Konzolista.cz

Fable: The Journey

recenzeneděle 21. října 2012madness
Hlavní obrázek článku: Fable: The Journey
Jméno Petera Molyneuxe je ve videoherní branži pojmem. Při vyřknutí si hráči automaticky vybaví herní studio Lionhead, které spoluzaložil, a další správnou asociací se dostanou až k herní sérii Fable. Lionhead Studios, Peter Molyneux a hlavně Fable samotné udělalo za dobu své existence pořádný krok. Letošní rok 2012 je ale rokem přelomovým, a to jak pro Molyneuxe, tak především sérii – neboť Molyneux už není součástí Lionhead Studios a čtvrtý díl série s názvem Fable: The Journey, který byl jeho posledním, je určen pouze pro majitele Xboxu 360 a Kinectu. Rýsuje se nám tu průser roku? Čtěte dál a uvidíte.
Peter Molyneux byl ještě v době, kdy plně spolupracoval s Microsoftem pod hlavičkou Lionhead Studios, jednou z vůdčích osobností, které měly plně využít potenciál pohybového snímače Kinect. Už když na E3 Molyneux nadšeně ukazoval svůj projekt Milo & Kate, mnoho z nás uvěřilo. I mě ohlášení Fable: The Journey, jakožto titulu, který vznikl v rukou tohoto herního vizionáře a který měl využívat potenciál Kinectu naplno, velice potěšilo. O to víc, když se jednalo o hru z univerza tak populárního a čarovného jako je svět Fable. Pojďme si ale na začátek Fable: The Journey trošičku představit. Tvůrci už před vydáním hry upozorňovali, že si Fable: The Journey nemáme plést s Fable IV. Jinými slovy, The Journey není plnohodnotným novým dílem série, ale spíše jakýmsi spin-offem, odbočkou od rpg série. Jak si tedy takový spin-off pro Kinect v Lionhead Studios vlastně představují? Fable: The Journey je už od prvních minut hraní prošpikováno lineárností, přímočarostí, arkádovostí a také jasným směřováním na nenáročné (místy až dětské) publikum. Funguje na principu rail-on-stříleček, což znamená, že váš pohyb je omezen na určenou cestu, je předem daný a neovlivnitelný -nepočítám možnost občasného výběru z několika možností cest. Hrou prostupuje skrze lokace, ve kterých vždy musíte zneškodnit veškeré nepřátele, případně vykonat jinou činnost. A co přesně budete ve Fable: The Journey vlastně dělat, když se to v podstatě hýbe za vás? Především cestovat s povozem na koníkovi a sbírat zkušenostní body a bojovat kouzly a magií, ale nevyhnete se ani takovým aktivitám, které byste dost možná nečekali – budete se muset starat o svého koně – například mu léčit bolístky z boje, vyndávat trny z těla anebo ho uklidňovat – cestou budete rozsvěcovat lampy, pomáhat obyvatelům světa, házet na cíl, otevírat truhly, trhat jablka, napouštět vědro s vodou, zkoumat zákoutí pestrého světa, řešit logické – ale dětsky jednoduché – hříčky a spoustu dalšího. Fable: The Journey dle mého názoru není tak úplně hrou v pravém smyslu slova. Proč? Slovo hra pochází od slova hrát, tedy podílet se na utvářeném dění hry. Fable: The Journey tohle sice umožňuje, ale ne stoprocentně. V mnoha případech jde navíc o nudnou nebo stereotypní činnost, která slouží k odehnání pocitu, že vlastně jen něco sledujete. Netroufám si říci, že většinu, ale poměrně znatelnou část „hraní“ jste vlastně pouhým pozorovatelem dění na obrazovce a posluchačem vyprávění. Hodně často se tak stane, že zhlédnete tříminutovou animovanou scénu, pak na dvě vteřiny ovládáte své ruce, které máte strčit do fontány, abyste získali zázračné rukavice, a následuje další neherní prostřihová scéna. Ačkoliv to zní kriticky, je nutné uznat, že Fable: The Journey právě v oblasti výpravy exceluje – tvůrcům se podařilo vytvořit nádhernou atmosféru pohádkového světa, který je stižen silami zla, a který musí být chtě-nechtě zachráněn a očištěn. Vyprávění, animované minipříběhy, filmové pojetí, postavy a veškeré dění na obrazovce vás mnohokrát překvapí, potěší a někdy i ohromí svou schopností vtáhnout do sebe. Velký podíl na tom má skvělá hudba a velmi povedené namluvení postav. Mezi prvky, které mají obohatit hru a odehnat pocity stereotypu, jsou vedlejší mise ve formě zastávek na cestě, které můžete, ale nemusíte plnit a hlavně jsou to upgrade odznaky, které sbíráte v průběhu jízdy na koni (jsou tři typy odznaků, z nichž každý typ je nutné sbírat při jiné rychlosti jízdy na koni). Za ty si pak můžete upgradovat schopnosti vaší postavy nebo koně, čímž jsou jednoduše a elegantně, ale také velice minimalisticky zachovány rpg prvky Fable. Příběhové pozadí není složité. Na začátku hry se ocitáte v kůži mladičkého a nevycválaného jinocha Gabriela, který se má se svou družinou vydat na cestu. Jelikož ale nikdy nic není tak růžové, jak to na první pohled vypadá, stane se věc, která družinu a Gabriela rozdělí. Gabriel tak musí celou skupinu dohonit, přičemž cestou potkává další postavy, které se mu více či méně staví do cesty nebo mu naopak pomáhají. Z příběhu toho nechci vyzrazovat příliš, protože právě ten tvoří spolu s vyprávěním nosný pilíř Fable: The Journey. Mimo příběhovou část se můžete těšit na arkádový režim, ve kterém ozkoušíte vaši zručnost v magii a hlavně nasbíráte spoustu achievementů. Hru pohání Unreal Engine 3, který – světe div se – Fable doopravdy sluší. A co mu možná ještě víc sluší, je pohled z první osoby. Výhled ze sedla koně je i na virtuální svět opravdu nádherný. Po grafické stránce dokáže Fable: The Journey uchvátit – svět je fantazijní, bohatý a atmosférický. Pohádkovost na vás dýchne prakticky z každého zákoutí, jeskyně, temných chrámů, ale i přírodní cesty, pohoří a okolního vodstva. Cut-scény jsou kvalitně zpracovány, můžete se těšit na pěkně vyrenderované záběry a sympatický vizuál. Není nad to, když na koni míjíte Albionské jezero za svitu nočního měsíce a třpytivé odlesky na hladině lahodí vašemu oku. Přes veškerou kritiku mířenou na lineárnost Fable: The Journey, je nutno vyzdvihnout rozmanitost, kterou tvůrci nabízí v oblasti boje a nepřátel. Nejdříve k nepřátelům: čeká na vás celá řada zrůd, od nejjednodušších skřetů, skřetů se štíty, přes pavouky, jejich modifikace či vlky a ledové vlky, až po gigantická trolí nebo ďábelská monstra. A jelikož každý nepřátel disponuje jiným stylem boje (například rychlý úskok, štít, dvojitý ochranný štít a další specifika, útok nablízko nebo na dálku), je nutno měnit i taktiku kouzel a magie. Díky povedenému systému kouzel, ovládání dvěma rukama, využitelnosti okolního prostředí a rozmanitým nepřátelům nejsou herní situace jako přes kopírák a vytváří unikátní prožitek z každého souboje. Samozřejmě i možnost upgradu vaší postavy a kouzelných rukavic vás nutí taktizovat a promýšlet, co si vylepšit či jak přizpůsobit používaná kouzla aktuální situaci. Magie je stěžejní a tak byste předpokládali, že ovládání a snímání pohybů zde bude fungovat naprosto bezchybně. Moc rád bych vám to i potvrdil, bohužel ale musím přiznat, že Fable: The Journey přesně rozezná vaše pohyby z takových 70%, zbytek bude frustrace a rozčilování se nad tím, že Kinect pohyby nepřenáší přesně. Ačkoliv jsou na postavení před hrou kladeny striktní pravidla – musíte sedět zcela rovně, nehrbit se, mít nohy od sebe a další – ani při dodržení všech podmínek správného držení těla mně Kinect přesně neposlouchal. Čarovné souboje jsou potom hotovým peklem. A to je problém, který kazí dojem z hraní. Fable: The Journey rozhodně není špatnou hrou. Pokud budu srovnávat v kontextu všech Kinect her, lze ji zcela bezpochyby označit za dosud nejlepší Kinectovku. Za vývojem je vidět velký kus práce, snaha přijít s něčím novým a podat netradiční herní zážitek. To se Fable: The Journey ve finále doopravdy podařilo. Otázkou zůstává, zda takový experiment může jít ještě někam dál? Fable: The Journey jen stěží zaujme tradiční hráče, kteří preferují u hry relaxovat a hlavně ovládat ji klasickým ovladačem, ty nezaujme ale ani Kinect samotný. Pokud vaše srdce pro Kinect naopak buší, nezbývá nic jiného než Fable: The Journey vřele doporučit – netradiční herní zážitek vám rozhodně přinese, a to s mnoha velmi světlými okamžiky. Fable: The Journey nepřijde na chuť každý; kdo mu ale šanci dá a přimhouří oko nad někdy nepřesným ovládáním a lineárním stylem hraní, může počítat s velmi solidním, povedeným a hlavně nádherně pohádkově výpravným Kinect titulem. Pro našince je plusem i zdařená česká lokalizace formou titulek, díky které nebudete mít problém rozumět veškerým událostem příběhu.
REKLAMA

Tvoje reakce na článek

Načítání...
Pro hodnocení článku se musíte přihlásit

Galerie

Komentáře (5)

Přidejte svůj názor do diskuze!
Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.
madness
madness #madness

vonKrup73: herní doba je slušná - kolem 8-10 hodin základ, pokud se věnuješ každý vedlejší misi máš tam další hodiny navíc, obsahem je to fakt nabitý :) jinak k tomu snímání / nesnímání pohybů - mně to fakt blblo, je to rozhodně přesnější než naprosto většina her na kinect, ale pořád to není uplně dokonalý[s1]

vonKrup73
vonKrup73 #ValMez
👍1

Nesmí se to srovnávat s Fable jako takovým, je to odskok, další plnohodnotný díl nás čeká. Jinak by mě zajímala herní doba, jestli jsem to nepřehlédl.

P.S. u dema jsem seděl docela rozvlátě, dokonce jsem občas přehodil nohu přes nohu a šlo to. Možná to bude dost individuální. Pravda, těmi rukami jsem občas musel máchnout i víckrát, bylo to docela citlivé na přesnost na daný pohyb k danému kouzlu atd.

Pavlicek09
Pavlicek09 #B.O.R.E.C.
👍2
👎1

první hra u které mě nemrzí že je jenom na xbox[s16]

LaFemmeSpeedy
LaFemmeSpeedy #Firestarte
👍1

Už by to chtělo konečně nějakou hru, která by mě donutila si ten kinect konečně koupit, žel bohu žádná taková tady zatím není, jenom samý infantilní kraviny

PS3Fanboy
PS3Fanboy #Ni no kuni
👍2
👎1

Je škoda že je moje oblíbená značka zničená. Fable odpočívej v pokoji. [s13][s13] Asi si půjčím xko a zahraju nejlepší díl serie a to Fable 2.