Item: Nano Assault Neo-X
Rating: 5
Author: Konzolista.cz

Vývojáři ze studia Shin'en Multimedia se doposud soustředili na platformy od Nintenda, na nichž vydali několik docela kvalitních a následně úspěšných her, ale asi si řekli, že je na čase se podívat i na ostatní. Koncem minulého roku proto vydali pro konzoli PlayStation 4 arkádovou střílečku Nano Assault Neo-X. My jsme si ji nemohli nechat ujít a nyní vám trochu se zpožděním přinášíme recenzi, která vám řekne, jestli se do hry vyplatí investovat peníze.

Testovaná verze: PlayStation 4 Když se řekne arkádová střílečka na konzolích PlayStation, všichni hned začnou řvát na všechny strany Super Stardust od mistrů z finského studia Housemarque, kteří navíc před rokem přinesli neméně povedeného duchovního nástupce Resogun. Tyto dvě hry patří k naprostým klasikám v žánru, přičemž konkurovat by jim chtěli vývojáři ze studia Shin'en Multimedia se svoji hrou Nano Assault Neo-X. Ta se už dříve objevila na konzoli Nintendo Wii U, přičemž PlayStation 4 verze, která se dostala ven koncem minulého roku, měla nabídnout několik novinek a vylepšení. Ukazuje se ale, že zatímco na Wii U hra byla celkem oslavována a stala se oblíbenou, na konzolích PlayStation, kde má daleko větší konkurenci ve zmíněných hrách, už působí bohužel jako takový chudý příbuzný a jen těžko hráče dokáže zaujmout natolik, aby z ní mohli být alespoň nadšení. Úplný propadák to samozřejmě není, ale do kvalit konkurence hře Nano Assault Neo-X bohužel i docela dost chybí. Nano Assault Neo-X je klasická arkádová střílečka, která se spíše snaží být věrná základům žánru, takže moc novinek nepřináší. Prostě se v ní chopíte raketky, s níž se následně musíte prostřílet v hlavní kampani skrze čtyři buňky, které mají vždy tři své vlastní úrovně a finálovou úroveň s bossem. Samotné střílení není úplně špatné, i když je třeba pomalejší jak v Super Stardust, dokáže určitě na chvilku zabavit, hlavně na začátku, zvláště když úrovně mají slušný design a obsahují velké množství nejrůznějších protivníků (ti se ale začnou následně opakovat), kteří dokážou pořádně zatopit. Hlavně na začátku, když nemáte ještě vylepšeny zbraně. Následně, jak dostáváte nové satelity, což jsou prostě kanóny, obtížnost jde strmě dolů, takže finální střet s hlavním protivníkem je vždy docela jednoduchý a nepředstavuje prakticky žádnou výzvu, což je určitě škoda. Tím se prakticky vytrácí zábava a přes neustále se opakující systém nastupuje nuda. Zvláště když následujete do další buňky, která má svoje levely, a začínáte úplně znovu. Nemáte nakoupené životy z předchozí buňky, ani nemáte vylepšené zbraně. Začínat vždy od začátku, abyste si do finálního bosse vylepšili loď a jednoduše ho sejmuli, a to je prostě špatně, zvláště v kampani, která se tváří jako jeden celek. Škoda. Každopádně během hraní sbíráte speciální zelené žetony, za které si můžete nakupovat nejen zmíněné životy do dalších kol, ale také vylepšovat zbraně a další možnosti, které uplatníte v dané epizodě. Zajímavá je možnost nastavit si satelity na loďce tak, jak chcete, tedy směr, kterým budou pálit, stačí jen stisknout touchpad a následně máte možnost si je nastavit podle sebe. To je jistě dobrý nápad, ale popravdě, moc nevěřím, že bude hojně využíván. Hlavní kampaní se dá prostřílet za zhruba dvě hodiny, šikovnější hráči jistě zvládnou čas stáhnout ještě na nižší číslo. Po dohrání si pak už můžete dát jen kooperaci s druhým hráčem, která ale nepřináší nic moc nového a je prakticky standardní, případně je tu od začátku odemknutý arcade režim, v němž si prostě vyberete buňku a střílíte. Po dohrání hlavní kampaně se vám ještě odemkne Survivor režim, v němž prostě musíte přežít a nahrát nejlepší výsledek. Úrovně jsou házeny v náhodném pořadí, bohužel problémem tohoto režimu je, že máte jen jeden jediný život, takže jde o docela obtížnou a ničím nemotivující záležitost. Další životy si dokupovat nemůžete za nastřádané penízky, jako je tomu v hlavní kampani, což je docela škoda, můžete si jen vylepšovat loď, abyste měli větší šanci se prostřílet dál. Popravdě, v tomto režimu jsem nahrál jen několik minut a pochybuji, že se k němu někdy v budoucnu vrátím. Ona ani znovuhratelnost v kampani nebo arcade režimu není velká, nemáte žádnou motivaci se vracet a nahrávat lepší výsledek do celosvětového žebříčku, jako je tomu třeba v Super Stardust nebo Resogun. Abych ale jen Nano Assault Neo-X nekritizoval, musím zmínit pěknou grafiku, která doznala oproti Wii U verzi docela dost změn k lepšímu, díky čemuž se na hru lépe dívá. Vylepšeny byly nejen textury samotné planety, které díky tomu vypadají moc pěkně, ale také nepřátelé mají spoustu detailů, do čehož vývojáři servírují spoustu oku lahodících efektů. Po této stránce bude spokojen určitě každý, hra vypadá opravdu velmi dobře, zvláště když jede v nativním rozlišení 1080p a dokonce i v 60fps. Framerate během hraní neklesá, ani v těch nejvíce vypjatých momentech, vývojáři si dali s optimalizací práci, a je to vidět. Hudební doprovod je pak klasický žánru, prostě neurazí, ale ani nějak zvlášť nenadchne, což se dá říci i o celkovém ozvučení. Nano Assault Neo-X je jen průměrná arkádová střílečka v líbivé grafice, která může fanoušky žánru na jednu nebo dvě hodiny zabavit, ale pak už nemá prakticky nic, co by mohla dále nabídnout. Proto si raději nákup dobře promyslete, zvláště když v brzké době vyjde na PlayStation 4 očekávaný Super Stardust Ultra, který kvalitou bude určitě někde jinde.

Komentáře (2)

Přidejte svůj názor do diskuze!

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pan T #Drifter

10. ledna 2015 v 16:55

Hra je krásně zpracovaná, a moc jsem se na ni těšil, ale ve výsledku jsem ji bohužel s prsten v nose dohrál na jedno posezení, a nemám chuť se k tomu vracet. Přesný opak je teď Geometry Wars 3 (za mě 8,5/10), kde je dohrání opravdu HC výzva, která má ale zase až moc na kost ohlodaný design. Takže v obou případech u mě kraluje Stardust s Resogunem.