Brothers in Arms: Hell’s Highway

Brothers in Arms: Hell’s Highway vytvořil pro UbiSoft opět Gearbox, který se před deseti lety proslavil datadisky pro Half-life. První dva díly Brothers in Arms přinesly do řad stříleček z Druhé světové války daleko taktičtější hratelnost, kterou Gearbox neupravil ani v Hell's Highway. Opět se ocitneme v kůži seržanta Matta Bakera, ale tentokrát v docela zajímavém a nervy drásajícím příběhu. Příběh začíná v Holandsku roku 1944, kde si jako výsadkář musíte poradit s invazí němců. Jenomže než se vzpamatujete, co se vůbec kolem vás děje, jste hozeni o tři dny nazpět, abyste si našli opět cestu do onoho okamžiku. Příběh je po většinu hry opravdu napínavý a nezadá si s hollywoodskými velkofilmy. Hraje především na emoce hráče a daří se mu to vesměs velmi dobře. Velkou zásluhu na dění a emocích ve hře mají i ostatní vojáci, které během hry potkáte. Pláč, řev, beznaděj a smrt působí opravdu autenticky a mnohdy si přijdete jak na opravdovém bitevním poli, kde na vás útočí nepřítel vždy v přesile a vy nemáte žádnou šanci na výhru. Gearbox se očividně v těchto situacích řídil skutečnými osudy účastníků operace Market Garden. Abyste se s přesilou vždy vypořádali, musíte používat nejrůznější taktické plány. Rambo styl tu rozhodně mít úspěch nebude. Takhle byste rychle skončili v kaluži krve a dívali se častěji na loadingové obrazovky, které nejsou zrovna krátké. Taktické možnosti jsou převzaty z předchozích dílů a na první ani druhý pohled nenajdete žádný rozdíl. Na ten třetí už zjistíte, že se dá postavit obsluha s kulometem, což je alespoň menší náplast na další chybějící novinky. Novinek v procházení hrou je již více. Krytí je nyní daleko lépe vyřešeno a okopírováno z Rainbow Six Vegas, Gears of War a podobných akcí. Škoda, že v takovéto pozici jen těžko zaměříte nepřítele, a tak se musíte na chvilku pustit krytí, rychle zaměřit a co nejpřesněji poslat kulku směrem na německé vojáky. To je bohužel občas velmi těžké, protože než vystřelíte, jste ve většině případů už celí červení. Abyste tak měli o něco větší šanci, máte vždy u sebe několik týmů, kterým dáváte rozkazy. Týmy s vámi podle vašich příkazů spolupracují. Můžete jim třeba přikázat, aby šly na určité místo, aby vás kryly, ale také aby co možná nejrychleji zneškodnily protivníky. Vadou na kráse je však umělá inteligence, která se občas chová opravdu podivně a nejednou vám naskočí nad hlavou otazník s výrazem, co to mělo sakra znamenat. Ovšem i přes tuto chybku je využití týmů na bojišti velmi důležité a bez jejich pomoci nemáte šanci vyhrát. Ovšem i v umělé inteligenci se najdou světlé momenty, nebo spíše skripty od vývojářů. Kolegové se totiž dokážou sami bez vašeho rozkazu krýt a střílet, a to stejné předvádí i protivníci. Na nic totiž nečekají a ihned reagují na situaci kolem sebe. Vývojáři do Hell’s Highway připravili novinku, která spočívá ve zpomalených záběrech. Pokud trefíte nepřítele pěkně do hlavy, tak se hra pozastaví a vy vidíte, jak se jeho mozek rozmázne o stěnu. Pro někoho nechutné, ale pěkně vystihuje i onu brutalitu hry, která je v Hell’s Highway nastavena opravdu hodně vysoko. Co si zaslouží pochvalu, je ovládání a míření zbraní. To je velmi intuitivní a usnadní vám postup hrou. Kritiku si naopak zaslouží házení granátů. Pokud chcete hodit granát, objeví se na obrazovce červený kruh, do kterého hozený granát dopadne. S kruhem můžete pochopitelně manipulovat, ale vůbec si nemůžete být jisti, že tam také granát dopadne. Házení granátů je opravdu podivné a většinou dopadnou úplně jinam, než jste plánovali. No a je tu poslední část recenze, a tou je zhodnocení technického stavu hry. Grafická stránka je v Brothers in Arms: Hell’s Highway velmi rozporuplná. Hra využívá Unreal 3 engine a třeba vojáci vypadají opravdu povedeně, ale občas budete koukat, jak se dá odfláknout okolní prostředí. Grafika je i přesto rozhodně nadprůměrná. Na co jsme byli zvědaví, byla fyzika, která má být velkým tahákem hry. Na bortící se zdi zapomeňte, ale rozstřílet ploty a menší objekty opravdu můžete. Hudební stránka hry je na rozdíl od předchozích dvou částí velice povedená a stará se o dobrou atmosféru. Stejně tak i zvuky, ať už nářek vojáků, svištící kulky nebo dabing, který se náramně povedl. Brothers in Arms: Hell’s Highway je kvalitním pokračováním předchozích her, které ovšem nepřináší žádné změny, ať už k lepšímu, nebo k horšímu. Pokud jste fanoušci této série, najdete ve hře jen málo momentů, které byste neviděli ve starších dílech. Pokud jste nováček, doporučuji začít právě s Hell’s Highway.