Lies of P: Overture

Recenzovaná verze: PlayStation 5
Hned zkraje si řekněme, že to nejzajímavější na Overture je jeho odlišný přístup k vyprávění. Zatímco většina DLC rozvíjí původní hru spíše „napříč“ novými příběhy a zcela odlišnými lokacemi, zde autoři přidávají vertikální hloubku. Postavy jako Lea a Alidor, o nichž se v hlavním příběhu pouze namátkou zmiňovalo, tu teprve naplno ožívají a pro hráče odhalují doposud skrytá fakta. Overture tedy vůbec není jen doplňkem, ale doslova posledním dílkem skládačky, která vyplňuje chybějící části děje Lies of P.
Hlavní roli v něm však nehraje sám „P“, nýbrž právě Lea a skutečný Alidor, jejichž tváře už jste mohli zahlédnout v několika trailerech. V průběhu putování městem Krat pátrají po temných spiknutích alchymistů a postupně narážejí na jejich neznámé plány, jež byly dosud zahaleny pod rouškou tajemství. Nechybějí zde ani okultní organizace stalkerů – tzv. sirotčí a uklízecí frakce, kterým byla v hlavním příběhu přičítána zkáza po zhroucení výroby loutek v dílenské věži. V Overture potkáváte jejich vůdce a skrze setkání s nimi se konečně dozvídáte, proč se ve hře stalkeři prakticky nevyskytují. Jejich pád je tu vkutku vykreslen přirozeně a nenásilně.
Ačkoliv se děj odehrává ve „starém“ městě Krat, nejde jen o změnu časového rámce. Nová mapa zahrnuje zcela nové oblasti, a tak kromě ještě zcela nevybaveného hotelu, tu najdete zábavní park se zoo, botanickou zahradu, skrytou laboratoř alchymistů či podzemní ruiny. Každá oblast v rozšíření přináší vlastní jedinečnou atmosféru a přispívá k pohlcení příběhem, jímž akorát chybí napaditější design, bohatší vedlejší úkoly a sběratelské výzvy.
Co se týče herní délky, Overture nepřekvapí. Čistá herní doba atakuje 15 hodin a ani kvalita příběhu, atraktivní postavy, náročné souboje s bossy i různorodé lokace vám nedají pocit, že hrajete velké rozšíření. Overture tak nemůže moc konkurovat plnohodnotnému titulu, čemuž nepomáhají ani krátké levely, které se kvalitou též nemohou vůbec rovnat původní hře.
Nejvíce tedy na rozšíření oceňuji, jak je tu uchopené vyprávění: příběh zasazený do minulosti nejenže obohacuje vlastní děj, avšak přesvědčivě doplňuje mezery toho hlavního a lore expanduje přímo o parník. Mimo to, na rozdíl od běžných DLC, zaměřující se často na období, které jsou ještě otevřené k interpretaci, tady je konec už daný, což mohlo vést k předvídatelnosti. Overture však toto riziko zcela eliminuje a ať už do něj vstoupíte před dohráním hlavní hry, nebo až po jejím absolvování, vždy nabídne originální úhel pohledu a možnost znovu prožít klíčové momenty.
Tvůrci si samozřejmě byli vědomi, že většina hráčů Lies of P se do rozšíření pustí až po dohrání základní premisy a očekávali, že budou lépe na nové dobrodružství vybaveni, proto je tu vyšší obtížnost, která zvyšuje HP i útoky nepřátel a především představuje nové protivníky s neotřelými vzorci útoků. Výsledek? I ostřílení hráči pocítí, jak se jim pumpuje adrenalin do žil a chuť zdolat nové výzvy, pokud tedy nezvolí nižší obtížnost. Kvalita samotných bossfightů je ovšem značně kolísavá. Někteří vás naučí taktice, která připomíná souhru tanečního dua, a přitom si zachovává ten typický „pálivý“ náboj souls-like žánru, jiní působí jen jako pouhá výplň, jež nepřináší nic originálního do subžánru a k tomu trpí problémy s kamerou.
Podobně nároční jsou i silní nepřátelé mezi běžnými protivníky a bossy. Jen tak je na lopatky nepoložíte, útočí razantně a proměnlivě. Naštěstí vám k výhře bude pomáhat starý dobrý systém vylepšování P-Orgánu, jež lze nad rámec toho základního upgradovat opětovným sbíráním „křemenu“, čímž si odemčete bonusy jako je posílení síly Fable Arts nebo odolnost při vyhýbání, což umožňuje nové možnosti růstu pro hráče, kteří se chtějí v boji specializovat.
Velkou lahůdkou jsou i nové zbraně. Třeba hráči očekávaný gunblade či další kousky, jako byl můj oblíbený jakýsi hybrid mezi plamenometem a rytířským dřevcem. V případě těchto nových zbraní nejde jen o efektní vzhled, ale i o zbrusu nové mechaniky, s nimiž si každý najde zbraň šitou na míru svému stylu a jejich variabilita vás bude navádět k pokusům a objevování. Stejně tak u mně rezonují nové Legion Arms, jež jsem v původní hře často opomíjel. Tady je jejich univerzálnost doplněná o amulety pro posílení, vyvažuje bojový rytmus a hezky zapadá do dynamiky kombo‐soubojů. Díky nim se boje stávají ještě dynamičtějšími a zábava graduje s každým použitím.
Lies of P: Overture je dalším svědectvím o velkému talentu korejských vývojářů ze studia Round 8, jež poté co udeřili na přesycený trh soulslike akčních RPG tak vehementně, jako alchymisté se svými experimenty na nebohé obyvatele města Krat, znovu opakují nadstandardní herní vzorec, tentokrát v dobrodružství s ještě temnějšími tóny, podpořeném silnou vizuální imaginací, napínavým příběhem a náročnými souboji s bossy, včetně nových zbraní, dodávajících hře smysluplnou hloubku. I když má inherentní omezení typické pro datadisky, jisté kvalitativní výkyvy v několika pasážích, ne zrovna hvězdnou délku a slabší level design, potěší rozšíření Lies of P určitě každého, kdo si zamiloval epos o Gepettově nebojácném synovi a již netrpělivě vyhlíží plnohodnotné pokračování, s kterým si tvůrci, doufejme, přichystali více vlastních originálních nápadů a působivější lokace.
Tvoje reakce na článek
Galerie
















Komentáře (3)
Tak ja musim povedat ze mne povodna hra prisla dost lahka, neevidoval som tam ziadnu vyzvu ako pravidelny hrac souls hier. Toto vyskusam hned jak prejdem akurat rozohrane hry...ale za mna su tu tazsie soulsovky nez pinokio.
Mě se teda rozšíření sakra líbí. Příběh mi přijde velice zajímavý a těším se na rozuzlení, i když se jedná o “prequel”. Bossfighty zatím nářez hlavně teda ten druhý. Těžký jak prase, ale pořád férový. Je to opravdu výzva.
Recenze fajn, díky za ní!
Přesto, že mám nahráno jen cca 6 hodin, tak sedmička asi odpovídá.
Level-design je slabší oproti základní hře a obtížnost dost nevybalancovaná (i podle autorů) v kombinaci s hroznou kamerou se mi to nehraje tak dobře jako původní hra. Ale to je taky tím, že jsem to hrál naposledy před rokem a půl.
V příběhu a lore se už taky docela po takové době ztrácím, tak by bylo lepší to rozjet od začátku, jen na to momentálně bohužel není čas.
Celkově mi to ale zatím přijde jako docela málo a navíc celkem pozdě, obzvlášť při ceně sedmi stovek. Tak dlouhý vývoj si obhájilo ER dlc, jak jsem psal v diskuzi včera, protože bylo obří, zatímco Overture mělo vyjít tak max do roka od základní hry...
edit: Tak po dohrání, které mi trvalo cca těch 15 hodin nakonec velká spokojenost.
Lokace super, sice level-design pořád dost lineární, ale krásné. Taky se mi hodně líbil příběh a jeho vyprávění, bylo to víc "cinematic" na poměry souls-like subžánru a to mi sedlo.
Bossové taky parádní, hlavně ten finální.
A hudba se taky opět povedla.
8,5/10 a zaokrouhluju na 9 a rád bych si někdy dal opáčko, třeba před dvojkou.
Těším se taky na ten survival horor, na kterém dělají. ❤️