Assassin’s Creed Syndicate

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Série Assassin's Creed si už od prvního dílu vždy zakládala na výborné zápletce a zajímavých postavách, a jinak tomu není ani u nejnovějšího pokračování. To ovšem přichází s jednou podstatnou změnou, a tou, že nemá jen jednoho hrdinu, ale hned dva, a jak určitě víte, jedná se o sourozence – Jacoba a Evie Frye. Oba se po druhé kapitole vydávají do Londýna, přičemž každý má zpočátku trochu jiný cíl. Zatímco Jacob chce hlavně škodit Templářům a dostat i samotného jejich vůdce, který ovládá Londýn, to Evie jde po stopách speciálního Úlomku ráje, který může propůjčit majiteli velkou sílu a prakticky nesmrtelnost. Je ale jasné, že obě linky se následně propojí do jednoho celku, a vše do sebe dobře zapadne. Příběh jako takový zní docela jednoduše, a oproti předchozím dílům i je, nemá od začátku takový tah na branku, ale během hraní dojde na několik zajímavých zvratů a událostí, které rozhodně nečekáte, dialogy jsou navíc dobře napsané, obsahují charakteristický britský humor, dodávající hře věrnost, takže není moc nač si stěžovat. Oceňuji ale hlavně to, že oba hlavní hrdinové mají velké charisma a od dob Ezia jsem si žádného hrdinu tolik neoblíbil, jako nyní Jacoba a Evie, a i proto bych si přál, aby se tato dvojka ještě v nějakém dalším dílu objevila. Zajímavé a dobře napsané jsou ovšem i další postavy, nezapomenutelný je třeba inspektor Frederick Abberline, pracující neustále v utajení.

Než se pustím na samotnou hru, tak ještě zmíním, že v Assassin's Creed Syndicate je zahrnuta i část v moderní době, ale ta nestojí moc za řeč. Vlastně se jedná jen o několik krátkých filmečků mezi kapitolami, které nemají velkou hloubku, hrdinové v nich nejsou zapamatovatelní a je možná i škoda, že tyto části nejdou přeskočit, jako jinak normální filmečky během hraní. Každopádně obsahu z moderní doby je málo, prakticky dohromady má tak 10-15 minut, takže přijatelné množství, alespoň budete mít čas si vždy dojít udělat kafe.

Největší hvězdou nového Assassin's Creed je nepochybně viktoriánský Londýn, rozdělený do několika částí, od chudinského Whitechapelu, kde řádil známý vrah prostitutek, až po oblast politiků a bohatých obyvatel Westminster, dokonce je plně přístupná řeka Temže, na níž je hustá lodní doprava. Každá oblast má svoji charakteristickou atmosféru, ale také design, samozřejmostí je spousta známých památek, které určitě poznáte na první pohled, ať už jde o Buckinghamský palác nebo Big Ben. S Londýnem si vývojáři neskutečně vyhráli, jednak vypadá parádně, zvláště díky skvělému nasvícení a faktu, že jsou na ulici desítky lidí a město tak nevypadá prázdně, ale také nabízí spoustu možností pro prakticky nekonečnou zábavu. Dle mého názoru se jedná o dost možná nejlepší, nejfunkčnější a nejhezčí město s nezapomenutelnou atmosférou, jaké se v sérii Assassin's Creed objevilo. Navíc se jeho designem vývojáři vrátili ke kořenům série, protože v Americe města neměla tak vysoké budovy s nádhernou architekturou, bylo tak horší se po nich rychle pohybovat, a byla prakticky nezajímavá, to se nyní konečně změnilo.

Protože virtuální Londýn je obrovský, je možné rychle cestovat v kočáře tažený koni, který se ve výsledku slušně ovládá, ale také využívat novinku v podobě speciálního vystřelovacího lana, které si vývojáři vypůjčili ze série Batman: Arkham od Rockstready. S ním je jednoduché se přesouvat mezi budovami, případně se na budovy rychle dostat nebo slaňovat, přičemž slouží i jako velmi dobrá novinka přímo v misích, díky níž se vám naskytnou nové možnosti, jak infiltrovat území protivníků a udělat si dobrou pozici pro útok. Nejedná se sice o nejvíce originální novinku, ale určitě tu nejdůležitější, která sérii Assassin's Creed prospěla a svým způsobem oživila. Pochopitelně je možné si postupně odemykat na mapě rychlé cestovní body, které jsem také sem tam využíval, ale kolikrát jsem jen tak brázdil ulicemi, abych nasál skvělou atmosféru.

Protože se město Londýn povedlo, je pak radost v něm trávit čas a plnit řadu příběhových misí, které jsou od začátku hodně rozmanité a originální, neopakují se a hra tak nesklouzává do stereotypu. Tomu jistě dopomáhá i fakt, že můžete prakticky libovolně mezi hlavní hrdiny přepínat, jako tomu bylo třeba u posledního dílu Grand Theft Auto. Některé mise jsou sice určeny pro tu nebo tu postavu, ale většinu můžete dělat, s jakým hrdinou chcete, což má samozřejmě dopad i na samotnou hratelnost. Zatímco Jacob je klasickým bojovníkem, který se nepřátel nezalekne, a ostatně se i vyžívá v soubojích, to Evie má daleko blíže ke klasickému assassínovi, protože raději volí stealth přístup. Je to dáno i stromem dovedností, ačkoliv je pro obě postavy téměř stejný, některé finální dovednosti pak může využívat jen ta nebo ta postava. Třeba Jacob si může vylepšit výdrž v boji, to Evie zase možnost být prakticky neviditelná ve stealth módu, takže ji nepřátelé vidí jen z naprosté blízkosti. Nemusíte se ale bát, že by byla v boji nepoužitelná, i ona je skvělým bojovníkem, navíc se můžete těšit u obou na řadu výborných brutálních komb, on ostatně celý soubojový systém je povedený a jen tak se neokouká. Je určitě dobře, že obě postavy mají sdílené levelování, takže se nestane, že byste hráli většinu hry s Evie a následně měli malý level u Jacoba, stejně tak jsou sdílené peníze a suroviny, za které si kupujete lepší vybavení, případně pořizujete upgrady. Vylepšování zbraní a jejich nakupování je věrné sérii, vývojáři na tento systém moc nesáhli, ale proč měnit něco, co funguje skvěle už několik let.

Vylepšování hlavních hrdinů je jedna věc, ale během hraní se musíte zajímat i o svůj gang, který vás dokáže kolikrát dostat ze složité situace, když se třeba dostanete do šarvátky s přesilou, případně potřebujete odvoz. Svůj gang, jedná se o náhradu za bratrstvo, si postupně můžete vylepšovat o silnější jednotky, případně zařídit zlodějům lepší podmínky pro práci, čímž si zvýšíte příjem. Také si můžete skrze strom dovedností upevňovat moc ve městě, takže nepřátelé si vás nebudou všímat, protože se budou jména Frye bát, stejně tak policisté mohou po čase přivřít oko nad nějakou tou vaší nelegální aktivitou. Vylepšování gangu je zajímavá a hlavně důležitá část herního systému, která funguje dobře a má na hratelnost pozitivní vliv.

Většina kapitol vždy směřuje k zabití nějakého důležitého člena Templářů. Tyto finální mise se vývojářům velmi povedly, protože prakticky dávají hráči několik možností, jak je splnit. Můžete se jednoduše k padouchovi prosekat, ale také zvolit tichou cestu třeba tím, že někoho podplatíte nebo unesete, rovněž je možné nachystat na protivníka past, do níž se následně chytí a hlavní hrdina provede brutální a hodně efektivní zabití. Nic tak není přesně nalajnováno, je jen na vás, jak poslední misi v dané kapitole vždy splníte, což následně dopomáhá i znovuhratelnosti.

Hlavní příběhovou linku jsem dohrál za nějakých dvacet hodin, ale tím zábava rozhodně nekončí. Assassin's Creed Syndicate sice nenabízí kooperaci jako v minulém roce Unity, která byla mimochodem hodně kritizována a v prvních měsících nehratelná, ani multiplayerový režim, ale vše vynahrazuje velkým obsahem pro jednoho hráče, jako tomu bylo třeba u Assassin's Creed 2. I v tomto jde tedy o jasný návrat ke kořenům série, a díky bohu za něj. Už několik hodin vám zabere vyčištění města od Teplářů a zachraňování pracujících dětí z továren, čímž si jen upevňujete moc, získáváte XPčka, peníze a odkrýváte mapu s dalšími možnostmi a aktivitami. Když navíc vždy jednu oblast kompletně vyčistíte, dojde k finálnímu střetnutí gangů, během něhož vás může potkat i celkem těžký souboj s bossem. Ten přijde ve chvíli, pokud vůdce dané oblasti nezabijete už dříve, k čemuž máte několikrát příležitost.

Kromě čištění města můžete plnit i řadu rozmanitých a zajímavých úkolů pro několik známých historických postav, mezi nimiž je aktivista Karel Marx, Charles Dickens, Charles Darwin nebo dokonce královna Viktorie, jejíž linka se vám odemkne po dohrání hlavního příběhu a vyžaduje od hráče být na desátém levelu. Přímo výborné jsou pak mise s vyšetřováním zločinů, v nichž hledáte stopy a následně se snažíte usvědčit pachatele ve stylu Sherlocka Holmese, přičemž pokud se seknete a usvědčíte někoho neprávem, ne zrovna pozitivně se to odrazí na vaší odměně. Tyto mise dle mého patří k tomu nejlepšímu, co ve vedlejších aktivitách naleznete, a proto je možná škoda, že jsou určeny jen exkluzivně pro PlayStation 4. Dále je pak možné vydělávat peníze i XP body v závodech nebo klubech rváčů, jak vidíte, vedlejšího obsahu má Assassin's Creed Syndicate opravdu hodně, navíc zábavného, takže vás u sebe udrží na desítky hodin, které si ještě můžete o něco prodloužit sběrem truhel a dalšími sběratelskými činnostmi.

Z předchozích řádek je jasné, že se mi Assassin's Creed Syndicate líbí, a považuji ho po stránce hratelnosti, zábavnosti i zajímavosti postav za nejlepší díl, jaký po Assassin's Creed 2 vyšel. Má ovšem i několik nedostatků, které musím v recenzi zmínit. Prvním nedostatkem je pořád trochu neposedná kamera, která bude vadit hlavně při pohybu po městě, sem tam zazlobí i během boje, hlavně v uzavřených prostorách. Vývojářům se rovněž stále nepodařil stoprocentně vyladit pohyb, i když oproti předchozím dílům se zlepšil, takže hlavní hrdinové mají tendenci se sem tam někde zaseknout, klidně i o nějakou tu menší překážku. Pohyb po prostředí tedy pořád není tak plynulý a automatický, jak bych si přál, pořád je v tomto směru na čem pracovat. Co se ovšem razantně zlepšilo, je šplhání po budovách, do kterých jde nově vlézt stisknutím L1, takže už nenastávají u oken manévry, aby do nich hlavní hrdina vlezl. Pak Assassin's Creed Syndicate obsahuje sem tam výpadky umělé inteligence, případně další menší bugy a chybky, ale na rozdíl od předchozí části je vše ve snesitelné míře, alespoň co se open world her týče, vlastně jsem během zhruba 30 hodin narazil jen na pár situací, které byly spíše úsměvné, na hraní jako takové vliv neměly.

Vývojáři použili pro Assassin's Creed Syndicate novou verzi enginu AnvilNext, která byla vůbec poprvé použita v minulém roce u Unity. Proto jsem byl zvědav, jak na tom bude hra ne po vizuální stránce, ale hlavně co se optimalizace týče. Musím říci, že oproti Unity se nový díl hýbe daleko svižněji už od první minuty, i když pořád menší poklesy frameratu při jízdě městem v nejnáročnějších pasážích jde zaznamenat, hlavně na konci hry, ale nejde o nic dramatického, co by výrazně ovlivňovalo hraní. Vývojáři tedy odvedli daleko lepší optimalizaci, a je vidět, že se chtěli ukázat hráčům v tom nejlepším světle. Každopádně díky použitému enginu hra vypadá prostě a jednoduše parádně, jde pravděpodobně o nejhezčí hru s otevřeným světem, která je v současnosti na pultech. Už od zapnutí budete obdivovat nádherné modely postav s výbornými animacemi, a neuvěřitelně detailní Londýn. O nezapomenutelnou atmosféru se pak stará fenomenální nasvícení, lepší snad měl jen The Order, ale také výtečný soundtrack, pravděpodobně nejlepší, jaký se v sérii zatím objevil. Perfektní je i ozvučení.

Jako několik předchozích dílů, i Assassin's Creed Syndicate obsahuje českou lokalizaci. Fanoušky bude určitě zajímat, že nejsou přeloženy jen titulky u PlayStation 4 a Xbox One verze, ale konečně jsme se dočkali kompletní lokalizace. Díky tomu je přeložen i interface a deníčky, takže nic nebrání si hru maximálně vychutnat. Lokalizace je kvalitní, nesetkal jsem se s velkým množstvím chyb, jen bych možná vytkl, že titulky jsou až moc malé. V Ubisoftu by si měli uvědomit, že ne každý sedí metr před televizí, a ve výsledku tedy nejen Ubisoft, jde o problém více her.

I když to mnozí nečekali, Assassin's Creed Syndicate je skvělá akční hra obsahující nejen charismatické hlavní protagonisty, k nimž si za několik desítek hodin uděláte silný vztah, ale také zábavnou hratelnost, rozmanité úkoly a nádherně zpracované město s výbornou atmosférou, do kterého se budete chtít neustále vracet. Assassin's Creed je zpět v plné síle, a jak už jsem napsal výše, Syndicate je nejlepší díl, jaký po Assassin's Creed 2 vyšel.