Item: F.E.A.R. 3
Rating: 8
Author: Konzolista.cz

První F.E.A.R. byl jako zjevení. Studio Monolith tehdy dokázalo namíchat velmi chutný koktejl akce, napětí a hororové atmosféry, který po douškách hltal nejeden hráč. Protože úspěch byl opravdu velký, vydavatel se rozhodl připravit datadisky, které ovšem byly jen lehce nadprůměrné. O to více se čekalo na druhý díl, na kterém opět pracovali vývojáři z Monolithu. Výsledek se nám ovšem moc nezamlouval a jednalo se jen o průměrnou akční hru, která svými kvalitami spíše dělala prvnímu dílu ostudu. Možná i díky tomu se herní vydavatel Warner Bros rozhodl, že je čas na změnu a třetí díl svěřil vývojářům z Day 1 Studios, kteří měli se značkou zkušenosti díky portu prvního dílu na PS3 a Xbox 360. Jak třetí díl dopadl, na to vám nyní odpoví naše recenze.

Třetí F.E.A.R. navazuje na konec druhého dílu. Je tak docela těžké se nyní nevyhnout spoilerům. Každopádně jde o to, že Alma, hlavní protagonistka celé série, je těhotná a už brzy porodí. Tomu musí zabránit hrdina prvního dílu a tak trochu i upravený voják, Point Man. To nebude určitě lehký úkol, a to i díky neustále se zjevujícímu bratrovi, Paxtonu Fettelovi (je to ten týpek s kulkou v hlavě), který má trochu jiné záměry. To je vše, co řeknu k příběhu, abych neprozradil něco důležitého. Scénář je jinak velmi chytře napsán a nabízí zajímavé dialogy a i momenty, při kterých vám půjde mráz po zádech. Je vidět, že si se závěrečným dílem původně plánované trilogie dali vývojáři hodně práce a snažili se hráči odhalit spoustu doposud nezodpovězených otázek. V předchozím odstavci jsem zmínil, že budete hrát za Point Mana. To je pravda, a nejprve za něj budete muset projít hlavní kampaň, ale po dohrání každé kapitoly se vám odemkne možnost ji opakovat s Paxtonem Fettelem. Zatímco Point Man si libuje spíše v klasické čistce, při které využije nejrůznější zbraně, to Paxton Fettel si libuje více v paranormálním likvidováním nepřátel. Může po nich metat blesky, převtělovat se do nich a pálit tak nepříteli do zad. Hratelnost za oba charaktery se díky tomu značně liší a určitě není na škodu si hru projít za oba dva. Hlavně i díky tomu, že všech osm levelů projdete za nějaké čtyři hodinky, takže opakované hraní za druhou postavu vám hratelnost prodlouží. Design levelů je čistě lineární, takže jdete jednou cestou a střílíte vše, co se jen pokusí pohnout. Každopádně pochvalu si vývojáři zaslouží alespoň za různorodost prostředí. Jednou se budete procházet ve věznici, poté zase na letišti nebo v ulicích zničeného města, které se postupně propadá. Design levelů je tak určitě povedený, ačkoliv bych si dokázal představit větší otevřenost. Během procházky se vrací do hry i tolik oblíbený zpomalovací režim, který můžete vždy na několik vteřin aktivovat. Ten sice v normálních přestřelkách nemá moc velký význam využívat, ale při soubojích s nějakým tím těžším protivníkem bude vítaným společníkem. Z druhého dílu se rovněž vrací i občasná procházka v mechu, což jsou pasáže, které dobře oživují tak trochu stejnou hratelnost. Je docela příjemné zjištění, že už v mechu nejste nesmrtelní, takže si musíte dávat sakra pozor. Pokud se už ale stane, že je mech na odpis, nic se naštěstí neděje. Jen vyskočíte a počkáte, až se sám opraví. Tímto hra předchází frustraci a daří se jí to dobře. Docela jsem byl překvapen tím, jak je na tom umělá inteligence nepřátel. Čekal jsem průšvih, ale ve skutečnosti se nepřátelé kryjí, přebíhají a vzájemně se podporují, což je věc, kterou byste u 90% dnešních stříleček typu Call Serious of Sam Duty hledali marně. Při přestřelkách se tak musíte i sami krýt, díky přidanému krycímu systému, který funguje docela spolehlivě a je velmi jednoduchý na zvládnutí. Pokud jste hráli třeba Killzone, tak víte, jak zhruba funguje. Přestřelky jsou díky povedené AI hned zajímavější a představují v mnohých situacích i docela velkou výzvu, což je třeba věc, která dnes zmlsaným hráčům může dělat problém, ale určitě se najdou i tací, co tento fakt ocení. Ve hře máme hned dvě postavy, což vývojáři využili k tomu, aby přidali kooperativní režim, který můžete hrát na rozdělené obrazovce nebo online skrze Playstation Network a Xbox Live. Než se vrhnete do kooperace, tak určitě doporučuju jednou projít příběh v jednom, protože jen tak oceníte onu hororovou atmosféru, kterou se vývojáři snažili navodit. V kooperaci se totiž atmosféra rozplyne jako pára nad hrncem, a zbude jen střílení, které je na druhou stranu sakra zábavné. I díky rozdílnosti obou charakterů. V kooperaci je navíc hra docela lehká, protože ve dvou lehce přechytračíte nepřátelské vojáky. Pokud máte kamaráda, který F.E.A.R. 3 vlastní, určitě si kooperativní kampaň nenechte ujít. Není ale tím hlavním, na čem F.E.A.R. 3 staví a je dobře, že svým způsobem neubírá na zážitku jednoho hráče. Zatím jsem převážně chválil, ale nyní musím zmínit multiplayer, kterému jsem na chuť nepřišel. V něm naleznete pouze čtyři herní režimy, které jsou navíc omezeny jen pro čtyři hráče. Většinou jde o originální režimy, jako je třeba Soul King, ve kterém s ostatními hráči soupeříte o to, kdo posbírá více duší padlých nepřátel. Vzhledem k tomu, že když vás nepřítel zabije, ztrácíte polovinu duší, může se pořadí změnit i několik vteřin před koncem daného levelu. V režimu Soul Survivor se jeden hráč změní v příšeru, jehož úkolem je poté vyhladit ostatní spoluhráče, kteří tak musí společně spolupracovat. Oba dva režimy jsou jen sice na první pohled zajímavé, ale rychle se ohrají a nedokážu si představit, že u nich strávíte nějaký delší čas. O něco zajímavější je režim Contractions, ve kterém musejí hráči spolupracovat, aby odráželi stále silnější zástupy protivníků. Poslední režim Fucking Run je asi nejlepší. Až čtyři hráči v něm likvidují nepřátele, přičemž musejí utíkat před stěnou smrti, kterou na ně vypouští Alma. Na závěr ještě prozradím, že na všechny zmíněné levely nemusíte mít po boku kamarády, ale můžete si je zahrát i sólo proti AI. Docela zajímavě je řešeno levelování hráče, které se táhne skrze singleplayer, kooperativní režim a multiplayer. Za všechny úkony, jako je headshoot, sbírání nábojů nebo zastřelení určitého počtu nepřátel dostáváte speciální body, za které se vám zvětšuje level. Karta hráče se tak bere za celkové hraní třetího F.E.A.R., a ne jenom za multiplayer. Docela zajímavé řešení, které vás možná i přinutí hrát co nejdéle. K multiplayeru je nutné dodat, že v krabičce s novou hrou obdržíte Online Pass, který vám odemkne herní režimy Fucking Run a Soul Survivor. Bez zadaní kódu budete ochuzeni o tyto dva celkem zajímavé režimy, takže se určitě vyplatí investovat do nové kopie, než hru shánět někde v bazaru už s použitým kódem. Ten jsem zatím na PS Store nenašel, ale časem se určitě objeví samostatně za nějaký ten peníz. Když jsem na začátku zmínil, že za hrou stojí Day 1 Studios, tak jste se určitě začali ptát, jak je na tom Playstation 3 verze. Je totiž známo, že první díl moc povedeným po technické stránce nebyl a spousta hráčů by za něj vývojáře nakopala do hodně citlivých míst. Na testování jsem měl PS3 verzi ale letmo jsem viděl i v pohybu Xbox 360 verzi a mohu říci, že obě vypadají až na několik drobností stejně. U obou je ovšem znát už stáří použitého enginu, který je stejný jako v prvním dílu a jen se do dnešního dne lehce vylepšoval. Čeho jsem si u PS3 verze všimnul, tak je na několika místech klesající framerate, ale nejde o něco, co by vás rušilo. Vždy se děje spíše v neakčních pasáží, což je docela pozoruhodný jev. Jinak grafika má určitě pár pěkných detailů, postavy vypadají dobře a v rámci možností jsou detailní i úrovně, které stáří enginu maskují černou barvou. Naopak velkou pochvalu si vývojáři zaslouží za doprovodnou hudbu, která se stará o slušnou atmosféru a zapomenout nesmím zmínit ani skvělý dabing. Třetí F.E.A.R. není bezchybnou akcí, ale je určitě daleko povedenější jak druhá část. Už samotná hlavní kampaň je zajímavá, má vzrušující přestřelky a několik hororových míst, u kterých se bude večer klepat i ostřílený fanoušek tohoto žánru. Pokud vás navíc chytne, je připraven kooperativní režim a další multiplayerový příděl. Fanoušci Almy určitě po F.E.A.R.u 3 skočí, ale chybu neudělají ani ostatní hráči. Moje doporučení si F.E.A.R. 3 určitě zaslouží. Hru poskytl na recenzi herní obchod GameLeader

Komentáře (10)

Přidejte svůj názor do diskuze!

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

orpheus81

4. července 2011 v 18:48

Beny : Já mám obě verze a žádnej extra rozdíl teda nevidím

Beny #Blood 1

28. června 2011 v 08:34

Sego koukni na muj predchozi prispevek tam je porovnani grafiky Fear3 mezi konzolema. PS3 je jak uz bejva u Fearu zvykem mnohem horsi.

poutnik36 #hádankář

27. června 2011 v 19:35

Jsou to ale pekny prasata, kdyz tu PS3 verzi tak odflakli.

Styxx #LikeABoss!

27. června 2011 v 15:42

Teda, moje averze vůči hře Duke Nukem Forever už je asi známá, ale tady musím souhlasit s Benym, teda kromě tej poznámky, že Duke vypadá líp. Zatím jsem sice neměl možnost si F3AR zkusit, ale podle toho, co jsem se dočetl a co jsem viděl, dosahuje F3AR přibližně stejných kvalit jako DNF, vyjma pokleslého humoru.