Need for Speed Unbound

recenze  18
Martin Šmíd, 10. 12. 2022 16:00
Když EA představovala své hry pro konzole současné generace, nechyběl mezi nimi nový díl Battlefieldu ani populární závodní série Need for Speed. Ten si vzali na starost vývojáři ze studia Criterion Games, kteří v minulosti už na několika dílech pracovali, ale hlavně se proslavili jako tvůrci mezi hráči stále oblíbené Burnout série, stavějící na adrenalinovém závodění plném bouraček a pomačkaného plechu. V posledních měsících jsme tu měli o novém dílu Need for Speed hromadu spekulací, ale oficiální představení ne a ne přijít. I proto jsem byl popravdě ke hře docela dost skeptický, protože vydat hru bez větší marketingové podpory a informací, to značí malou důvěru v ní a následný velký průser. Pochybnosti zesílily letos v září, kdy došlo konečně k oficiálnímu představení, přičemž se potvrdily spekulace, že hra bude stavět na realistické grafice s komiksovými prvky, což vypadalo a vlastně i pořád vypadá na obrázkách prostě a jednoduše hodně zvláštně. I proto jsem k hraní přistupoval bez přehnaných očekávání a spíše se připravoval na nejhorší. A možná i proto je Need for Speed Unbound takové překvapení, možná největší v tomto roce. Jde totiž o kvalitní závody, díky nimž značka Need for Speed konečně znovu našla svoji v posledních letech ztracenou identitu.

Recenzovaná verze: Xbox Series X/S

Zatím posledním dílem jedné z nejoblíbenějších závodních značek byl Need for Speed Heat z roku 2019, který nebyl vůbec špatný, vlastně přišel s několika zajímavými nápady v rámci konceptu a hratelnosti. Ty se mezi hráči uchytily, sám jsem některé s nadšením přijal, a proto není divu, že na nich vývojáři z Criterion Games staví a využívají je i ve svém Need for Speed Unbound. Zároveň ale využili zpětnou vazbu od hráčů, aby věděli, co zlepšit a dotáhnout, aby nás čekal ještě o něco lepší, modernější a ucelenější arkádový závodní zážitek okořeněný o honičky s policií, což je něco, co fanoušek Need for Speed prostě a jednoduše očekává. Dalo by se tak říci, že Unbound je svým způsobem nástupcem Heatu, s čímž rozhodně problém nemám, zvláště když je daleko větší, propracovanější a ve výsledku i zábavnější, jak se můžete dozvědět hned níže.

Hra Need for Speed Unbound se tentokrát odehrává ve velké metropoli Lakeshore a jejím okolí, takže jak už tušíte, vše se bude opět točit kolem ilegálních pouličních závodů, peněz, tuningu a honiček s policií. V tomto nový Need for Speed nijak nevybočuje z toho, co nám v posledních letech servíroval, přičemž vývojáři z Criterion Games se ho snažili obohatit o příběhové pozadí, které by mu dodalo větší hloubku, jako tomu bylo u několik starších dílů, a je vlastně i třeba u série Forza Horizon 5. To je asi to poslední, co bych v závodní hře kdy sledoval, zvláště když i nyní není příběh moc kvalitně napsaný a hlavně zajímavý. Hlavní hrdina je zkušený a respektovaný závodník, který ale spadne až na dno, o vše přijde, včetně svá auta, a musí začít od začátku, přičemž má čtyři týdny, aby znovu ovládl pouliční závodění a postavil se novému králi. I když příběh není to, kvůli čemu byste měli hru hrát, oceňuji několik slušně napsaných postav, s nimiž většinou vedete dialog během jízdy po telefonu. Jen mi občas přišlo, že dialogu je už opravdu hodně a bylo těžké vše sledovat, zvláště při řízení a plnění různých výzev. Vedlejší postavy vám totiž volají prakticky neustále, aby sdělily poslední události, řešily s vámi kolikrát i naprosto absurdní problémy nebo vás pozvaly na vedlejší event, díky němuž je možné si vydělat nějaký ten další dolar.

Příběhem Need for Speed Unbound určitě nezaujme, ale jeho největší síla přichází ve chvíli, když se dostanete na silnici. Vývojářům se povedlo přinést zábavný arkádový jízdní model, postavený jako třeba Ridger Racer na driftování a správném vybírání zatáčet. Je sice nutné si na něj na začátku trochu zvykat, ale následně jsem si ho užíval, nehledě tedy na to, že ačkoliv je hra čisto čistou arkádou a nehraje si na propracovanou simulaci, což od ní ani nikdo nechce, každé vozidlo se řídí trošinku jinak. Hned tedy poznáte, jestli jedete v naprosto základním Lotusu nebo ve vymaxovaném McLarenu P1 či Lamborghini Huracán. Protože studio Criterion stojí za sérií Burnout, přítomny jsou i efektní a efektivní bouračky. Už váš samotný náraz do protijedoucího vozu je krásně znázorněn v doprovodné animaci, ale také sami můžete při honičkách s policií její vozy ničit a tím ji unikat.

Hra Need for Speed Unbound obsahuje přes sto čtyřicet do posledního detailu vymodelovaných vozidel v několika třídách od licencovaných značek jako BMW, Porsche, Mercedes-AMG, Nissan, Lamborghini, Ferrari nebo Chevrolet, a nechybí ani super rychlý a také pořádně drahý Bugatti Chiron. Každý by si tak měl v seznamu vybrat. Ten mi přijde dostatečně rozsáhlý, ale také rozmanitý. Pokud se nebudete chtít spokojit se základními verzemi, je možné vozidla vizuálně i výkonnostně tunit a upravovat, k čemuž vývojáři přichystali opravdu bohaté možnosti. Nehledě tedy na to, že je možné si v garáži nastavovat i komiksové efekty. Ty sice nakonec nejdou úplně vypnout, což je škoda a může to někomu vadit, ale dá se k čistému vizuálnímu zpracování docela dost přiblížit. Kdo si tedy vozidla rád vizuálně upravuje a hraje si s jejich výkonem, přijde si na své. I když jsem zmínil, že je Need for Speed Unbound spíše arkádou, výkonnostní vylepšení mají velký vliv na řízení, protože si tím pomáháte třeba k lepšímu driftování, rychlejšímu zrychlování a tak dále. Každé vylepšení na vozu hned poznáte, navíc je možné si ho vyladit přesně tak, aby co nejvíce seděl k vašemu hernímu stylu.

Co musím na hře ocenit, je město Lakeshore, které je rozsáhlé, rozmanité, přehledné, má řadu pěkných míst a je vlastně i zábava po něm jezdit. Navíc se mi líbí, že na rozdíl od vesniček z Forza Horizon 5 není tak pusté, takže všude jezdí vozidla, po chodnících zase chodí docela hojné množství chodců. Ty nejde srazit, protože bleskově uhýbají a uskakují, což trochu působí nerealisticky, ale Need for Speed Unbound je závodní hra a ne Grand Theft Auto od osmnácti let, takže mi to vůbec nevadilo. Každopádně díky velkému ruchu jsem měl pocit, že opravdu jezdím po živém městě, které je navíc ovlivňováno denní dobou. Navíc se vývojáři nechali hodně ovlivnit konkurenční sérií Forza Horizon v tom, co město nabízí. Naleznete v něm k ničení bilboardy, úseky k překonávání časů, driftovací úseky, skokánky nebo různá zajímavá místa, takže i kromě samotného závodění je ve městě co dělat.

Jak už jsem trochu naznačil, základním konceptem Need for Speed Unbound hodně vychází z toho, co přinesl předchozí díl. Opět tedy můžete závodit během dne nebo v noci. Už během dne po vás jde na rozdíl od předchozího dílu policie, ale není tak agresivní jako v noci, kdy zase ovšem je možné vyhrát více peněz a vůbec toho daleko více získat. Každopádně hlavní jsou v obou denních dobách závody. Druhů bohužel moc není a dokázal bych si představit tady větší rozmanitost. Většinou jako ve Forza Horizon sérii budete jezdit závody z bodu A do bodu B, ale vývojáři přichystali i driftovací výzvy, arény, v nichž je nutné rozrážením objektů nahrát co nejvíce bodů, eliminačky či případně duely. Vzhledem k tomu, že Need for Speed Unbound není úplně jednoduchou hrou, k čemuž se ještě dostanu, každý závod je hodně napínavý, protože stačí malé zaváhání a značně se sníží šance na dobré umístění. Vzhledem k tomu, že hra tímto neustále hráče drží ve střehu, je dle mého i zábavnější a závody nespadnou do nudné rutiny. Pochválit musím i umělou inteligenci soupeřů, která se skutečně snaží vyhrát za každou cenu a být zdatným soupeřem. Na druhou stranu necheatuje, takže ve výsledku rozhoduje pouze výkon vozu a schopnosti hráče.

Když dojedete závod, ještě neznamená, že získáte vyhrané peníze. Ty je totiž nutné uložit do sejfu v garáži. Kolikrát tak před sebou budete mít dilema, jestli jet do garáže a tím posunout i čas na další úsek, nebo dále závodit a snažit se nahrát více peněz v daném úseku. Tím ale budete hodně riskovat to, že nakonec o všechny nahrané peníze přijdete, protože vás chytí policie, která po vás po každém dalším závodu půjde zase o něco více. Musím se přiznat, že jsem šel spíše opatrnější zlatou střední cestou, nikdy jsem se nesnažil riskovat více, než by bylo nutné, což mi během kampaně přinášelo úspěch a ve výsledku i slušné množství peněz pro nákup nových vozidel, vylepšování garáže i vizuální zkrášlování vozů.

Na začátku jsem byl překvapen, že jsem dostal hned zkraje docela silné auto, ale jak už jsem naznačil výše, po zhruba dvou hodinách přijde pád a hlavním hrdina začíná pěkně od začátku. No a do něj dostane hodně slabé auto, s nímž vyhrát závod je prakticky nemožné. Nemá dostatečnou rychlost, rozjezd a další atributy, které jsou naprosto klíčové. I proto jsem končil na horších místech a snažil se vydělat na vylepšení, díky nimž bych mohl v závodech více konkurovat daleko lepším závodníkům. V ten moment jsem si myslel, že Need for Speed Unbound bude až šílený grind, protože obtížnost je na začátku hodně vysoká. Jde ale o záměr, aby vývojáři ukázali, jak těžké je se od nuly probojovat mezi nejlepší závodníky a je za tím obrovská dřina, i vzhledem k tomu, jakou almužnu za závodění získáváte. Ve zhruba v polovině kampaně se ale vše zlomí, protože lepší auta jsou snadno dosažitelná, stejně tak upgrady na ně, takže už není problém závody vyhrávat a hravě si poradit i s dotírající policií. Náročný začátek, podpořený chybějícím přetočením či omezeným počtem restartů závodů během dne nebo noci dle zvolené obtížnosti (easy – 10, medium – 4 a hard 2), tak pěkně zapadá do hry, protože je pak pěkně viditelný hráčům progres, navíc skrze něj krásně vysvětlí herní mechaniky a herní smyčku.

Každý závod vám nepřináší jen peníze, případně nové vozy, ale také se vám v nich naplňuje ukazatel Heat. Ten značí, jak moc po vás jde zrovna místné policie. Ta si vašeho ilegálního pouličního závodění všímá už během samotných závodů a docela dobře dokáže zatápět a otravovat, aby co nejvíce ztížila cestu za prvním místem. Když závod skončí, honička se automaticky neukončí, ale pokračuje, a je na vás, abyste muže zákona setřásli a bezpečně odvezli vyhrané peníze do garáže k uložení. Honičky s policií jsou v těchto momentech mimo závodění docela hodně hektické, přičemž policie podle ukazatele Heat může nasadit i rychlé sporťáky nebo vrtulníky, no a pak se takové přesile ztratit je hodně těžké a někdy i docela frustrující. Zvláště když policie má nejen převahu, ale také dokáže hodně zrychlit a dohnat vás, ať už máte sebelepší auto, takže jsem si kolikrát říkal, že jsou honičky i dost nefér. Hře by určitě prospěla lepší vyladěnost v tomto ohledu, aby honičky s policií byly zábavnější a nepůsobily spíše otravným dojmem.

Kampaň odehrávající se v rámci čtyř týdnů je zábavná a nestalo se mi, že bych se u ní nudil. Vlastně jsem i překvapen, jak moc se vývojářům povedla. Ta sama o sobě zabere zhruba 20-25 hodin dle zvolené obtížnosti, což je slušné číslo, ale po dohrání se vám mapa otevře, takže můžete vydělávat další peníze a kupovat nová vozidla, případně vylepšení na ně. Need for Speed Unbound obsahuje i online část, ale ta je pro mě osobně zklamáním. Asi jsem ani nečekal, že bude tak robustní a propracovaná jako ve Forza Horizon 5, ale bohužel není ani moc zajímavá, a hlavně je plně oddělená od offline závodění. Online má vlastní verzi mapy, na kterou je možné jezdit až v šestnácti hráčích, ale jen osm z nich se může účastnit přímo závodů. Jenomže většinou si z mé zkušenosti hráči jezdí stejně to svoje a závody se téměř nikdy plně nezapojí. V současnosti je tak online část spíše mrtvá a je to rozhodně velká škoda, protože potenciál tu byl obrovský. Stačí se podívat na už zmíněnou Forzu Horizon 5, od níž vývojáři z Criterion Games očividně opisovali. Do budoucna tak mají ještě rozhodně co zlepšovat.

Když byl Need for Speed Unbound oznámen, hodně se mluvilo o vizuálním zpracování, které míchá realisticky vypadající prostředí a vozidla s komiksovými efekty a kreslenými postavami. Z tohoto zpracování jsem po oznámení rozhodně nadšen nebyl, ale když jsem si hru pustil na televizi a zajel v ní pár závodů, už mi tolik nevadilo, naopak jsem si občas říkal, že má něco do sebe a není vůbec špatné. S kreslenými postavami mám asi pořád problém, ale s animovanými efekty vůbec, krásně do hry zapadají a obohacují závodění, nehledě tedy na to, že Unbound odlišují od ostatní závodní konkurence. Navíc samotné město je hodně detailní, oceňuji velké množství nejrůznějších odlesků a přímo fantastické nasvícení během nočního závodění, které se stará o výbornou atmosféru. Pochválit musím i parádně vymodelovaná vozidla do posledního detailu. Need for Speed Unbound je bez debat jednou z nejhezčích závodních her, jakou si můžete v současnosti zahrát, navíc i když vypadá hodně dobře a běží prakticky po celou dobu v nativním 4K rozlišení na konzoli Xbox Series X, je velmi svižná a jede v hladkých 60fps.

Od Need for Speed Unbound asi nikdo moc nečekal, ale nakonec se z něj vyklubalo obrovské překvapení plné adrenalinového závodění, propracovanými možnostmi tuningu a výborně zpracovaným živým městem, obohacené o parádní audiovizuální zpracování. Už dlouho jsem se u Need for Speed takto nebavil, vývojářům z Criterion Games se povedlo vytvořit jeden z nejlepších dílů za hodně dlouhou dobu, který doufám tuto značku znovu pořádně nakopne. Do budoucna bych si přál, aby byli ještě trochu odvážnější a zábavný koncept posunuli o kousek dál, lépe vybalancovali honičky s policií a zapracovali na multiplayerové podpoře. Pokud máte rádi závodní hry a nostalgicky vzpomínáte na ty nejlepší díly Need for Speed série, Unbound byste neměli vynechat. Nákup jednoznačně doporučuji. 

Need for Speed Unbound

xsxps5
Electronic Arts, Criterion Games
Datum vydání hry:
2. 12. 2022
Žánr:
Závodní
KARTA HRY
8/10

Komentáře