Destiny 2: Renegades

Recenzovaná verze: PlayStation 5 Pro

A může za to i skutečnost, že vývojáři se rozhodli neresetovat power, jak původně plánovali, ale zůstal mi zachován z The Edge of Fate. Navíc dosáhnout na maximální hodnotu 550 a odemknout si naprosto vše, je nyní značně jednodušší. Stačí jen dohrát kampaň a během několika dní následně power nahrajete v nové endgamové aktivitě. Dosáhnout na maximální power za necelý týden bylo dříve něco naprosto nemyslitelného (některým to zabralo i několik měsíců), a jsem rád, že znovu je Destiny 2 hlavně o lootu a nikoliv nesmyslném čísle. Rovněž proklínaný Portal byl vylepšen a rozšířen o nové aktivity, takže najednou už nemusíte točit jednu nebo dvě sólo ops mise, ale můžete se pustit do částí dungeonů, striků a tak dále. Jen zamrzí, že stále nejsou v Portalu starší raidy, aby byl důvod je znovu chodit. Snad je vývojáři ještě přidají, stejně jako další obsah, který nyní není moc důvod plnit.

Když bylo rozšíření Renegades oznámeno, dozvěděli jsme se, že na něm vývojáři z Bungie pracují se společností Lucasfilm a je inspirované univerzem Star Wars. Tato spolupráce ale neznamená, že se v Destiny 2 objeví některé notoricky známé postavy - Darth Vader, Luke Skywalker nebo Rey, jako tomu bylo třeba v rámci spolupráce ve Fortnite. Licenci vývojáři využili hlavně u vizuálu a ozvučení, což ve výsledku funguje přímo skvěle, ačkoliv jsem byl k tomu během oznámení spíše skeptický. Líbí se mi, jak nové lokace na Marsu, Venuši nebo Europě působí svěže díky Star Wars stylizaci, která ovlivňuje budovy, předměty, design nepřátel i roboty, grafickým předělům a dalším vizuálním prvkům, ale také zvukům - ghosti třeba mají ikonické droidí zvuky, a parádnímu soundtracku. Ten nebyl převzat z filmů, ale je známými skladbami inspirován. Během hraní jsem si ho hodně užíval.

A to samé platí i o nových zbraních v podobě blasterů. Ty mají nejen design inspirovaný Star Wars univerzem, který se mi popravdě hodně líbí, ale zároveň nemají některé klasické zásobníky. Během střelby se tyto zbraně přehřívají, a proto je nutné je po střelbě chvilku nechat, aby vychladly. Jde o pěkný nový typ zbraní, u něhož je konečně cítit, že jde o něco nového, co v Destiny 2 doposud nebylo. Navíc se z nových zbraní dobře střílí a některé jsou hodně silné, takže je rozhodně důvod se hnát za jejich ziskem s co nejlepšími perky. Já si zatím nejvíce oblíbil hand cannon Uncivil Discourse, což je klasická Star Wars zbraň, ale skvělá je i nová puška Refurbished A499 do heavy slotu, která je nyní neskutečně silná, a zábavné je i nová sidearma Compact Defender.

Nedávno se objevila spekulace, že by studio Bungie mohlo nakonec připravit Destiny 3. I když já nový díl nutně nepotřebuji, chápu, že pro nové hráče by šlo o vítanou věc. Proniknout nyní do Destiny 2 je totiž pro nováčky opravdu hodně složité, až prakticky nemožné, a vše se bude ještě s dalšími rozšířeními zhoršovat. Pokud jste nikdy Destiny 2 nehráli a chtěli byste si zahrát rozšíření Renegades jen kvůli Star Wars tématice, budete mít těžké začátky, a je otázka, jestli si ho nakonec dokážete užít. Renegades totiž přímo navazuje příběhově na předchozí rozšíření The Edge of Fate, v něm vývojáři rozjeli novou ságu, točící se kolem záhadné entity Nine, přičemž oblíbené postavy se musejí vypořádat nejen s proroctvím, ale zároveň i novou hrozbou v podobě Cabalů z impéria Barant, které vede tajemný Dredgen Bael. Ne, není to Kylo Ren, na něhož poukazuje jeho brnění i hlas.

Co jsem ještě nezmínil, je skutečnost, že Star Wars univerzem je inspirován i samotný příběh Renegades, který ale funguje i v rámci Destiny 2. Nově objevená hrozba je spjata s minulostí Driftera, který má v nové sáze důležitou roli. A aby bylo možné ho zachránit a s novou hrozbou se vypořádat, je nutné infiltrovat zkorumpované zločinecké podsvětí. Příběh je temný, má několik zvratů a je podpořen skvěle zrežírovanými filmečky, s nimiž vývojáři nešetřili. Přímo nadšený jsem byl hned u jednoho z prvních filmečků, v němž dojde na duel se světelnými meči. Během něho navíc postavy využívají síly guardianů. Vypadá to skvěle, a je trochu škoda, že takových soubojů není ve hře více. Po příběhové stránce se Renegades dle mého názoru povedlo a solidně rozšiřuje novou ságu, navíc hlavní zloduch se značně liší od ostatních padouchů, kteří se v minulosti v Destiny 2 objevili. Pokud bych měl něco vytknout, jsou to méně využité nové postavy, které nemají moc prostoru, a těžko si k nim jde udělat hlubší vztah. Snad dostanou v budoucnu více prostoru.

U The Edge of Fate jsem si stěžoval, že příběh je trochu pohřbíván nezajímavými misemi a příliš natáhnutou kampaní. Renegades v tomto doznal částečné zlepšení, ačkoliv spokojen být stále nemohu. Vývojáři připravili tentokrát pouze šest příběhových misí, které jsou ale dobré a odehrávají se v rozmanitých a po stránce designu pěkných lokacích. Když jsem dostal v rámci nich nové zbraně a následně i světelný meč, chvilkami jsem zapomínal, že hraji Destiny 2. Spíše mi přišlo, že hraji po delší době kvalitní Star Wars hru jako Star Wars Jedi Knight: Jedi Academy nebo Star Wars Jedi Knight II: Jedi Outcast, což bylo podpořeno pro Destiny 2 charakteristickým a pořád kvalitním gunplayem a vůbec zábavně navrženými střety s protivníky.

Těchto šest příběhových misí jsem si užil, zvláště poslední je opravdu parádní a vede k epickému konci. Co se mi na kampani líbilo už méně, je skutečnost, že zhruba polovinu jejího obsahu tvoří větší tutoriál k nové aktivitě odehrávající se v Lawless Frontier, který je neskutečně nudný, špatně navržený a vlastně ani neukazuje její největší přednosti. Je opravdu velká škoda, že polovinu kampaně tvoří tento obsah, jenž slouží pouze k natáhnutí herní doby. A jak špatný je, ještě zvýrazňuje opakované hraní na dalších postavách.

Když jsem hrál příběhovou kampaň, byl jsem docela překvapen, že její součástí je i nová exotická mise Fire and Ice, na jejímž konci získáte nový exotický meč Praxic Blade. Jde prakticky o světelný meč ze Star Wars, k němuž se ještě dostanu. Když Bungie začalo přidávat do Destiny 2 exotické mise, měly jedinečný design, představovaly pro hráče slušnou výzvu a vůbec se znatelně lišily od ostatního obsahu. Tato jedinečnost se ale postupně vytrácela, což byla obrovská škoda. I proto rád vidím, že Fire and Ice je jednou z těch kvalitnějších exotických misí. Odehrává se na zamrzlé Europě v doposud neprozkoumaných a po stránce designu nádherných lokacích, obsahuje nové zajímavé mechaniky i střet se slušným bossem. Navíc jedním dohráním to nekončí, protože mise má ještě těžkou variantu a několik vedlejších úkolů, které není jednoduché splnit. Celkově jsem s touto misí určitě spokojen, ačkoliv si myslím, že mohla být ještě o trochu delší.

No a nyní se dostávám k samotnému meči Praxic Blade. Už v Destiny 1 nabídlo s prvním rozšířením The Taken King meče, které byly hodně silné, no a v Destiny 2 byla tato zbraň spíše na krátkou vzdálenost ještě rozšířena. Praxic Blade se ale od ostatních mečů znatelně liší. Už jen tím, že je do primárního slotu na speciální zelené náboje, ale to je jen začátek. Je totiž možné s ním nejen sekat protivníky, a dělat s ním vše, na co jste zvyklí u jiných mečů, ale po vzoru Star Wars je možné ho po protivnících házet nebo s ním odrážet kulky na protivníky, což je doprovázeno charakteristickými animacemi i ozvučením. Až jsem si při hraní připadal jako při hraní Star Wars hry a ne Destiny. Kolikrát se mi stalo, že jeden protivník na mě vystřelil a já náboj odrazil na jeho kolegu, který hned padl. Díky tomu vznikají docela vtipné situace, ale má to i znatelný vliv na hratelnost, protože je možné řadu situací řešit odlišně než doposud. U Praxic Blade se mi líbí, že jeho zisk je jen začátkem. Následně si můžete odemknout za zábavné a docela náročné úkoly různá vylepšení, případně se pokusit posbírat další barevné varianty. Některé jsou bohužel podle očekávání jen za mikrotransakce, ale ty nejzákladnější barvy jsou naštěstí zdarma.

Když dohrajete kampaň a exotickou misi, můžete se pustit do Kontraktů, což je nová hlavní end game aktivita kombinující Helldivers, extrakční střílečku i survival, v níž můžete získat nové vybavení, ať už jde o nové sady brnění nebo legendární zbraně. Kontrakty jsou prakticky mise pro tři hráče, které vám zadávají frakce v kantýně Tharsis Outpost - Falleni (Eliksni Pikers), Cabalové (Totality Division) a Vexové (Tharsis Reformation), u nichž si postupně zvyšujete rank a odemykáte si nové možnosti. Čtvrtou frakcí je dobře známý Spider, u něhož je možné si zakoupit také nějaké bonusy, ale toho nelevelujete. Když jsem hrál tutoriálové mise Kontraktů v rámci hlavní kampaně, nijak zásadně mě neohromily. Vlastně jsem se u nich nebavil a říkal si, že tohle může být docela velký průšvih. Naštěstí v endgamu je to úplně jiná písnička a Kontrakty jsou nakonec dle mého názoru jednou z těch zajímavějších aktivit, jakou Destiny 2 nabídlo za posledních několik let.

V Kontraktech se budete vydávat na prostornější mapy zasazené na Venuši, Mars nebo Europu, kde budete muset nejprve splnit dva menší úkoly, které se vždy náhodně vygenerují. Většinou jde jen o čištění vln nepřátel, nošení nákladu na určité místo, zabírání bodů a tak dále. Jde o úkoly, které nejsou kreativní a v Destiny 2 je hráči dělali už, no mnohokrát. Ve třetím kole pak následuje hlavní úkol mise, který je o něco zajímavější, ať už je to nějaká sabotáž nebo lov bosse. Hlavně souboje s bossy mě bavily. Ačkoliv jde o protivníky, proti nimž už jsem stál mnohokrát, jen mají jiná jména, každý má nějakou mechaniku, kterou je nutné splnit, aby bylo možné mu dávat poškození. Nejsou tedy jen houbami na náboje. Když tento hlavní úkol splníte, musíte si přivolat loď, která vás z mise dostane, trochu ve stylu Helldivers 2. Během čekání na extrakci je nutné splnit také nějaký jednodušší úkol, ale hlavně se bránit obrovské přesile nepřátel.

Musím říci, že Kontrakty jsou hodně akční, hektické a vývojáři kolikrát posílají na hráče až nesmyslně velké skupinky nepřátel. Aby bylo možné se přesile bránit, je možné využívat speciální schopnosti jednotlivých frakcí. Třeba Spider vám dá možnost přivolat léčení nebo hodně silné bombardování, ale další frakce vám poskytnou obrovskou kopuli, do níž nepronikne střelba protivníků, případně možnost si dočasně přivolat velkého dvounohého robota Cabal Walkera, pro něhož se vývojáři inspirovali u Star Wars. Vtipně vypadá i možnost shodit na nepřátele Cabalskou výsadkovou loď/kouli, která je rozmáčkne. Tyto jedinečné schopnosti, opět připomínající ty z Helldivers 2, které je možné využívat pouze v Kontraktech, krásně oživují hratelnost a je radost je využívat.

Zatím jsem u Kontraktů nezmínil ještě jednu docela podstatnou část, a to jsou Invaze, trochu ve stylu Soulovek nebo Gambitu z Destiny 2. Když hrajete s dalšími dvěma kamarády nebo náhodnými hráči, může se do vaší hry připojit ještě čtvrtý hráč, který vám ale nebude pomáhat. Bude škodit a snažit se vás eliminovat. Je dobře, že Invader není ve hře po celou dobu, ale může zabít jen třikrát, pokud ho nezabijete dříve třikrát vy. Následně už vás neotravuje, ale jde o celkem zajímavý prvek, který se mi líbí. Není nic lepšího, než si přivolat robota a následně v něm rozsekat tým hráčů, vzít jejich loot a utéci. Celkově jsem se při hraní této nové aktivity docela bavil, ale jakmile jsem získal veškeré vybavení, znovuhratelnost znatelně poklesla a už nemám chuť a ani větší důvod ji chodit. Zvláště když map není moc a opakuje se na nich jen pár spíše rutinních úkolů. Na delší hraní to tedy není, ale prvních řekněme deset hodin je zábavných. A možná i proto je škoda, že pak už nic dalšího dlouhotrvajícího Renegades nenabízí. 

Součástí rozšíření Destiny 2: Renegades je kromě nové exotické mise i nový dungeon Equilibrium, který se rozhodli vývojáři spustit minulý víkend. Dobrou zprávou hned na začátek je, že už není nutné k jeho vlastnění dokoupit speciální dungeon key, pokud nevlastníte nejdražší edici obsahující veškerý obsah pro celý následující rok. Jsem moc rád, že tento značně otravný prvek vývojáři odstranili. Nyní už k samotnému dungeonu Equilibrium, který se částečně odehrává na velké vesmírné lodi a tedy zcela nové a doposud neprobádané lokaci, která působí jako z univerza Hvězdných válek. Musím říci, že lokace je pěkná, obsahuje několik tajemství, krásných scenérií ve vesmíru a skrytých míst, takže je podpořena znovuhratelnost.

Každý dungeon a raid v Destiny 2 doposud nabídl unikátní herní mechaniku, kterou bylo nutné se naučit a následně využívat v rámci jednotlivých střetů. V Equilibrium tomu není jinak, ale musím říci, že mechanika postavená na nutnosti se nabíjet a následně brát protivníkům štít nebo mačkat tlačítka, mě vůbec neohromila. Vlastně si myslím, že jde o jednu z těch nejméně zajímavých mechanik, jaká se kdy v nějakém dungeonu v Destiny 2 objevila. I proto jsou střety s dvěma jinak zajímavými bossy hodně natažené a nemají takové tempo, jaké bych si představoval. Obrovský škoda a nevyužitý potenciál nejen samotné jinak zajímavé nové lokace, ale i licence Star Wars. To vede k tomu, že mám z nového dungeonu rozporuplné pocity a rozhodně nebude patřit mezi mé oblíbené, jako třeba Sundered Doctrine, Vesper's Host nebo Warlord's Ruin. Všechny tyto tři poslední dungeony jsou dle mého názoru lepší a zajímavější. 

Na úplný závěr jsem si nechal Crucible, tedy PvP část, které se Bungie už několik let nevěnuje, což je dle mého názoru obrovská škoda. V Renegades není zařazen žádný nový herní režim, nedočkali jsme se ani nových map. Vývojáři jen nově vybalancovali hratelnost a přidali nové pěkné brnění několik nových zbraní, ať už v rámci klasického Cruciblu nebo režimu Trials of Osiris. Ten jsem v Destiny 1 a na začátku Destiny 2 hodně hrál. Patřil k tomu nejlepšímu a někdy byly hry opravdu neskutečně napínavé, ale v posledních letech značně strádá a vývojáři jako kdyby ani nevěděli, jak ho modernizovat a oživit. I proto jde v dnešních dnech jen o menší víkendový turnajový režim, u jehož hraní ani není nutné se zásadně snažit, abyste získali to nejlepší vybavení. Dříve, když jste potkali hráče s Adeptovou zbraní z Lighthousu, věděli jste, že je dobrý a obětoval hraní hodiny času. Nyní ale má tyto zbraně už naprosto každý. Větší změny a novinky v Cruciblu tedy nejsou ani s tímto rozšířením.

Ačkoliv se Destiny 2 a jeho rozšíření prodávají za prémiovou cenu 40 euro, obsahuje miktoransakce. Ty jsou většinou jen kosmetického charakteru, ať už jde o různé tanečky, lodě, ghosti nebo vzhledy brnění. To samo o sobě mi nevadí, protože nějak vývojáři musejí vydělat na údržbu serverů. Co mě ale u Destiny 2 vytáčí, je nemožnost přeskočit bez poplatku kampaň na dalších postavách. Opravdu ji nechci hrát znovu na dalších dvou postavách, zvláště když polovina kampaně má tutoriálový charakter a je celkem nudná a nezáživná. Pokud chcete kampaň, kterou jste s hlavní postavou prošli, přeskočit na dalších dvou, je nutné za to Bungie zaplatit reálné peníze. To rozhodně není uživatelsky přívětivé, zvláště po Borderlands 4, které tuto možnost nabízí zcela zdarma. Opravdu bych se rád pustil hned s dalšími postavami do endgamu a nafarmil si vybavení, ale Bungie mi to zdarma neumožňuje.

I když jsem se u Renegades slušně bavil, ačkoliv mám i řadu výhrad, musím ho nakonec hodnotit i s ohledem na cenu 40 euro. Za tu se prodávala i předchozí velká rozšíření jako The Taken King, Forsaken nebo The Witch Queen, která nabízela mnohem více kvalitnějšího obsahu. Renegades má jen dle mého názoru uměle natahovanou kampaň se solidním příběhem, novou endgamovou aktivitu, která se po pár hodinách ohraje, a jeden spíše ve výsledku jen průměrný dungeon. Nenabízí nové mapy pro Crucible, žádné další zajímavé aktivity, není zahrnuta nová patrola k prozkoumávání a ani nemá nový raid. Cena obsahu rozhodně neodpovídá a jsem toho názoru, že s ní vývojáři dost přestřelili. Spíše mi Renegades připomíná menší rozšíření jako Curse of Osiris nebo Warmind, která se prodávala za poloviční cenu. Pokud by se prodával za ní, neměl bych s ním takový problém a klidně bych udělil lepší známku.

Za takovou cenu bych navíc očekával, že rozšíření bude zcela bez chyb, což není. Několikrát mi nešla dokončit nová aktivita, některé úkoly v exotické misi nejdou splnit a pády jsou také častější, než tomu bylo v minulosti. Destiny 2 dle mého názoru v prvních letech moc chyb neobsahovalo a vše mělo krásně vyladěné. V posledních dvou letech jsou ale podobné dost otravné chyby hodně časté a rozhodně kvalitnímu zážitku nepřidávají. Jako kdyby se na Destiny 2 projevovalo obrovské propouštění, k němuž v Bungie v posledních letech došlo, případně skutečnost, že velká část týmu přešla pracovat na Marathon.   

Je Renegades záchranou Destiny 2? Určitě ne, ale jde dle mého názoru o krok správným směrem, ačkoliv mám i několik výhrad a nakonec uděluji nižší zamýšlenou známku. Je nutné si uvědomit, že The Edge of Fate byl sprint špatným směrem, takže vše napravit bude trvat mnohem déle. Je ale dobré vidět, že se vývojáři z chyb částečně poučili a některé systémy znatelně upravili k lepšímu. Příběhová kampaň potěší svoji zápletkou a dobrými misemi, ale je zbytečně natažena nudným tutoriálem pro novou jinak zajímavou endgamovou aktivitu. A vlastně se mi líbila i tolik propíraná Star Wars stylizace, která do Destiny 2 vnáší svěží vítr. S čím mám ale obrovský problém, je cenovka, která je vyšší, než by měla být. Obsahu je ve srovnání s jinými dříve vydanými rozšířeními mnohem méně.