CrossFireX

recenze  44
Martin Šmíd, 21. 2. 2022 10:10
V roce 2007 vydala společnost Smilegate Entertainment nenápadně vypadající taktickou multiplayerovou střílečku CrossFire, z níž se po několika měsících vyklubal obrovský hit, přičemž k dnešnímu dni má dle vývojářů přes 1 miliardu registrovaných hráčů, z čehož několik milionů hráčů se věnuje jejímu hraní každý den. Je třeba nutné dodat, že největší základnu fanoušků má hra v Asii, hlavně v Číně a Jižní Koreji, v Evropě a Severní Americe si také získala fanoušky, ale nikdy nedokázala konkurovat daleko zaběhnutějším západním značkám. To se rozhodli vývojáři ze Smilegate Entertainment změnit před několika lety, když oznámili nový díl CrossFireX pro konzole Xbox One a Xbox Series X/S, který se od předchozích vydání značně liší. Nejedná se o čistě multiplayerovou taktickou střílečku, vydanou formou free-to-play, ale o plnohodnotnou hru obsahující i singleplayerovou kampaň. Vývoj se celkem táhl, ale hra je konečně tu, takže jsem se mohl podívat, jestli má v konkurenci jako Call of Duty, Battlefield nebo stále oblíbený Counter-Strike vůbec šanci uspět.

Recenzovaná verze: Xbox Series X/S (hra je dostupná v předplatném Xbox Game Pass)

Aby hra CrossFireX dokázala oslovit i hráče na západě, rozhodla se společnost Smilegate Entertainment zařadit příběhovou kampaň, která byla svěřena oblíbenému a v posledních letech hodně aktivnímu finskému studiu Remedy Entertainment. Kampaň pro jednoho hráče je pro sérii obrovská novinka, navíc byla od základu postavena na interním enginu Northlight, na němž běží všechny poslední hry od Remedy. To je trochu zvláštní rozhodnutí vzhledem ke skutečnosti, že multiplayer je postaven na Unreal Enginu 4, takže obě části se ve výsledku od sebe vizuálně dost liší a fungují prakticky jako dvě samostatné hry. K tomu ovšem později. Nejprve se podívám na to, jak dopadla zmíněná kampaň, na níž jsem se i vzhledem k předchozí práci Remedy docela těšil.

Nevýrazná a zastaralá kampaň

Kampaň hry CrossFireX je rozdělena na dvě samostatné kapitoly - Operation Catalyst a Operation Spectre, kdy ta první je zahrnuta v předplatném Xbox Game Pass, druhou je nutné si dokoupit samostatně za deset euro/260 Kč. Zvláštní rozhodnutí vývojářů, ale co už, jako hráči s tímto nic neuděláme. Vzhledem k zapojení Remedy jsem se těšil na poutavý příběh i skvělou akci, ale bohužel jsem ve výsledku nedostal ani jedno. Naplno se totiž od první minuty ukazuje, že studio Remedy nemá s žánrem first-person stříleček vůbec žádnou zkušenost, a to ovlivnilo nejen příběh, ale i hratelnost.

Zatímco v první části Operation Catalyst sledujeme konflikt za agenty Global Risk, druhou Operation Spectre za teroristickou organizaci Black List. Bohužel už samotný konflikt je naprosto nezajímavý, příběh je generický a postavy jsou v jednotlivých kapitolách neuvěřitelně mizerně napsané a mají jen průměrný dabing, což vede k tomu, že žádné nejde fandit či si k ní udělat nějaký hlubší vztah. To bych u hry od vývojářů ze studia Remedy, kteří stojí za příběhově skvělými hrami jako Alan Wake, Max Payne nebo Control, rozhodně nečekal, a je vidět, že ji brali jen jako menší bokovku, které nevěnovali moc velkou pozornost. Bohužel zápletka se špatně napsanými postavami není jediný a hlavně největší problém.

CrossFireX totiž i hratelností a designem připomíná first-person střílečky z éry třetího PlayStationu nebo Xbox 360, a to ještě ty veskrze průměrné, na které člověk raději hned po zahrání zapomněl. Odehrává se v hodně lineárních a designově generických šeredných úrovních, ať už jde o pustě vypadající městečka nebo laboratoře, zřejmě složené z nepoužitých částí levelů hry Control. Velkým kamenem úrazu je i přímo střelba, protože gunplay je hodně podprůměrný, není zábavný a nedokáže uspokojit hráče zvyklé na moderní akce. Samotné střety s protivníky jsou jen jednou velkou bezmyšlenkovitou střelnicí. Za to může z velké části i skutečnost, že umělá inteligence je něco, co protivníci vůbec neznají. Chtěl bych se omluvit hrám jako Call of Duty a dalším, u nichž jsem umělou inteligenci nazval jen průměrnou. Proti CrossFireX je tam hodně sofistikovaná a kvalitní. V CrossFireX protivníci jen běhají na porážku jako v Serious Samovi, případně mají tendenci si neustále stoupat vedle výbušných barelů. Tuhle jejich úchylku jsem za celou dobu hry nepochopil.

Obě kampaně jdou dohrát při normálním hraní na střední obtížnost klidně za jeden večer, což není moc. Délkou bohužel stejně jako kvalitou neohromí. Ano, sem tam sice kampaň nabídne i nějaké zajímavější nápady, třeba odstřelovací část nebo závěr druhé kapitoly, ale ty jsou jen hodně malým světlem na konci černého tunelu a navíc jsou i nedotažené. Jediné, čím se liší CrossFireX od velmi levných až budgetových stříleček, které se rozdávají v akcích v Lidlu, tak je bullet time, tolik charakteristický pro hry od studia Remedy, který lze celkem pravidelně aktivovat. Ten ale nemá na hratelnost moc velký vliv, vlastně mi přišel celkem zbytečný a je tu jen pro efekt.  

Jak už jsem zmínil výše, celá kampaň hry je postavena na enginu Northlight, který studio Remedy využívá pro své hry, a dokáže zprostředkovat opravdu působivou prezentaci. Bohužel to ale není případ hry CrossFireX, která vypadá opravdu jen hodně průměrně, ať už jde o ne moc detailní textury, stroze navržené úrovně, nehezké modely postav, průměrné animace či různé efekty, s nimiž se překvapivě šetří. Vše zachraňuje snad jen pořád solidní nasvícení, ale ani to nedosahuje úrovně předchozích her Remedy. Protože hra vypadá opravdu zastarale ve všech ohledech, asi by každý očekával alespoň stabilní framerate, ale i ten dokáže sem tam dost klesnout na konzoli Xbox Series X v obou režimech zobrazení (Ray-tracing režim s 30fps nebo 60fps režim). Na konzoli Xbox Series S je to pak ještě častější. Ani ozvučení nemohu pochválit, protože je dost nevýrazné, a to platí bohužel i o hudebním doprovodu, kterého jsem si popravdě ani nevšiml.

Katastrofální multiplayer

Jak jste pochopili z předchozích odstavců, od příběhové kampaně jsem čekal daleko více. Ta je sotva průměrná, spíše ani to ne, a na moderní zástupce žánru hodně ztrácí. Co ale ten multiplayer, který má být hlavní složkou CrossFireX? No, už na začátku vám mohu říci, že to je možná ještě větší bída, ať už jde o hratelnost i obsah. Až jsem si chvilkami říkal, jak je možné, že si tato značka získala takovou popularitu. Jenomže ono je to hlavně kvalitou ostatních verzí, která je někde úplně jinde, než to, co nám nyní vývojáři naservírovali na konzole Xbox. Přenést úspěšnou značku z PC na konzole se jim totiž ani trochu nepodařilo a chybí ji kouzlo originálu.

Multiplayer je rozdělen na dvě části – klasickou a moderní. V každé se pak dost odlišuje hratelnost. Zatímco v moderní nechybí zaměřování, možnosti upgradu hrdiny nebo sprintování, ta klasická je věrná PC originálu a hodně připomíná třeba populární Counter-Strike, takže ji zaměřování chybí, stejně jako další modernější prvky. Prvním velkým problémem v hratelnosti je bohužel totálně zpackané ovládání a hlavně splašené zaměřování, které je totálně rozhozené a nepřesné, kvůli čemuž je kolikrát těžké hráče vůbec zasáhnout. Musím se přiznat, že takto nepřesnou mechaniku střelby jsem asi ještě na konzolích neviděl, no a ta má pak i vliv na gunplay, který není zábavný a má daleko nejen do zmíněného Counter-Striku, ale i jiných modernějších stříleček jako Battlefield, Destiny nebo Call of Duty, s nimiž se chce CrossFireX poměřovat.

Obě části následně mají vlastní herní režimy, což je zvláštní, a ještě zvláštnější je, že každý režim má jednu, ano pouze jednu jedinou mapu. Nejen, že režimů samotných moc není, ale protože se v nich netočí mapy, tak se hrozně rychle ohrají a logicky hráče přestanou velmi brzy bavit. Zvláště, když i samotné mapy jsou prostě a jednoduše mizerné po stránce designu a vůbec se s těmi v Counter-Striku, Call of Duty a dalších hrách nemohou rovnat. Co se týče herních režimů, přítomen je i Capture points, kde se bojuje o body na mapě, případně klasický Search and Destroy.

No a jakýmsi bonusem je režim Nano, v němž se hned na startu z několika hráčů stanou monstra, kteří se následně snaží nakazit ostatní "zdravé" hráče. Vzhledem k tomu, že je tento režim neskutečně zaglitchovaný a zabugovaný, nedá se prakticky hrát, navíc hráči si zde dělají kolikrát hrozné naschvály, kdy třeba jako monstra blokují přístup do místností, kde mají zdravé kamarády, takže vám pak nezbývá než jen běhat kolem a čekat na odpočet do konce kola. Hrozná zábava, to vám musím povědět. Pokud ale podobné naschvály nenastanou a nejsou využívány glitche mimo mapu, prakticky vždy je každý hráč vítěz, protože vyhrávají nakažení. Nestalo se mi za normální situace, že by na konci zbyl nějaký nenakažený hráč. Pak vlastně i postrádám nějaký větší smysl tohoto režimu. Nenašel jsem ho.

Multiplayerovou část hry CrossFireX sužuje i velké množství technických chyb, až jsem se chvilkami divil, jak mohla v takovém stavu vůbec vyjít. Prakticky každá hra mi nepříjemně lagovala, navíc spoluhráči v týmu i protivníci se každou hru neuvěřitelně cukali a měli nepřirozený pohyb, takže bylo těžké je zasáhnout, což se ve spojení se zmíněným hrozným gunplayem a nevyladěným ovládáním přinášelo ještě větší frustraci. Do toho nechybí různé glitchování do stěn, případně mimo mapy, také se mi několikrát stalo, že tabulka s výsledků z ničeho nic vyskočila během hry a nešla odstranit, takže jsem ji tam měl po celý zápas, který byl nehratelný.

Multiplayerová část běží na Unreal Enginu 4, ale bohužel si z této technologie bere jen hodně málo. Vizuálně totiž vypadá hra hodně podprůměrně, až kolikrát ošklivě a připomíná spíše ne zrovna povedený remaster hry z PlayStationu 2. Všude jsou ošklivé textury, nepěkné objekty a do toho ne zrovna detailní postavy se zmíněnými rozbitými animacemi. Chvilkami jsem si říkal, že hra musela mířit na mobily a vývojáři ji omylem vydali na konzole Xbox. Jiné vysvětlení nevidím. Ano, někdo může namítat, že hra podporuje v multiplayeru až 120 fps, ale to i třeba poslední Call of Duty hry, které vypadají mnohonásobně lépe. Stejně jako u singleplayeru pak ani ozvučení za moc nestojí, kvůli čemuž nemají přestřelky tu správnou atmosféru.

Co ale vývojáři alespoň umějí a jde jim dobře, je zakomponování mikrotransakcí, kterými je hra prolezlá jako měsíc stará mrtvola. Kromě dnes už nepostradatelného Battle Passu s celou řadou ošklivého kosmetického obsahu má i dvě speciální měny. Jednu je možné získat hraním, druhou je nutné koupit za reálné peníze. K mému překvapení se za druhou měnu nekupují jen kosmetické doplňky, ale i třeba zaměřovače, které ovlivňují hratelnost a dávají hráčům, kteří do nich investují, výhodu. To samé platí i o Battle Passu, jehož součástí je gatling, který je neuvěřitelně silný a dává platícím hráčům značnou výhodu. CrossFireX se své pay-to-win mechaniky ani nesnaží skrývat. Tohle je pak jen už ona pomyslná shnilá třešnička na totálně nepovedeném dortu.

Když jsem psal recenzi, hodně jsem se ptal, jestli má hra i nějaká pozitiva. Kampaň je mizerná s podprůměrným designem, nezajímavým příběhem i špatným zpracováním, a zachraňují ji jen některé zajímavé momenty, které ovšem vývojáři nedokázali dotáhnout. Multiplayer je pak zoufalý s neskutečným množstvím chyb a až nepochopitelně omezeným obsahem, přičemž technicky připomíná spíše nějakou arkádovou free-to-play mobilní střílečku od začínajících vývojářů. CrossFireX je pro Smilegate Entertainment naprosto promarněná příležitost a jednou z nejhorších akčních her, jakou jsem mohl za poslední dvě nebo možná i tři generace hrát. Singleplayeru se vyhněte, ačkoliv má na sobě logo Remedy, a multiplayer je i zadarmo drahý, protože vás bude stát čas, který můžete investovat do daleko lepších her. 

CrossfireX

xonexsx
Smilegate Entertainment, Smilegate Entertainment/Remedy
Datum vydání hry:
10. 2. 2022
KARTA HRY
2/10

Komentáře