Metal Gear Solid: Master Collection Vol. 2

Recenzovaná verze: PlayStation 5

O vzniku Metal Gear Solid: Master Collection Vol. 2 nebylo nejmenších pochyb, protože Vol. 1 zkompletoval pouze Metal Gear Solid tituly z původní MSX a PlayStation 1 a 2 éry. Nedostal se proto ani k polovině kánonických dílů (vskutku, dílů je opravdu hodně a číslování nelze dost dobře považovat za směrodatný ukazatel orientace v této sérii). Bylo jen otázkou, které tituly zařadí borci z Konami do druhé kolekce. Na výběr měli řadu her, ale po zralé úvaze se rozhodli zařadit do kolekce „pouze“ dva velké díly a jeden spin-off – Metal Gear Solid 4: The Guns of the Patriots (2008), Metal Gear Solid: Peace Walker (2010) a Metal Gear: Ghost Babel (2000). Není to málo? Záleží, jak se to vezme, protože se v prvních dvou případech jedná o hry s velkou přidanou hodnotou, těšící se velké oblibě v komunitě i mimo ni.

Metal Gear Solid 4, který plánoval lišák Kojima řadu let jako definitivní konec celé ságy, nás přivádí k pomyslnému finále. Solid Snake, jehož bouřlivý život se nenávratně chýlí ke konci, musí ještě jednou pozdvihnout svou zbraň, aby se v srdceryvném eposu pokusil zastavit svého úhlavního nepřítele Liquid Ocelota. I po téměř dvou desetiletích funguje Metal Gear Solid 4 skvěle ve svém melodramatickém vyprávění (hra má téměř 10 hodin cutscén a dialogů), herním tempu a celkovém ambiciózním zpracování. Hra má celkem 5 rozsáhlých kapitol, zcela odlišná prostředí v každé z nich, výborné souboje s bossy a nepřeberné množství herních mechanik. Vsadím se, že ani dnes nedá i nadprůměrně zdatný hráč ve hře více jak polovinu CQC chvatů, které může Snake použít. K tomu všemu přináší Metal Gear Solid 4 vskutku unikátní závan nostalgie, protože titul byl od roku 2008 uvězněný pouze na konzoli PlayStation 3 a pro mnohé hráče se tak bude jednat buď o úplnou premiéru, či opakované hraní po takřka 18 letech (!). Na Metal Gear Solid 4 je sem tam vidět jeho stáří, ale v mnoha aspektech pořád funguje opravdu na výbornou a je na nich vidět jeho nadčasovost.

Mezi fanoušky dlouho panovala obava, jestli je vůbec možné port hry Metal Gear Solid 4: The Guns of the Patriots pro současné platformy připravit, protože původně byla navržena pro dosti specifický procesor CELL konzole PlayStation 3. Vývojáři se ale tohoto těžkého úkolu zhostili se ctí a výsledkem je remaster, který je přímo ukázkový a zachovány v něm byly i všechny dřívější podivnosti, mezi nimiž je třeba iPod od Applu. Díky současnému hardwaru hra běží ve vysokém 4K rozlišení, takže je krásně ostrá a překvapivě bez jakéhokoliv problému nebo artefaktu. Dokonce byly do 4K rozlišení přeneseny všechny předrenderované filmečky. U nich je sice trochu vidět, že lehce zaostávají za filmečky běžícími v reálném čase, ale rozdíl je opravdu malý.

Největším vylepšením je ale framerate. Je skvělé, že se vývojářům z Konami povedlo rozpohybovat hru ve skálopevných 60 snímcích za vteřinu na všech současných platformách (Nintendo Switch verze běží jen ve 30), takže je možné si ji užít v mnohem plynulejší podobě. Jen připomenu, že na PS3 to byla původně dost divočina a hra sice byla cílena na 30 snímků za vteřinu, ale často docházelo k poklesům, ale i nečekaným skokům až na 60 snímků, což mělo za následek trhání obrazu. To bylo v remasteru konečně opraveno. No a pochválit musím i bleskové načítací obrazovky mezi jednotlivými levely. I když tedy byla obava, remaster Metal Gear Solid 4: The Guns of the Patriots je po technické stránce fantastický a nemám k němu jedinou výtku.

Oproti Metal Gear Solid 4, sloužícímu jako rozlučka s příběhem Solid Snakea a mnoha postav univerza, představuje Peace Walker zcela odlišný příběhový i herní zážitek. Vracíme se v čase o 40 let do roku 1974, zpět do éry Naked Snakea alias Big Bosse (genetický otec Solida, víme) a budeme sledovat zrod myšlenky o silném a nezávislém vojenském národě, který není smýkán politikou, ideologiemi či nacionalismem. Původní titul vyšel svého času pro PSP a představoval Kojimovu pokusnou laboratoř k novému hernímu (a vlastně i příběhovému) směru v sérii, který vyvrcholil o několik let později v Metal Gear Solid V: The Phantom Pain. Desítky misí, rafinovaný level-design, takřka nekonečné možnosti v hratelnosti, unikátní souboje s bossy a především promyšlené budování Mother Base – to vše učinilo z Peace Walkeru kultovní záležitost a dle mnohých i jeden z vrcholných dílů celé série. A tato skvěle namixovaná herní smyčka funguje výborně i dnes.

U hry Metal Gear Solid: Peace Walker měli vývojáři práci značně usnadněnou, protože ta dostala svoji verzi pro domácí konzole už v roce 2012 v rámci povedené kolekce Metal Gear Solid HD Collection. Přesto vývojáři hru alespoň přenesli do 4K rozlišení (originál na PSP běžel v 480 × 272 a následný HD port v 720p), ať už jde o herní sekce, nebo komiksové filmečky, takže je obraz ostrý a čistý i na velké televizní obrazovce. Na druhou stranu byly zachovány všechny textury v nízkém rozlišení a další nedokonalosti. Hra proto nevypadá zase tak dobře a i na hratelnosti a celkové struktuře je vidět její handheldový původ. Vzhledem ale k tomu, že jde spíše o port než remaster nebo remake, tak nějak se s tím počítá.

Z čeho jsem u této kolekce trochu smutný, je absence online části u Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots, které jsem se ve své době něco nahrál a skvěle se u ní bavil. Je to promarněná šance, zvláště když takových multiplayerových her v dnešní době moc není. To Metal Gear Solid: Peace Walker online část stále obsahuje v rámci kooperace pro až čtyři hráče i Versus Ops pro šest hráčů, takže se můžete do hraní pustit s kamarády nebo náhodnými hráči.

V rámci bonusů Metal Gear Solid: Master Collection Vol. 2 si můžete poslechnout kompletní soundtrack z her Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots i Metal Gear Solid: Peace Walker, případně si přečíst jejich scénář, a za zmínku určitě stojí i encyklopedie, aby bylo možné se v kolikrát zamotaném příběhu dobře orientovat. Kromě těchto bonusů, které fanoušci jistě ocení, nabízí kolekce i handheldový, trochu zapomenutý spin-off Metal Gear: Ghost Babel z roku 2000 v mezinárodní i japonské verzi. Samotná hra představuje raritu, úskok stranou ne nepodobný tomu, který Konami předvedlo u Vol. 1, když přidalo nekanonický díl Snake's Revenge. Tentokrát je to podobné, protože Ghost Babel, vydaný na kapesní konzoli Game Boy Color, není handheldovým portem Metal Gear Solid 1, jak se dodnes mnohdy mylně tvrdí (původně tak ovšem byl opravdu zamýšlen), ale jedná se o alternativní příběh Solid Snakea. Titul měl svého času velmi pozitivní reakce, takže je dobře, že je součástí kolekce a mohou k němu přičichnout i zcela noví hráči.

Hodnotit port v tomto případě je vlastně docela jednoduché, protože vývojáři zachovali původní pixelartovou stylizaci, která byla přítomna i kvůli výkonu konzole Game Boy Color. Jen hru převedli do 4K rozlišení, takže obraz máte přes celou obrazovku v poměru stran 4:3, přičemž si můžete zvolit z několika připravených filtrů. Vizuálně hra určitě neohromí a jde už o opravdu velké retro, ale třeba osmibitový soundtrack s několika pěknými melodiemi potěší, stejně jako rychlé načítání a celkově bezproblémový chod. Jen mohli vývojáři změnit popis tlačítek, protože ponechán byl původní. A asi víte, že třeba tlačítko A se na gamepadu od PlayStationu nenachází. Jde ale jen o takový menší detail.

Fanoušci by si hru měli zahrát hlavně kvůli příběhu. Ten sice nezapadá do hlavní série a je kolem něho hodně spekulací, jestli nejde jen o VR misi, ale je zajímavý a svoji kvalitu má. Děj se odehrává sedm let po událostech v Outer Heaven, přesněji v africké zemi Gindra, kde vypukne občanská válka a separatistická organizace Gindra Liberation Front obsadí pevnost Galuade. Aby toho nebylo málo, zmocní se nového prototypu Metal Gearu s kódovým označením GANDER, který dokáže odpalovat jaderné zbraně. Solid Snake je tedy povolán do akce, aby novou hrozbu zničil dříve, než bude pozdě. Hra Metal Gear: Ghost Babel ale určitě neurazí ani svojí hratelností, která je podobná klasickému Metal Gear 2: Solid Snake nebo Snake's Revenge, a potěší určitě několika dobře navrženými souboji s bossy, nejedním překvapením a zvratem i bohatým dodatečným obsahem v podobě 180 VR misí. Metal Gear: Ghost Babel je v této kolekci hodně fajn a jsem rád, že se konečně dostal oficiálně i na další platformy.

Je otázka, jestli nás do budoucna čeká i Vol. 3. Konami si pochopitelně počká nejprve na ohlasy a prodejní čísla druhé kolekce. Rozhodně má ale z čeho vybírat. Aniž bych chtěl věštit z křišťálové koule, třetí skladba her se přímo nabízí: Metal Gear Solid V: Ground Zeroes a Metal Gear Solid V: The Phantom Pain, no a pak už tyto dvě akční klasiky může doplnit prakticky čímkoliv. Může to být třeba Metal Gear Acid 1 a 2, neboť režisérem těchto her byl Shinta Nojiri, který stojí i za ve Vol. 2 přítomným Ghost Babelem. Já osobně bych si přál i remastery her Metal Gear Rising: Revengeance od PlatinumGames a Metal Gear Solid: The Twin Snakes, ale je otázka, jak moc by bylo složité je připravit a jestli tomu u druhé zmíněné hry nebrání skutečnost, že vznikla v rámci exkluzivní spolupráce s Nintendem. No a pak nesmíme zapomínat ani na Metal Gear Solid: Portable Ops z PSP. Když si vezmete tyto další hry, Konami může klidně vydat další dvě kolekce. Já bych se tomu rozhodně nebránil.

Na Metal Gear Solid: Master Collection Vol. 2 jsem se těšil, ale zároveň měl obavu, jak dopadne. Nakonec tu máme před sebou fantastickou kolekci, díky níž si můžeme konečně užít legendární Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots na současných platformách, a to bez jakýchkoliv kompromisů ve 4K rozlišení a při 60 snímcích za vteřinu. Port Metal Gear Solid: Peace Walker také neurazí, zvláště když si zachoval svoji zábavnou online část. Fanoušci navíc budou rádi za bohatý bonusový obsah, ukrývající i výborný spin-off Metal Gear: Ghost Babel. Pokud máte rádi sérii Metal Gear Solid, tato kolekce vám nesmí chybět ve sbírce.