Konzolista.cz

Journey

recenzepátek 30. března 2012Martin Šmíd
Hlavní obrázek článku: Journey
Studio ThatGameCompany už několikrát ukázalo, že umí dělat originální hry, které si je lehké zamilovat. Úplně první tu byl flOw, v němž jsme se podívali do mořských hlubin. O dost větší dojem udělala druhá hra tohoto studia Flower, v níž jsme se chopili netradičního hlavního hrdiny – větru. Nyní přichází nejambicióznější hra od ThatGameCompany, která se jmenuje jednoduše Journey. Už na začátku můžeme říci, že vás bude čekat cesta vašeho života, na kterou budete ještě dlouho vzpomínat. Jen vás musíme upozornit, že žádná slova ve skutečnosti nemohou vyjádřit to, jak užasnou hrou Journey je.
Je vždycky těžké popisovat hry jako Journey, protože se tolik vymykají tomu, co tu běžně máme. Nemáme tu před sebou totiž další řadou hru, ale něco, u čeho si člověk dobře odpočine, ale odejde i duševně uspokojen s pocitem, že si právě zahrál něco naprosto výjimečného. Takovouto sílu má hodně málo her, dost možná by se dalo říci, že podobný zážitek přinesl jenom zmíněný Flower, jen Journey celý koncept dále rozvíjí ve vlastním světě a kolikrát vás dojme k slzám jen díky tomu, že ho hrajete a užíváte si ho, jako nic před ním. Journey je po této stránce naprosto unikátní a znamená pro současnou generaci konzolí to samé, co ICO pro tu předešlou. Jen tedy má Journey úspěch už od začátku, zatímco japonský klenot si musel svoje místo pod sluncem vybojovat. Journey je ale bezesporu hrou, která si úspěch zaslouží a dost možná i díky němu se v budoucnosti dočkáme více takovýchto her, což by bylo jen a jen dobře. Mít tu jen samé střílečky a závodní hry by určitě nebylo dobré. To jsem ale odbočil, takže se raději vrátím zpět na poušť. Začínáte jako bezejmenný hrdina obalený klasickým pouštním oděvem, kdy celé tělo máte zahaleno, jen jsou z obleku vidět oči. Na první pohled je kolem vás obrovská poušť a vy se nacházíte přesně v jejím středu. Jediným záchytným bodem tu je daleká záhadná hora, k níž si to hned namíříte, ale mezi vámi je několik kilometrů pouště s vlastní historií. Ty budete muset zdolat, a právě než dojdete do cíle, zažijete obrovské dobrodružství, které se nedá popsat k ničemu, co jsme tu doposud měli. Příběh hry je velmi jednoduchý, a pokud si nebudete všímat nejrůznějších maleb a kreseb v animacích, je dost dobře možné, že ho minete, ale pokud začnete nad vším přemýšlet, může vás Journey neskutečně obohatit a díky němu si začnete spousty věcí o dost více vážit. Je tak jen na hráči, co si z hraní odnese a jaký konečný dojem na něj udělá. Vše je zde vyprávěno jen pomocí maleb, díky čemuž nemusíte umět ani trochu anglicky, abyste si odnesli velmi silný zážitek. Už začátek je velmi silný, kdy sjedete svoji první písečnou dunu a do toho vám hraje nádherná orchestrální hudba. Journey jako takový vám zabere na jedno dohrání nějaké dvě hodiny, což samozřejmě není moc, ale obsahuje velkou znovuhratelnost díky faktu, že ho můžete hrát vždy trochu jinak, navíc skrývá spoustu míst k objevení a prozkoumání. Herní svět se neskládá jen z písečných dun, ale i nejrůznějších památek, podíváte se do několika jeskyní a nakonec i do zamrzlých oblastí. Všechny lokace mají svá určitá pravidla, kterým se musíte přizpůsobit, pokud se chcete dostat až do cíle. Ačkoliv je svět na první pohled hodně jednoduchý, památky v něm navozují pocit dávno zaniklé civilizace, po níž zbyly jen ruiny. Díky tomuto je prozkoumávání lákavější, protože člověka láká objevování něčeho záhadného. Prozkoumávání světa hry má velký vliv i na hlavního hrdinu. Jak budete vše prozkoumávat a dostávat se do neustále nových míst, občas najdete speciální bonusy, které vám prodlouží vaší šálu, v pozdějších fázích klidně na několik metrů. Šála je pro hraní velmi důležitá, protože je sběračem speciální energie, díky níž se udržíte ve vzduchu po delší čas. Čím delší, tím poté můžete delší dobu být ve vzchodu a skočit do míst, kam byste se dříve nedostali. Ovládání bezejmenného hrdiny je velmi jednoduché a prakticky si vystačíte jen s dvěma analogovými páčkami a křížkem pro skok. Nic více v základu nepotřebujete. Je ale skvělé, že i s tímto málem umí Journey skvěle pracovat a postavil na tom celou svojí hratelnost. Zde je jasně vidět, jaká je v jednoduchosti síla a i z minima se dá vytěžit maximum. Když vývojáři z ThatGameCompany Journey oznámili, slibovali i silný kooperativný zážitek. Hraní ve dvou, hlavně když jste v neznámém prostředí a objevujete dávno zapomenutou civilizaci, je vždycky lepší než v jednom. Nedlouho poté ale vyšlo najevo, že si do kooperace nemůžete přizvat kamaráda, ale vždy vám bude nějaký ten hráč přidělen. Každý byl ihned zvědav, jak toto bude fungovat. Výsledek? Naprosto skvělý. I když nemůžete s druhým hráčem během hraní komunikovat, nevidíte jeho nick a ani nevíte, s kým vlastně hrajete, uvnitř sebe budete neskutečně šťastní, že s někým druhým můžete dobrodružství prožívat a víte, že někdo jiný na světě právě prožívá to samé, co vy. Komunikace s druhým hráčem může probíhat jen pomocí morseovky, protože kolečkem vydáváte tóny. Pokud nebudete chtít hrát s druhým hráčem, čímž se ale ochudíte o silný zážitek, nemusíte. Stačí druhého hráče ignorovat a jít si svojí cestou, kam vás nebude doprovázet. Design zdejšího světa je ohromující. Kolikrát jsem se jen tak zastavil, abych nechal kolem sebe poletovat písek a díval se na úžasné pouštní scenérie v nádherném vizuálním zpracování s jedinečným uměleckým stylem. Grafika je lehce kreslená, ale třeba písek je maximálně realistický a jeho chování je nejlepší, jaké jsem doposud v nějaké hře viděl. Nohy hlavního hrdiny se do písku zabořují, navíc pokud jde do kopečka, trvá mu to daleko déle. Když už se chce dostat z nějaké duny dolů, je jednoduší písek sjet. Občas na vás čekají jenom sjíždějící pasáže. Nyní si můžete říci, co je na sjíždění písku, ale i tyto pasáže na vás zanechají hluboký dopad, a to i díky naprosto úžasnému hudebnímu doprovodu a ozvučení. Journey není určen jen občasným nebo hardcore hráčům, je určen naprosto pro všechny. Zamilujete si ho pro jeho jednoduchost, úžasné prostředí, jedinečné vizuální zpracování a nezapomenutelnou hudbu. Journey i v dnešní době, kdy každý hledí především na peníze, dokazuje, že jde udělat originální a hlavně neskutečně zábavná hra, na kterou budete vzpomínat do konce svého života. Pokud si chcete udělat radost, okamžitě si sedněte před svojí konzoli a Journey kupte. Nic lepšího si skrze digitální distribuci v současnosti nekoupíte a dost možná se Journey objeví i v nějakém tom seznamu nejlepších her tohoto roku.
REKLAMA

Tvoje reakce na článek

Načítání...
Pro hodnocení článku se musíte přihlásit

Galerie

Journey
Journey
Journey
Journey
Journey
Journey
Journey
Journey
Journey
Journey
Journey

Komentáře (42)

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.
NotYourBusiness

Niečo prekrásne ....jednoduché, no nezabudnuteľné .....Ten pocit si uchovám naveky12/10

Wbcko

Hezká procházka, ale na 10/10 to u mě není.

JEDImfp

prave jsem to dorazil,jak to popsat.no vykouzlilo me to usmev na tvari,po celou cestu

manny
manny #プレイステーション

O velky pád z 1 na 40 misto a to uz jsem si rikal ze to tu zmoudrelo kdyz je Journey prvni , no jo ubozi Uncharted fans by to nezkousli.

Zirafcatko
Zirafcatko #⸸Ave Satanas⸸

Dal jsme tomu 1/10 to je za zaklínače

breykH_Cz
breykH_Cz #Prago Pyco

ano co člověk to názor ale říct že je to nuda? tak to pardon ale v životě jsem nehrál emotivnější a moje nitro zasahujíci hru......za mě naprostá dokonalost

nezavislak78

Toto je můj první příspěvek na tomto fóru a čtu tady pravidelně a občas si rád zahraju a Journey jsem si koupil, protože jsem věděl, že mě to chytne, moc dík za recenzi a tip na koupi !!

Journey - hru jsem si audiovizuálně (na 5+1 kinu) a emočně užil a zatím dohrál 3x (pátek, sobota a neděle)

Konečně jsem si s PS3 zarelaxoval, doba 2h je akorát na tuto hru, takže to je její další plus.

Poprvé jsem na PS3 zapnul multiplayer (já multiplayer nehraju kvůli času, hry typu Counter strike jsou pro mě osobně ztrátou času a po několika levelech je to pořád dokola) a tady ho jen doporučuji. Při posledním 3tím kole jsem hrál s člověkem co mi ukazoval skrytá místa, kde si člověk může protáhnout šálu a dosáhnul jsem nějaké trofeje (Komunikace přes 1 tlačítko super, mě to naprosto stačilo)

nic podobného jsem nehrál, takže nevím o podobných hrách co by stály za to si pořídit

chápu že pro některé lidi tahle hra není a budou na Journey plivat, že je to nuda (jo na TV repro ta hudba bude asi nanic a zážitek to degraduje na 50%)

za mě 10/10 za nápad a provedení

asi bych to napsal takto, užiješ si rád muzikál/divadlo? pokud ano, tak si to kup,

pokud si raděj zajdeš na akčnější film, tak zvaž investici

je to o EQ (pokud nemáš, tak si kup LSD a otevři bránu do další dimenze....)

Nechal jsem to hrát děcka (8 a 12 let) a těm se to líbilo, mimo holce 14 která je v pubertě a znuděně odešla. kluk 8 let mi předal joypad když zalezl do podzemí a vyletěl na něj první drak, že se bojí (to jsem to dohrál podruhý bez multiplayera)

oldman

Hru jsem dnes dohrál,těšil jsem se na ni a jsem zatím zklamaný.Emocionálně nabité hry,které se mnou hnuly,byli třeba ICO,Shadow of the Colossus,Okami nebo Flower,ale toto?Párkrát to ještě rozjedu a možná nakonec změním názor,ale momentálně to vidím jako přehypované zklamání...Je mi líto[s13][s13][s13]

Heartless_cz
Heartless_cz #MAL user

Hrál jsem a dohrál ji včera a musím říct, že intenzita emocí je na tak malém prostoru neuvěřitelná. Copak jednotlivé kapitoly nevyvolávají rozdílné emoce? Od samoty v první až po bezbřehou radost v poslední?

Multiplayer mi naopak přišel jedinečný a jako hráči, který hraje online prakticky denně, i uvolňující. Nebyl to samý flame: ty debilní noobe, včera jsem měl tvoji mámu atd. Komunikace tu funguje na základě jediného tlačítka, kterým vyjádříte všechno, co je zapotřebí. Podivil jsem se sám sobě, když jsem s ním zkoušel oslovit společníka v jedné hodně dramatické chvíli, kdy se zdálo, že jsme na konci cesty, a zjistil, že ze sebe nemůžu vydat ani hlásku. Nešlo to, ale já stejně zkoušel volat o pomoc. Neskutečný zážitek, který jsem chtěl prostě s někým sdílet.

Dnes večer až bude všude klid se na Cestu vrátím a pomůžu na pouti jiným a bude mě hřát pocit, že můžu s nimi prožít to, co jsem cítil poprvé já. Může to znít pateticky, ale už mi není patnáct a rád si dopřeju trochu emocí.

drobt

Pro OPLAN:

Uvidis sam az si to zahrajes, teda vlastne az se projdes po pisku. Ona to totiz neni hra, ale dvouhodinova prochazka. Take se mi na konci chtelo plakat za co jsem to utratil penizky:)

play3man
play3man #Yes, it is

Nesnažte sa nikoho presvedčiť o tom svojom názore na vec... zbytočne. Každí je iní.

eeeee: Kachla som dotlačil (možno ako jeden z viacerých ľudí) do toho, aby si to zahral. Recenzia je čisto o pocitoch recenzenta. Takže veta "to je smesna reakce, proc bych mel podavat zalobu, staci mi, ze uvedu na pravou miru zdejsi "recenzi"" je úplne mimo.

A teraz môj názor. Ešte som hru nehral, no v najbližšej dobe si dobijem kredit na PSN a zahrám. Ale podľa toho čo som sa dozvedel v recenziách, by ma tá hra mala na konci rozplakať, ako malé bábo. Teda mala.. mohla. Už len kvôli spojitosti vecí, ktoré sa za posledný čas okolo mňa udiali. Uvidím a som sám veľmi zvedavý.

Na záver, najviac sa mi páči táto veta v recenzií na Journey, na joystiq.com - "Journey is a reflection of the person interpreting it.".

Pan T
Pan T #Drifter

eeeee: Apríl byl včera.

( Problém bude v EQ, nikoli v tvém IQ. )

eeeee
eeeee #můj názor
👍1

Oplan: jak vidis, tak vsechno co mi prijde pod ruky nezeru, takove tvrzeni je ciste nelogicke a prokazuje hloupost jeho nositele. Stejne jako snaha me napadat smyslenymi tvrzenimi o cigaretach a podobne a to jen proto, ze se nedovedes vyrovnat s mym nazorem na tu ubohost.

Je tu spousta her, kde se nezabiji lide a nejsou postavene na nasili a predstav si, dokonce to jsou hry a jsou zabavne. At to jsou ruzne logicke hry typu vyborne SpaceChem nebo treba sporty, jako Virtua Tenis 4, ktere se daji ted na PSN koupit za temer stejnou cenu a pritom je to mnohem lepsi a dlouhodobejsi zabava.

Stillalive: to je smesna reakce, proc bych mel podavat zalobu, staci mi, ze uvedu na pravou miru zdejsi "recenzi". A jeste smesnejsi je, ze jsi Journey nehral a basnis o ni me, ktery ji celou prosel. Hudba Journey je prumerna, grafika fadni, gameplay nudny. Pri prochazeni kazdy hrac nezaziva emocionalne silne okamziky, to je lez, jedine co jsem zazival ja, je nuda, nuda, ocekavani kdy se ta hra po tom priserne pomalem startu konecne rozbehne, abych zjistil ze uz je konec, nacez nasleduje udiv a zklamani, jak o necem tak nudnem muze nekdo basnit.

drobt

Souhlasim na 100% s uzivatelem eeeee. Take jsem se nechal zblbnout recenzemi:)

stillalive
👍1

eeeee: Podej žalobu na Sony za podvod. Celou dobu z toho dělali kdovíjakou adventuru v poušti s plnohodnotnou on-line kooperací. Vyšla z toho dvou hodinová procházka po písečných dunách a smyšlených stavbách.

Journey je audio-vizuální koncert dotažený do naprosté dokonalosti. Zde se setkal obraz se zvukem a stali se v nedělitelnou součást. Už to je umění. Ale o to tu nejde. V základu se jedná o interakci s tímto dílem. Člověk zažívá emoce při samotném poslechu hudby, nebo sledováním obrazu. Člověku se tak vybavují vzpomínky ze svého života a o to je pak dílo emotivnější a člověku bližší. To ale lidí ví už od dob co hudba i výtvarné umění vzniklo. Zde vývojáři využili tuto vlastnost umění tak aby tyto dvě složky sladili a podali v neutrální formě. Bez zadání, bez příběhu, bez ničeho. Tím tak každý hráč procházkou přesně zažívá emocionálně silné okamžiky, které se dostávají přívalem vzpomínek z vlastního života prostřednictvím tohoto díla. Proto Journey je stejně jako jakékoliv umělecké dílo individuálně vnímáno, individuálně milováno a narozdíl od her se zde nemůže stát, aby se setkali dva lidi s totožnými zážitky ze zkušenosti s tímto dílem. Podle mně právě ten základní poznatek o vnímání člověka zvuku a obrazu zde slouží efektivněji než kdejaký herní mechanizmus nebo nejlépe odvyprávěný příběh.

Kukitor
Kukitor #Grind Core

Skoro vše,co napsal eeeee je pravda,tím víc zaráží,že se to nejen mi tak líbí.Finále je famózní,stejně jako celá "hra"!

eeeee
eeeee #můj názor
👎2
👍1

Je to mimoradne primitivni a nudna zalezitost, jako hra to vubec neobstoji. Fadni prostredi a grafika, zadny pribeh, primitivni herni mechanismy, primitivni multiplayer, extremne kratka herni doba, celkove nulova hratelnost.

Fakt lituju, ze jsem podlehl tomuto hype a dal za to ty penize. Tohle je podvod na hrace, vcetne toho PR v recenzich. Napriklad ten multiplayer je primitivnost nejhrubsiho zrna, ktery vlastne nic neumi. Neumi vyber hracu, nejde ho povolit/zakazat, mezi hraci neni zadna interaktivita, nemohou spolu ani proti sobe nác delat, nemohou komunikovat. Cely multiplayer je o tom, ze dva nahodne vybrani hraci jsou v jednom hernim prostredi. Je to tedy naproste minimum, ktery splnuje kazdy multiplayer, aby sel oznavit jako multiplayer. Ale nikdo vam tuhle pravdu v recenzi nerekne do oci. Asi proto, ze "tohle je prece umeni vole, to muze byt klidne blby, to se nekritizuje". Neni to zadne umeni, ale je to zajimavy experiment, ktere ukazuje nad cim vsim dokazi lide jasat, at je to sebeblbejsi, kdyz se jim to poda tak, ze je to umeni.

drobt

Jsem narozdil od vetsiny dost zklaman. Atmosfera je exklusivni, ale vlaste to neni hra. Je to dvouhodinova prochazka. Radeji bych ty penize vrazil do vstupenek do kina :)

drobt

J

PaRa

uf...tak uz mam 100% =o) ....nakonec ta companion trofej neni tak tezka no ... proste se zakousnout spolucestovateli do zadku a doufat,ze to nekde v pulce hry nevypne =o)

Pan T
Pan T #Drifter
👍1

Maverick_cz: To, že se dá orientovat i podle sviticich/nesvitich symbolu na konci kazde kapitoly, jsem nevěděl. Ale to je právě to, co se mi na té hře tak líbí. Nic není předžvýkané. Všechny zákonitosti světa, jeho historii a výklad příběhu, si musí každý vyložit a objevit sám.

Jinak mě nepřišel Solid Snake s Kratosem, ale přišla Lara Croft, a uprostřed nádvoří se mi nabídla. No co ti budu povídat. Nechal jsem kameny kamenama, šálou jsem si ji podložil, a pak ..........jsem se probudil! [s6]

KoKoT
KoKoT #Nečum!!!

PaRa-Já trofej Companion mám.Drž se druhého hráče a jdi "jeho" pout s ním a máš to.

Maverick_cz
Maverick_cz #G.B. club

pan t... nu ale ty kameny na nadvori mi nereknou v jake kapitole jsem nesebral vsechny nebo ano? Podle me pokud se nekdo chysta vysbirat vsechny, tak je lepsi se orientovat podle sviticich/nesvitich symbolu na konci kazde kapitoly . Pokud tam nektery nesviti, znamena to, ze mi chybi prave z teto kapitoly. Symboly na nadvori bych bral spis jako celkovy prehled kolik jich jeste schazi. Jinak ja se toho nebojim a klidne prozradim co se stane. Prijde Solid Snake s Kratosem a s jejich pomoci vymastite vsechny lumpy... true story!

Michelle.. U tebe to neni ostuda a u takový zdimacky emoci by nebyla ani u chlapa, ale v tomhle pripade jsem ja osobne jeste odolal, ale dojatej jsem byl.

Pan T
Pan T #Drifter

PaRa: Companion je jediná trofej která mi chybí. Její získání vyžaduje kus štěstí. A nebo to chce přisát se k někomu jako klíště, a nepustit. :-) Taky to tak zkusím. Jinak ty teleporty co o nich píšeš, jsou normální Chapter menu, pro přístup do jednotlivých kapitol. Ale to je funkční až po celém dokončení hry. Spíš bych tě upozornil na svítící kameny v rohu nádvoří v tom chapter menu. Kdykoliv někde objevíš, a vyzvedneš svítící symbol, rozsvítí se jeden z kamenů. Můžeš si tak hlídat kolik ti jich zbývá objevit.( Některé jsou schované opravdu důmyslně) Když rozsvítíš všechny, tak se něco stane. Vím co se stane, ale neprozradím! Trocha tajemství neškodí! :-)

Michelle
Michelle #♀︎
👍1

Nejlepší hra jakou jsem kdy hrála, plná emocí, úžasného příběhu, skvělé hudby ... Dohrála jsem ji najednou, bez přerušení, snad i bez dechu :-) ... A nestydím se přiznat, že se mi na konci chtělo brečet.

PaRa

ted sem hru dohral znova na jeden zatah a podle me je nemozny mit takove stesti a dojet to cele jen s jednim clovekem na tu trofej =o)....zase sem mel v titulkach 8 hracu =o).....podarila se uz nekomu ta trofej Companion?

jo a hned na zacatku je jedna cesta a a nekolik teleportu...pochopil jste nekdo smysl jich? to skrze kazdej pujdu jinou cestou?

tygrikos

já když tu hru hraju, tak si představuju, jak procházím svým životem, v každé pasáži jsem si vzpomněl buď na temnější nebo světlšjsí část mého života, záleží na atmosféře ve hře :)

Maverick_cz
Maverick_cz #G.B. club

jj moc pěkná recenze... zaujal mě ale ten popisek délky šály, která se v pozdější fázi může vyšplhat "až na několik metrů" :o)) v kontextu toho, že v journey neexistuje nějaká míra a vlastně ani objekt, se kterým by se dala velikost nějak porovnávat, je to docela sranda na představivost, jak v takovém světě může šála měřit několik metrů.. klidně by to totiž mohlo být jenom centimetrů, či milimetrů :o)) Neberu to jako výtku, jen jsem u toho nadzvednul jedno obočí a trochu se pousmál :o)))

journey je takové littlebigjourney.. malá velká hra.. pro mě osobně hra převyšující kvalitativně cokoli, co jsem na ps3 hrál. Zážitek opravdu na celý život.

blau himmel

Opravdu tady neni, co resit, az se priznam, ze jsem necekal, ze se to bude libit tolika lidem.Snad to s nama prece není jeste tak zlé.

habahn

Další důkaz, proč je dobré mít doma PS3, kvůli takovým originalitám, jako je toto. Úžasná záležitost a skvělá recenze. Díky[s6]