Testovaná verze: PlayStation VR

PlayStation VR Worlds kolekce, za níž stojí londýnské studio Sony (třeba Singstar), se prodává za necelou tisícovku, přičemž už nyní mohu říci, že svůj účel splňuje dobře, ačkoliv má i řadu velkých ALE. Už menu, po němž se můžete rozhlížet, je pěkné a ukazuje možnosti virtuální reality, stejně tak v něm hraje dokonalý 3D zvuk. Když se rozkoukáte, můžete si vybrat z pětice menších her, které jsou celkem rozmanité, a každý by si měl z nich vybrat nějakou, která bude pro něj nějakým způsobem zajímavá.

Protože jsem fanoušek akcí, nemohl jsem si jako první nevyzkoušet gangsterku The London Heist. Ta se odehrává v londýnském podsvětí, přičemž kromě několika interaktivních částí, v nichž třeba sedíte v baru nebo se pokoušíte ukrást diamant, jsou hlavní přestřelky s protivníky. The London Heist je jednou z her, která ke svému ovládání vyžaduje dva ovladače PlayStation Move, každý pak představuje jednu vaši ruku, s nimiž v neakčních pasážích můžete interagovat s prostředím. V akčních pasážích pak v jedné držíte zbraň, do druhé si berete zásobníky a zasouváte do vystřílené zbraně. Střelba je výborně zvládnutá, se zbraní se dá do jisté míry i mířit a nikdy jsem neměl problém, že by hra nereagovala tak, jak jsem chtěl. Ovládání je hodně jednoduché a maximálně intuitivní, což ve spojení s Move ovladači navíc dodává na realističnosti a hlubším zážitku ze samotné hry, takže tady rozhodně palec nahoru. Hraní The London Heist jsem si docela užíval, akční pasáže mají spád, v neakčních jsem zase obdivoval docela realisticky zahrané postavy s vyšší mírou detailů a zajímavější zápletku. Kaňkou na hře je ovšem její délka, protože vše skončí za nějakou hodinu. Následně si můžete dát vše znovu a pokusit se třeba splnit i vedlejší výzvy, pokud by vás lákala třeba platinová trofej, ale jinak je znovuhratelnost spíše střední a moc do opakovaného hraní nejste hnáni.

Dále si v kolekci můžete zapnout menší hru Ocean Descent. Tedy hru, jde o pasivní zážitek, v němž jste v kleci proti žralokům pouštěni do hlubin oceánu, abyste našli potopenou ponorku, přičemž cestou obdivujete nádherné mořské tvory s pěknými detaily i výbornými animacemi, takže si budete připadat, jako byste se skutečně do hlubin moře potápěli. Asi nepřekvapí, že vás pak v závěru čeká i střet s velkým žralokem, který může být pro mnohé hodně děsivou zkušeností. Po dohrání, k čemuž dojde za zhruba 10-15 minut, si můžete dát prohlídku oceánu bez žraloka, případně relaxování v kleci u korálu s proplouvajícími rybkami. To je vše, co Ocean Descent nabízí. Jedno zapnutí je fajn, díky možnosti rozhlížet se hra dobře funguje a nabízí zajímavý zážitek. Ten ocení hlavně návštěvy, kterým budete chtít PlayStation VR ukázat, pro ně je Ocean Descent asi tou nejlepší možnou volbou. Pro opakované hraní ne.

Dále v kolekci najdete hru s názvem Danger Ball, z níž se po několika vteřinách vyklube jakýsi first-person Pong pro virtuální realitu. Vaším cílem je ovládat jakousi virtuální pálku a odrážet míček, a zároveň se pokusit přechytračit protivníka a donutit ho k chybě a tím skórovat. Tu ovládáte pouze za pomoci pohybových senzorů v headsetu, což funguje skvěle, ovládání je intuitivní a vždy pálka a následně i míček zareagoval, jak jsem chtěl. V Danger Ball si můžete dát jak rychlou hru, tak turnaj, v němž narážíte na spoustu rozmanitých protivníků, kteří si pomáhají třeba i možností vám poslat dva míčky najednou. Trvanlivost ale moc dlouhá není, i vzhledem k tomu, že hra obsahuje jen hraní proti umělé inteligenci, nějaká forma online multiplayeru by byla určitě skvělá, bohužel přítomná není. Multiplayer si zde dokážu představit, třeba se někdy ještě podobné hry s ním dočkáme, měla by velký potenciál, protože základ je kvalitní a Pong má řadu fanoušků i dnes.

Čtvrtou hrou v kolekci je VR Luge, v níž se pustíte do několika adrenalinových pouličních závodů, v nichž jedete na speciálním prkně a musíte uhýbat osobním automobilům, ale i velkým kamionům, přičemž cílem je být co nejrychlejší a dojet do cíle dříve, než dojde čas – zpomalovat vás můžou střety s vozidly, případně špatně vybraná zatáčka. K ovládání jako u Danger Ball používáte jen pohybové senzory v PlayStation VR headsetu, což funguje docela dobře, ale problém s touto hrou mám ten, že není zrovna dobrá a po jednom nebo dvou závodech jsem měl chuť jí vypnout, i vzhledem ke slabší vizuální prezentaci a nezajímavým tratím. VR Luge je tak dle mého to nejhorší a nejméně zajímavé, co PlayStation VR Worlds kolekce nabízí.

Poslední hrou v kolekci je vesmírná sci-fi střílečka Scavengers Odyssey, která je ze všech asi nejdelší, vydrží na nějaké dvě hodinky, přičemž v ní usednete do kokpitu speciálního mecha, v němž následně budete bojovat s mimozemskými potvorami, kterých ale mohlo být více druhů, skákat ve vesmíru a prozkoumávat zničené lodě. Hraní je celkem fajn, i díky slušnému ovládání, které je řešeno skrze klasický DualShock 4 a pohybové ovládání v headsetu. Z něho jsem měl nejprve strach, aby mi nebylo nevolno, když budu přímo ovládat pohyb mecha, ale nakonec jsem žádné problémy nepozoroval, a to i přes slabší vizuální stránku, která připomíná chvilkami ty ošklivější hry z druhého PlayStationu. Ta ale na druhou stranu dostačuje na to, stejně jako u ostatních her v kolekci, abyste vás hra natolik pohltila, že si budete připadat jako přímo v ní. Po zhruba dvou hodinách si vše můžete zopakovat, abyste splnili vedlejší výzvy, ale popravdě, znovuhratelnost moc velká není a nedokážu si představit, že bych si hraní Scavengers Odyssey zopakoval. Jednou si myslím, že bohatě stačilo, jsou pro VR už i nyní kvalitnější hry.

Kolekce PlayStation VR Worlds sice dobře ukazuje možnosti nového headsetu pro virtuální realitu od Sony, ale více z nabízených her zaujme jen The London Heist a potápění v Ocean Descent, které ocení hlavně návštěvy. Je docela škoda, že se Sony nerozhodla hry v kolekci prodávat samostatně na PlayStation Store za pár korun, takto kolekce za docela hodně peněz nabízí málo muziky.