrdinka musí dávat pozor na spánek, hlad i teplotu, přičemž všechny tyto ukazatele následně ovlivňují její statistiky a třeba rychlost doplňování výdrže či zdraví. Když hru rozehrajete na vyšší obtížnosti, je z ní rázem docela obtížná survival záležitost, v níž souboje s bossy jsou spíše jen odměnou za předchozí přežívání, navíc i na ty je nutné se pořádně a hlavně dlouho připravovat. Asi není žádoucí, aby hlavní hrdinka v polovině souboje s bossem umrzla. Bohužel mi přijde, že survival prvky hru dělají kolikrát až zbytečně těžší, než by bylo potřeba, a vývojáři je do hry spíše násilně naroubovali, aby měli další vrstvu, kterou si budou moci odškrtout, než že by na nich chtěli hru přímo postavit. A to je obrovský problém.

Možná i proto jsem rád, že vývojáři na začátku umožňují si vybrat nejen obtížnost, ale také důležitost survival prvků, jako tomu bylo třeba u výborné hry Subnautica: Below Zero. Protože mě survival prvky u Praey for the Gods vůbec neoslovily, ocenil jsem, že je mohu prakticky eliminovat, abych mohl jít jen hlavní linku. Ano, pořád je nutné na toto nastavení sledovat podchlazení, případně sbírat jídlo či lovit zvířata pro vylepšování oděvu nebo výrobu šípů. Survival prvky ovšem nejsou tak kruté a limitující, hra totiž mnohé odpouští. Na takové nastavení se z Praey for the Gods prakticky stane spíše klasičtější dobrodružný zážitek. A ten mi popravdě vyhovoval nejvíce, a věřím, že na tom bude drtivá většina hráčů.

Hlavní hrdinka se ocitne v nehostinném prostředí bez jakéhokoliv vybavení. Je vlastně zvláštní, že se vydává do takových nehostinných končin takto nepřipravená. Každopádně hned záhy je možné získat luk, ale také sečné zbraně a speciální přitahovací hák, který se hodí nejen pro průzkum prostředí, protože je možné se díky němu přitahovat na vyvýšená místa, ale je i velmi důležitým předmětem pro boj s obrovskými bossy. Luk se hodí pro lov divokých zvířat, sečné zbraně pak pro těžbu materiálu, ale i souboje s protivníky. Během průzkumu světa totiž dojde i na střety s oživlými rytíři, přízraky nebo ohavnými červy. Soubojů s těmito klasickými protivníky není zase tolik, ale jde vždy o nebezpečí, s nímž je nutné počítat.

Protože soubojů s klasickými protivníky není tolik, vývojáři zakomponovali pouze hodně jednoduchý soubojový systém, který se skládá z jednoho útoku a úskoku. Soubojový systém by zasloužil větší rozmanitost a péči, ale co mi vadilo během hraní určitě více, je opotřebovávání zbraní po vzoru hry The Legend of Zelda: Breath of the Wild. Stačí totiž pár seků mečem nebo sekyrou a zbraň je na odpis. Když už se vývojáři rozhodli opotřebovávání zahrnout, určitě by nemělo být tak rychlé. Kolikrát stačí jeden jediný protivník a zbraň se po souboji s ním rozbije. Sice jde používat i dál, ale není tak silná a střety s dalšími protivníky jsou jen o jejich pižlání, což na zábavě moc nepřidá. Naštěstí je možné sebou tahat docela dost zbraní najednou, takže se mi nestalo, že bych neměl vyloženě s čím bojovat, ale neustálé přepínání je otravné.

Tím nejlepším na celé hře by měly být bez debat střety s obrovskými bossy. Těch je ve finální verzi osm, což je o dva více než dříve v předběžném přístupu na PC. Mohlo by se zdát, že bossů je málo, ale vývojáři šli po kvalitě a ne po kvantitě. Každý boss, ať už jde o obrovského obra, ošklivého červa nebo létajícího draka, je naprosto jiný a unikátní, po stránce designu velmi dobře navržený. V rychlosti by se dalo říci, že je nutné vždy jen vyšplhat na bosse a na něm zničit speciální body, jako tomu bylo u Shadow of the Colossus. To ale není tak jednoduché, protože ačkoliv je cíl dobře známý, důležitá je zde hlavně cesta, která může být značně těžká a kostrbatá. Už dostat se na samotného bosse není nic jednoduchého, jenž se následně dost cuká a snaží se hlavní hrdinku za každou cenu shodit, takže každý souboj vyžaduje, aby hráč sledoval dobře jeho pohyby a chování, a hlavně si prohlédl i prostředí, které může s bojem pomoci. Každý boss vyžaduje odlišnou strategii a ve výsledku dá i pořádně zabrat, a to i kvůli něčemu, o čem se hned zmíním.

Zatím jsem zmínil k Praey for the Gods jen několik neduhů, a možná i proto se ptáte, kde je zakopaný čert, když nakonec uděluji známku, jakou uděluji. Největším problémem hry je bohužel značně nepřesné, neintuitivní a opožděné ovládání, kvůli němuž jsou už střety s klasickými protivníky spíše zkouškou pevných nervů samotného hráče, a to nemluvím o střetech s bossy. Dokážu si představit, že ty by byly parádní, i vzhledem k jejich rozmanitosti a designu, ale ovládání z nich dělá kolikrát hodně frustrující záležitosti, během nichž budete mít chuť hodit gamepad do televize. Už během lezení po nich se často mění kamera a ovládání na to nedokáže reagovat, nehledě na to, že docela často hlavní hrdinka nedokáže ihned udělat to, co po ní chcete. Sem tam to problém nebyl, protože jsem se nakonec dokázal rychle chytit, jindy mě to ovšem nevyladěné ovládání stálo posledních několik minut snažení. Hlavní hrdinka není nesmrtelná, takže jsem po většině naprosto zbytečných selhání hlasitě nadával a vývojáře proklínal. Ovládání je hodně velkým neduhem, společně i s ne zrovna plynulými animacemi, někdy opravdu zvláštní fyzikou a také nefungujícími body na těle bosse, na které je nutné se přitáhnout vystřelovací kotvou. Zvláště u předposledního bosse je vážně skličující, když víte, že se musíte někam přitáhnout a nejde to. Jen do prázdna vystřelujete kotvu a padáte z bosse. Na tomto je hodně vidět, že hra měla být ještě nějakou dobu ve vývoji, protože rozhodně není vyladěná a vlastně dokončená.

Herní doba hodně záleží na zvolené obtížnosti. Pokud se rozhodnete hrát s veškerými survival prvky, budete se muset starat o různé potřeby hlavní hrdinky, čímž se herní čas může klidně zdvojnásobit. Já si vybral spíše zlatou střední cestu, kdy jsem se musel vypořádat s nehostinnými podmínkami zdejšího světa, ale zároveň se mohl více soustředit na průzkum, boje s obrovskými bossy a samotný příběh. I tak mi hra vydržela na pěkných osm hodin, ale po dohrání nic nekončí, protože je možné dále svět prozkoumávat, hledat v něm zápisky, další tajemství i další tři bonusová střetnutí, nebo si souboje s jednotlivými bossy zopakovat na lepší čas. Tím herní doba ještě naroste.  

Vývojáři si před lety vybrali jako základ pro svoji hru Praey for the Gods engine Unity, s nímž se hlavně začínajícím menším studiím dobře pracuje, a rovnou mohu říci, že ten odvádí velmi dobrou práci. Sice sem tam jde narazit na ošklivější texturu nebo nějaký horší detail, ale vývojáři vše vynahrazují pěknou stylizací, dobrým designem a zpracováním světa i všech osmi hlavních bossů. Hru jsem hrál na konzoli PlayStation 5, kde jede v dynamickém 4K rozlišení a také se snaží o stabilních 60fps. Bohužel i optimalizace trochu vázne, protože framerate je dost nestabilní, zvláště při silném sněžení viditelně klesá, a bohužel se tak děje i během soubojů s bossy, což v kombinaci s ne zrovna přesným ovládáním není ideální. Na optimalizaci a dalších problémech musejí vývojáři hodně zapracovat, protože jen kazí v základu jinak celkem solidní hru. Ozvučení je pak slušné, orchestrální soundtrack dobře doprovází souboje s bossy a navozuje tu správnou, kolikrát až epickou atmosféru. Jen bych možná ocenil, pokud by ve hře byla i hudba během průzkumu světa, ale je otázka, jestli na ní měli vývojáři peníze.

Příjemným bonusem pro hráče je pak přítomnost celé řady lokalizací, včetně té české. Jde o velké překvapení, protože od hry od malého studia, které navíc na vývoj vybíralo od fanoušků na Kickstarteru, bych takové množství lokalizací rozhodně nečekal. Ta sice není vždy úplně stoprocentní a zasloužila by si trochu více péče, ale nemohu říci, že by byla nekvalitní. Svoji úlohu plní více než dobře, a to se počítá.

Protože mám Shadow of the Colossus hodně rád, na hru Praey for the Gods jsem se posledních několik měsíců docela dost těšil. Bohužel jsem se dočkal spíše frustrujícího dobrodružství s nevyladěným a opožděným ovládáním, ale také zbytečnými survival prvky, špatnou kamerou a technickými neduhy. Přitom svět hry s krásným designem i dobře navržení bossové jsou solidním základem, který ovšem vývojáři nedokázali dotáhnout, a otázkou je, jestli ve třech to vůbec bylo v jejich silách.