Devil's Third vychází exkluzivně pro Nintendo Wii U

Tomonobu Itagaki byl vždy výborným designérem, který příběh u svých her moc neřešil, ačkoliv třeba Ninja Gaiden ho měl určitě kvalitní, ale tím hlavním samozřejmě byla vždy hratelnost. U Devil's Third je bohužel vidět, že mu během vývoje chyběl kvalitnější scénárista, který by napsal inteligentní příběh a vymáčkl z tématu daleko více. Věc se má každopádně tak, že hlavní hrdina, ruský terorista Ivan, je už nějakou dobu v docela luxusně zařízeném vězení. Jeho bývalí kumpáni ovšem začnou znovu terorizovat svět a když vyřadí USA, která nad nimi ztratí kontrolu, je Ivan požádán, aby je našel a zlikvidoval. Více o zápletce vědět nemusíte, i když se vývojáři snaží ji obohatit o nějaký ten virus a další klasické klišé, protože je hodně prostý a vlastně i hlavní hrdina je dost nezajímavý a jen těžko si k potetované hoře svalů uděláte nějaký ten vztah, když toho navíc moc během hraní nenakecá, nepomohou ani filmečky ukazující jeho minulost. Možná i proto pak budou vadit delší příběhové filmečky a rozhovory, během nichž se dozvíte, jak si vedete, ale nějaký velký zvrat určitě nečekejte.

Protože Tomonobu Itagaki stojí za výbornými dvěma díly Ninja Gaiden série, které bylo jednoduché si oblíbit díky výborné hardcore hratelnosti, asi nepřekvapí, že Devil's Third je prakticky ze stejného žánru. Hlavní hrdina má rovněž na zádech velký meč, či další sečné zbraně, s nimiž může brutálními a krvavými seky eliminovat protivníky, problémem je, že zatímco soubojový systém ve zmíněném Ninja Gaidenu byl perfektně vyladěn a byla radost ho využívat, v Devil's Third má k dokonalosti daleko a chybí mu ona ladnost a plynulost, kterou asi tak nějak každý od nového díla Itagakiho očekává. Rovněž bych řekl, že zatímco v Ninja Gaidenu měl hlavní hrdina nepřeberné množství komb a zakončovacích úderů, zde je hack and slash v naprosto základním podání bez větší inovace, což v dnešní době už nemůže rozhodně projít. Itagaki si určitě měl uvědomit, že od dob druhého Ninja Gaidenu se toho dost změnilo, navíc i ten nabídl daleko uspokojivější a kvalitnější zážitek. Soubojový systém v Devil's Third tedy určitě fanoušky ani trochu nedokáže uspokojit, navíc se s ním váže jeden docela velký problém, vlastně několik.

Prvním problémem je, že je celkově takový krkolomný a těžkopádný, hlavní hrdina se pohybuje celkem pomalu, takže nedokáže tak rychle vykrývat údery protivníků, což vede k následné smrti a frustraci. Itagakiho hry byly vždy založeny hodně na skillu hráče, Devil's Third se také snaží jít touto cestou, ale ještě ke všemu hází hráči klacky pod nohy, což nebylo u Ninja Gaidena zvykem. Tam si za každou smrt mohl hráč sám, zde už smrt kolikrát ovlivnit nejde, a to i kvůli šílené kameře a kupě dalších chyb. Třeba vezmu situaci, když vlezete do místnosti a hned se za vámi zaklapnou dveře. Než se rozkoukáte, ležíte v kaluži krve, protože pět protivníků do vás vystřílelo zásobník. Soubojovému systému nepomáhá ani Wii U Gamepad, který je pro podobně rychlé akce naprosto nevhodný, navíc jeho vibrace připomínající zvuk sirény, začnou po minutě lézt krkem. Doporučuji proto pro hraní klasický gamepad, ale ani ten není pro podobnou hru nejlepší, zvláště zadní tlačítka, která nejsou analogová, nedokážou tak dobře reagovat. Nejednou jsem si proto během hraní říkal, co muselo Nintendo naslibovat Itagakimu, že vydal Devil's Third na konzoli s nejhorším gamepadem pro podobný typ hry. No, možná nic, když nad tím tak přemýšlím, protože nikdo jiný nechtěl podobný paskvil vydat a Nintendo po něm skočilo, protože podobný typ her na své konzoli nemá. Poslední problém, který se soubojovým systémem mám, je ten, že je po celou dobu hraní stejný, hlavní hrdina se nenaučí žádná nová komba, pořád používá stejné útoky i zakončovací chvaty.

Devil's Third není jen sekačka, jak by se mohlo zdát z předchozích řádek, ale docela velkou část se v něm i střílí. V těchto pasážích jde rovněž o naprosto standardní akční řežbu s krycím systémem, během níž likvidujete zástupy naprosto tupých protivníků, až si budete klást otázku, jak vůbec mohli s takovou inteligencí USA zatopit. No, všechno je asi možné, zvláště ve zmíněné Americe. Střílecí pasáže jsou i díky tupé umělé inteligenci nudné a nezajímavé, prakticky každá průměrná akce tohoto typu je na tom stejně, možná i lépe. Zábavě pak určitě nepomáhají ani průměrně navržené levely, které jsou prázdné, bez jakéhokoliv nápadu. Od dnešních her se prostě vyžaduje toho více, a na tomto se pravděpodobně podepsal onen dlouhý vývoj. Vyjít tato hra před pěti lety, nejednalo by se sice o nějaký designérský skvost, ale rozhodně by takto nepropadla.

Souboje s řadovými protivníky jsou nezajímavé, kolikrát frustrující a jde prostě o nudu, bohužel o moc více hře nepomáhají ani bossové. Ti sice mají sem tam docela zajímavý nástup, hlavně dívka s velkým poprsím na konci páté epizody, která se svlékne a bojuje s hlavním hrdinou ve spodním prádle, ale jinak jejich porážka není zase tak složitá. Samozřejmě, sem tam pár sprostých slov padne, hlavně kvůli soubojovému systému, ovládání a tak dále, a hlavně tedy faktu, že vás dokážou zabít na ránu, ale jinak na ty nejkrutější protivníky z Ninja Gaidenu ani náhodou nemají.

Příběhová kampaň opravdu za moc nestojí a je prakticky blbost ji vůbec hrát, zvláště v dnešní době, když jsou na trhu daleko kvalitnější a lepší hry. Součástí Devil's Third je i multiplayerová část, která ovšem také za moc nestojí. Vývojáři se ji snažili obohatit rovněž o nějaký ten příběh, v němž se musíte přidat jako řadový občan bojující proti teroru do nějakého klanu a následně rozšiřovat svoji moc, ale to není moc zábavné, hlavně kvůli slabé hratelnosti, která se od singleplayeru moc neliší, ačkoliv je více zaměřena na hodně charakteristický japonský humor. Kromě hratelnosti je i problém lagování, řada technických nedostatků a určitě i nucené mikrotransakce převzaté z free-to-play PC verze, takže vývojáři mají před sebou ještě nějakou tu práci. Pokud multiplayer neopraví, nepomůže jim ani docela velké množství herních režimů a map. U multiplayeru navíc vidím problém v tom, že ho na Wii U za pár dní nikdo hrát nebude, takže ho vlastně bude s kým hrát, čímž se stane nehratelný. Zůstane tak jen singleplayer, který je ukázkou toho, jak by akční hra vypadat neměla.

Pro Devil's Third byl použit dnes už starší Unreal 3 engine, který navíc ve spojení se slabším hardwarem Wii U nedokáže přinést pěkné vizuální zpracování. Hlavní hrdina ještě vypadá celkem v pořádku, ale prostředí je bez detailu a spíše připomíná hry z éry druhého PlayStationu. Největším problémem je ovšem framerate. Na začátku ve vězení ještě vše běželo v pořádku, ale v dalších misích už framerate hodně klesá, což na zážitku určitě nepřidá. Nevýrazná je bohužel i hudba a průměrné je i ozvučení, takže ani v tomto nejde o nějakou hitparádu.

Protože mám rád Itagakiho předchozí práci, na Devil's Third jsem se hodně těšil, ale dostavilo se už po pár minutách obrovské zklamání, které se jen prohlubovalo v dalších hodinách. Před sebou tu máme hodně špatnou a nedotaženou akci s kupou nedostatků a chyb, která navíc sem tam frustruje a nedokáže ji pomoci ani jinak dobře promyšlený multiplayer, který ovšem stejně nikdo na Wii U hrát nebude. Raději svoji pozornost obraťte jiným směrem, jinak budete zklamáni. Devil's Third je dost možná nejhorší hra, jakou Nintendo doposud vydalo.