Recenzovaná verze: Nintendo Switch

Když jsem koncem minulého roku hrál hry Pokémon Brilliant Diamond & Shining Pearl, bylo fajn se vrátit do regionu Sinnoh, jenž měl svoji jedinečnou atmosféru i zastoupení Pokémonů. V tomto regionu se odehrává i dnes recenzovaná novinka Pokémon Legends: Arceus, ale je nutné dodat, že časově je zasazena do hodně hluboké minulosti, kdy se celý region ještě jmenoval Hisui a od modernější doby se značně odlišoval. Je vlastně docela fajn se vrátit do minulosti a vidět, že Pokémoni nejsou domácími mazlíčky ani prostředkem k dosažení velké slávy, ale divocí tvorové, s nimiž se teprve lidé učí žít. Mají k nim velký respekt a trochu se jich i bojí vzhledem k jejich kolikrát obrovské síle, a proto vznikla organizace Galaxy Expedition Team, která je má studovat a zjišťovat o nich důležité informace.

Už podle tohoto je očividné, že se mění naprosto struktura samotné hry, která se vlastně vrací k tomu, o čem Pokémoni ze začátku byli. Nebyli až tak o turnajích a porovnávání se s dalšími trenéry, ale o snaze je odhalit, zjistit o nich více a všechny je pochytat. A musím říci, že se mi tato změna s dalšími novými mechanikami hodně líbí. Než se ale k nim dostanu, jen dodám, že příběh točící se kolem zkoumání Pokémonů, záhadných anomálií i klanů sice moc svoji originalitou nepřekvapí, ale má své silné momenty i spoustu dobře napsaných a zajímavých postav, a ve výsledku je také silným hnacím motorem, proč pokračovat v hraní. Rozhodně tedy neurazí, ale nechci se o něm více rozepisovat, abych zbytečně nespoileroval. Co ale mohu zmínit a co mi vadilo během hraní, je opět chybějící dabing. Vlastně moc nechápu, proč se mu vývojáři tolik brání. Určitě by hře prospěl a posunul na zcela novou úroveň. Opravdu nevěřím, že na něj nejsou peníze, když Pokémoni generují takové velké zisky a milionové prodeje.

Když jsem si vybral hlavního hrdinu, dostal jsem se celkem záhy do malebné vesničky Jubilife, která slouží po celou hru jako taková menší základna se spoustou NPC postav, s nimiž se dá hovořit. Nejen, že ve vesničce sídlí zmíněná organizace Galaxy Expedition Team, do níž se hlavní hrdina hned záhy přidá, ale zároveň poskytuje možnost nakupovat potřebné předměty u obchodníků, a to platí i pro oblečení, a samozřejmě je i místem, které je důležité pro hlavní příběhovou linku i získávání hromady vedlejších úkolů. Pokud jste hráli třeba Monster Hunter Rise nebo vlastně i jakoukoliv jinou hru z této série, budete od začátku jako doma, protože i základní struktura v Pokémon Legends: Arceus funguje dosti podobně. Z vesničky Jubilife se totiž s hlavním hrdinou budete vydávat do rozlehlých lokacích, kde Pokémoni v poklidu žijí a všude se potulují. No a v těchto lokacích se plní hlavní i vedlejší úkoly. Pokémon Legends: Arceus tedy není klasickou open-world Pokémoní hrou, ale to mi popravdě vůbec nevadilo. Oceňuji, že vývojáři zkusili něco nového, co navíc ve výsledku velmi dobře funguje. Navíc jednotlivé lokace, které se postupně odemykají, jsou opravdu obrovské, rozmanité a každá sama o sobě představuje takový menší open-world.

Jak už jsem zmínil, Pokémoni se v jednotlivých lokacích volně potulují, přičemž někteří jsou agresivní vůči lidem, jiní se jich bojí a snaží se při jakémkoliv bližším kontaktu utéci a zmizet. Některým ale přítomnost lidí moc nevadí a už si na ni zvykli. Protože na začátku je těžké odhadovat, jak jaký Pokémon na přítomnost hlavního hrdiny zareaguje, je dobré si proto dávat pozor, plížit se vysokou trávou a pokusit se je co nejméně rozrušit. Jen tak je následně možné po nich hodit Pokéball a chytit je. Alespoň na začátku je lehčí chytit méně rozrušeného Pokémona, který třeba odpočívá nebo přímo spí, jehož hodem Pokéballu překvapíte, ale i tak není samozřejmě zaručené, že si ho nakonec přidáte do sbírky a budete moci rozvíjet vůbec první Pokédex.

Líbí se mi, že hod Pokéballu není automatický, ale je nutné mířit a hod i dobře načasovat. Ano, není nutné být úplně přesný, ale sám bych mohl vyprávět, kolik Pokéballů skončilo v bažinách či ztracených v trávě. Na začátku jsou k dispozici jen klasické Pokébally, ale postupně se odemykají další druhy, které se neliší jen svým vzhledem, ale i hmotností, no a s ní je následně nutné během hraní počítat. Asi není moc ideální házet třeba po vzdálenějším nebo létajícím Pokémonovi těžký Pokkéball. Místo něj je možné hodit lehký, který ale na druhou stranu nemá takovou účinnost. 

Chytání Pokémonů je díky jejich volnému pohybu, nutnosti vymýšlet strategie i počítat s hmotností Pokéballů neskutečně uspokojivé, a mohu i říci, že daleko lepší než v jakémkoliv jiné předchozí hře. Kromě chytání Pokémonů vývojáři hodně upravili i souboje s nimi. Pokud se nějaký Pokémon hodně rozruší a je třeba i proti hlavnímu hrdinovi agresivní, je možné utéci nebo po něm hodit vlastního Pokémona, aby s ním bojoval. V ten moment se hra přepne do klasičtější arény, ovšem v reálném čase, a za pomoci tahů a vybírání útoků i předmětů je možné s agresivním Pokémonem bojovat. Ten ale nemusí být nutně eliminován, ale jako v předchozích hrách je možné ho oslabit a následně se pokusit chytit během souboje.

Takto zpracované souboje se mi hodně líbí a je fajn, že ačkoliv vychází z dobře známé zajeté formulky, pokusili se je vývojáři lehce oživit a udělat zajímavější, což se jim povedlo. Vzhledem k velkému množství útoků jednotlivých Pokémonů, jejich druhů a tak dále, jsou souboje stále hodně o taktice, ale částečně i rychlosti, rozmanité a je nutné i dobře přemýšlet, koho pošlete do boje. Opět tu funguje i RPG systém, takže za souboje i chytání základní zvolená parta Pokémonů leveluje, čímž se jí zvyšuje život, odemykají nové útoky nebo může dosáhnout i evoluce, která je pěkně zpracovaná.

Základním hnacím motorem hry je plnění hlavních úkolů, které jsou rozmanité, a vlastně mi nepřišlo, že by měla hlavní linka, jenž vystačí na nějakých 25-30 hodin, nějaké hluché místo. Po celou dobu jsem se velmi dobře bavil. Aby bylo možné se v příběhové lince posouvat dál, je nutné i levelovat rank, a to za pomoci Pokédexu. Když chytíte Pokémona, je to jen začátek. Pokédex totiž vždy ukáže, co musíte u jednotlivého Pokémona splnit, abyste dosáhli lepšího hodnocení a u profesora získali další body do levelu. Většinou musíte chytit více Pokémonů stejného druhu, bojovat s nimi, využívat specifické útoky nebo se pokoušet některé druhy chytat potichu, aniž by si vás všimli. Aby byl u každého Pokémona dosažen desátý maximální rank, není nutné splnit úplně všechny zadané úkoly na kartě Pokémona v Pokédexu, ale věřím, že fanoušci budou chtít vše splnit, a to je pak práce na další desítky hodin. Zvláště když druhů Pokémonů je opravdu hodně a po jednotlivých úrovních se potulují i Alpha Pokémoni, kteří mají děsivé červené oči, jsou silní a dokážou rozcupovat v nepozornosti i sebelepší partu Pokémonů, kterou máte zrovna u sebe.

Občas se nevyhnete tomu, že budete poraženi a dáte se i se svými chycenými mazlíčky na útěk. Líbí se mi, že už není nutné se dostat do města a tam nechat Pokémony odpočinout v Pokécentru, aby doplnili síly a byli opět použitelní. Nyní stačí jen vyvolat mapu, teleportovat se do základního tábora jednotlivé lokace a tam si odpočinout. V těchto táborech je navíc i obchodník s vybavením, případně Profesor, u něhož je možné si kdykoliv nechat vystavit nové hodnocení. Během odpočívání je možné i přetáčet čas, což se hodí, protože řada druhů Pokémonů se vyskytuje jen za dne nebo v noci.

Protože jsou jednotlivé lokace obrovské, hodně jsem ocenil, že je možné některé speciální Pokémony přivolat a jezdit na nich, což má nejen praktický dopad, ale i užitečný, protože mají sami o sobě některé speciální vlastnosti, ale nerad nebudu o nich psát, abych vás nepřipravil o překvapení. Důležitou součástí hratelnosti a její další slušnou vrstvou je i možnost vytvářet různé předměty. Jak totiž plníte hlavní a hlavně vedlejší úkoly, získáte plánky, podle nichž je možné u ponku ve vesničce i táborech vyrábět předměty za nasbíraný materiál, ať už jde o druhy Pokéballů, lékárničky a tak dále.

Hodně se mi líbí, že vývojáři oživili příběhovou část i několika souboji s bossy. Ty přitom neprobíhají v klasickém stylu, protože proti bossům nebojuje partička vašich Pokémonů skrze tahový systém, ale přímo hlavní hrdina. Ten musí na tyto speciální Pokémony sám na dálku útočit a navíc následně uhýbat jejich hodně silným útokům. I proto mi tyto části hodně připomínaly svým pojetím Soul sérii, ačkoliv je jasné, že nejsou tak obtížné, protože míří na úplně jiné publikum. Všechny tyto střety jsou ale fajn, hodně jsem si je užil a dle mého jsou dalším velmi dobrým oživením hratelnosti.

Hodně dlouho jsem přemýšlel o vizuálním zpracování. Oceňují, že se vývojáři rozhodli pro docela líbivý umělecký styl, jenž trochu připomíná na začátku zmíněnou hru The Legend of Zelda: Breath of the Wild, ale co se technické stránky týče, jde při nejlepším o lehčí nadprůměr. Těžko říci, jestli tady vývojáři narazili už na strop výkonu hardwaru konzole Nintendo Switch, ale ačkoliv sem tam hra dokáže vykouzlit opravu nádherné scenérie, občas jsem koulil očima nad tím, jak je svět prázdný, má ošklivější textury a nevypadá zrovna lákavě. A to třeba jednotlivé lokace nejsou tak velké, jako v Zeldě, přesto po technické stránce vypadají hůře, a navíc hra sem tam trochu potrápí svým frameratem, který viditelně klesne. Nedostatky vyniknou hlavně na velké televizi, v handheldovém režimu hra vypadá ještě celkem solidně, ale i tak jsem čekal daleko více, zvláště po zveřejnění prvních obrázků. Co ovšem musím pochválit, je parádní soundtrack se spoustou líbivých skladeb, starající se při průzkumu světa i během soubojů o skvělou atmosféru.

Na hru Pokémon Legends: Arceus jsem se hodně těšil a jsem rád, že vývojáři ze studia Game Freak dokázali má očekávání kolikrát i překonat. Chytání Pokémonů je neskutečně návykové a uspokojující, upravené souboje jsou zábavnější a stále poskytují velkou taktickou hloubku, a líbila se mi i rozmanitá a dobře zpracovaná hlavní příběhová část se solidním příběhem i nejedním překvapením. Škoda jen technické stránky, případně absence dabingu. I tak jsem ale přesvědčen, že je Pokémon Legends: Arceus splněným snem prakticky všech fanoušků Pokémonů a konečně solidní evolucí videoherní série.